Holky prosím Vás, můžete mi pomoct?
Dcera bude mít biřmování, ale já to v životě neviděla .... :-( , co má mít na sobě - jasně, že něco slušného :-) Dává se nějaký dárek, připomínka, co jste dostaly Vy? Její biřmovací kmotr mi řekl, že už má koupenou svíčku ... Asi pak bývá nějaká ta "oslava" , jako po 1.sv.přijímání nebo křtu, že?
Děkuju moc za odpovědi !!!
Inak este upresnim -
Krstom sa napr. prijimaju aj dve mena. Niekedy knaz ziada pri krste dietata alebo dospeleho, aby si vybral k svojmu meno aj druhe (svate) meno.
Svate prijimanie sa uskutocnuje vo veku 9-10 rokov a vyssie...takze malinke deti nemozu k tomu pristupit.
Birmovanie sa uskutocnuje v 15-16 roku zivota dietata a vyssie. Zaroven ziskavas aj dalsie svate meno.
Ja osobne mam 3 mena - moje vlastne, a 2 svate. Jedno som ziskala pri krste a druhe pri birmovani.
Vsetky tieto udaje eviduje farnost v knihach podla zvazkov a rokov...napr. krst v Knihe krstov (ak ziadas o krstny list), obycajne knaz ku krstu dietata alebo dospeleho neskor dopisuje aj udaje o prvom svatom prijimani a birmovani.
Niekedy moze byt clovek krsteny napriklad v inej farnosti a zase v inej farnosti prijimal prve svate prijimanie a mozno v dalsej birmovanie. Takze si treba zajst na kazdu jednu farnost a poziadat spravcu fary alebo knaza o vypis tychto svatosti.
Nie vzdy sa musi prave vsetko evidovat, niekedy postacuje mozno aj osvedcenie o sviatosti svateho prijimania alebo birmovania (podla toho sa da vsetko lahsie vyhladat v evidencii). x-)
Radlinka to napsala úplně přesně :-)
Jen k tomu biskupovi - ve výjimečných případech může biřmovat i kněz, ale přijede obvykle jiný, z jiné farnosti.
A většinou bývá biřko okolo svátku seslání Ducha sv., takže mě docela udivilo, že tu někdo psal, že bude biřmován za tři týdny? Že by jiný kraj - jiný mrav?
A přijímání - přistupují děti, u nichž je kněz přesvědčen, že už rozumově pochopí, oč jde, tudíž i mladší než 9let, ale to záleží vyloženě na tom knězi a rodičích dítěte. Horní věková hranice samozřejmě stanovena není :-D
Andelka - nelze si nevšimnout, žes nebyla biřmovaná, bývá to taková událost, že to postřehneš :-)
Zvlášť přijíždí-li biskup - jsou to veliké přípravy, nácvik průvodu, atp.
Syn u toho ministroval a několikrát si trénovali, kdo jak bude držet např. biskupovu mitru .... a chudák náš farář měl z toho takový nervy, že pak u toho biřka plakal, tak nás dojal, že jsme buleli celý kostel :-D a biskup nevěděl, jak to zastavit, tak radši začal mluvit o fotbale :-D :-D Tehdy běželo Euro. :-D :-D
Ciri - ja som len proste nevedela pochopit, ako ludia mozu prehliadat prijatie sviatosti... =-)
Proste krst si dieta nemoze pamatat, ale svate prijimanie a birmovanie je nieco, co sa prehliadnut neda ;-)
Tak isto, ako ked vsetky tieto sviatosti prijima uz dospely clovek ;-) Pri prijati sviatosti som si vedoma, co sa okolo mna deje...
Zaujimave je to, ze kazdy je sustredeny na prijatie sviatosti manzelstva a pripravuje sa nato uplne naplno a ostatne sviatosti upadaju do zabudnutia (to mi pride zvlastne).
Ja sa pamatam, ze som sa pilne pripravovala ako dieta na svate prijimanie a este viac na birmovanie. Na birmovanie som musela chodit extra na nabozenstvo a este ku knazovi na pripravy pocas celeho roka. Dokonca sme mali aj pripravne skupinky, ktore viedli zacinajuci knazi a nakoniec sme spoznali vela novych ludi a kamaratov. Pamatam si aj to, ze som musela ovladat katechizmus, precitat par knih a dokonca som bola aj skusana :-D
Birmovanie bol asi jeden z najkrajsich zazitkov, lebo to bolo perfektne pripravene, dokonca sme sa navzajom poznali, tak isto s knazmi a biskupom....rodiny boli uplne rozcarovane a cela slavnost trvala asi take 3 hodinky. ;-)
Radlinka: Byla jsem pokřtěna před 7 lety, příprava trvala půl roku, takže si fakt spoustu věcí nepamatuju. Bezprostředně po křtu jsem přijímala tělo a krev Páně a pak asi po půl roce po první zpovědi. Je fajn, že to tak ovládáš, všechny svátosti a vše kolem toho, no já ještě tak úplně ne. Sice se snažím číst a žít ve společenství, ale nebylo to tak vždycky. Neměla jsem věřící rodinu ani přátele, takže některé věci nemám úplně zažité. Teď ale vím, že biřmovaná nejsem, biskup u toho fakt nebyl. Myslím ale, že není nic divného na tom, když člověk přijímá svátosti postupně. Každou je nutno si prožít a neuspěchat ji. Samozřejmě si promluvím s naším knězem (je to jiný než který mě křtil) a zjistím si to. Do dalšího svátku sv. Ducha je akorát dost času.
Apropo: Naše příprava k svatbě spočívala v jednom sezení s knězem a dvou s dalšími páry. a to proto, že jsme svatbu oznámili v květnu a byla v srpnu a během prázdnin se příprava nedělá. Ale měli jsme osvědčení z absolvování Školy partnerství a to je bráno místo přípravy. Bylo to několik víkendů v průběhu 8 měsíců a probíralo se všechno, co na klasické přípravě. Taky je možná jiná praxe na Slověnsku a u nás. Nediv se, že když někdo přijme křest v dospělosti a pochází z ateistického prostředí, tak všemu úplně nerozumí, zvlášť, když pak slyší protichůdné názory.
A víte co je zajímavé? že jsem viděla křest, svatbu i pohřeb, ale biřmování ne (myslím někoho jiného). Tak se nedivte, že si moc neumím představit, jak to probíhá a tápu.
Andelka- netrap sa tym, v pohode...kludne napis, ja ti to vysvetlim este inak ak by si chcela podrobnosti s tou birmovkou. Inak ty sa aspon snazis a mas zaujem napredovat vo svojej viere, fakt klobuk dole...lebo malokto kto zlvadne a malokto vytrva vo viere... ;-) Drzim palce, aby si to zvladla.
Ja som nemala prave na mysli teba ale ludi, ktori pridu do kostola len preto, lebo je to krajsie a zaujimavejsie ako na urade a potom uz stratia zaujem a nemaju ani zaujem vychovavat dieta vo viere.
Ja mam vela kamaratov, ktori pristupovali k sviatostiam az v dospelom veku naraz aj postupne ako ty. Je to lepsie, ked to clovek absolvuje postupne, aspon si uvedomi ako je na tom v otazkach svojej viery a mnohe veci si moze este lepsie utvrdit. ;-)
Jak už jsem psala, pokud je křtěn dospělý, přijímá většinou zároveň i svátost biřmování, a to od kněze, který ho křtí, je to výjimka, jinak samozřejmě vždy biřmuje biskup či arcibiskup. Tak se moc nedivím, že si to třeba Andelka neuvědomila (i když by měla), bylo toho opravdu najednou hodně a věřím, že byla i nervózní. Nevím, proč jste se na ni tak sesypaly a děláte tu chytré :-S
O biřtmování za 3 týdny jsem to psala já, opravdu to tak bude, taky jsem byla překvapená, vzpomínám si, že před 8 lety u nás bylo biřmování přesně na slavnost sesláná Ducha Sv. Ale naše arcidiecéze je velká (myslím, že je největší v ČR) abiřmování jistě probíhá každý rok ve spoustě farností, a tak to možná arcibiskup a biskup na jaře nestíhají, já nevím.
Andelko, to nejde, aby ses rozhodla "teď chci přijmout svátost biřmování" :-) Protože ji uděluje biskup, připravuje se na ni vždycky celá skupina mladých (nás je okolo 60) a biřmování samotné je velká slavnost. Zkus se spíš poptat ve vaší farnosti či v okolí, jestli tam v dohledné době nebude probíhat příprava ;-)
A este dodam, ze ak ja mam otazky ohladne krestanstva, sviatosti a podobne, tak sa rozpravam s knazmi. Aby mi to uplne upresnili. Najradsej si vypocujem viacero nazorov. :-)
Naposledy som krstila syna z mojej vzdialenej rodiny a to bolo nesmierne tazke vybavit, pretoze par nebol sobaseny v kostole a nikto to male dieta nechcel pokrstit. Proste knaz ti nepokrsti dieta, pokial par nema cirkevny sobas a musia slubit, ze bude vychovavane v katolickej viere.
A pan Jezis hovori - prineste ku mne vsetky svoje dietky.... takze by vlastne nemalo zalezat na tom, kto, kedy a kde si da pokrstit svoje dieta (ked sa aspon jeden clen rodiny zaviaze, ze ho vychova v katolickej viere). Dieta zato nemoze, narodi sa nevinne bez hriechu. Preco by nemalo byt pokrstene, ked p.Jezis krstil vsetkych na zemi bez vynimky. Takze vsetko je to na knazovi a ustanoveniach cirkvi.
Herminka - ja som sa snazila vysvetlit to co najpresnejsie. A mozno u vas v Cechach, je to trosku ine. Ale to tu nebudem pisat preco (jedine cez IP). Drzim vam palce, aby ste vytrvali vo viere pretoze to mate velmi tazke. ;-)
Radlinko, ráda dostanu IP ;-)
Pardon, přestřelila jsem s tím, že jsem napsala, že děláte chytré, ale přišlo mi nespravedlivé, jak se do Andelky pouštíte ;-)
herminka: No to mě právě zmátlo. Vím, že biřmování nemusí udílet jen biskup a v naší diecézi to tak taky bývá. Ale samozřejmě vím, že jinak to bývá "hromadné" a tak jsem to i myslela, když jsem psala, že je dost času. Zeptám se našeho kněze, jestli nějaká příprava na biřmování u nás bude, nebo jestli o tom něco neví, kdy se bude příští rok biřmovat a kde bych se na to mohla připravovat.
radlinka: Já tě chápu, taky nemám ráda, když má někdo svatbu v kostele z jiných pohnutek než hluboká víra a život v ní. Moje setřenka nechala pokřtít děti, aniž by je pak posílala na náboženství nebo je jakkoli k víře vedla a aniž by snad i měla církevní svatbu (jestli ji nestihli těsně před křtem, to nevím) a aniž by samozřejmě kdy věřící byla a její manžel tím tuplem. To si říkám, k čemu to bylo? Pokud by děti uvěřily, mohly by se nechat pokřtít samy ze své vůle, zvlášť, když fakt víru nežijí, do kostela nechodí a pod.Možná to kněz myslel dobře, možná ho ukecali, nevím.Ale vím, že to byla jejich jediná zkušenost s církví. Křesťansky je nevychovává nikdo. U nás jsme věřící jen já, moje mamka a babička. A to především posledních 10 let. Asi nastala nějaká duchovní obroda.
:-)
Jinak já jsem to měla postupně. 2001 křest a s ním přijímání, 2002 první zpověď, 2007 svátost manželství a 2009 bych chtěla "stihnout" biřmování. A 2010, jestli Bůh dá, křest miminka. ;-) Je fakt, že to mám trochu těžší, když jsem v 15 začínala tzv.od nuly. Nikdo mě nevedl, neměla jsem si o tom moc s kým promluvit. Trochu se to změnilo, když jsem poznala manžela, ale jsou to všechno jen postupné krůčky. Víra člověka a jeho vztah k Bohu a k církvi se ale mění v průběhu života, tak si myslím, že je to tak správné, jak to prožívám. Je to cesta.
Andelko, tak to jo, na mě to totiž z předchozího příspěvku působilo, že by ses chtěla nechat biřmovat sama ;-) Přípravy většinou začínají s počátkem školního roku, tak to máš tak akorát ;-)
hermi: No právě, proto o tom uvažuju. :-)
Ale je pravda, že zvyklosti se liší i farnost od farnosti. V té, kam chodím teď, se křtí hromadně o Velikonocích. Ale já jsem jinde byla pokřtěna sama a v září. Příprava byla od března, individuální. Po křtu měla následovat příprava k první zpovědi, ale kvůli nedorozumění k tomu nedošlo. Takže jsem pak začala studovat a rozjímat sama, pak jsem si našla jiného kněze a ke zpovědi šla až víc než po roce. Dodnes mám ještě nějaké mezery, které zaplňuju postupně. Aspoň pořád rostu. :-N
Andelka - prave touto temou ma napadla este jedna poznamka. Ja neodsudzujem ziadnu vieru, som katolicka a som na to hrda. Snazim sa zit svoju vieru ako kaze Boh a ako mi kaze aj moj vlastny rozum.
Ale neda mi podotknut, ze mam velmi pekne skusenosti napr. aj s protestantami, ktori sa trosku odlisuju od nas katolikov. Ked som este zila v Skandinavii, tam sa nenasiel jeden clovek, ktory by mi neponukol napr. noclah pocas mojho cestovania. Hocikedy by som zaklopala na dvere a spytala sa ci mozem prenocovat, tak v pohode a bez problemov s usmevom na tvari aj s ranajkami. A u nas by som take asi nikdy nezazila (mozno s vynimkou na severe/vychode slovenska).
Kazdy clovek ma vieru, proste nieco veri. Podla mna neexistuje clovek neveriaci. Ked uz neveri v Boha, tak veri aspon sam v seba alebo v niekoho druheho. ;-)
Andelko, přesně tak, aspoň ve víře neustrneš, to je důležité ;-) Budu na Tebe myslet, abys takovou farnost našla (pokud už tedy biřmovaná nejsi).
Samozřejmě se spousta zvyklosí liší farnost od farnosti a někdy mi připadá zvláštní, když někoho třeba nechtějí oddat či pokřtít dítě v jedné farnosti, tak si hledá farnost jinou. Na jednu stranu je fakt, že nárok na křest a svátostné manželství by měl mít každý pokřtěný, na stranu druhou se často stává, že u svatby či křtu lidé naslibují "hory doly" a pak se podle toho vůbec nechovají :-| Ale to už se zase dostáváme trochu jinam.
Andelka - a vies ako pise herminka aj na mna to tak posobilo o tej birmovke, ako keby sa birmovala sama. :-D
Inak tiez aj s tym prvym svatym prijimanim, resp. prijatim bozieho tela... :-)
Ako si velmi pekne napisala viera je vztah Bohu a cirkvi.... je to tak spravne ako to prezivas a je to hlavne tvoja cesta.... ;-) ;-) ;-)
radli: jo? Tak to jsem nechtěla. Ste mě špatně pochopily. Vím, že je k tomu teřba biskup nebo pověřený kněz a dělá se to většinou jednou za rok a ve více lidech. To bych musela být z hodně malé farnosti nebo diecéze, abych měla biskupa sama pro sebe. :-) To přijímání jsem myslela tak (pokud myslíš toto), že když je člověk pokřtěný jako miminko a pak víru ztratí (z různých důvodů) a pak v dospělosti znovu najde, tak po přípravě (aby o tom něco věděl) a zpovědi může k přijímání. Křest nelze ztratit a křtěný člověk, který nemá těžký hřích může přijímat.
hermi: Myslím si, že nejsem, ale ještě po tom zapátrám. Pro jistotu. :-N
Andelka...to hej ;-) ale uz sme sa pochopili. Ja som mala namysli nieco ine, ale nevadi. Ako pises, krst nemozes stratit, ale zaroven ked si len pokrsteny, to neznamena ze hned mozes skocit do sv. prijimania :-D alebo tej spominanej birmovky. Lebo to by bola potom svatokradez, keby sa napr. clovek rozhodol ze dneska idem do kostola a prijmem bozie telo....tak som to myslela. :-D
radli: A proč ne? Pokud nemá těžký ani jiný hřích, tak proč by nemohl. Já jsem taky jen pokřtěná a k přijímání chodím kdy chci (samozřejmě pokud nemám hřích takový, který lze smýt jen zpovědí). Pokud ovšem nějaký poklesek mám, k přijímání nejdu, dokud se s bohem nesmířím. Taková je u nás praxe.U vás je jiná?
Andelka - ale ty si uz absolovala krst a hned na to prve svate prijimanie, o to islo. Tazke ty ano.
Nemyslim si, ze ludia ktori boli krsteni kedysi davno si len-tak zmyslia a zacnu prijimat bozie telo bez toho, aby to bolo oznamene knazovi alebo bez tych priprav. Musia prejst tou spominanou pripravou a pristupit k sviatosti 1. sv. prijimania. Ak sto vsetko absolvuju, tak potom uz mozu prijimat bozie telo hocikedy, pokial sa nedopustili tazkeho hriechu.
Kedze clovek nie je bez hriechu, musi pristupovat k sviatosti zmierenia, k svatej spovedi a nasledne moze prijimat bozie telo. :-) Stale sa to opakuje v krestanskom zivote a clovek sa ocistuje dovtedy, pokial sa nenauci ovladat seba (teda zit co najlepsie bez tazkych hriechov)a priblizit sa aspon o nieco k tej dokonalosti. ;-)
Holky, poradte.... jdu jeste pred svatbou k birmovani, je to pro me dulezite, aby to melo plnou vahu, ale jeste predtim musim ke zpovedi, kde jsem v zivote nebyla... na co se mam pripravit?
No podla mna k svadbe staci krst. K ostatnym sviatostiam ako je prijimanie a birmovanie moze clovek pristupit aj neskor. Ale ak chce clovek prijat bozie telo-chlieb pocas svojho slavnostneho obradu v kostole, tak je pekne ked pristupi k sviatosti zmierenia, zmieri sa so vsetkymi blizkymi a dobre sa pripravi na svatu spoved tym, ze si premysli vsetky hriechy, ktore spachal od poslednej spovedi (mnohych rokov dozadu) a potom predstupi pred knaza a vyzna vsetky tieto hriechy - tazke i vsedne. Ak mu nasledne knaz da rozhresenie, moze pristupit k sv.prijimaniu a prijat opat bozie telo.
:-)
Podla mna birmovanie je velmi dolezite, lebo vtedy krestan prijima ducha svateho, ktory ho posvacuje a pomaha mu dalej napredovat v krestanskom zivote.
Birmovanim clovek 7 darov ducha svateho ako su :
dar mudrosti, dar rozumu, dar sily, dar rady, dar poznania, dar naboznosti, dar bazne pred Panom.
Krst, Eucharistia a Birmovanie su 3 zakladne sviatosti, ktorymi cirkev uvadza cloveka do krestanskeho zivota :-)
radlinka: Tak už se chápeme docela dobře. ;-)
cabalkova: Nevím co tě zajímá? Jak probíhá zpověď najdeš všude, i v Kancionálu nebo různých Katechismech. A hlavně bys měla být k ní někým připravována. Ne jako já, ale to byla moje blbost. Každý taky prožívá svátost smíření jinak, je to dost osobní věc.
andel... samozrejme, ze k udeleni svatosti manzelske staci krest, ale pro me je dulezite jeste pred touto svatosti jit k birmovani, "potvrdit" svou viru a jit ke svatbe "cista"... jen jsem jeste niky u zpovedi nebyla... s knezem si o tom jdu povidat pristi patek (priprava), ale chtela bych byt na to pripravena.
Ale to je tiez zaujimave, ze ked je clovek pokrsteny (niekym napr. rodicmi) a cely zivot nepristupuje k svojmu krestanskemu zivotu tak, ako sa na krestana patri, tak potom naco ma absolvovat vsetky tie sviatosti ked do kostola pride iba na sobas. Vsetko len kvoli sobasu (po sobasi to uz nikoho nezaujima), to podla mna nedava uz zmysel. :-S
Cabalkova - aha...tak uz rozumiem presne co potrebujes vediet.... Ja ti to poviem takto...chod a absolvuj birmovanie aj eucharistiu - teda svate prijimanie a pristup k sobasu. To je vsetko...drzim palce...ostatne mas hore napisane dost podrobne...Vela stastia ;-)
radl... ja do kostela chodim, chodim i k prijimani (byt to vypada divne, vzhledem k tomu, ze nechodim ke zpovedi)... ale byla jsem krtena v Anglii, jako anglikanka. Tady chodim do katolickeho kostela a je pro me dulezite vyznat se z katolicke viry, proto jdu k birmovani... v mem pripade to rozhodne neni jenom kvlu svatbe... ;-)