ahojky,
máme 14 dní po svatbě a ráda bych se zeptala, vy co už to máte taky za sebou, jak se cítíte? jinak než předtím? já ani ne, ale je to hezký pocit, že někomu v uvozovkách patříte, že? x-) x-)
Dneska jsem zvedla telefon v práci a tam chtěla paní mě,ale já se tak lekla,koho,že to jako chce... :-D :-D ,když mě oslovila novým jmenem.....je to legrační.....ale v práci se už podepisuju správně.... ;-)
Ahojte holky,taky se přidávám.Já jsem šťastně vdaná měsíc a půl a je to skvělé :-D .Neměnila bych :-D .Ale je pravda,že ze začátku mi chvilku trvalo,než jsem si na zvykla na nové jméno.Ještě teď se mi stává,že se představím starým jménem :-D :-D :-D
Byli jsme s manželem spolu skoro šest let, než jsme se vzali a dva roky jsme spolu před svatbou bydleli... Jenom se mi změnilo příjmení a manželovi se zhoršil sluch. Zvlášť, když po něm něco chci :-D
Néé, teď vážně. Navenek se nezměnilo nic, ale uvnitř se mi usídlil pocit jistoty a vědomí, že človíček, se kterým chci vychovat děti a strávit s ním celý život, chce to samé. A dokázal mi to tím, že se mi dobrovolně odevzdal :-)
My jsme byli s manželem spolu 4 roky a 4 měsíce,než jsme se vzali a rok a 9 měsíců už jsme spolu bydleli. ;-) ;-) ;-) Vím,že je to člověk,o kterého se můžu kdykoliv opřít a vím,že mě podrží,když bude nejhůř. :-) Zároveň vím,že je to chlap,se kterým bych chtěla mít jednou rodinu. ;-) ;-) ;-) ;-) ;-)
Ahojky, tak máme měsíc po svatbě a cítím se prostě báááječně.-)
Pořád jsme v tý svatební euforii.-) Hrozně by jsme ten den vrátili! Náš vztah je pořád krásný jako byl těch krásných 5 let před tím. Vnitřně máme pocit, že jsme konečně rodina a až přibyde další člen bude to ještě lepší.-) Jestli se něco změnilo? Náš vztah to zase posílilo a máme pocit, že rozjíždíme další etapu našeho společného života!
Kaci:Ahoj Kaci,dávám Ti za pravdu.Přesnětak,náš vztah se posílil a i když jsme zatím jen dva,jsme už rodina. :-) :-) :-) My máme po svatbě měsíc a půl a je to krásné :-) :-) :-)
Já jsem si na nové příjmení zvykla dobře a hned... - je teda fakt, že zatím jsem se jím nepodepisovala, jenom na obřadě... ale hned po obřadě jsem volala do hospody, že jedeme, a už jsem se představila novým jménem :-)
Na oslovení "můj manžel" si zvykám, na svat. cestě jsem chtěla říct "můj přítel" ale včas jsem se zastavila a řekla to správně. Chce to trochu tréninku :-)
Dokonce, na svat. cestě, 5 dní po svatbě, nám tam udělali ještě jeden "obřad" ve westernovém stylu (viz fotky)... a tam to bylo jako na opravdové svatbě, a oslovili mě tak ještě starým jménem - a už mi to přišlo strašně divný, vždyť tak už se nejmenuju! :-)
My mame presne 2 tydny po svatbe a musim rict ze me to cele jeste nejak nedoslo, furt prohlizim fotky a od hostu porad slysime samou hvalu, ale ja nejak nemuzu si uvedomit ze jsme meli svatbu, ze uz je to pryc, ze uz jsem vdana a tak :D a manzel je na tom myslim podobne :D. Pocit je to ale nadherny, po svatbe se u nas nic nezmenilo a je to tak i krasny, pocit novomanzelky je nepopsatelny - timto bych chtela odporucit novomanzelum neodkladat svatebni cestu na jindy a podle moznosti jet nekam ihned posvatbe, my jsme to tak udelali a ta euforie ze svatebniho dne se mi zda ze trva jeste do ted, libanky a tak - bylo to opravdu krasne....
Ahoj holky,
po dlouhé době se opět hlásím,my s manželem vzpomínáme na náš den pořád,včera jsme prohlíželi naše svatební fotky a uznali jsme,že naše svatba byla opravdu krásná.
Yuli,nic si z toho nedělej,mám občas stejný pocit x-) x-) x-) x-)
Mi to případá po svatbě stejné jako před ní. Akorát je to jiné, když někomu představuji manžela, že už ho nepředstavuji jako svého přítele. Zjistila jsem, že mě ale potěší, když mě představí jako svou manželku :-)
ahoj holky ,přidavám se k Vám jako již vdana.brali jsme se po 10letech společneho života a s ročni holčičkou již s nami.Bylo to moc hezke a i po svatbě musim řict ,že manžel :-) je bezva a pozorny.Citim se dobře když řikam že jsem vdana ,jen na to přijmeni si pořad nemužu zvyknout. ;-) přeji vam všem at se mate dobře ...
Já jsem si s podivem na nové jméno zvykla hned :-D Naopak je mi divný, když ještě čtu svoje staré jméno - např. když mi někdo pošle mail na starou adresu atd.
Jo, to mně hned :-) Na svat. cestě nám 5 dní po svatbě, udělali ještě jednu svatbu - jakože legraci - obřad ve westernovém stylu... - a tam nás jakoby znovu oddali - a mluvili na mě ještě starým jménem - a už tenkrát mi to přišlo divný... 5 dní po svatbě.
Jo a v den svatby, jsme rovnou z obřadu (po focení) jeli do hospody a já jsem tam volala, jakože vyjíždíme dřív (začlo pršet)... a už jsem se představila novým jménem :-D
A to jsem si to před svatbou vůbec nenacvičovala... - když jsem měla dělat státnice a měla být Ing. - tak 2 týdny předtím jsem si to nacvičovala, jak to bude s mým jménem vypadat... - před svatbou nic takového, prostě to přišlo samo s tou svatbou :-)
Ahoj, My máme měsíc a kousek po svatbě. Pro mě se změnilo hrozně moc. Mám krásný prstýnek, který symbolizuje naši lásku a věrnost, mám nové příjmení, na které si nemůžu zvyknout:), jsme s manželem každý den spolu (před svatbou jsme spolu nebydleli) a bydlím v jiným městě. Takže změny obrovský! Přechod do jinýho města jsem si myslela, že bude jednodušší, ale snad si zvyknu. Jinak novomanželský život je parádní - jen ani není čas si to uvědomovat. Je pořád velký šrumec! Zítra to bude 5 týdnů od svatby a my jsme ještě ani jeden víkend nebyli celý doma:) Jinak na líbánkách jsme jeli 2 týdny po svatbě a bylo to taky parádní. Takže jsem pyšná, že můžu říkat MANŽEL tomu nejlepšímu chlapovi na Světě, máme se pořád jako v pohádce a to okolo snad zvládneme taky
No tak ty to máš víc změn najednou!!!
Já jsem ráda, že ty změny byly postupně, bydlíme od začátku ve stejném městě a v podstatě od začátku vztahu spolu v jedné domácnosti. Zažili jsme stěhování do jiného bytu, ale už skoro před rokem.
No a teď se změnilo "jenom" to, že jsme manželé :-D
Jinak na "nové" město si zvykám 11 let, co jsem do Prahy přišla studovat, a pořád to ještě není ono...
Na společné bydlení jsem si taky musela zvykat, na začátku to chtělo hodně kompromisů, a jsem ráda, že jsme si tím prošli - dřív než byla svatba... :-)
I to stěhování z mého bytu do jeho... mě hodně vzalo, takže jsem ráda, že jsme si tím prošli už loni.
Zdravim vsechny vdane pani :-) my mame tyden po svatbe a musim rict, ze je to jeste lepsi (pokud to vubec jde), nez pred svatbou.
Manzel je uzasnej, porad se stara, abych byla spokojena a vsechno bylo ok, bohuzel hned po svatbe jsem onemocnela, tak porad hlida, jestli beru prasky a tak, rika, ze se preci musi o svoji manzelku postarat :-D je zkratka uzasnej ;-)
Krom jmena a stavu v obcance se pro nas nic nezmenilo, bydlime spolu uz dva roky, takze jsme si na sebe nemuseli tak zvykat...ale je pravda, ze ted mi prijde, ze se do sebe zamilovavame vic a vic...
Ahoj Katchi,především přeji,ať se brzy uzdravíš. x-) x-) x-) x-) x-)
Je pravda,že jsem si myslela,že se smanželem už nemůžeme mít po svatbě víc rádi,ale opak je pravdou... :-D :-D :-D :-D :-D :-D
Po delší době se přidávám - máme 5 týdnů po svatbě a sňatek určitě náš vztah upevnil. :-)
Když to tu čtu, jsem ráda že jsme spolu bydleli už před svatbou, společné bydlení ze začátku vyžadovalo nekonečné množství kompromisů, teď už by to bylo horší vše řešit bez možnosti "zadních vrátek" (párkrát to u nás vypadalo na rozchod právě kvůli rozdílům v povaze). Nyní je vše v pohodě, stále si zvykám na nové příjmení, občas zazmatkuju do telefonu a manžel se taky někdy sekne a osloví mě původním jménem, ale spíš jen z legrace.
Milé mladé paní - přeji vám šťastná manželství!
Ahojky zelvi,taky jsem ráda,že jsme spolu bydleli už před svatbou a věděli o obě spoustu věcí.Nedovedu si představit,že bychom spolu třeba bydleli až po svatbě :-p :-p :-p :-p
Mno, žili sme spolu před tím 4 roky a jsem za to ráda. Člověk zjistí a ví co a jak. Asi bych do toho nešla, kdybychom to neměli "vyzkoušené".. a jak se cítím? Nepozoruji nijak velkou změnu, jen jiné příjmení, což mě ještě dělá chvílema menší problémy a výměna spousty dokladů. Snad bych to jinak ani nepoznala :-D :-D :-D
Já jsem ale strašně moc ráda za to, že jsme spolu začali bydlet až po svatbě! Myslím si, že o to je to krásnější - jsme pořád spolu - to je pro nás ta nejkrásnější změna v manželství!
ahojky, já má právě dnes měsíc po svatbě a cítím se nádherně, bohužel i trošku smutně, protože mi manžílek dnes odjel na měsíc na služební cestu. :-(
Sice už jsme se znali od dětství, před svatbou jsme spolu chodili 10 let a 5 let bydleli, ale přesto nás ta svatba k sobě ještě víc upoutala.
Jen na to jméno si stále nějak nemůžu zvyknout. :-D :-D
saruska, zelva - no super, to si nemyslím. Moc dobře si pamatuju, když jsme spolu začli bydlet (před svatbou), jak jsme z toho byli vyjevení, ani jeden jsme neuměli žít ve vlastní domácnosti, nevěděli jsme co dělat, jak se starat - bohužel jsme oba měli maminky, které všechno udělaly za nás, takže jsme se nic nenaučili.
Učili jsme se za pochodu, šla jsem si pro radu k tehdejšímu staršímu ženatému kolegovi, napsala jsem si "návod" a učili jsme se :-)
Takže já jsem ráda, že jsme se "sladili" během společného bydlení dopředu... :-) Navíc stěhování je (pro mě) stres, před rokem jsme se stěhovali do jiného bytu a srovnávala jsem se z toho psychicky další 2 měsíce (jakože mi z toho bylo opravdu zle)...
Samozřejmě ostatní to můžou mít jinak, stěhování pro ně může být potěšení a sžívání se s manželem v novém bytě taky, ale já jsem ráda, že jsem to měla rozložený, a tudíž to nebylo tak náročný všechno najednou.
Na jiném fóru (ne na beremese), psala holka, která otěhotněla s přítelem, se kterým spolu nebydleli, a stěhovala se rovnou z porodnice k němu (nebyli svoji), do menšího města. No a pak jsme si mohli přečíst, jak jim to nejde, protože jednak si nemohla zvyknout na "vesnici", jednak ji sral přítel, protože nedělal co ona si přála (předtím ho vídala jen o víkendech), byla daleko od rodičů, na které byla zvyklá, a k tomu ještě byla po těžkém porodu a docela na tom zdravotně špatně. Jo a ještě aby toho nebylo málo, tak miminko bylo nějaké opožděné či co...
- to si nemyslím že byl nejlepší start do společného života... :-)