Ahoj všechny a všichni:-) Když jsem si postupně pročítala příspěvky a prohlížela alba, postupně jsem upadala do depresí...Všechny nevěsty psaly, jak byla svatba úžasná, nádherná, nejkrásnější den v životě, jak by nic neměnily, že si všecko dokonale užili...my jsme měli svatbu moc pěknou, dokonce všichni naši známí říkali, že to byla nejlepší svatba, kterou kdy absolvovali...Jen já sama jsem měla při prohlížení fotek pocit, že jsem si to neužila tak, jak bych si představovala. Kamarádka, která se měla starat o organizaci, to totiž jaksi nezvládla, takže všechny problémky i problémy jsem na místě musela řešit já. Ostatní si toho ani nevšimli, ale ve mně to jaksi zůstalo, a proto jsem si ani tolik neužila focení skvělého a jedinečného Petra Vokurka. Díky manželovi, rodině a kamarádům jsem se s tím už vyrovnala, všechno jsme si vyříkali, měla jsem radost, že sï toho předtím nevšimli, takže teď už je to v pohodě...Jen jsem touto diskusí chtěla vzkázat všem, že až budou mít pocit, že to nebylo tak krásné a dokonalé, jak píší všichni, ať se tím netrápí...možná jsme jen díky beremku moc plné ideálů, dokonalosti a tak trošku perfekcionistky...
Jediný, co se nepovedlo na naší svatbě, byl můj účes a make - up :-| Kdybych tušila, jak bude slečna kadeřnice "šikovná" udělala bych si to sama stokrát líp a jinak. Ale co se dá dělat.....hlavně že se svatba všem moc líbila a bavili jsme se až do rána. Účes naštěstí nikdo nezkoumal, je to jen můj pocit, protože představu jsem měla naprosto jinou....Klaplo na jedničku úplně všechno :-D
Svou svatbu organizuji sama, některé drobnosti nechávám na tchýni nebo mé matce, ale raději to organizuji sama, s předstihem a zatím si to užívám. Bohužel všechno se s předstihem udělat nedá a den před svatbou budou fofry. :-S Jelikož budeme mít raut v místě, kam je nutné všechno dovézt a bez obsluhy, doufám, že nebudu muset ve svatebních šatech běhat po kuchyni a strkat špinavé nádobí do myčky :-S. Ta oranžová hadice mě fakt pobavila..., v lepším případě očekávám podobný průser.... :-D Asi je nutné brát to s rezervou a s nadhledem! Neznám nic horšího než organizovanou zábavu stylem, kamera vpravo, fotograf vlevo, balónky teď a s rýží počkat.... na fotkách a beremese to vypadá super, ale co hoste??? :-S Děkuji, nechci.
ahoj holky.
když to tu čtu, tak si připadám jak nechopná nevěsta. Harmonogram dne nemám, svatební instrukce jsem nikomu nedala protože nejsou, jedině jsem rozdělila kamarádky, co má která udělat ráno jako zdobení aut a vývazky :-N pořád doufám, že to tak nějak vyplyne samo. zábavu taky neorganizuju, bude živá hudba a pak jukebox a zábava snad vyplyne 8-)
Ahojte.
Tohle je první doskuse, kterou jsem pročetla fakt celou. A myslím, že každej má nějakou tu chybku... naše svatba byla velice dobrá akce - akorát mě po ní máma málem vyhodila z domu :-D Chtěli jsme obřad v kostele, ale všichni svatebčané kromě nás dvou jsou nevěřící. Takže jsme ukecali organizátory katolického tábora, kam roky jezdím, aby nám umožnili svatbu tam jako zlatý hřeb programu. Takže jsem doma nachystala co šlo, vyzvedla šaty, zjistila, že jsou neskutečným způsobem zkažené, takže jsme je s mámou dva dny přešívaly. Nenáviděla jsem je ještě před svatbou. Umíte si představit, že jste celej den na nohách v práci, doběhnete domů, oblečete šaty, obujete podpatky a stojíte několik hodin bez hnutí, aby se mohly ručně přešít aspoň tak, abych se v nich nepřerazila a neměla rukávy o 20 cm delší? Pak jsme odjeli oba dva na ten tábor a doma zůstalo všechno na mamce a ségře. Ještě jsme domluvili tchýni, aby přijela poslední den před svatbou pomoct. Ta ale do všeho v dobrém úmyslu vnášela tolik zmatků, že se z toho mamina málem sesypala, protže se nebyla schopná ozvat a tchýni usměrnit. Pak den před svatbou všichni přejezd za náma - bydlíme v okrese Brno - venkov, svatba byla v okrese Jindřichův Hradec a na hostinu se pak přejíždělo něco přes 100 km do okresu Blansko. Večer před svatbou, když mi naši vezli cukroví pro klášter, mi řekli, že tchán naboural půjčené auto. Já jsem se sesypala ve vidině věcí příštích, takže jsem půl noci prořvala a pak jsem poslouchala do čtyř ráno ostatní holky, co spaly se mnou. V pět jsem vstávala. Usnula jsem kadeřnici v křesle, tak mě nechala vyspat a probrala mě až učesanou :-D Obřad byl super, ale před ním mi volal táta, že jeden ze svatebčanů vykřikuje cosi nelichotivýho... kytky mi zdrbali, takže jsem místo malé kytičky měla obří pugét, tím pádem jsem si neměla jak držet šaty (bylo málo ruk). Táta mě vedl k oltáři s nožem v ruce, protože ho nestihl schovat (zdobil s ním auta mašličkama) a v kapse měl natlačenej špinavej hadr. Svatebčané si v kostele 3x měnili místa, protože zmatek být musí, že :-) Obřad pak byl super, ovšem focení byl děsnej zmatek - fotograf spěchal, udělal pár fotek s tématikou "polibte se" a utekl. Přejezd dobrý, chytil nás příšernej liják a ztratili jsme moje rodiče, před který se nacpal autobus a strašně je zdržel. Po příjezdu na hostinu jsem zjistila, že tam není kamarádova aparatura, tak jsem trnula co se stalo a nakonec z toho vylezlo, že mamka měla strach, aby ji v kulturáku někdo nezkazil, tak ji tam ani nedali a nosila se tam až potom :-) Oběd byl skvělej, plac na tancování taky, protože jsem tancovala jen já s manželem a švagrová s přítelem. Ostatní se sebrali a šli ven na cigáro. Musela jsem si to celé sama moderovat, protože ti, kdo slíbili, že se postarají o zábavu, sena to vybodli. V jednu v noci jsem padala na hubu a rozhodla se to ukončit. Všechny jsem vyhnala, zamkla kulturák a šla domů, kde překvapením nebyl konec - babička se ve své dobrotě rozhodla, že s náma stráví svatební noc. Na čtvrtý pokus ji manžel vyrazil (dobývala se i do koupelny) a když jsem konečně padla do postele, tak mě objal a aniž bych musela cokoli říkat, tak prohlásil: Já myslím, že to byl úspěšnej den, protože jsme se vzali a o to šlo, ne?
Po svatbě byl manžel odeslán na služebku a máma mi celý tři týdny dokola lála na jeho rodinu... já pak řekla, že mě naštvali ti lidi, co nás ignorovali a odešli, což si vyložila tak, že ona jako organizátorka zklamala, prohlásila, že se spolu nemáme o čem bavit a postará se, abychom se doma nepotkaly... ještě teď se tématu svatba doma vyhýbám, protože maminka se okamžitě vžívá do role zhrzené matky a opakuje mi to furt dokola :-D
Takže tolik k dokonalé svatbě.
Plostice, ty jo, hned jsem se musela mrknout, jestli nejsi moje dobra kamoska :-D Tvoje svatba mi tu jeji hodne pripomina. Brali se loni a ja byla pozadana, jako zkusena organizatorka vlastni svatby, abych jim pomohla s pripravami. Prekousla jsem teda to, ze nesouhlasim s tim, koho si bere (to je na jinou diskuzi) a smele ji pomahala. Ta kamoska, rikejme ji treba Petra, je takova submisivni, clovek na ni houkne a ona hned zmeni nazor. :-N Proto jsem vsecko obchazela s ni. Ve svatebnim salonu jsme vybrali saty s tim, ze nemaji mensi velikost, ale tyto saty kamaradce upravi na miru. Ok. Odmitla jsem (za Petru) zavoj, rukavicky, navleky na ruky, sperky a tu obludu na auto (puvodne asi panenka). Floristovi jsem ukazala na fotkach nasi presnou prestavu kytky (biedermaierovska kulata kyticka ruzi), slibil, ze presne takhle to bude. Prstynky si zvladli mili snoubenci teda vybrat sami, zenich odmitl do obleku kravatu ci motylka nebo vazanku a oblek mel po tatkovi. Ale ok. Je to Petrin manzel, ne?
Takze vsecko bylo objednane, saty vyzkousene... Na svatbu jsem nemohla dojit (jednak zvali vsecky kamarady "jen na obrad" a druhak muj manzel byl sluzebne pryc a ja tam nechtela jit sama a poslouchat kecy, ze uz se rozvadime), ale aspon jsem se zasla podivat ke kostelu, kde to meli. Myslela jsem, ze si budu muset zavolat zachranku. Nevesta mela navleky na rukou, zavoj (ale snad ten nejosklivejsi, co existuje s ruzovym lemem a na sobe nic ruzoveho nemela) pripevneny na ucesu, co si cesala sama, protoze ji kadernice odrekla, ze to jede cesat svoji kamaradku, den pred svatbou. Petra mela samozrejme pujcenou nemoznou bizuterii (stras, ala 80. leta) a kytky vypadala jako pohrebni venec i co do tvaru i velikosti! Jeji tchanovci byli nasr..., ze dela jen malou svatbu a ne u nich ve vesnici, ze se pred lidma nemohou vytahovat (nedali ani halir), odjeli hned po obede. A pri obradu Petule praskl provizorni bocni sev na satech (bez raminek) a cely obrad pry musela krecovite drzet ruce u tela, aby ji saty nespadly.
Ale ona je i presto vsecko uz rok spokojena vdana pani x-)
Ahoj,
naše svatba byla moc hezká, ale taky všechno úplně nebylo tak, jak jsem plánovala.
Ještě než jsme dojeli na obřad, tak už jsem měla ušpiněné šaty, asi od kytky. Vůbec jsem v nich navíc neuměla chodit, pořád jsem si na ně vpředu šlapala a pak jsem na fotkách viděla, že mi vzadu koukala podprsenka.
Moc nám nepřálo počasí. Když jsme se chtěli po obědě jet fotit na zámek, kde byl obřad, začlo hrozně pršet a vůbec to nevypadalo, že se to zlepší, takže z focení nebylo nic. Jeli jsme se pak fotit do parku do města, fotky jsou pěkné, ale mrzí mě, že nevyšlo to focení na zámku.
Byla v ohrožení i večerní party venku, už jsem přemýšlela, jak se narvem všichni do salonku, protože na oběd jsme se tam akorát vešli a večer mělo přijít dalšich 20 lidí, ale nakonec se to vyřešilo. Majitel nám otevřel obrovskou garáž, dal tam pár stolů, vešli se tam i muzikanti a všechno se odehrávalo tam. Bylo to fajn. Nakonec mi nevadily ani ubrusy Gambrinus.
No ale nejvíc mě naštvalo to, že zrovna v den naší svatby začínalo mistrovství evropy ve fotbale, takže najednou zmizla půlka chlapů do hospody na fotbal. Připadalo mi to trochu nevhodné, no ale co. Ale celkově to bylo fajn a myslím, že i ostatní se bavili. Mám z toho dobrý pocit.
Já jsem se několik měsíců před svatbou nervovala, jestli všechno vyjde a nakonec to bylo tak dokonalé, že jsem se až divila. Ale přece jenom, komu z vás se stalo, že vám jako nevěstě zkomolili rodné příjmení při obřadu? Mi se to nikdy nestalo a zrovna v ten den a panu starostovi to nestačilo jednou, tak mi ho zkomolil hned dvakrát. Ale nad to se musí člověk povznést, no ne? :-)
Holky, tohle je asi nejlepší diskuse tady, úplně mi tečou slzy smíchy :-D :-D :-D :-D :-D To mě právě příjde super, protože tady není napsáno, jak to měla každá skvělé a báječné, ale jsou tady takové věci, se kterýma se člověk fakt potkal a bude si je pamatovat.
My jsme třeba svatbu řešili hodně dopředu. Bylo to ale tím, že jsme chtěli na hodně věcech ušetřit, takže jsme vyráběli sami kytku na auto pro mě, klobouk pro ženicha, vývazky, vínečka, čokoládky, dělali jsme tombolu, svatební noviny atd. Taky jsme neměli hostinu v restauraci, takže to byl ose zařizováním. ale všechno byla naše volba a vůbec jsme to nehrotili. A jak to dopadlo? Všichni říkají, že to byla úplně parádní svatba. A můj dojem? Jo, byla skvělá, ale nestihla jsem si ji užít právě proto,že jak já, tak manžel jsme typy lidí, kteří se snaží, ať jsou všichni spokojení. Takže jsme s manželem poletovali celý večer :-D A stejně to nedopadlo podle "plánu".
Při příchodu do kostela nehráli asi vlbec žádnou hudbu (nějak si na to nevzpomínám), holka, co zařizovalal dovoz jídla nebralal mobil a nebyla na místě, dojela později :-D Všichni pořád někam chodili, takže když se nalívalal polívka, tak odešla půlka lidí ven, že si zakouří a totéž bylo když se krájel dort. Skoro nikdo se s náma nechtěl fotit :-D První tanec jsme protančili skoro celý sami, protože byli všichni zase venku, potom přišlo asi 5 lidí a udělali nám kolečko :-D Takže to prostě podle mých představ nedopadlo a vlastně ani dopadnout nemohlo, protože by to nebylo originální a jedinečné :-D
A taky mi teďka příjde vtipné, jak se svatby řeší :-D Na jednu stranu to chápu, na druhou si ale vzpomenu,že jsem asi měsíc řešila, jestli si vezmu bílé nebo tělové punčochy a nakonec sjem si je doma rozervalal ještě než dojel ženich a bylo o mi to šumák :-N
mmmk: Teda chudák kamarádka... ale já to fakt nejsem. Bižuterku jsem sice měla taky ze štrasu, ale to je vedlejší :-D A ovlivnit se názorem jiných tak snadno nedám. Já kvůli šatům prolítala celý Brno, abych sehnala něco, v čem nebudu polonahej zápasník, protože závodně plavu, takže mám obří ramena, k tomu velký prsa a malou postavu. A ještě svatba v kostele, takže bych si připadala blbě, kdybych neměla ramena zakrytý :-)
kac3nka: zkomolit příjmení? Na obřadu ne, protože tam nás kněz oslovoval křestními jmény - proč taky ne, je to náš dobrý známý a když si normálně tykáme, bylo by divné, kdyby nás oslovoval slečno Trt. a pane Žuf.... no ale než jsem se vdala, obvykle mi příjmení komolili. Zato po té, co jhsem se vdala, se zatím nenašel vůbec nikdo, kdo by mě napsal dobře. Nehledě na to, že se jmenuju Jana Žuf... a poslední, kdo mi zkomolil jméno, ze mě udělal Ivu Živňákovou
Luci: ubrusy Gambrinus mě fakt pobavily :-D Ale myslím, že to si možná všichni budou ze svatby pamatovat spíše jako vtipnou historku a vzpomínat na to v dobrém, než kdyby tam byl dokonale upravený stůl.
Jak to tady teď pročítám, tak mi připadá, že je snad i lepší, když vše není úplně tak podle plánu a vloudí se nějaká ta chybička. Po nějaké době se tomu všichni už jen smějí a když se známí ptají na svatbu, tak je aspoň o čem mluvit. Přece jen málokdo chce slyšet, jak bylo vše dokonalé, harmonicky sladěné apod :-p :-D
Uz jsem od nekterych nasich kamosu a kamosu nasich slysela o nekterych svatbach: "Sice meli dokonale dekorace, maji super fotky, jidlo taky dobry, ale byla tam takova nuda, ze jsme to v 10 zabalili" :-D Takze pri pripravach nasi svatby jsem chtela, aby to byla hlavne sranda :-D A taky ze byla! :-D :-D :-D
Plostice, jeste k te moji kamosce - ze byla tak "vyparadena", za to mohla baba v salonu, ktera ji vnutila ty hrozne sperky, zavoj a ty navleky! A saty ji "upravovala" tesne pred predanim pred ni, protoze i kdyz ji slibila, ze je nebude mit jina nevesta, stejne je pujcila. Jinak co se brnenskych salonu tyka, tak mam ja i jina kamaradka dost spatne zkusenosti. Mne nechteli verit, ze se vdavam (Bella), mysleli, ze chci saty na polonezu (Orfea) a ptali se me, kolik mi je proboha let a ze to snad jeste pocka (tusim, ze v Naive) Takze jsem to vzdala a pujcila si je v Olmiku a spokojenost maximalni ;-)
pro nás tedy byl opravdu dokonalý x-) maximálně jsme si ho užili a užíváme si vlastně do ted :-D
je jasné že pár věcí se vždy najde ale já jsem naprosto štastná že vyšlo vše!!!ani ve snech jsem si tak nádherný den nepředstavovala!!!
mmmk to nechapu jak si muzou toto dovolit v tech salonech i kdyby ses v tech satech chtela treba o vikendu prochazet v byte tak jim to muze byt uplne fuk ne?? ;-) mimochodem sem koukala do albicka a zase tak moooc mlada me neprijdes (to neber jako urazku :-D )
plostice: tak nás taky kněz oslovoval jen křestními jmény i když si netykáme a příjmení neřekl ani jednou, kněz je totiž polák a manžel (a teď i já) má ve jméně hned dvě ř :-D
Kata, taky mi prijde, ze jim muze byt jedno, proc si ty saty chci pujcit a i kdybych se vdavala v 16, mam na saty narok taky. Jedne kamosce v Belle dali vizitku na linku duvery pro anorekticky se slovy, ze az pribere, urcite se nejake saty na ni najdou. Pritom ta kamoska zere jako zjednana a ukrutne si preje pribrat. To mi prijde vrchol hulvatstvi. Ta kamoska si pak nechala saty usit, protoze nikdy velikost 32 nemeli :-D A stejne mela svatbu zkazenou tim, jak ji porad vsichni rikali, ze je hubena ]-(
Mmmk, tak to je síla. Já mám velikost mezi 32-34 a nikdo si něco takovýho nedovolil. To bych je asi hnala bičem. Mně jenom stále říkaly, vy jste tak štíhlounká a omlouvaly se, když na mě nic neměly. Ale pak jsem přišla do salonů, kde jsem si i já mohla vybírat.
Tak já jsem si i do svého alba napsala, že vše nevyšlo tak jak jsem chtěla:-) jko první, nebyli ozdobený auta tak ,jak jsem plánovala, přetržená mašle na našem poršákovi, kytka po obřadu z něj spadla a nedržela, takže jsem kytku vezla na klíně na oslavu - nejeli jsme na oslavu ani jako kolona, jen dvě auta, protože ostatní omrzelo naše focení po obřadu tak jeli bez nás předem na oslavu...náš obřad byl zpožděn, vše na zámku bylo v rychlosti, nestihli jsme se vyfotit v předsálí, jak jsme s fotografem původně vymýšleli:-( ani fotky před zámkem nevyšli tak jak jsem si představovala, protože před zámkem čekali další svatby, všude plno lidí....oběd byl zpožděn o hodinu, docela pozdě, pozdní únos nevěsty, takže zábava na oslavě trochu vázla....lidem se nechtělo moc tancovat...bylo hodně jídla a málo se toho snědlo....pak večer utekl šíleně rychle....takže jsem taky měla pocit, že jsem si to neužila tak, jak jsem chtěla:-) jo a ještě jedno fopa, co udělal přítel-manžel......když jsem měla brát u poštářku já prstýnek pro něj....tak si ho čapl jako první a už si ho chtěl sám nandavat na prst, než mu to došlo, takže mi ho pak podal, abych mu ho nasadila:-) ...... v tem den mi bylo ale vše jedno, byla jsem ráda, že to nějak probíhá, že nejsou žádný větší nepříjemnosti a nakonec zábava večer se rozjela a hlavně všem se to moc líbilo, hlavně rodiče byli nadšený...a tak to má asi být:-)) takže spíš takový ponaučení pro nový nevěsty, aby si moc nic neplánovaly, protože to opravdu kolikrát nevyjde tak, jak si člověk představuje:-)
Původně jsem začínala tuhle diskusi trošku rozhozená, ale teď tu skoro brečím smíchy...I my jsme prožili několik "karambolů", které ale byly spíš ku prospěchu věci, svatba se jimi odlehčila, zpříjemnïla a zabránili tak hlubokému dojetí a slzavému údolí...pár hodin před svatbou jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla nechat vyrobit kytku na stůl, ale během chviličky mi ji ochotně uvázali...během noci se mamce honilo hlavou, že ubrus, který je na stůl připravený se bude během větru při obřadu zvedat a odkryjí se tím výstavní kovové nohy stolu 80. let. Proto ještě ráno chtěla shánět látku na výrobu nového potahu. Zachránila nás ženichova babička, která dodala staré prostěradlo, a společnými silami pak vyrobily krásný potah...Na chalupu, kde se konalo převlékání nevěsty a vyvádění z domu, jsme vyráželi v deset. Když jsem dorazila v kraťasech a tričku mezi spoustu načančaných svatebčanů a začala jsem hledat jedny ze svých dlouho připravovaných silonek, zjistila jsem, že nemám ani jedny. A to jsem předtím dlouho zvažovala, jestli si vzít bílé samodržící nebo tělové s lycrou...Jak ráda jsem vzala za vděk obyčejnými půjčenými od mamky...Stejně - nevěsta má mít něco půjčeného. Nakonec se ty moje našly v krabici s růžovými lístky na házení ;-) Když jsem si nasazovala náušnice, které mi vyráběla kamarádka, zjistila jsem, že je každá trošku jiná, ale bylo mi to fuk, i tak vypadaly nádherně a nikdo si toho ani nevšiml. Hodila jsem na sebe šaty a už jsem v podkroví jen čekala, až se všichni sjedou a taťka mě bude moct z mého "vězení" vysvobodit...Oproti vytvořenému harmonogramu se někteří svatebčané i fotograf zpozdili, takže jsme vyjížděli opravdu jen tak tak. Díky radám ochotných paní v galanterii jsme koupili málo mašlí na auta, takže asi pět jich nebylo nazdobených, a proto se kolona roztrhla už na první křižovatce. Doteď mi není jasné, jaktože jsme jako poslední auto nakonec dojeli na obřad jako první :-) Kvůli přeplněnému parkovišti jsme nacpali auta do zákazu zastavení a modlili se, ať nám nedají botičky. (Nedali) Na obřad jsme dojeli deset minut předem...Ženich s díky odmítl rady paní matrikářky ohledně řazení a obřadu, takže jsme se před "oltářem" maličko motali, ale nic, nakonec jsme se srovnali. Paní matrikářka měla co dělat s dětmi okolo nás, ale i to se podařilo. To už maminky a babičky asi začínaly slzet, když se vedle mě po chvilce ozvalo: "Teto, podržíš mi tu kytku?" Tak jsem popadla družiččinu kytku. Družičce a družbovi v tu chvíli už nic nebránilo ve zkoumání broučků na zemi, jednoho nebožáčka dokonce zašlápli, pak si k němu dřepli a zkoumali, jestli ho náhodou nemají na botě. V tu chvíli všem slzičky oschli a začali se královsky bavit. Díky té drobotině kolem ani nevím, co oddávající říkal. Ale prý mluvil pěkně...K probrání svatebčanů také posloužilo ženichovo ano, díky kterému někteří i nadskočili v lavicích..Několikrát jsem ženicha upozorňovala, aby mi navlékl pstýnek na LEVOU ruku, ale nakonec jsem to byla já, kdo mu ho úporně rval na pravou, a když jsem pochopila, že je asi něco špatně a za mnou se ozvalo: "Vlevo!", jsem poznala svůj omyl. A zrovna z těchto okamžiků máme asi nejhezčí svatební fotku (viz album). První novomanželské políbení a přípitek...Jenže ouvej, skleničky nebyly na stole, protože je tam oddávající nechtěl. Spokojeně stály ještě zabalené v papírové krabici. Po chvilce se probral kamarád a začal je z krabice vytahovat. Bohužel se jedna rozbila, tak nezbylo na paní matrikářku, která ale zachovala naprosto skvěle dekorum, a protože jsme neměli tácek (nějak mě prostě nenapadlo ho vzít), prohlásila, že to uděláme alternativně, a skleničky nám roznášela...po chvilce už jsme kráčeli po červeném koberci zasypáváni rýží a plátky růží a cítili jsme se nádherně...
Takže obřad proběhl i přes tyhle maličkosti skvěle a hned bych si ho zopakovala :-)
holky, vcera vecer sem se fakt pobavila, ale pak uz sem nemela silu reagovat neb bylo pozde tak pisu dneska rano....
ja myslim ze o tom to je....je jasny ze to nebude dokonaly a VZDYCKY se neco musi "podelat" a i kdyz cloveku v tu chvili do smichu neni, urcite se o tom bude jako o vtipny historce ze svatby jeste dlouho povidat a aspon na tu svatbu nikdo nikdy nezapomene....na dokonaly svatbe neni co resit, lidi reknou ze to bylo krasny a to je vse, ale ty maly skandaly to stopro ozivi :-D
a ja uz sem fakt zvedava co se stane nam..... :-D
Holky, já to taky neprožila úplně nádherně apod. Pro mě to bylo hrozně hektický a bláznivý, všechno jsem si taky zařizovala sama a jsem ráda, že je to za námi. Už na svatbě nás příbuzný pomlouvali, takže to mě taky dostalo. Nejkrásnějšim okamžikem z toho celýho dne pro mě bylo, když jsme já a manžel tancovali asi v půl 1 v noci jen my dva a hráli nám krásnou písničku a ty pomlouvači byli už pryč.
Jsem ráda, že tam s námi byl náš klouček, a že jsme konečně rodina jak má být :-)
víte co mě překvapuje holky, že se vždycky najdou příbuzní, kteří svatbu pomluví. Přitom rodina by měla držet při sobě ne? Jsem naivní co?
Jinak u nás se určo taky něco semele, jsme na to připravení. Moje máma už je teď nervní, jak to všechno zvládne (má pocit, že když neuvaří dostatečné množství párku a nepřipraví tisíce chlebíčků, tak všichni umřou hlady už během obřadu :-D
Přítel a jeho sestra trnou hrůzou, co připraví jejich otec a můj budoucí tchát -je to medvěd brtník, nesnáší lidi, ale rád si přihne, takže svatbu si nenechá ujít :-D
Podle babičky to bude stejně trapná svatba, protože si s ní nikdo nebude povídat, navíc nemáme zlaté prstýnky, nechceme svíčkovou....
Jo jo, bude veselo :-D
Navíc přítel se děsí toho, že bude středem pozornosti, proto prohlásil, že se rychle opije, aby to nevnímal (stačí mu málo, takže je to reálné...)
ale co, já budu mít úúúžasné šaty, budu načesaná a snad budeme mít krásné fotky. Budume oficiálně spojeni, a to je to, o co tu kráčí :-D :-D :-D
sunnye: MYslím, že k tomu přistupuješ bezvadně - od začátku mít naplánovaný, kdo udělá ostudu - člověk pak aspoň není nemile překvapen. Na naší svatbě si přihnul akorát manželův strejda, ale dostal se do takové rozjařené nálady, že mu to moc povídalo, ale jinak nic ošklivýho neprovedl. Akorát mě viděl prvně v životě, když se napil, tak mě zdrbal, že mu netykám a mě by strašně zajímalo, jestli si to pamatuje nebo ne. Od svatby jsme se neviděli (bydlí na druhým konci republiky), ale záhy se nám narodí mrně a při té příležitosti se asi uvidíme. Budu mu vykat - su zvědavá, jestli mi za to vynadá nebo ne :-D Jo a co se týká babičky, tak to je kapitola sama pro sebe - moje babička si doteď svatbu nevybavuje, protože ji celou probrečela - ne dojetím, ale protože u nich ve vesnici umřel kněz a měl ten den pohřeb a babička by se nejradši viděla na tom pohřbu (když mi gratulovala celá uřvaná po obřadu, tak prohlásila: "JAničko, já ti přejo všecku nélepší a náš pan falář má zruvna teďka puhřéééééééééb" a strašně se rozvzlykala) a manželova babička pro změnu do teď nerozdýchala, že mi před kostelem pomáhala narovnat vlečku holka, která na sobě měla rifle. To, že pak za mnou do kostele nešla, ale oběhla to bočním vchodem, to babču nezajímá - prostě zkazila fotky a neměla tam co pohledávat.
Každopádně přeju, ať e všem těm trapasům, který vzniknou, dovedete od srdce zasmát, stejně jako tečou slzy nám, když popisujeme naši svatbní noc s babičkou :-D
Jsem šťastná, že až na pár drobností jsme neměli s příbuznými žádné problémy. Hned při přípravách jsme si jednoznačně vyříkali, co chceme a co ne, takže záplava 8 dortů byla včas zažehnána. Semtam nějaké třenice byly, ale všechno se vyřešilo...když mi kamarádka řekla, že když dojdou čokoládové řezy, rozhodně ze svatby neutečou a nepomluví nás, bylo mi hned líp ;-) Nakonec nám došlo pivo, pak i jablíčko,tak se pilo, co zbylo, ale nikomu to nevadilo...když jsme přijeli z focení (náš největší prohřešek, že jsme se zdrželi...), vypukla zábava naplno a tančili jsme do tří do rána. Radimovy sestřenice zorganizovaly soutěže, které se díky skvělé atmosféře uchytily a rozproudily obecenstvo, kamarádi pak tančili několik tanců s igelitovými pytlíky na různých částech těla s tím, že jsou mravenci, kamarádka chtěla být taky nevěsta, tak jí můj bratr vlastnoručně sundal záclonu a zabalil ji do ní, díky klukům se i ty krůty nakonec povedly, manžel mi připravil vytoužený ohňostroj...takže jsme o půl páté padli do postele a spali jako zabití...v devět jsme měli sraz na úklid, a i když to bylo dost kruté, našlo se dost rukou, které nám pomohly, takže jsme to měli za pár hodin hotové i s napastovanými parketami...takže co se lidí na svatbě týče, nikoho bych nevyměnila. Když tak čtu ty vaše příspěvky, je škoda, že si spousta příbuzných neuvědomí, že se svatba nedělá kvůli nim, ale kvůli někomu úplně jinému...