Ahoj všechny a všichni:-) Když jsem si postupně pročítala příspěvky a prohlížela alba, postupně jsem upadala do depresí...Všechny nevěsty psaly, jak byla svatba úžasná, nádherná, nejkrásnější den v životě, jak by nic neměnily, že si všecko dokonale užili...my jsme měli svatbu moc pěknou, dokonce všichni naši známí říkali, že to byla nejlepší svatba, kterou kdy absolvovali...Jen já sama jsem měla při prohlížení fotek pocit, že jsem si to neužila tak, jak bych si představovala. Kamarádka, která se měla starat o organizaci, to totiž jaksi nezvládla, takže všechny problémky i problémy jsem na místě musela řešit já. Ostatní si toho ani nevšimli, ale ve mně to jaksi zůstalo, a proto jsem si ani tolik neužila focení skvělého a jedinečného Petra Vokurka. Díky manželovi, rodině a kamarádům jsem se s tím už vyrovnala, všechno jsme si vyříkali, měla jsem radost, že sï toho předtím nevšimli, takže teď už je to v pohodě...Jen jsem touto diskusí chtěla vzkázat všem, že až budou mít pocit, že to nebylo tak krásné a dokonalé, jak píší všichni, ať se tím netrápí...možná jsme jen díky beremku moc plné ideálů, dokonalosti a tak trošku perfekcionistky...
z lidí bych změnila jen vlastní tchýni, která během svatební hostiny kecala strašný nesmysly a i jinak se tvářila, že svatba jejího jediného syna jde totálně mimo ni (např. jsme od ní jako od jediné vůbec nedostali svatební dar).
Jinak jsem zapomněla doma kytici (ale stihli jsme se pro ni vrátit), kočár s koňmi na nás čekal jinde (byla by to delší trasa, to by bylo pěkné, ale pak už nás vyzvedli tam blíž od restaurace, kde jsme čekali zase my), nestihla jsem si zatancovat s tátou, myrta na ozdobu auta vypadla hned, jakmile tchán otevřel okýnko (předpokládám, že u jiných aut to bylo podobně), večer jsem si polila svatební šaty kafem (ale po důkladném vysprchování to naštěstí přežily v pohodě), druhý den jsme omylem tchánovi dali do krabice na odvoz závoj, takže jsme museli do půjčovny nadvakrát.
Ale všechno to byly drobnosti - hlavně si hezky užít ten váš den a nenechat se rozhodit menšími karamboly - ty k tomu prostě patří ;-)
scai...přesně podobně jsem se cítila...z jídla jsem toho moc neměla, ale kupodivu mě postavil na nohy panák, který nám dali v restauraci před rozbíjením talířů
jj, mmk......je to JEN svatba, nic vic, nic min. Verim, ze nekdo se na to upne a touzi po tom, mit to dokonale atd, ale ja jsem sobec, mne slo o nase osobni pocity a proto to nakonec bylo v pohode, jelikoz jsme se na nikoho nemuseli ohlizet
Ještě se vrátím k tomu striptýzu, chápu, že to někdo udělal naschvál, když jsi to nechtěla. Já měla štando s nastávajícím (za ty roky máme společné kamarády), jediné, o co jsem všechny prosila bylo, ať neobjednají žádnou kur.. . No a co myslíte, na just, naschvál jí objednali. (A byla nechutně hnusná!!!) ]-(
zuzko, doufam, ze ji neobjednali na svatbu :-o ..jinak na rozlucku to povazuju za normal, ale clovek musi mit o takovouhle zabavu zajem...mne osobne se stripteri hnusi a nastesti moje kamosky maj rozum :-) ...mozna jeste kdyby dorazili chippendales, tak to jo.. :-D
vse rozhodne nebylo dokanale... my jsme meli hrozne vedro, vsichni se potili, nikdo nechtel tancovat. hoste remcali, kdyz jsme se byli fotit, v restauraci nam dali figurku na jiny dort, nevytahli meloun, obsluha mohla byt rychlejsi, hudba na obrade mohla hrat hlasiteji, druzicka nemusela jit tak rychle, tchyne vsechny pomluvila, v restauraci jsme zaplatili nehoraznou sumu... no ale mela jsem uzasne saty, ted mam skveleho manzela, uzasne fotky a prestoze bylo dost veci, ktere me nasr... tak jsem si svatbu uzila :-D a tech par nepovedenych veci, cert je vem! ;-)
určitě záleží na tom, co si kdo pod tím pojmem dokonalý představuje: pro mně byla dokonalá svatba, že jsem byla za princeznu pro svého muže a to vyšlo na 100%, oběma nám bylo dobře a kdyby se kolem čerti ženili je mi to fuk a svatba prostě byla dokonalá, a na pár malicherností člověk musí hledět s rezervou....
AHoj, já jsem měla asi týden po svatbě v albíčku skutečný stav - že svatba ani náhodu nebyl ten úžasný a nej....den v našich životech, bohužel se to dostalo k někomu ke komu nemělo (nenapadlo mě, že člověk který v životě nebyla na netu sedne poprvé zrovna k mému albíčku, takže jsem fotky a popisky vymazala), ale můžu ti říct, že na moje album reagovala spousta nevěst, které to měli podobně (a nejedna z nich měla v albíčku, jak to byl nejkrásnější den v životě :-N ). Pro mě nebyl,brečela jsem skoro týden po svatbě, holky tady mě utěšovaly....moc to nechci zase rozebírat, pořád mě to trcohu bolí, ale kašlete na nějakou výzdobu, počasí,....hlavně absyte se dobře cítili, dobře bavili a na co si myslí ostatní, na to kašlete ;-)
já jsem měla chuť po své svatbě založit právě takovouhle diskuzi také :-D Svatba byla krásná, ale právě jsem neměla vůbec pocit, že to bylo úplně nejfantastičtější a nej den v životě. To určitě ne. Ale spíš to bylo tím, že jsme měli asi 70 lidí a já jsem si to zařizovala úplně sama na dálku a v den svatby padala únavou. Jen mi strašně moc pomohla jedna slečna tady z beremese, která nám svatbu i fotila a nebýt jí, tak nevím :-p Ale asi ty mé pocity byly také hodně způsobené tím, jak tady všichni píší, jak to bylo nezapomenutelné a lepší než čekali atd. Bylo to moc pěkné, ale třeba promoci jsem si pak užila víc, ač jsem se na ni vůbec netěšila v očekávání nudných formalit 8-)
S odstupem času už tu svatbu ale vidím víc a víc pozitivně :-D Těm karambolům se už jen smějeme a je aspoň co vyprávět. Tak např. měli jsme mnohem méně cukroví od cukrářky, než jsem čekala a na mé zděšení mi odpověděla, že takové množství, které jsem chtěla do výslužek, SE nedává :-p Do poslední chvíle se nám měnil počet lidí a ještě v den svatby byla změna - tchán měl úraz a nedorazil. Ráno se mi opila vizážistka a poté, co nalíčila mé svědkyni každé oko jinak, zamkla krám a do telefonu mi řekla, že má chřipku :-D V restauraci dali úplně jinak stoly, takže zasedací pořádek se nedal použít, takže tam pak 70 lidí běhalo kolem stolů a v očekávání zasedacího pořádku marně hledali svá jména - místo toho všude čokoládky "Maruška a Mireček", tak šli zase dál, že tam sedíme my :-D Na obřad jsme měli 30 min zpoždění, já jsem špatně sfoukla svíčky, pak mi ji kněz převrhl na šaty, počasí hrozné, fotili jsme se asi 15 min v parku na bahně, větru, hrozné zimě a začínajícím dešti (naštěstí to na fotkách není vidět), objednaná břišní tanečnice nedorazila....ale i přes to všechno jsme si to užili ;-)
já mám pocit, že i když všechno nevyjde přesně podle představ tak když si to pořádně člověk užije a nenechá si to ničím znechutit tak je to krásný den
někteřá příbuzní se nám náš den snažili zničit, ale nenechali jsme se a užili jsme si to, i když nebyl bryndák pro novomanžele, který jsem zapoměla doma a měli jsme prostěradlo a myrtha seschla a tak, stejně to bylo krásné :-)
Teď mi opravdu připadá, že je úplně jedno,jaké je počasí a výzdoba, na to kašlete. Po pár měsících a letech to bude už naprosto nepodstatné a už ani nebudete vědět. Důležití jsou fajn lidé a ať si to užijete. Tady je asi každý hodně ovlivněn srovnáním s alby dalších nevěst a to pak nutí stále srovnávat...Před naší svatbou jsem byla na několika svatbách kamarádek, které nic neřešily, výzdoba veškerá žádná, nic s ničím neladilo, nic se neřešilo, žádné jmenovky a program ani nic jiného a ony i jejich rodiny si to neskutečně užily. Neměly s čím srovnat.
Já bych teď také vyměnila některé hosty a i svědkyně mě trošku zklamala, protože o přípravě neměla ani potuchy a vůbec to neřešila. Ale co už 8-)
blani, i kdyz o te tvoji svatbe nic nevim, tak na tech fotkach ses kus ;-)
ja uplne ziram, kolik nevest tady si stezuje na svatebcany a hlavne na rodinne prislusniky..to je absolutne fascinujici, ze se vlastni rodina chova takhle, jsem v soku :-o :-( ...
Minnie, Jija - máte naprostu pravdu,.... důležití jsou lidé, to byl u nás ten kámen úrazu :-N Takže mi pak bylo sprominutím u prd...ele, že jsem měla vše nazdobené, krásně svítilo sluníčko, .... ;-)
Nevím jestli nepřispěju k depresi,ale já naši svatbu fakt považuju za dokonalou :-D Dala jsem si hodně práce s harmonogramem,takže všechno klaplo ;-) Ale hlavně byla svatba perfektní,protože se na ní všichni bavili, a to je podle mě podstatnější než cokoliv jinýho :-)
Já si nikdy nemyslela, že to bude nejkrásnější den v mém životě a tak mě to taky nezklamalo. Nebyl :-D . Naštěstí rodina i přátelé byli v pohodě ;-) . Já jsem spíš měla potřebu, aby se bavili ostatní a sama jsem z toho tak vyšťavená nebyla :-) . Ale bylo to fajn, to jo. Měla jsem z toho strach, ale teď bych si to klidně dala ještě jednou :-D .
Dneska jsem připravovala s kamarádkou jmenovky na její srpnovou svatbu a obě jsme si přijemně početly...já jsem byla ráda, že jsem nebyla sama (i když teď už to opravdu vidím s nadhledem a jsem šťastná za to, jak to dopadlo) a ona za to, že se nemusí bát, že jí nebudou stoprocentně ladit jmenovky a organza :-D
hhranolka:viděla jsem tvé fotky z Muzea a moc se mi líbily. Jsem taky z HK a jsem moc ráda, že jsem si kdysi přečetla tvé poznámky k restauraci, kde jste měli svatbu, protože původně jsme o té samé taky uvažovali. Nakonec jsme si vybrali restauraci Nad Biřičkou a na večerní party myslivnu v Polánkách nad Dědinou a bylo to super.
u nás to bylo před svatbou hrozný, rodina vyvíjela obrovský tlak na změny v organizaci, na které jsme nechtěli přistoupit, takže asi 5 týdnů před svatbou byla nekonečná noční můra, skoro celou tu dobu jsem probrečela... vůbec jsem nedoufala, že by svatba proběhla bez problémů, snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že si to prostě musíme užít a kašlat na všechno a všechny kolem...
samozřejmě to nebylo dokonalé... uvázali mi hroznou kytku, naštěstí mamka byla zvědavá a chtěla se na ni podívat, když den předem vyzvedávala dekoraci na auto a nechala ji rovnou převázat... kytka z auta ulítla dřív, než jsme vyjeli z města a přeletěla střechu, takže se pěkně zvalchovala... svatba před náma měla zpoždění, takže jsme se brali o půl hodiny déle než jsme měli... do restaurace jsme místo ve 3 nakonec dorazili až ve 4 a lilo jako z konve... zapomněli nám rozbít talíř... nevešli jsme se všichni k tabuli, takže 4 lidi museli sedět u stolečku kousek vedle...
ale nakonec se nám to moc líbilo a krásně jsme si to užili... takže musím říct, že navzdory očekávání a navzdory všem těm drobnostem to opravdu byl jeden z nejkrásnějších dnů :-)
Naše svatba dopadla po všech stránkách dobře, jenže aby tomu tak bylo, musela jsem ji celou zařídit. Což mi jaksi zabránilo v tom, užít si ji jako obskakované nevěsty v amerických filmech :-)
Na druhou stranu si nemůžu stěžovat, protože logická odpověď kohokoliv ze svatebčanů by zněla: jsi strašně pikntlich, a kdyby to místo tebe udělal někdo jiný jinak, ohrnovala bys nos, že je to špatně. A nemohu popřít, že by to byla odpověď velmi trefná. ;-) Služby v ČR bohužel doteď nejsou na dostatečné úrovni, resp. pokud jsou, tak jsou strašně drahé, a není tu ani rozšířený západní zvyk, že se svatbou vydatně pomáhají družičky... ale my jsme šikovný holky, že.
Nějaké věcné chybky se samozřejmě našly taky, ale bylo jich málo:
- zmatky kolem ubytování, paní provozní si nestáhla můj poslední mail s rozpisem pokojů
- časový skluz, kvůli kterému jsem na sebe neměla před obřadem ani deset minut. Pořád jsem něco organizovala, pak jsem na sebe hodila svatební šaty, nasadila si obráceně náušnice a šla za štěstím :-)
- namísto sektu brut nám na přípitek rozlili polosladký. Blé, bolehlav
- v zahradě hotelu nestihli zakopat ošklivou oranžovou hadici, kterou jim tam položila telekomunikační firma. Na fotkách od profesionálky není nikde vidět, na fotkách od příbuzných všude. Když jsem ji zmerkla, měla jsem chuť řvát.
Byly to ale jenom drobnosti, a já jsem si programově zakázala trápit se blbostma. Doporučuju si to dopředu taky uložit jako předsevzetí, přece jenom je ten den člověk s nervama trochu hyn - i když mu to třeba tak nepřipadá - a leccos si zabírá víc než je zdrávo.
Tak treba zrovna ty jmenovky u nas sklidily uspech, kazdy si tu svoji odnesl. Jen manzelova a moje zmizela. Hledala jsem, ptala se a nikdo je nemel. Az jsem pak za pul roku slavila narozeniny dal mi je tatka zaramovane, na svatebnim ubrousku x-) Tim me dostal! On naprosto neni tip, co by si neco schovaval nebo tak :-N
Ale jak jsem to tu procitala, pripoustim, ze se skoro vsem pribuznym (co nas maji radi a my je) svatba libila a nemeli srovnani - moji bratranci z jedne strany jsou vsichni mladsi a z druhe strany nas na svoje svatby nepozvali a manza ma sice starsiho bratrance a sestrenici, ale jsou oba nezadani, takze taky prvni svatba :-) Nejlepsim bodem programu byla ochutnavka vin a raut s pecenym seletem (vegetarianky a veganky prominou) :-D
Ty jo, tak kdyz to tak tady ctu, tak mam pocit, ze nase svatba byla uplne v pohode a skoro perfektni. Ja jsem sice po svatbe byla trochu nastvana na nektery veci, ale oproti tomu, co tady pisete, tak to byly uplny prkotiny. Nastesti jsem svatbu nebralal jako muj nej a jedinecny den, takze jsem pak nebyla vubec zklamana. Spis si myslim, ze to dopadlo suprovne. Nic nebylo naplanovanyho uplne do puntiku, jako treba rozpis aut nebo presny harmonogram dne. Spis to bylo vsechno takovy jako jak to vyjde, tak tak to bude a na svatbu jsem pozvala jen lidi, co mam rada a zbytek nechala doma. Takze tam byli jen nejblizsi pribuzni a kamaradky a kamaradi a bylo to uplne suprovni. Vsichni se bavili a ja taky (po sampanu :)) Nic jsem v muj svatebni den neresila a nechala ostatni, at si to nejak vyresi :) Starala jsem se jen sama o sebe a o manzela. Jediny co se fakt nepovedlo byl pan vedouci, ale to bylo az na uplnej konec a uz tam nidko ze svatebcanu nebyl.
Souhlasím s příspěvkem Minnie z 19.27. Některé nevěsty prostě svatbu neřeší, je jim jedno, co je v jaké barvě, případně si to nechají zařídit rodiči a svatba může dopadnout skvěle. někdy mám pocit, že ty přílišné přípravy v člověku vyvolávají pocit, že všechno musí být dokonalé a jedna malá chybka z toho udělá tragédii.
Já nezapomenu na povídku R.Fulguma (nevím, jak se to píše :-| ), kde se chystala dokonalá svatba a zkončila pěkným trapasem přímo u oltáře. :-D Kdo znáte, určitě víte co myslím, kdo neznáte, tomu nebudu prozrazovat pointu.
Jeste me napada, ze tohle maji sklon resit slecny, co venovaly svatebnim pripravam i dva roky (i takove tu jsou) a pak najednou ztratily hlavni napln sveho casu. My to sfoukli behem dvou mesicu a nedavno se me moje druzicka ptala, jaky jsem mela kytky ve svatebni kytici, ze uz to zapomnela :-D Takze s tema dekoracema a ladenim je to vlastne k nicemu :-D
Jo taky si myslim, ze kdyz se svatba resi rok a vice, ze je to na nic. Ja to zvladla za 4 mesice a to jsem to organizovala sama ze zahranici a bylo to super. Nic jsem moc neresila a taky jsem se nezajimalo o to, co rikaj ostatni. Ja to udelala takhle a hotovo :)
mmmk - doufám, že jsem z toho prvního příspěvku takhle nevyplynula...svatbu jsme chystali asi 5 měsíců, ale to jen proto, že jsem věděla, že od pondělí do středy jedu se svými třídami na školní výlety a v pátek se vdávám :-) Dokonce jsem si na jeden z výletů brala do batohu i svatební šaty, protože jsem si je po návratu musela nechat zúžit...Ale holčiny, co mají beremese jako smysl života jaksi nechápu...co asi dělají po onom Dni? :-N
tydla některé den po brečí nad svatebními šaty :-D . I takové věci jsem tu četla :-p . Co dělají pak to ani nechci vědět :-N ...
Nedávno mě tady jedna nevěsta dostala, když řešila, jestli se k bílým šatům hodí krémový podvazek :-D . Nebo to bylo naopak? No ono je to jedno, že :-p ?
Tydla, to jsem nemyslela na tebe. Uvadela jsem to jako "kategorii nevest." A ze je jich tu hodne. Ja nevim, co bych po pul roce priprav jeste pripravovala, natoz po dvou letech :-D
Proste svatba nebyla nic prevratneho a porad vsichni nechapou, ze jsme si v den vyroci udelali vychazku na zmrzku a to bylo cely. A bylo to spis proto, ze tu bylo horko :-D Radsi slavim vyroci seznameni nez svatby :-N :-D 8-)
já si také myslím, že třeba ani dva roky příprav nezabrání nějakému nečekanému a nepředvídanému trapasu nebo zkrátka nějaké náhlé změně a vše se dá určitě zařídit za pár měsíců. Třeba s opitou kosmetičkou asi nikdo nepočítá, tak v záloze hned další nebyla :-D A nestalo se nic. Ta druhá mě i bez zkoušky na poslední chvíli nalíčila skvěle :-p Také jsem četla v pár diskuzích, kde holky psaly,že po svatbě pořád brečely, že už je to pryč... No psalo jich to tam celkem dost, tak jsem si říkala, že jsem asi divná :-p
Aahoj. nasa svadba dopadla super, aj napriek tomu, ze na pripravu sme mali tri tyzdne :-D Vsetko sa stihlo :-N Aj napriek tomu, ze ja aj smanzelom sme boli v cechach, a svadba bola u nas na Slovensku doma - doma :-N ... V ziadnej restike,, proste doma.. Na to, ze hosti pozyvali rodicia, a nie my,,, tak sme ani necakali s takym poctom ludi, ale hlavne je, ze sa to tam pomestilo, a aj ked nebola naozajstna tancovacka a pod. - nalada bola suprova. Vela hosti povedali, ze v zivote este neboli na takej svadbe,,, ani ich to nenapadlo, pretoze vacsinou sa to planuje rok dopredu a pod... A samozrejme, ze vsetko MUSI byt suprove :-) Ale - do beremese (mojasvadba) som sa zapojila az po mojej svadbe, coz samozrejme,,, keby sme dodrzali povodny planovany termin 9.8. - urcite by to vypadalo inac. Urcite by som sa chytila do tej predsvadobnej pripravy :-D a chcela by som to mat vsetko perfektne... Teraz - ked si spominama (a velmi rada) na svoju svadbu, a ked si aj ostatna rodina na to spomenu, tak sa iba zasmeju ze sme mali "svadbu na kluc" ;-) ;-) ;-)
Pro nás byla svatba opravdu dokonalej den, kterej jsme si maximálně užili! x-)
Ale když se na to podívám "objektivně", tak bych vyměnila obsluhu v restauraci!!! Byla hrozně pomalá, na vše jsme strašně dlouho čekali! ]-(
A další věcí, co bych změnila je to, že paní, co pouštěla při obřadu hudbu, tak omylem dala jiné cd :-D , ale naštěstí se na to přišlo včas, ještě když jsme čekali před obřadní síní, a tak jsme do obřadní síně vstupovali za zvuku námi vybrané hudby x-)
A další věc, která nás stála trochu nervů, bylo počasí. Až do dvou hodin lilo jak z konve!!! Ale pak se na nás usmálo štěstí a ze zámku jsme vycházeli do slunečného odpoledne a sluníčko vydrželo až do večera x-)
Nicméně nic z toho nám náš svatební den nemohlo zkazit ;-)