Ahoj všechny a všichni:-) Když jsem si postupně pročítala příspěvky a prohlížela alba, postupně jsem upadala do depresí...Všechny nevěsty psaly, jak byla svatba úžasná, nádherná, nejkrásnější den v životě, jak by nic neměnily, že si všecko dokonale užili...my jsme měli svatbu moc pěknou, dokonce všichni naši známí říkali, že to byla nejlepší svatba, kterou kdy absolvovali...Jen já sama jsem měla při prohlížení fotek pocit, že jsem si to neužila tak, jak bych si představovala. Kamarádka, která se měla starat o organizaci, to totiž jaksi nezvládla, takže všechny problémky i problémy jsem na místě musela řešit já. Ostatní si toho ani nevšimli, ale ve mně to jaksi zůstalo, a proto jsem si ani tolik neužila focení skvělého a jedinečného Petra Vokurka. Díky manželovi, rodině a kamarádům jsem se s tím už vyrovnala, všechno jsme si vyříkali, měla jsem radost, že sï toho předtím nevšimli, takže teď už je to v pohodě...Jen jsem touto diskusí chtěla vzkázat všem, že až budou mít pocit, že to nebylo tak krásné a dokonalé, jak píší všichni, ať se tím netrápí...možná jsme jen díky beremku moc plné ideálů, dokonalosti a tak trošku perfekcionistky...
tydla, mě mrzí, že nám nevyšla hudba na obřadu (na začátku, při mém nástupu) a kdybych něco měla měnit, tak zruším oběd v restauraci, byl zbytečný, měli jsme od začátku grilovat. Řekla bych ale, že ta dokonalost spočívá právě v tom, že se přes ty nedostatky přeneseš a užíváš si všechno to, co vyšlo. :-)
No myslím si, že sice většina holek si sem napíše, že to bylo dokonalé a blablabla, ale nikdy neni nic bez chyby - já bych určitě pár věcí (spíš pár lidí) změnila, ani nevím, jestli sem si to užila - teda přesněji byly okamžiky, kdy mě to trochu iritovalo, ale bylo to daný lidma co tam byli. Každopádně samotnou svatbu bych neměnila, ok, byla taková jaká byla. Pokud bych ale mohla vrátit čas a pořádat tu akci eště jednou, tak trochu vyselektuju svatebčany. Dokonalý to rozhodně nebylo, ale byla ta akce celkem příjemná. Nic víc, nic míň.
nikdy nic není dokonalé, ale ostatní to tak chtějí vidět :-) tak ty maličkosti, které se nepovedli pouští z hlavy :-) nikdy Ti nikdo nepřizná, že se něco nepovedlo, určitě ne tady :-)
tydla, stejné pocity po svatbě jsem měla i já! Jen s tím rozdílem, že jsem poprosila nastávající tchýni s jejími sestrami, jestli by mi s tou organizací nepomohly, abych nemusela běhat já, jako nevěsta! Jinak jsem neměla nikoho, koho bych požádala! Tchýně se snažila, ale místo svých sester, do organizací zapojovala neustále mě, protože se bála, že by něco udělala špatně. Tím pádem jsem neustále běhala s ní a za ní! :-) Až mě musel vysvobodit muž a svoji maminku ujistit, že to je opravdu v jejich rukou! Focení mi přišlo sice krásné, ale moc rychlé a hektické, protože jsem neustále myslela na svatebčany, že na nás čekají v restauraci! Ikdyž tam měli o zábavu postaráno! Právě proto, jsme si s mužem zopakovali na naše roční výročí svatební focení znovu! A to jsme si užili maximálně!!
Tydlo - neboj, časem stejně zůstane jen to krásné a to ostatní zapomeneme.
Já se teď zamyslela a fakt jsem byla se svým svatebním dnem plně spokojena. Jediným problémkem bylo, že se mi družice, které měly přijet na osmou, zdržely a nemohly tedy zdobit auta, jak bylo v plánu. Ale nic se nestalo, hned se mi přihlásily dvě jiné kamarádky a vše zařídily.
A dál už vše šlo jak na drátkách....
Možná pomohla i velká příprava před dnem D. Všichni měli mapky, itineráře, seznamy s řazením aut včetně obsazení jednotlivých aut, družice dostaly přesné pokyny, na co dohlížet, jaký je program dne, svědkyně také znala přesně své úkoly. A všechny byly tak super, že prostě vše ohídaly, zařídily za mě. Přesně, jak jsem je žádala - já a ženich jsme měli svůj den a ony nám s ním pomohly. Těším se, že jim takto budu moci pomoci na jejich svatbách jednou v budoucnu x-)
míšo, máš pravdu, atmosféru svatby dělají hlavně lidi, taky bych už teď nějaké vyřadila, ale už jsou pozvaní a nechci dělat rozbroje, tak uvidím, jak to dopadne..
Lemon, neboj, většinou ti kterých se nejvíce obáváme nakonec překvapí a chovají se naprosto v pohodě. Spíš vždycky přijde rána od někoho, od koho bys to vůbec nečekala..... :-(
Lemon, tak to já klidně přiznám, že se něco nepovedlo :-D My jsme po svatbě počítali ty nepovedené věci a bylo jich 7, te´d už si asi na všechny nevzpomenu: číšníkovi spadl svatební dort, můj otec odjel na radnici jiným autem a já jela jen s řidičem, kolona aut nečekala na ženichovo auto a ženich jel někde v půlce, zapomněli jsme dát kapele výslužku...dál už nevím. Ale třeba na ten dort si budem pamatovat do smrti :-D Hlavně si myslím, že i když se vše nepovede podle plánů, neznamená to, že si to člověk nemůže užít.
mno ono to teď o víkendu začalo, když jsme přijeli s koláčky, své příbuzné znám a vím, že to nebude 100% a i se něco stalo, co k tomu napomohlo, mno prostě uvidíme :-) ale díky za podporu ;-)
perfektni to urcite nebylo, to priznam. Ale bylo to pohodove a v klidku a hlavne se spoustou srandy. Nejkrasnejsi den v zivote byl ovsem uplne jiny den -kdyz se nam narodila dcera. :-)
taky si myslim,ze spousta lidi to po pravde nenapise - nevim sice proc, ale je to tak
No mě se to úžasné teda zdálo...a myslím, že bych nic neměnila-teda až na chování jedné nejmenované účastnice(ale s tím člověk nic nenadělá).
Možná je to ale tím,. že vše jsme důkladně plánovali a navíc jsem spíš pesimistka....takže jsem měla nachystané samé černé scénáře. Jo a taky myslím, že nejde o to, aby to bylo dokonalé(ani jsme se o to nesnažili), ale aby si svatbu člověk užil a rád na ní vzpomínal
A my jsme si to užili a máme krásné vzpomínky.
Tylda, ja osobne treba povazuji nasi svatbu i s odstupem dvou let za dokonalou 8-) Sice svagrovi ruply tesne pred odjezdem pro nevestu gate od obleku, nekteri lidi nechteli pochopit, ze proste nebudeme zametat strepy a piskat na pistalku a vsecko to zacalo uz "vecirkem na rozloucenou", kdy mi moje blizke kamaradky objednali dva fakt nechutne striptery, i kdyz vi, ze ja jakykoli striptyz nesnasim. Odesla jsem a ony neprijely na svatbu. Ale osobne jsem si rikala, ze se toho po... vlastne uplne minimum a my si to vsichni paradne uzili x-)
mmmk - tak s těma striptérama s Tebou souhlasím, to bych taky odešla, já jsem taky říkala, že žádný nechci, protože se mi to nelíbí, tak jsme zvědavá, jak to dopadne. Asi to udělali naschvál, že si říkala, že ne, ale potom se nesmí divit, že si odešla, taky bych to tak udělala.
U nás to taky nebyla tragédie, to ne, svatba byla opravdu moc pěkná, já sama jsem se cítila jako princezna...Z lidí bych neměnila nikoho, možná jen tu kamarádku, která to měla obstarávat :-) Aby to neleželo na mně. Ostatní si to prý užili nad míru:-) Taky jsme měli nachystané věci do dokonalosti - auta, časové přesunu, kdo co má dělat...ale pak se stalo, že jedni prostě prohlásili, že spolu nemůžou spát v jednom bytě (pravda z pochopitelných důvodů), takže jsem to přímo na obědě musela předělávat a pak už se to celé vezlo, už neseděli rozpisy aut, musely se převážet věci z jednoho ubytování na druhé.K tomu nám den před obřadem oznámili, že gril, na kterém jsme měli grilovat večer dvě krůty na party zmizel neznámo kde...ale teď, když to píšu, se tomu všemu jen usmívám...
Tylda: bud v klidu, já jsem radši ani žádný popis nepsala :-D , účes mi podělal kadeřník, visážistka mě jinak nalíčila než na zkoušce, kameramana nám zmlátila jedna známá, kamarádi se nepostarali skoro o nic, dort se nám rozpadl den před svatbou...prostě pohodička :-D
elis: ty jo, to musela být svatba jak ´řemen´ :-D :-o , nás to sice teprve čeká, ale už teď mám nerva a začínám být pesimista. Kiksnul nám ženichův svědek - je to prostě debil...nemám kadeřnici, nemám odzkoušený účes, ještě nemáme pořešený kytky atd......celý se to nějak komplikuje, a to to vypadalo, že všechno tak dobře běží....no jsem zvědavá.
kristi - napsalas přesně to, co jsem měla na mysli...myslím si, že narození dcery určitě předčí krásné bílé šaty a spousty okvětních lístků :-) A rozhodující je ta pohoda - sice jsem ji v době mezi obědem a večerní party ztratila, ale pak díky výborným kamarádům a příbuzným ji zase našla :-)
tydlo u nás to bylo asi jak u Tebe! Všichni se náramně bavili, mě se to taky moc líbilo, žádný problém nebyl,ale já jsem nervák, takže mě bylo celý den zle. Nemohla jsem moc jíst, večer když jsem si dala víno a něco snědla,tak jsem hned musela letět... takže jsem propařila svatbu jen na vodě...a taky jsem furt někde lítala něco zařizovala,každého se ptala jestli něco nepotřebuje, jestli je vše OK...ale vydžela jsem do tří :-D a měli jsme to dva dny. Druhý den jsem tam měla hodně kamarádů, které jsem déle neviděla, takže jsem furt jen lítala od jednoho k druhému.
Mrzí mě jen,že jsme měli vynikající malé zákusečky a já jak mi bylo zle jsem neměla ani jeden :-D Ale švagrová mi říkala,že to měla úplně stejně, že na své taky nic a teď si zas třeba užila naši. Tak se spíš těším na cizí svatbu, že si to užiju :-D
Ja osobne sla do svatby s tim, ze o nic nejde. Nebrali jsme to jako "nas velky den" a ani jsme si neslibovali, ze se neco zmeni. Spis jsme doufali, ze nezmeni :-D Brala jsem vsecko s rezervou, nic jsem moc neresila, lazo plazo a osobne jsem cekala, ze se toho fakt podela mnohem vic. A docela pomohlo dat "rizikovym hostum" antiethanol, aby se nezborili uz v 6 vecer :-D
:-S :-S :-S :-o :-p holky já to mám za 14 dnů a nějak se mě začíná zmocňovat panika, právě jak že to všechno zmáknu kruci :-(( úkoly jsem sice rozdala,ale stejně budu nervní jestli všechno funguje, jestli přijede fotograf, stihnou sre nazdobit auta, bude dost jídla, bude pěkné počasí a všechno kruci fix :-)))))))))) :-D