Ahoj holky, asi jsem v pekne brinde. Mam sotva 5 mesicu po svatbe a uz je mi z manzelstvi zle. Vse bylo tak krasne. Chvili pred svatbou jsme se yacali trochu hadat, premyslela jsem i ze svatbu zrusim, ale pak jsem si rikala, ze jsme oba ve stresu ze svatby. Na svatbe jsem byla moc stastna, protoze to byl nadherny den a ja byla opravdu stastna, ale od te doby se vse zmenilo. Kazdy den se hadame, jemu na me vse vadi a me vse vadi zase na nem. Ma tendence me strapnovat pred kamaradama a kdyz mu jeste reknu at to nedela, tak se divy co udelal. Vymysli si pred nima historky o me, ktere nidky nebyli pravdive.... Ty kamaradi se tomu ani nesmejou a kdyz mu reknu, ze je trapnej, tak jemu to prijde hrozne vtipny. Tohle pred svatbou nedelal.
Ty vecny hadky me vysilujou a unavujou me, vzdy si o tom promluvime, ale je to k nicemu, stejne se zase pohadame. Vcera napr. jsem varila a on u me stal u cumel a radil my jak to mam delat. 100x jsem mu rekla jdi s ty kuchyne do haje, ne on tam stal dal. Ja uz fakt nevim co mam delat, chci utect, citim se jak ve vezeni, takova uz ve vnitr ze vseho prazdna.......
K té Bílé, mám známou psycholožku a ta mi zase říkala, že umělci - zpěváci, herci - prostě z principu své profese musí být hodně emotivní, mít silné prožitky a proto se takhle rychle zamilovávají až po uši a pak zase bouřlivě (nebo maminkovsky ohleduplně jako v případě Bílé, jak mi to přišlo) rozcházejí.
Nechápu tedy, proč musí hned být svatba, ale asi potřebujou i veškerý ten humbuk kolem, no a "pí ár" je to samozřejmě taky dobré. ;-)
A Rosi, ta tvoje kamarádka je prostě asi taky emotivnější.
holky, a jak můžete vědět, jak to ve skutečnosti je, jak to ty hvězdy mají? vždyť média si u nás tak neskutečně navymýšlejí! oni jdou zkrátka víc vidět. někdy noviny píšou o šíleném rozhovoru, Bílá sama potvrzovala, že se snažili domluvit a vše tomu i nasvědčovala. proč by na sebe měli lidé vytahovat jen špínu, protože se rozvádějí? někdy už třeba nemůžou dál spolu žít, ale přesto můžou mít k sobě úctu.
jál si nemyslím, že média něco píšou růžově, spíš naopak. když vidím v TV reklamy na časáky Rytmus života apod., jsem znechucena, píšou o nich samé hnusné věci, neumějí pochválit a tak. copak lidi zajímá jen to špatné? asi jsem divna, ale mně ne a lidem spíš přeji! :-|
Ahoj holky,
mám problém a vůbec nevím, jak bych teď měla postupovat.
Brali jsme se loni v srpnu a už v lednu mi moje drahá polovička řekla, že svatba byla chyba, že si prý myslel, že nás to sblíží... Měla jsem pocit, že je všechno v pohodě, že se nic nezměnilo.
Začal se chovat divně, nemluvil se mnou, dokonce šel do kina s kamarádkou a mě pozval až na druhý den... Nebo šel nejdřív sám a mě pozval na den, kdy jsem prostě nemohla a on to moc dobře věděl.
Zkoušela jsem snad úplně všechno, ale připadalo mi, že mě nevidí a neslyší. Nechtěl se mnou nikam chodit, když jsem navrhla třeba bowling, tak se mu nechtělo a tak to bylo se vším.
Čas od času jsme se kvůli tomu pohádali, protože jsem si připadala odstrčená... pak jsem ho načas nechala být, ať si dělá, co chce, neptala jsem se ho na nic - a zase to bylo špatně, jednou mi řekl, jestli mě to baví, když nevím, co dělá a s kým...
Tvrdí mi, že mi často lhal a po večerech chodil na diskotéky, když jsem spala.
Vím, že je sobec a egoista, ale já ho mám ráda. Před necelým měsícem mi řekl, že mě nemá rád, abych se odstěhovala. Strašně mě to bolí, protože jsme spolu byli osm let a je to první krize, dokonce jsme se ani nikdy nehádali a on najednou, když se objeví první problém, tak to chce zabalit a utéct.
Ale podle mě to není řešení. Teď jsem se odstěhovala, ale moc se mi stýská a chtěla bych ten vztah zachránit, ale on by se nejraději rozvedl. Pořád ale nevím, co se vlastně stalo, když jsem o tom mluvila s jeho maminou, tak mi řekla, že se jí prý pochlubil, že má poslední dobou nějaké problémy i v práci a na fotbale.
Kamarádky mi říkají, abych se na něj vykašlala, že si najdu někoho, kdo si mě bude vážit, ale já ho mám ráda a chtěla bych s ním sdílet svůj život....
co mám dělat, jak ho získat zpět...
Ono je hrozně těžké zachraňovat vztah, když o to nejstojí oba dva..tvůj manžel je očividně v nějaké životní fázi, kdy se mu nechce vůbec nic - nic zachraňovat, nic řešit...podle mě jediné řešení je, mu teď dát čas, nechat ho, aby si sám vyřešil svý problémy (ať už jakýkoliv) a nechat ho si uvědomit, co vlastně chce...až se vody kapku vyčistí, bude jednodušší si sednout a promluvit si, co se stalo a co s tím dál..teď ho akorát budeš provokovat otázkami, na který on teď třeba ani nezná odpověď a akorát ho to naštve...nech ho teď bejt, ty to očividně moc ovlivnit nemůžeš, on ví, že ho miluješ a pokud bude chtít, tak se vrátí...zaleží pak už jen na tom, jestli budeš schopná tohle období ustát, odpustit mu to a vrátit se k němu a nebo jestli budeš schopná příjmout fakt, že se třeba rozejdete a každej začnete na novo...Musím říct, že ti to nezávidím a držím ti pěsti, aby to pro tebe dopadlo co nejlépe...snad si chlapec uvědomí, co v tobě má a bude zase všechno v pořádku..dej vědět:)..
Jak dlouho ho mám nechat být? Mám ho ráda, ale nechci se upínat na to, že se třeba jednou vrátí...
Snažím se teď uspořádat si svůj život a taky si ujasnit pár věcí.
Vůbec nedokážu posoudit, jak dlouho je ještě "v pořádku" řešit takové věci, už teď se v tom motáme čtyři měsíce a nechci jednou zjistit, že jsem své mládí strávila řešením neřešitelného....
Máme se stýkat? Jak s ním mám mluvit?
ahoj akci - tebe si pamatuju, no co poradit, myslím, žes to napsala dostatečně ty to ted´moc neovlivníš, přijde mi, že chlapec je málo vyzrálej na manželství, už jen ty diskotéky :-N a ještě když ty si spala - no fakt nevim přijde mi, promin že zamrzl trochu v pubertě a s někym takovym se moc žít nedá :-| každopádně dala bych tomu čas a zařídila se jak psala misa - napiš jak to dopadlo - hodně štěstí ;-)
Tak to já asi neodhadnu, kolik času tomu dát, zas tak podrobně tu situaci neznám..je jasný, že není možný tě nechat trápit v nejistotě půl roku..dej tomu zatím tak měsíc, nekontaktuj ho, udělej si čas sama na sebe, jdi s kamarádkama do divadla, do kina, zajdi k holiči, kup si něce hezkýho, ať taky chlapec vidí, že se bez něj bez problému obejdeš...Třeba on sám se pak bude snažit o kontakt, napíše ti nebo něco..každopádně po tom měsíci, pokud on vůec nijak nezareaguje, tak bych si s sním dala schůzku, zepatala se jak on to vidí, jestli už ví co chce a pokud ti neřekne žádnej důvod, proč zůstat, tak bych to ukončila..Máš před sebou celej život a kvůli jednomu nezralýmu chlapovi ho přese nezahodíš..bude to těžký, kor po tolika letech, ale věř tomu, že to zvládneš!!!:)
akcinaj: a můžu se zeptat, kolik je manželovi let ? Byli jste spolu před svatbou dost dlouho na to, abyste se dobře poznali,nechápu tu změnu. A podle jeho řečí bych ho tipovala tak na 20letého kluka. Jestli se během těch osmi let, co jste spolu byli před svatbou, takhle vůbec nechoval, tak třeba získal pocit, že svatbou tě má jistou a to mu neimponuje .. Každopádně, jak píšou holky, ať je mu 20 nebo 40, tak je nevyzrálej.
minulý měsíc mu bylo 30
nikdy jsem neměla pocit, že je nevyzrálej...
jsem z toho dost nešťastná, protože za těch osm let jsme se téměř nehádali, vždycky jsme si to v klidu vyříkali
a stejně to vždycky byly blbosti - to kvůli čemu jsme se hádali
přijde mi teď jako zbabělec - první neshody a hned to balí... hurá jdeme se rozvést...
teď mi pořád tvrdí jak je zlej a sobeckej, mám z toho vždycky pocit, že se mi chce zhusit, aby mi to asi jako nebylo líto, že se chce rozejít...
posledně jsem na něm viděla, že se mu taky chce brečet
nemůžu tomu uvěřit, že bych ho za osm let /z toho tři roky v jednom bytě/ nepoznala
holky, teď mi volal, jestli prý může přijít za Nikkym - to je náš pejsek, co mi dal svatebním darem
odmítla jsem ho, protože mám školení a vrátím se až on bude na tréninku....
kolegyně mi řekla, že by mu ho nepůjčila, že ho budeme takhle trápit - Nikkyho, ne manžela... :-)
akcinaj : Já už byla vdaná. Manžel se na nás vykašlal a odešel asi 9 měsíců po svatbě. Ode mne i od 4 měsíčního mimča. Byla jsem na hromadě, zhroutil se mi svět, neměla jsem peníze, dokončenou školu, malý dítě na krku, problémy po porodu... Snažila jsem se moc náš vztah zachránit, - snad se i ponižovala. Nic jsem ale nezměnila. Nakonec přišel rozvod.
Za měsíc mě čeká můj druhý sňatek. Našla jsem konečně toho pravého. A bývalý manžel? Teď toho všeho lituje! Přišel o rodinu, o syna. Ale chtěl to sám. Rozbitý vztah se už ale slepit nedá.
Přeji hodně štěstí a hlavně vnitřní síly, kterou budeš potřebovat.
To je smutný, měli jsme svatbu taky loni, tak si umím představit, jak by mi bylo. Nevím, jak to zastavit, asi nijak, aby se člověk neponižoval. Ale měl by ti aspoň vysvětlit, proč tak náhlý obrat, co mu vadilo nebo vadí, aby ses nad tím netrápila. Stejně nic nevymyslíš, nemůžeš vědět, co se mu honí v hlavě. Jestli vůbec něco :-| Za tři roky společnýho bydlení si myslím, že se dva lidi poznaj docela dobře. Asi by mě napadlo, že někoho má, nebo má nějaký dluhy z poslední doby, vymyslet by se toho dalo víc, ale všechno budou jen domněnky. Zkus mu říct alespoň o vysvětlení, klidně po mailu, jestli se na to jinak necítí. Tím se nebudeš ponižovat, byla by to z jeho strany aspoň trocha slušnosti.
sharma: to mě moc mrzí, chlapi jsou opravdu zbabělci... ale hlavně, že jsi teď našla svoje štěstí a jsi spokojená
o vysvětlení jsem ho žádala několikrát, vždycky mi řekl jen: nevím...
jinou prý nemá, přijde mi, že má nějaký problém a nedokáže ho vyřešit, tak prostě kope kolem sebe...
tohle vám musím napsat:
tak si představte, že mi včera volal, jestli by se mohl stavit za Nikkym.
Odmítla jsem ho s tím, že mám školení a on pak mě trénink... Myslela jsem si, že to tím padlo, ale večer volal znovu, jestli už jsem doma a jestli tedy může přijít....
Chtěla jsem ho zase odmítnout s tím, že bude Nikky ve stresu, ale normálně prosil, že by ho chtěl vidět... no chápete to??? Mě už to hlava nebere...
Nakonec jsem tedy svolila... Chvíli jsme si povídali a pak šli ven... A když odcházel řekl mi: opatruj se.
A dneska mi volal, jak to zvládl...
Holky já už nevím jestli jsem blázen já nebo on...
AKci: Určitě on. Připadá mi, že už chce zase něco jiného, že hledá záminky, aby tě viděl. Myslím, že když při těch návštěvách dáš najevo určitý nezájem, nebudeš se ptát, jak se má, co dělá, občas nebudeš mít čas atd., za chvíli by mohl přiběhnout zpátky. Jestli o to ještě budeš stát. :-|
akcinaj : Nelituju toho, ten člověk nestál za to. Možná bych se jen trápila a stejně by to skončilo rozvodem. Tvůj muž asi hledá záminky, aby se s tebou mohl vidět a kontaktovat. Snad chce hledat cestu zpět. Přála bych vám to!
nechci se na to spoléhat, že doleze sám - ale upřímě za určitých podmínek bych se tomu asi nebránila, pořád ho mám ráda....
včera když mi vykládal, jak mu vyhovuje, že bydlí sám, tak mi přišlo, že spíš o tom přesvědčuje sebe než mě...
ale uvidíme - dneska krom sms mi dvakrát volal... fakt nevím, co si mám myslet...
buď mu dochází, co se stalo... nebo jen nedokáže úplně přerušit kontakt...
akcinaj a nemohl mít manžel problém s prací, nebo dluhy?!? vím moc dobře, co to s chlapem udělá když ztratí práci - a když to ještě tají (protože přece nemůžou takovou věc přiznat - myslí si, že zklamali) volí nakonec pro nás nepochopitelné řešení, odcizí se aby nikomu neublížili - co si budem povídat, chlapi prostě jsou jiný živočišný druh... :-)
No a nyní se z toho třeba vyhrabal a snaží se tě dostat zpátky...?
Ale třeba je to úplně jinak, každopádně nedej se lehce, i jemu musí dojít, že problémy se takhle neřeší.
Držím palec;-)
dluhy máme, ale to k dnešnímu životu prostě patří, bez nich si člověk nic nekoupí...
ale myslím si, že vím o všech... tedy aspoň o těch oficiálních - přes banku...
v práci prý nějaké problémy má - přiznal se mámě, že udělal pár kopanců, ale pokud vím, tak do práce pořád chodí...nevyhodili ho
Tak mu třeba vyhazov hrozí, nebo co já vím, co za tím je. Ale pokud jsou to opravdu problémy tohodle rázu, tak jeho jednání je dost nepochopitelné. Od toho jsou přece manželé, partneři, aby si pomáhali a podrželi se v různých těžkostech, a ne aby zdrhli. Tím se ještě nikdy nic nevyřešilo. Jestli má problémy, tak chce ještě přijít o tebe ? :-|
vůbec tomu nerozumím
navíc za tu dobu krize mi několikrát řekl, abych si někoho našla a než jsem se opravdu přestěhovala, tak mi
řekl, že by byl raději, kdybych se přestěhovala k někomu - myslel tím jinýho chlapa...
a vlastně mi taky řekl, že kdyby znal číslo na jednoho mýho kolegu, o kterým ví, že by o mě stál, že by mu prý napsal, že jsem volná...
no prostě se mě asi chtěl zbavit...
paneboze, tak ten posledni prispevek je do nebe volajici. Tak to uz bych se na nej opravdu vyprdla.. znam 3 pripady kdy rekl muz at si nekoho najde a vzdy v tom byla zenska(tady to samozdrejme nemusi byt) ale ten clovek co to rekl to myslel vazne, jen to chtel podat tak ze on je zobliga aby ti neublizil, tak ze je jeste tak milostivej ze si muzes najit chlapa.. to bych brala jako konecnou, nezlob se na me... :-|
jo, taky si říkám, že bych se na něj měla vybodnout, ale nějak to nejde...
navíc prostě nechápu proč za mnou chodí... jestli mi chce dokázat, že je v pohodě, nebo jestli mu fakt jde jen o toho psa?
O psa určitě nejde, kdyby tak moc chtěl chodit na procházky se psem, tak si pořídí jiného, ne?
Doteď jsem Tvého manžela nesoudila - naopak, ale že by volal tvému kolegovi a nabízel tě jako "laciné zboží, snadno k mání" tak to už snad přepísknul! ]-(
jo bylo to od něj hnusný, jenže my jsme si za tu dobu krize řekli pár hnusných věcí...
nebudu ho obhajovat, přehnal to, ale já jsem to taky občas přepískla...
no právě, ono nikdy není nic černobílé a chlapi fakt myslí jinak a spoustu věcí, co je ženám jasné, tak oni nechápou a do řešení (nebo spíš neřešení) problémů se snad žádný nežene... není to jednoduché, ale co je, že?
... možná bych ho požádala, ať za mnou nechodí, že mi moc ublížil a nechci ho nějaký čas vidět a jestli začne mlýt o psovi, tak by si měl uvědomit, že city člověka jsou snad důležitější než "stesk po pejskovi"