Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život po svatbě

Opravdu byla vaše svatba tak dokonalá?

Zobraz úvodní příspěvek

tydla tydla

Autor diskuze

28.07.2008

Ahoj všechny a všichni:-) Když jsem si postupně pročítala příspěvky a prohlížela alba, postupně jsem upadala do depresí...Všechny nevěsty psaly, jak byla svatba úžasná, nádherná, nejkrásnější den v životě, jak by nic neměnily, že si všecko dokonale užili...my jsme měli svatbu moc pěknou, dokonce všichni naši známí říkali, že to byla nejlepší svatba, kterou kdy absolvovali...Jen já sama jsem měla při prohlížení fotek pocit, že jsem si to neužila tak, jak bych si představovala. Kamarádka, která se měla starat o organizaci, to totiž jaksi nezvládla, takže všechny problémky i problémy jsem na místě musela řešit já. Ostatní si toho ani nevšimli, ale ve mně to jaksi zůstalo, a proto jsem si ani tolik neužila focení skvělého a jedinečného Petra Vokurka. Díky manželovi, rodině a kamarádům jsem se s tím už vyrovnala, všechno jsme si vyříkali, měla jsem radost, že sï toho předtím nevšimli, takže teď už je to v pohodě...Jen jsem touto diskusí chtěla vzkázat všem, že až budou mít pocit, že to nebylo tak krásné a dokonalé, jak píší všichni, ať se tím netrápí...možná jsme jen díky beremku moc plné ideálů, dokonalosti a tak trošku perfekcionistky...

Odpovědět

1 2

…

21 22

24 25 26 27

…

vca vca

13.09.2012

Ahoj holky, jsem fakt ráda, že jsem si tuhle diskuzi přečetla. Předevčírem jsem chytila depku, jak už jsem tu psala a večer probrečela manželovi v náručí. Takže to hlavní co se na svatbě má povést se povedlo, neskutečný chlap co se o mě staral i když se chovám jak malé děcko Ale teď ke svatbě…Už týden předem jsem měla žaludeční neurózu, a při každém větším jídle se mi chtělo zvracet. Naštěstí to znám už z dob maturity.Den před svatbou jsem se do postele dostala tak ve dvanáct utahaná jako kotě a nemohla usnout. V 5:15 budíček, připadala jsem si jako Zombie, dala vanu a chtěla se jít malovat na lodžii..Jenže pršelo jako z konve a sluníčko nevycházelo, makeup jsem teda začala v pokoji a pokračování za šera na té lodžii. Pak ve spěchu přesun ke kadeřnici, tam už to začalo být lepší, fotografové, kameraman co se točili kolem mě a ještě ženich dovezl květiny, které byli úžasné na to, že jsem je domlouvala mailem a telefonem, fakt nádhera. Zvedlo mi to náladu a přestával i déšť takže sen o obřadu venku se zcela nerozplynul. Následovali přípravy s kamarádkami doma, to jsme docela stíhali i odjezd. Ovšem pak se kámoška co vezla všechno na obřad rozhodla nás i bez navigace předjet a ztratila se, zpoždění začínalo a moje lví povaha začínala zuřit Navíc jsem zjistila, že ženich už je taky na cestě a přidal se stres, měla jsem být na hradě první vše připravit, a být neviděná nevěsta. Na hrad jsem vplula už úplně mimo, začala rozdávat příkazy protože najednou nikdo nevěděl co a kde…Nepršelo ale vítr byl hrozný tak jsem ječela na svědkyni přes celé nádvoří až z toho odhodila vše co držela a běžela ke mně..teď se tomu všichni smějou, ale mě to bylo líto:-/Taky mi přišlo, že už je tam moc lidí tak jsem šla moc brzo schovat..pro mě dobře ale tím se dost organizace zpomalila..Svědkyně přesně nevěděla kdo k nám patří tak nevím jestli měli mašličku všichni. Stejně se na mě chodili lidi dívat takže až takové utajení to nebylo. Nepřinesli mi panáka co jsem potřebovalaNenapadlo mě dát instrukci na špalír, že tam mají lavičku i ostatní z rodiny, myslela jsem že to dá dohromady matrikářka.Takže nakonec všichni stáli podél nádvoří co nejdál a nic neslyšeli, a na lavičce byli pouze rodiče, za nimi je prázdno. Zapomnělo se na hudbu co měla hrát před obřadem, takže nebyl odzkoušen zvuk a začalo se až těsně před..Takže hosté co trochu viděli z roh kde jsem stála s otcem na mě mávali jako proč nejdu..musela jsem vyslat otce…a zjistila, že je to zkouška..Byla jsem už tak nervní, že jsem nepočkala ani na ten vysněný úsek mé písně a vyšla dřív. Ale jakmile jsem viděla svého muže jak byl dojatý a hrdý tak už pro mě nic neexistovalo a byla to nádhera, neviděla jsem nic než jeho, na to se nedá zapomenout tak krásná už si asi nikdy připadat nebuduTo jak mě hladil roztřesenou po ruce bylo úžasné. No ale ani obřad úplně neušel nehodám..Tchýně s tchánem vyrušovali, pak jsem zjistila, že oddávající říkala ať se podíváme na své rodiče jak jsou šťastní (to oni dva fakt nejsou) takže k tomu měli připomínky. Kdybych nechtěla zkazit ten okamžik tak ji asi umlátím kyticí Ale asi to vnímali jen svědkové, ti vzadu to zřejmě vůbec nezpozorovali Pak matrikářka nemohla dát dohromady moje nové příjmení, mám obě a bez ová a prý řekla špatně i jméno svědkyně. Do toho kníkal náš pesan, kterého nedrbali, takže mi paní oddávající bylo až líto. Ale jako bonus nám po ano sprchla asi pětivteřinová přeháňka a jak nejsem pověrčivá, v tom jsem fakt viděla jak nám prší štěstí. Nakonec se i počasí umoudřilo a vysvitlo sluníčko. Užili jsme si pak super focení, hlavně to, že můžeme být chvilku samy dva..Ale to zas taky občas někdo nepobral, i když v programu to bylo, měli přichystané občerstvení, noviny, prohlídku hradu…Takže místo společné kolony na kterou jsem se těšila zbylo jen pár kamarádů. Zbytek už odjel předem. Bohužel i tak jsme se stihli poztrácet včetně fotografů a já zjistila, že nemám telefon, protože mi odvezli všechny věci v jiném autě. Takže jsme telefon na fotografy sháněli po dalších lidech na dálku. Jeli tak rovnou do restaurace a my jsme nestihli společnou fotku s naším pesanem, proto jsme ho tam chtěli moc mít..a manžel nestihl dofotit sebe.Můj řidič už byl taky hotový takže se troubilo až u restaurace, fakt jedna z mála tradic co se mi líbí..no skoro nebyla Taky jsem pak po uvítání zjistila, že chybí moje kamarádka z Brna. Na obřadu byla tady ne..Bohužel jí kamarádka ztratila psa a tak ho hledali až do soboty. Tím pádem nám vypadla ohňová show co měla být jako překvapení.Samozřejmě jsme byli zase ve skluzu. Rodiče si ještě vynutili osobní předávání darů…a fakt nechápali nejen oni, že máme ještě odpolední focení, zase měli samozřejmě zaplacený bowling aby se nenudili…Opravdu mám pocit, že focení na celý den znají jen holky tady na beremku, ostatní to buď neměli, nebo neznají a jsou z toho poplašený, pomalu mi i přijde, že se styděli a to naši fotografové byli naprosto úžasní. Ale jsem ráda, že jsme se na to vyprdli a udělali alespoň všechny ty blbinky u rybníka. Myslela jsem, že se zajedeme fotit na místa seznámení, ale to díky časovému skluzu fakt nešlo a navíc jsme byli i dost utahaní. Z bowlingu jsme stihli tak šest hodů. Hosté se nám pak rozdělili na terasu a dovnitř, kde zůstali jen ti co tančili…Playlist co byl pracně připravený se stejně přerušil a každý přehazoval co se dalo.úplně jsem zapomněla na pařící hity co jsem si připravila. Ale holky když si to teď shrnu tak jsme si i tak užili a prožili vše od házení kytky, dort, první tanec..Dokonce jsem tancovala i s taťkou, ten podle mne netančil ani na vlastní svatbě Taková ta euforie a štěstí nás fakt provázela celým dnem. I když nebyl jako ten který si představujete byl jen a jen náš. Jen my dva byli středem všeho. Takže jestli jako já začnete pochybovat, pobrečte, přečtěte tuhle diskuzi a vypište to ze sebe. Sny jsou krásné, ale nejsou v nich ty pocity, které pak stejně vše změní, i třeba vaše chování a plány. Vždy se najde něco co se nepovede, ani o tom nemusíte vědět, někdo komu se něco nelíbí, někdo kdo něco pokazí… Neříká, že bych teď prostě pár věcí nezměnila, nebo spíš se na ně pokusila nezapomenout:-) Ale Vaše pocity jsou nejdůležitější. Svatba je hlavně pro Vás a ti co Vás mají rádi to tak budou brát a svatba se jim bude líbit. Jako důkaz beru to, že se rozhoupal můj bratr a požádal o ruku svoji přítelkyni a kamarádi hned po svatbě začali hledat restauraci na tu svoji Doufám, že už mě včerejší smutek nepřepadne a konečně se budu moct pustit do svatebního alba.PS. obdiv těm co dočetli můj výlev:-)

Odpovědět

ivetaml ivetaml

13.09.2012

@vca No byl pěkně dlouhý ale muselas to ze sebe dostat. Já se v sobotu v noci ze svého zklamání ze svatební zábavy (která se nekonala) a svatebčanů (ti se rozdělili na skupinky a pouze si povídali) vybrečela manželovi do náruče a pak to po skypu probrala s kamarádkou, která na svatbě nebyla. Všichni sice říkali, že jsme to měli hezké ale myslím, že slova moji babičky na hostině "je to nějaké smutné" mi mluvili z duše. Teď už vím, že jsem se o zábavu měla postarat sama a ne poslat tipy kamarádce, která slíbila, že se o hry a zábavu postará. ta mě nakonec zklamala nejvíc, protože nejenže se po dortu vypařila s přítelem a vrátila se až za hodinu, ale taky nepřipravila jedinou hru a dokonce mi začala přepínat mnou vybrané písničky a dokonce do pc strčila svou flashku a pustila svou hudbu!! no ale přesto všechno jsem byla šťastná, že mám mužíčka, že jsem s ním, že s ním můžu tancovat, ...

Odpovědět

vca vca

13.09.2012

@ivetaml Musela a jak říkaš, chtěla jsem někam jinam než tomu kdo tam byl. Proč kazit někomu dojem z naší svatby když si třeba ani nevšiml toho co já ;-) Jako by jsi mi mluvila z duše, já tedy nikoho nepověřila...ale většina lidí na to prostě není, přijde jim to hloupé a jdou na svatbu jen pokecat. Já vím, že takové kamarády mám..ale stejně to tak trochu mrzelo..I když zdravé tančící jádro se nakonec našlo :-D

Odpovědět

ingridulka ingridulka

14.09.2012

Tak ja se taky vypisu :D , totalka unavena, skoro jsem nespala, scvrklej zaludek, rano jsem do sebe dostala suchej rohlik, asi caju a nakonec i ten chleba,..asi tak tejden jsem vymejslela hudbu na obrad, omylem pustili neco jinyho, takze zenich a spol dosli na hvezdny valky (ktery jsem mela jen tak ze srandy na konci cdcka) vsimla si toho kamoska, tak bezela at to prepnou, takze ja uz vysla na svou hudbu, ktera ovsem nevysla tak jak jsem chtela, prodluzovala jsem ji o pul minuty aby to bylo uzasny, ale takhle se ta pisnicka rozjela az kdyz jsem tam dosla, takze ji dali potichu :-D smeju se, protoze hvezdny valky si budu nadosmrti pamatovat, a taky to jak se na me kamoska sibalsky usmiva a ja na ni mavam rukama, ze to neni ona :-D ...obcanku jsem nechala doma, ale pani matrikarka byla znama, takze jsem si tam dosla az v utery...obed byl moc dobrej, delala jsem ho kvuli tchyni a dedeckum, tchyne a deda mi dnes rekli, ze to mohlo bejt klidne cely tam kde bylo i grilovani, a ja to tak chtela a oni mi za to nadavali...no zabit! ale restaurace byla fajn, akorat jsem snedla jen polivku a jeden knedlik kvuli scvrklymu zaludku...prijedem na grilovani a zabava hadr, no tak jsem sla za tchanem, ze udela svuj pripitek, cumel na me jak pero z gauce, tak jsem se chopila mikrofonu, rekla jim to sama, teta za mnou bezela, ze mame balonky prani, tak jsem lidi poprosila at nam neco hezkeho napisou a ze pak bude prvni tanec (hudbu jsme dotahli az po tom obede :-D ) tak jsme to roztancovali, zazpivali zivijo a ty kdo ses v lednu narodil...zabavu jsem musela rozproudit ja svejma blbejma kecama do mikrofonu a pak uz to bylo cajk, v 7 uz jsem byla jako zolik, protoze jsem poradne nejedla, holky se mnou sly zvracet :-D , zenich me odvezl domu, prevlikl me, vyblila jsem se znovu a pak jsem parila az do 2...vsichni se totalne zmrskali, akorat amundsena mohlo bejt vic...meli jsme karaoke, ale pocitac se seknul, ztratili jsme jedno dvdcko, ale na mym pc bylo jiny karaoke, vyresilo se to...meli jsme pripravenou pisnicku s manzelem, ale prave jsme nenasli karaoke dvd, tak jsme to zpivalipres normalni pisnicku a mela jsem vytvoreny kviz a na ten ani nedoslo... a ted, jakoby se to vubec nestalo, byla jsem tak nervozni, ze jsem byla uplne mimo...o svatbe ted nechci chcili slyset, protoze me tam spousta veci mrzela, ale vsichni z toho jsou odvareny, ze jsme prej nasadili poradnou latku...takze ted se tesim, az bude svatba moji sestry a sestrenky, opiju se taky a budu bez nervu :) ...ale bejt stredem pozornosti bylo pro me uzasny... a to me mrzi nejvic, ze se to neda udelat znova bez tech chyb... Ale na ty chyby se pak bude se smichem vzpominat nejvic!!! Clovek musi jen prekonat ty litosti a pak uz to bude cajk :-)

Odpovědět

barbora_b barbora_b

14.09.2012

....byla :-D

Odpovědět

ingridulka ingridulka

14.09.2012

a abych to shrnula... svatba byla uzasna, obrad byl ten nejdokonalejsi na svete a malo kdo ho prekona...od prvniho tance se porad neco delo, mame spoustu opileckych pribehu a nakonec byla i slehackova bitva...proste bozi!! cely rano az do obradu jsem se na Honzika hrozne tesila a kdyz jsem ho chytla za ruku, tak to bylo nejlepsi!! Par veci bych zmenila, ale jinak svatba byla uzasna a to nejlepsi z ni mam doma v postylce :-)

Odpovědět

ingridulka ingridulka

14.09.2012

Jo a mimochodem svatby by se mely rozdelovat do skupin..."pohadkova", "exoticka", "parba" ...jestli vas neco napada, tak to sem napiste...ja jsem vylozene festivalovej typ...nase svatba byla ultra parba a pohadkova svatba by me vubec nebrala :D to by byla preci nuda ne?! :) Tim jsem chtela jen rict, ze kazdy se libi neco jinyho! :-) A ja uz se tesim na dalsi parbu :-D

Odpovědět

cutescorpio cutescorpio

14.09.2012

Ženy, tak já se přidávám :D Ve zkratce Několik nocí bez spánku, dnů bez zastavení. V pátek asi 10 rozchodů a rušení celé akce. V pátek v noci šílený déšť, kdy snad spadlo tolik vody, jako za celý rok dohromady. Nespím celou noc. Sobota. Kadeřnice "uklidňuje" popisem zážitků ze své svatby, líčící kamarádka rovněž tak. V minibytě postupně přibývá osob, nemám nejmenší ponětí, kdo, co, kdy, jak. Nemáme kafe. 9:30 prcháme na šalinu - nevěsta, ženich, fotografka. Ostatní preferují přesun autem. Před vchodem do obřadní síně stojí desítky neznámých lidí. Nechápem, kde jsme se to ocitli. Asi se hystericky směju. Matrikářka nás posílá do budovy, vysvětluje postup obřadu, nikdo ji samozřejmě neposlouchá. Ženich se předčasně dobývá do obřadní síně. Hudba hraje..Nastupuju s taťkou, procházíme špalírem. Nikde nevidím ženicha. KDE JE? Stojí na začátku špalíru, přebírá mě od taťky :). Stojíme vepředu, hosté usedají. Pak absolutněnevímjaké povídání pana místostarosty. Víc jsem vnímala proslovy dětských účastníků. Pokud se dobře pamatuji, ANO jsme řekli oba. Při podpisu nepsala tužka. Jakže se to vlastně jmenuju? Přípitek, gratulace, odchod. Promítají nám jakési šílené video (natáčené 16:9, promítané 4:3), prý je to záznam z našeho obřadu. Což není možné, tu paní na videu neznám... Před budovou totální chaos, bezradnost. Kde vyfotit tu bandu lidí naráz? Fotografka leze na lešení kostela. Novomanželé chtějí odejít na plánované focení do Zbrojovky. Pár lidí s nimi, pár lidí protestuje. Šílím..Nakonec se tam vydáváme. První chvíle oddechu při bláznivém focení v budově skateparku, na stěnách graffiti, rampy, molitan. Od místních skejťáků fasujeme plechovky redbullu. Myslím, že nic podobného zatím ještě neviděli Novomanželé s fotografkou se odpojují a pokračují dál k budově číslo 5. Totální vybydlený a zničený prostor. Fotografka nadšená. Mám hlad, žízeň, bolí mě nohy. Sháníme odvoz. Jedeme zpátky k nám šalinou, na místo oslav nás převáží auto. Příjezd do areálu. Opět spousta neznámých lidí. Kde to sakra zase jsme? Aha, už některé poznávám, takže asi to bude ta správná akce. Rýže ve vlasech, podpatky v blátě. Snažím se pochopit a správně zodpovědět dotazy a získat tak indicie k osvobození manžela z mučícího nástroje. Mozek nefunguje. Sedám na vozíček, kodrcáme po hřišti přes překážky. Lovení rybiček. Moc nás to potěšilo, díky za tu srandu :) Zima. V chatce se tiše převlékáme do tepláků a zpět ke svatebčanům. Samé gratulace, spousta dotazů, chaos, mám to v mlze. První teplé jídlo okolo čtvrté. Začínám vnímat okolo šesté, s manželem jsem se zatím téměř neviděla. Ozvučení dorazilo s půldenním zpožděním. Krájení dortů, rozbalování darů, šampus. Někdo přijíždí, odjíždí. Pořád chaos. Prý dochází kafe, voda, nic není. V průběhu večera se vše zklidňuje, zvládáme i první tanec (pokus o tanec), někdo se chápe mikrofonu, šílené karaoke, ještě, že jsme mimo civilizaci. Tanec s citronem. Poznávání manžela podle lýtek. Hosté postupně odpadávají do chatek. Já si dávám hodinové odpočívací pauzy. Manžel statečně drží. Před šestou ráno ukládáme poslední vytrvalce a sklízíme aparaturu, zhasínáme a odcházíme si užít svatební noc… A v neděli uklízení areálu, odvoz zapůjčených grilů a kegů... Tento zážitek se na naší pomyslné stupnici zařadil hned vedle zimního výšlapu na Malé Fatře v minus 30 stupních a vichříci - boj o holý život... :)

Odpovědět

vca vca

14.09.2012

@ingridulka suepr rozdělení :-D Tak já se přidám k té pařbě 8-)

Odpovědět

barbora_b barbora_b

14.09.2012

@ingridulka no nevím, a co kombinace? u nás byl obřad a všechno celkem pohádkové, ale zakončeno to bylo pořádnou pařbou, já si dlouhé šaty sundala, odkopla lodičky a celkem jsme to rozjeli :-D

Odpovědět

olivazelena olivazelena

15.09.2012

@cutescorpio Super reportáž! :-)

Odpovědět

ingridulka ingridulka

15.09.2012

@barbora_b no nas obrad by se taky nedal popsat zrovna jako parba :D

Odpovědět

Článek se načítá

evellyna evellyna

15.09.2012

Možná jsme mohli trochu víc řešit výzdobu restaurace. Možná jsem měla v cukrárně zdůraznit ještě víc, než nechci na dort žádná srdíčka a květina na vrchu má být živá. Možná jsme měli vydržet to šílené vedro a fotit se déle než dvacet minut. Možná jsme měli některým pozvaným příbuzným zdůraznit, že červené tričko nebo kapsáče vážně nesplňují dress code na svatbu do kostela (a nejspíš ani na žádnou jinou). Možná jsme měli počítat s tím, že nakonec budou chtít v hetelu přespat i někteří hosté, kteří nabídku ubytování několikrát odmítli. Ale možná, že kdybychom tohle všechno řešili, nebyla by svatba tak úžasně bez stresu a nervů. Výýzdoba restaurace nikoho neohromila, ale byla hezká. Dort měl na každém kalíšku marcipánové srdíčko, na kterém byla nakreslena další srdíčka. Květina na vrchu dortu nebyla živá a nebyla to frézie, ale marcipánové růže v jiných barvách, než jsme chtěli. Focení bylo krátké a fotek je méně, ale jsou skvělé, a další úžasné máme z obřadu a hostiny. Manželův strejda měl příšerné červené tričko, kterého já jsem si ale všimla až na fotkách týden po svatbě. Manželův bratranec měl kapsáče, kterých jsem si na jedné fotce všimla včera. Můj bratranec se rozhodl přespat v hotelu. Kdyby pro nej byl rezervovaný pokoj, nespal by na pokoji s mými spolužačkami z vysoké a celá rodina by na další rok neměla do čeho rýpat. Já nechci vědět víc, než že se čtyři vlezli na jednu postel. Dokonalá svatba nebyla, pár nepodstatných chybiček se našlo, ale i díky tomu na ni budeme vždycky rádi a s úsměvem vzpomínat :-)

Odpovědět

eiram2010 eiram2010

15.09.2012

@tydla Ahoj :-) Naše svatba dokonalá byla, protože jsme se brali z lásky a bylo to ještě hezčí než jsme čekali, možná i proto.že jsme od toho vlastně ani nic nečekali. Máme 15 dní po svatbě a pořád se z toho těšíme. Přitom nám celý den propešelo,takže nemáme ani moc fotek z venku jako tady některé nevěsty.Ale bude hodně fotek plných emocí,které ten den vystihnou a o to jde. Manželovi kromě rodičů nepřišel nikdo z rodiny kromě rodičů (závidějí jeho rodině majetek) Kamarád co ho vezl přijel špinavým autem a před obědem odešel a už jsme ho neviděli...do dnes se neozval ani neomluvil a to měl zaplacené jídlo. Přijela mi nejlepší kamarádka z Mexika.odpoledne v den svatby skolaboval její tatínek a ve 21.30 v den naší svatby zemřel.Kamarádka jela domů dřív tak jsme se to dozvěděli naštěstí až doma a to jsem hrozně brečela a bylo mi jedno,že to je můj den,brečela jsem za kamarádku. Manžl tam měl nejlepší přátele a já se věnovala mojí rodině a nechala ho si zapařit s nima a nenutila,aby byl na mě přilepenej. I díky tomu to byla pohodová oslava.Hlavně jsme stejně něděli,že spolu budem celý život. Měli jsme kolem sebe jen lidi co nás mají rádi,bylo nás asi 33 i sdětma a hrozně jsme si jich vážili,protože jsou dobrými přáteli i v našem životě a my máme obrovské štěstí. Dokonalá svatba je o vás dvou, ne o tom jestli všechno klapne,nebo máme svatební noviny atd. My ani nic nechystali azábava byla super i bez her. Nikdy jsem se nechtěla vdávat,ale když je to s tím pravým a z lásky,bez podmínek a upřímě, je to opravdu dokonalé :-)))))))

Odpovědět

beruska80 beruska80

16.09.2012

@lin18 to je teda story, ale i takhle to může někdy dopadnout. :-( Každopádně souhlasím, že je na každé z nás, do jaké míry si připouštíme určité nedostatky, chyby atd. Já měla takové období po svatbě, že jsem začala řešit snad všechno, co se nepovedlo dle představ. |-| Ale nepřijde mi to divné, my ženské máme holt jisté vize o tzv. dokonalé svatbě a taky víc věci řešíme. Každá nevěsta chce mít ideální šaty, krásnou výzdobu a kytku, úžasné líčení, účes, super fotky....kdo by o to nestál, že? Ale realita se ne vždy do puntíku shoduje s plány a představami. Všichni nemohou mít takovou kliku, aby nenastal někde nějaký renonc - jsme jenom lidi a pokud se spoléhá na dodavatele, nedá se všechno uhlídat. Takže sem tam je to víceméně sázka do loterie. Fakt je, že to podstatné je, aby nevěsta měla toho "pana božského" - na svatbu se časem bude stejně vzpomínat s odstupem a nadhledem. ;-) Takže všem nevěstám přeji pevné nervy a určitě se nemusí stydět za to, pokud někdy řeknou, že to nebyl zrovna ten nej den. Každá to cítíme a vnímáme individuálně. Někdo má potřebu se vypovídat, jiný nad tím mávne rukou..... :-) :-)

Odpovědět

barbora_b barbora_b

16.09.2012

@beruska80 Mně přijde, že to, co nevyšlo podle mých představ, jsem ovlivnit každopádně nemohla..že cukrářce spadl náš (naštěstí druhý, méně důležitý) dort na podlahu i s jedním druhem minidezertů, nebo že se na burze nesehnaly přesně všechny ty květiny, co se mi líbily, to jako ovlivnit nemůžeš. Tak proč se tím trápit?:-) Přijde mi,m že to hezké na svatbě je i o tom, žese to už nedá zopakovat, že to je jedinečný den :-) Ok, jasně, kdybych to dělala podruhé, možná to bude ještě o kousek vyšperkovanější, ale už to asi nebude to, o co tu hlavně běží....svatba dvou zamilovaných lidí, která se nedělá nanečisto, ne :-)

Odpovědět

phuskova phuskova

17.09.2012

Nevím jestli naše svatba byla dokonalá, protože co je na světě dokonalé že :-D Ale byla přinejmenším zajímavá. Myslela sem si, že budu strašně nervózní a já od rána byla vysmátá i při obřadu se mi strašně chtělo smát. Vlastně nemůžu přijít na nic co se nepovedlo podle našich představ...jedině snad že bratr na obědě dopil po všech šampáňo a připil se tak ještě než jsme dorazili na párty a pak omylem v opilosti vlezl do jiný hospody ze který ho dost nevybíravě vyhodili, takže byl chudák sedřenej .. :-)) Jinak vše klaplo jak mělo, něco i líp :-) A večerní pařba byla luxusní, i přes vyhlášenou prohibici se pilo, DJ nejlepší, kvíz od svědků nejvtipnější, tombola taky měla úspěch, takže myslím že se to docela k dokonalosti blížilo :-D akorát po obědě, jsme jeli s manželem (ha:-D) domů si odpočinout, než se přesunem na párty a my byli děsně unavený, že sme si i dělali srandu že na párty kašlem a jdem spát :-)

Odpovědět

klarynka01 klarynka01

04.10.2012

dokonalé do nebylo, ale to jsem ani nečekala, takže jsem zase tak zklamaná nebyla. moje největší rozčarování bylo z květin. děs a hrůza. přivezli mi je večer před svatbou, moje kytice byla celou noc v lednici a stejně ráno vypadala, jak kdybych s ní vymetla podlahu. ale bylo vedro, tak se tomu možná nedalo zabránit. květinářka nám taky přivezla hromadu nějakých květin, ať prý z toho utrhneme tatínkovi a svědkům do klopy, což moc nechápu, když nachystala korsáž ženichovi, jak to, že ty ostatní byly najednou problém? naštěstí na fotkách to vypadá dobře, ale i tak zklamání. celkově hostina měla pár chybiček, který jsme ale nemohli ovlivnit. to, že servírky v restauraci nestíhali roznášet oběd a můj tatínek je začal popohánět, nebo že dovezli dort do sálu dřív než bylo domluveno a my jsme ještě byli na focení. nebo že můj bratranec začal přepínat písničky a pouštěl si ty, které se mu líbily... jinak jídlo bylo dobrý, sladkosti taky, vína, piva bylo dost, kapela suprová, hostům se líbilo, tak dobrý. jen myslím, že mí rodiče a můj bratr si to nijak extra neužili, protože organizovali. jsem jim za to vděčná, aspoň jsem si to mohla užít já. moje svědkyně byla taky perfektní, skákala kolem mě, co to šlo, až na to, že na večerní párty přišel její přítel (nepozván) a od té doby jsem ji nemohla sehnat. ale abych to ukončila pozitivně, byli jsme s manželem vyčerpaní, plní pozitivních zážitků, které zpracováváme dodnes. chtěla jsem hlavně, abychom si užili obřad, což se stalo. ten byl nádherný, byli jsme v klidu, takže jsme vnímali každou chvilku a to byl ten nejkrásnější zážitek :-)

Odpovědět

azmilid azmilid

16.10.2012

My měli všechno super. Do dokonalosti chybělo jen pár drobností (nerozbili nám talíř, takže se nekonalo společné zametání; nestihla jsem se vyfotit s prarodiči, což mne opravdu mrzelo a čokoládovou fontánu donesli až po několika upomínkách), ale kvůli nim si hlavu nelámu. Česání a líčení jsme s holkama a svědkyněma měly natrénovaný, takže ráno žádný stres. Kytky mi přivezli večer předtím a byly ještě hezčí než jsem čekala. Rodinný oběd taky vyšel. taxíky přijely včas a lehce nervózní jsem byla až před radnicí, když jsem viděla ten dav hostů. Ale pak už to byla jenom radost - zpěváci při obadu skvělí, celou dobu jsme se s mužem drželi, dojetím se nám rozplakalo i několik drsných chlapů, venku mírné zmatky při focení a pak už jenom krásná oslava. I únos byl nakonec super, byť jsem o něj nestála. První tanec nám vyšel, kapely hrály, DJ se překonával, ale nejlepší byli hosté. Nadšeně se spolu bavili i lidi, co se viděli poprvé, hodně se tančilo a smálo a vzpomínat jako na nejveselejší den asi budeme hodně dlouho. Jo a co mě bavilo velmi byly lichotky (já vím, že každé nevěstě se říká, že jí to sluší, ale stejně mě to dostalo).

Odpovědět

krejci1510 krejci1510

25.10.2012

Jedine, co nebylo dokonale na nasi svatbe, bylo chovani nekterych lidi, a to, ze jsem se spolehla na jejich pomoc. Pak me taky mrzelo, ze dost lidi odjelo docela brzy domu. A ze jsme moc netancili, ale tancilo se na placku venku a byl sileny hic, takze pres den to neslo a vecer byli vsichni unaveni. Dodavatele jsme si vybrali skvele, takze tam zadne zklamani neprislo. A to, ze jsme na spoustu veci zapomneli? No a? Nase svatba byla dokonala treba v tom, jak se na me zenich cely den zamilovane koukal, jak mi neustale rikal, ze me miluje, jak jsme si uzili foceni a nataceni....proste jak jsme si to uzili s zenichem my dva :-)

Odpovědět

vca vca

25.10.2012

@krejci1510 Jj s lidma je to tezky...Me dost prekvapilo pozitivne, ale bohuzel i nekteri opacne..Ale jak pises,musi si to uzit ty dva:-D

Odpovědět

eleganceindetail eleganceindetail

PRO

04.12.2012

Nemůžu nepřipojit zkušenost jedné mojí nevěsty... aneb, jak i přes snahu nevěsty, agentury a celé rodiny nemusí svatba vyjít. (Vše uvádím se souhlasem samotné nevěsty). Svatba se konala na Moravě - obřad na Bouzově, hostina na zahradě vlastního pozemku. Vše jsme krásně nazdobili, pro jistotu se pojistili i stany proti dešti, i když hlásili slunečno pro celý den. Ještě, že jsme tak učinili, samozřejmě celý den pršelo. Nevěsta ráno vstala a jela za kadeřnicí a vizážistkou, kterou si sama, dle dobrých zkušeností z dřívěšjka, rezervovala na šestou raní. Jak jsem byla překvapená, zatímco jsem zdobila zahradu, když o půl osmé přijela s pláčem zpátky domů, neučesaná a zmoklá jako vodník. Kadeřnice a vizážistka prostě zaspala a telefon ji nevzbudil. Okamžitě jsem vzala do ruky kulmu a jala se nevěstě udělat něco ala svatební účes (kadeřnice nejsem a vlastně naopak, jsem na účesy docela nešikovná, ale naštěstí už jsem hodně od kadeřnic odkoukala a účes se vyvedl :)). Líčení bylo perfektní, o to se naštěstí zajímám. Mezitím, co já jsem česala nevěstu, moje kolegyně koordinovala příchozí svatebčany, kteří si od ní zvesela brali připravené stužky a zdobili auta. Vše bylo připraveno a mohlo se vyrazit na svatební obřad na Bouzově. Po cestě na Bouzov se stalo nečekané: auto s dcerami snoubenců, které jelo přímo za nevěstou a ženichem (již spolu meli dítě, a tak jeli společným autem, jak chtěli), nabouralo. Prostě kapota po cestě "vystřelila" přímo do čelního okna, ve kterém udělala pořádnou díru a auto (v němž jsem jela mimojiné i já) sjelo do příkopy. Celá kolona svatebčanů zastavila a i když jim nejdřív bylo do pláče, nakonec se všichni smáli, nikomu se nic nestalo a jelo se dál. (A ve mně se v tu chvíli probudila nemoc z povolání a říkala jsem si: sakra, škoda, že už u tohoto nebyl fotograf, kdo má ve fotkách ze svatby kolonu svatebčanů stojících na hlavní silnici?!). Když jsme s tím nabouraným autem přijížděli na Bouzov, neunikli jsme žádné pozornosti. Okomentovala jsem to slovy, že střepy přece přinášejí štěstí a tato historka provází manželé už několik let. Po příjezdu na Bouzov jsme zjistili nemilou věc: fotografka, kterou si novomanželé objednali už dávno před svatbou, nedorazila, telefony nezvedala. Že by obřad bez fotografky? Ještě, že po Bouzově běhá tolik fotografů. Okamžitě jsme sehnali náhradní fotografku (po šichtě chudák odcházela domů), která nám po domluvách vyšla vstříc a nafotila celý obřad. Hostina a oslava, které dopadly výborně, se nesla v duchu historek z neuvěřitelného dopoledne a i když si můj kolega kdysi klepal na čelo, že tuto historku si přeci nemůžeme uvést do našich referencí, já se k ní hrdě hlásím. Všechny katastrofy (které nebyly způsobeny naší vinou) jsme ustály a krásnější reference od nevěsty jsem snad nikdy neobdržela. Sklenici je třeba vždy vidět poloplnou, ne poloprázdnou. ;-)

Odpovědět

micipsa micipsa

04.12.2012

@eleganceindetail tak hlavně že to všichni přežili ;-)

Odpovědět

sarriku sarriku

29.01.2013

Já jsem sem sice už jednou psala, ale nemělo to hlavu a patu, protože jsem vzpomínala postupně. Tak ještě jednou. Co se nepovedlo? Svatbu jsem plánovala už rok a půl předem, ale změnili jsme několikrát datum, osazenstvo, potom špatná domluva s arogantním provozním hotelu, nakonec jsme chtě nechtě museli zredukovat počet lidí z asi 60 na 28, protože v té další restauraci prostě neměli větší kapacitu. (Poslouchejte si pak kecy nebo výčitky těch, co jsme nakonec nepozvali). Už jsem toho měla fakt plný zuby a litovala jsem, že jsme se nevzali ve čtyřech tajně.:-( Večer před svatbou mě pěkně štvala moje ségra a svědkyně v jednom. Chlubila jsem se jí s mými návrhy a nápady a ona mě vždycky jenom setřela, že např. heřmánek v kytce se jí nelíbí, že je to hnusný a ona by to udělala jinak. Pak jsem neměla kam zavěsit kissingbally, se kterými jsem se tak trápila. Bylo jich asi dvanáct. Celej večer jsem probrečela, protože pro mého skoromanžílka to byly malicherné blbosti a ségra se mi smála. V noci, zatímco skoromanžel a svědkyně už pokojně spali, já si lakovala nehty, pak jsem vlezla do vany, tam mi lak slezl, tak jsem si musela lakovat nehty znovu a ještě si fénovala vlasy. Ráno vstávám v sedm, je mi blbě. Čeká na mě k snídani pražská šunka, ale já se na ni nemůžu ani podívat. Pak chytnu schízu, že jsme už měli mít před čtvrt hodinou sraz s fotografkou. Musíme jí nutně volat!! U kadeřnice se tvářím jako boží muka, vzala jsem si ve spěchu špatnou podprsenku, deodorant, navíc jsem se celá osypala. U kosmetičky jsem naštvaná, protože mi den předem špatně vytrhala obočí a peskovala mě, že mám pupínky, až jsem si říkala, jestli jí to nebylo blbý. Pak jsem poslouchala kecy o tom, že brečím, že mě musí malovat znovu. Vyžehlila si to u mě až když mi dala celou krabici vytahovacích kapesníčků na obřad ;-);-). Akorát, že ségra vypadá jako cigán a ženich má vážnou obavu o mě. Jsem namalovaná a učesaná a oblečená. Focení před obřadem bylo skvělé. Začínají se sjíždět lidi. Já ač měla plno času, zapomněla jsem připravit krabici s rekvizitama na "fotokoutek" do restaurace a krabici s rekvizitami na odpolední focení. Odešla jsem vstříc svému štěstí. ZAPOMNĚLA JSEM ZÁVOJ. Teta se strejdem řekli, že jim oznámení podruhé nepřišlo a že ještě že jim zavolala mamka, jinak by nepřijeli. Obřad v pohodě, jenom jsem pořád soplila a na fotkách mám nakrabacený čelo. Táta mě dovedl k oltáři s foťákem na rameni:-D Jdem k restauraci, vzpomínám, že ségra měla před vchodem vytáhnout stuhovej špagát na překročení, nevytahuje, tak ho hledám a ujímám se toho sama. Ještě že jsem tam měla obě družičky. Deset minut sedíme a čekáme na mýho tátu, kterej si odskočil. Má říkat přípitek. Krájíme dort. Nikdo nechce. Všude je plno much, je to nechutný a otravný. Já si dala dortu dvě sousta. Připadá mi, že se ženich baví jenom s maminkou a mě si nevšímá. Mamka mi rozvazuje korzet, jinak bych do sebe nenacpala ani svíčkovou. Tančíme. Pak mě kluci unáší. Nestihla jsem si zatančit s tátem. Co hůř, zapomněla jsem na to. Jdeme se fotit. Vzpomněla jsem si, že jsme nevzali krabici s rekvizitami, chci jít na ubytování a vzít ho. Nemám klíče. ZTRATILI JSME klíče. No to je v pr..Ségra zapomněla, že se jdeme fotit, takže na ni čekáme, zatímco se dál a dál zatahuje (pouštěla bublinky z bublifuku), naštěstí má klíče. Kvůli tomu, že jsme neměli klíče ani čas, jsem se nemohla převlíct do krátkých šatů, takže jsem je vlastně ani nevyužila a to jsem si je nechala ušít na míru. Ségra čeká dvě hodiny v autě, protože jdeme do lesa na výšlap a ona má podpatky. Naštěstí se zase rozjasnilo. Z restaurace urgujou, kde jsme, že se podává večeře. Všichni jsou přežraní, zato já a Jilďa hladoví, tak jsme to snědli jak malinu. Zjistila jsem, že jsem měla po celou dobu focení rozvázaný korzet a všude mám povolenou látku na prsech, vypadá to strašně. Navíc mi slízá make-up a jsem rozcuchaná. Mám pocit, že jsme se hnali na naše oblíbená místa úplně zbytečně, protože fotografka fotila, co se líbilo jí a ne, co se líbilo nám. Pořád nás stavěla do nějakých krkolomných póz a abych manžela tahala za kravatu atd...Rodiče od ženicha odjíždí hned po obědě, protože ještě mají "nějaké povinnosti". Je večer. Můj už manžel dostává sprda od provozního, ať si usměrníme toho opilce z naší oslavy, kterej jim leze na pozemek. Přitom ho vůbec neznáme. Ubíhá to nějak rychle... Co mě mrzí nejvíc je to, že jsme se hnali kvůli těm fotkám. Úplně k ničemu. Já vím, měli jsme toho hodně naplánovaný, ale má se to nechat probíhat spontánně, fakt nepotřebuju poslouchat v romantické chvíli s manželem. "Tak šup šup, musíme jít." Fotografka stála 10000,-, pak jsme museli ještě dokoupit album za šest stovek a ona si dá do alba jenom ty, co se líbí. Koukám se na fotky. VYPADÁM TAKY JAKO CIGÁN. Na čelistech jsem make-up vůbec neměla rozetřený. Kosmetička hadr. Ale jinak to bylo fajn, moc. :-) Každopádně na to focení moc dobře nevzpomínám. Bylo to v pohodě +-)

Odpovědět

anunek anunek

31.01.2013

Páni, tak tohle je asi nejlepší vlákno na beremku vůbec, sotva jsem se prokousala 4 stránkama a brečím u toho smíchy. Jasné že se něco nepovede, ale na druhou stranu většinou hosté ani neví, že se to nepovedlo. A že se jede v časovém skluzu? No stress. Na to jsou všichni co svatby dělají zvyklí. Takže oddávající i restaurace (navíc stejně platíte za celej den, takže 30 minut už vás nevytrhne). :-) Blbý je když se zblázní lidi. Což je bohužel neovlivnitelné. Chápu, že hodně bolí, když se nej kámošky/kámoši chovají jako ještě nikdy předtím, navíc absolutně nevhodně. :-( Ale bačkory na šatech, pomalé koně, šílené babičky, roztomilé pidilidi a zbloudilé nebo mile opilé svatebčany nic nenahradí. Už se těším na další stránky ;-)

Odpovědět

kikimaruska kikimaruska

31.01.2013

:-) Tak já se také přidám….Naše svatba...víc jak týden bez zastavení pro mě...když jsem vše zařizovala a dolaďovala. Poslední dozdobení venkovního sezení na zahradě (oběd, dort)jsme dokončili ve 2 hod.ráno svatebního dne, pak se vykoupat a já se ještě do 3 hod.mořila s lakováním a doděláváním svých nehtů....jelikož sem si je nechtěla zničit svat.přípravami. Usnula sem asi ve 4 ráno. Ženich teda spal vedle mě (přijel den předem) a ráno po snídani jsem vyrazila na česání do salonu, šaty byly již schované a dovezené a ženich, rodiče atp.měli na bedrech uvítat rodinu z ženicha strany a svatebčany. Když jsem se oblékala do svatebních šatů, tak se mi nevím jak povedlo vytahnout šňůrku z mojí nové krásné bílé pompadůrky….čas kvapil a tak já jela samozřejmě bez ní a šminky atp.sem narychlo cpala svědkyni do kapes a kdoví kam…. Strejda se ujal organizace, kdy jsem mu několikrát dala 2 seznamy co a jak, mj. jak nazdobit auta, jak seřadit kolonu a svatebčany v autě...Největší přání bylo, že sem chtěla sem být utajená nevěsta, takže svědek ženicha (mj.fotograf neprofi před obřadem-profi čekal až na obřadě), měl přijít, vyfotit mě jak mne tatínek vyvádí z domu (kolona čekala opodál vepředu) a pak teprve nasednout a jako první odjet a kolonu vést. No, já čekala, čekala, můj tatínek chytal nerva....a nepřišel nikdo, kolona nám ujela a my teda narychlo nastpupili a jeli za nimi (bez vyfocení :-N ). Na úřadě byla pověřena kamarádka, až si svatebčané USEDNOU na svá místa, aby nám dala vědět, že můžeme vystoupit a jít do síně, aby mne tatínek předal. Toto se povedlo, ale jaksi svatebčané vůbec nevěděli, co mají v sále dělat, hudba hrála, matrikářka neustále povykovala- at jdem, at jdem, přitom já viděla, že tam svatebčani stojí jak tvrdý Y uprostřed uličky, neví kam si má kdo sednout, na jakou stranu...no chaos… Nakonec jsme tedy šli a svatebčané si usedali teprve až když jsme jim doslova funili na záda =-) :-N a to ještě přebíhala naše mamka mezi tatínkem ženicha atp.protože byli všichni tak zmatení a nevěděli, kam si sednout =-) :-. . No, ženicha mi předali a mě jemu, a já první co viděla, že ženichova krásná kvetinová korsáž, která měla mj.připevněn pěkný spínaci špendlík jen tak zvláštně vyčuhuje z jeho kapsičky u saka =-) :-D ....(no nejradši bych mu to hned předělala, ale to nebylo vhodné. Období po obřadu celkem v normě....až na to, že foukal opravdu silný vítr a několikrát mi i uletěl závoj, který nebyl moc kvalitně přidělán (měl jen takový hřebínek) a stále padal, pořád sem si ho musela hlídat, upravovat… do toho mi šíleně slzely oči (mám je dost citlivé na vítr)....a všichni se bavili a mysleli, že pláču, ale to fakt ten vítr..., teklo mi líčení (ještě že mne má svědkyně opečovávala za chodu). Příjezd na hostinu, další překvapení. Nemohli jsme jít předem stanu, tak jak bylo vše krásně nazdobené a dobře přístupné, jelikož vítr byl tak silný, že když se teta se strejdou (zajištovali nám roznášku oběda atp). pokusili předek otevřít, veškerá výzdoba ihned odlétla ze stolů a totální chaos, všechno na zemi...takže to nějak nazdobili zpátky, zavřeli a muselo se chodit zezadu, kde jsme měli sezení já se ženichem a celkově to tam bylo dost úzké a nepraktické, o tom že výzdoba nevypadala jak měla ani nemluvím (ještě,že sem si to nafotila v ty 2 hod.ráno po dokončení, kdy bylo ještě totální bezvětří). :-N Svatební dort...jsme neviděli dopředu ani jeden, jelikož jej zajištovala svědkyně dle našeho přání a instrukcí a trvala na svém, že jej uvidíme až na svatbě...trnula sem, zda se vůbec dostaví na své místo, nebo budeme bez dortu....nemohla sem mu tím pádem ani vybrat a sehnat vhodnou velikost pěkného podnosu hodného svatby...a tak opět improvizace, jediné, na co se vešel narychlo byl dřevěný pečící vál, takže náš dort se nesl na dřevěném válu a viděli jsme ho prvně vlastně všichni až když se donesl po obědě na stůl. Společně jsme s manželem celý dort poctivě rozkrájeli a nakrmili svatebčany, poté jsme odjeli na focení s koníky. To se též protáhlo o hodinku a půl, než bylo plánováno, jelikož ve vedlejší vesnici byla motorkářská akce a koně by se megakolony motorek báli. (no, čas utíkal, fotograf byl zaplacen do 14 hod. a my teprve v 14.30 vyjížděli na již zmíněné focení s koníky a profi focení.) Svatebčané se naštěstí bavili, u jídla jsme všichni trnuli, zda nám náš stan celý neodnese vítr (naštěstí byl pevně ukotven, ale i tak divný pocit). Do toho byly nějak zvláštně nafouknuty balonky, jelikož jeden po druhém celou dobu samovolně praskaly, takže další vzrůšo...hlavně těch prvních pár prasknutí, kdy to nikdo nečekal a nevěděl, co se děje. Po přípitku před obědem se svatebčany jsem svojí sklenku poté předala mamince, aby dopila zbytek sektu, jelikož já sem si jen decentně usrkla a nechtěla sem dopíjet, když sem nemohla…bohužel jaké překvapení mne čekalo po návratu z focení, že sklenička do páru za x.stokorun již není…moje maminka kazisvět ji rozbila (takže památka zůstala jen jedna…-ta ženichova). Profi focení se vyvedlo dobře, přestožese neustále honily mraky a trošku jsme i zmokli, ale jen trošku. Paní fotografka pak zůstala ještě i na dortík a kávu, moc se jí u nás líbilo a odjížděla nakonec až kolem 16.30 hod s tím, že příplatek za přesčas si žádný ani nevzala. Odpolední zábava byla podle našich představ, nějaké to překvapení a hlavně pohoda a žádný stres....nejvíce se hosté bavili tím, kdy strejda namaskoval mého manžela jako mimino, manžel dostal obří plenu pro seniory a já sem ho musela na lavičce přebalovat...v pleně byl samozřejmě dáreček....nějaká ta finance, ale schovaná v pěkné žluté nadílce... :-) (zjistila sem po čichu, že to byla hořčice :-D ). Večerní živá hudba strejdy s tetou sklidila úspěch, podbarvovaná hudbou vlastní v době přestávek, taneční parket a napájecí koutek jsme měli ve velké dílně...večer se upekly klobásky pro ty, kdo měl ještě hlad...všichni se bavili. Já tedy byla už od 23 hod.dost unavená, jelikož dny před tím bez odpočinku, ale hlavně sem byla již těhotná a bylo to znát. Nakonec jsme s manželem odcházeli krátce po 00 uplně zbití do postele...a pár největších nadšenců se bavilo až do 3 do rána. A celkově aby toho nebylo málo....ženich se moc těšil na sudové stáčené pivo, které jsme na svatbu koupili, ale 14 dní před tím mu dr.zjistil pokročilejší boreliozu, takže měl nasazena silná ABT, což znamenalo žádný alkohol! Z toho byl manža docela špatný...ale přežil to se mnou. Dali jsme si na úřadě nealkoholický Bohemia sekt (já nemohla díky těhotenství a ani sem nijak nechtěla provokovat manžela, stejně skoro nepiju :-) )....takže sud si vybumbali a řádně užili naši svatebčané a manžel jim jen tiše záviděl :-N . Takže naše svatba rozhodně nebyla bez chybičky, spíš se neustále improvizovalo a řešilo něco navíc....ale vydařila se a všem vč.nás se moc líbila. byla prostě Naše :-) ;-) . Takže si nedělejte vrásky, když každý píše, jak vše bylo ideální, já byla na několika svatbách a nikdy tam nebylo vše echt, ale záleží, jak moc si ty maličkosti, co se nepovedou pak berete a zbytečně se s tím trápíte, že to nebylo tak a tak... (mě tedy nejvíc mrzelo, že mě nevyfotil náš svědek při vyvádění a prostě si ujel.... :-p ;-) ). Takže asi tak :-)

Odpovědět

piduska piduska

11.02.2013

Také přidávám svou trošku do mlýna...Nejvíce jsem byla naštvaná z kadeřnice, protože nechtěla fotografa a kameramana při tom, když mne česala. Prý by jí to znervózňovalo. Nakonec jsem ji usmlouvala, že přijdou až mě bude líčit a dodělávat mi účes. Snažila jsem se být příjemná, protože to byla od ženicha známá, ale naštěstí mě učesala i nalíčila pěkně. Další zklamání mi udělili rodiče mého přítele. Naše rodiče se vzájemně před svatbou neznali, protože tatínek přítele se nerad seznamuje a nikam se mu nechce chodit. A maminka nechtěla samozřejmě jít na schůzku s mými rodiči sama. Takže jsem se samozřejmě těšila, že je u nás doma (než pojedeme na obřad) seznámím a připijeme si. Jenže ouha..Přijel ženich, který je vyzvedával, a oznámil mi, že rodiče čekají dole v autě, protože tatínka bolí nohy a nechce se mu na tu chvíli chodit nahoru. Takže jsem se málem rozbrečela a bylo mi to líto. Takže naše rodiče se seznámili až na zámečku :o) Když jsem přijela před zámeček, tak jsem zjistila, že jedna přítelkyně našeho kamaráda si na sebe vzala černé šaty a černý klobouk. Ještě že si ho alespoň na obřad sundala. Nikomu jsem nepřikazovala co si mají na svatbu obléci, ale nenapadlo by mě, že si tohle vezme. Po pravdě ji ani nemám ráda, ale nechtěla jsem naštvat přítele, že jeho pozvu a ji ne, když se společně všichni stýkáme. Těsně před obřadem jsem zjistila, že chybí moje kamarádka s manželem a mojí jednou družičkou. Spletla si vchod a čekala jinde. Naštěstí to stihla než začal matrikář mluvit, ale nastupovala jsem jen s jednou družičkou a družbou :o)) Druhá se přidala až když jsme tam všichni stáli. Obřad byl moc krásný a focení jsme si moc užili. Sice jsme po obřadě zjistili, že jsme doma zapomněli medovník který pekla teta jen kvůli mě, a kamarádka se pro něj musela vracet..ale jinak dobrý. Oběd proběhl v poklidu a paní vedoucí z restaurace nám vše perfektně připravila podle mých pokynů. Jediné co mě vůči ní mrzí je, že jsme ji při focení rozbili vázu do které nám dala svatební kytice. Vzala to s humorem, že střepy přinášejí štěstí a ani zaplatit ji nechtěla. Moje sestra, která mi šla za svědka a se vším mi pomáhala, mne špatně pochopila a nenachystala nám žádnou zábavu :o( Před svatbou jsem jí zakázala únos nevěsty a takové ty staré zvyky jako koule nebo chomout. Bohužel mě špatně pochopila, takže jsme měli jenom tancovaní a žádné soutěže. Ještě že máme kamarády z auto clubu a ti nám připravili překvapení. Bohužel netušili, že já chci druhý tanec věnovat svým rodičům, takže překvapení vytáhli akorát když kapela začala pro ně hrát. Ale i tak byli rodiče překvapení a užili si to. Večer mi bohužel zkazili dvě přítelkyně od manželových kamarádů a já dodnes lituji, že jsem je pozvala. Neměli nic jiného na práci než že si přes celý sál pohazovali s kamínky, kterými byla ozdobena svatební tabule. Musím vyzdvihnout moji nejlepší kamarádku, která nejenže mi jela vyvenčit psa, ale ještě mi umyla veškeré nádobí a skleničky po hostech. A já jsem nakonec zjistila, že jsem se s ní v tom zmatku zapomněla samostatně vyfotit. A ještě bych vyměnila světka ženicha a nepozvala ho vůbec, protože nejenže neustále napomítal svoji přítelkyni a jak jsem později zjistila, vůbec není to není dobrý kamarád.

Odpovědět

piduska piduska

11.02.2013

A to jsem ještě zapomněla dodat, že tchýně s tchánem odjeli hned po obědě jak se přečetli přáníčka a ani nepočkali na náš první tanec. Prý je tchán unavený :o(

Odpovědět

yumy yumy

11.02.2013

To mě mrzí. Naše svatba v mých očích byla naprosto dokonalá. Nepovedlo se pár věcí, dneska bych možná pár věcí udělala jinak, ale nikdy jsem nezažila lepší víkend, dokonale jsem si to užila způsobem, který ani neumím popsat. A dost možná to taky bylo tím, že já jsem žádné problémy neřešila, protože kdykoli se cokoli pokazilo všichni kmitali tak, aby to nevěsta ani nezjistila :-D Každopádně rozumím ti, já mám třeba naprosto stejné pocity ohledně mého maturitního plesu...všichni vždycky vyprávějí, jak to tenkrát byla super akce, a já hodně věcí organizovala, pobíhala, skoro nestíhala pít a krátce po půlnoci jela domů...

Odpovědět

marjik marjik

PRO

11.02.2013

Ráda se připojím s perličkami ze svateb, kterých se díky začínajícím zkušenostem svatební koordinátorky - v té době hlavní servírka těchto akcí zažila opravdu stovky. Nějaké mi opravdu utkvěli v hlavě - hlavně dvě :) Například když se mlaďoučká nevěsta opila a líbala se s kamarádem a ženich na chodbě brečel, že ho nemiluje a je tlustej a druhá perla :) Restaurace má okna jak na levé tak i na pravé straně - ale na jedné je vyvýšená jakoby v druhém patře a na druhé straně je terasa. Svědek chtěl na nevěstu vybafnout z okna. Nejdříve, že vyleze a poté vleze zpět a vybafne. Spletl si strany a vyskočil z druhé - z té z druhého patra. Skutálel se do potůčku. Musela pro něj sanitka, jelikož si samozřejmě o chodník pod restaurací rozbil hlavu a měl odřeniny. Zábava samozřejmě od té chvíle byla na bodu mrazu. Proto si myslím za ty malé chybičky, co se vám přihodili, se vlasy netrhají. Až je jednou budete vyprávět dětem, společně se zasmějete :)