Ahoj holky, asi jsem v pekne brinde. Mam sotva 5 mesicu po svatbe a uz je mi z manzelstvi zle. Vse bylo tak krasne. Chvili pred svatbou jsme se yacali trochu hadat, premyslela jsem i ze svatbu zrusim, ale pak jsem si rikala, ze jsme oba ve stresu ze svatby. Na svatbe jsem byla moc stastna, protoze to byl nadherny den a ja byla opravdu stastna, ale od te doby se vse zmenilo. Kazdy den se hadame, jemu na me vse vadi a me vse vadi zase na nem. Ma tendence me strapnovat pred kamaradama a kdyz mu jeste reknu at to nedela, tak se divy co udelal. Vymysli si pred nima historky o me, ktere nidky nebyli pravdive.... Ty kamaradi se tomu ani nesmejou a kdyz mu reknu, ze je trapnej, tak jemu to prijde hrozne vtipny. Tohle pred svatbou nedelal.
Ty vecny hadky me vysilujou a unavujou me, vzdy si o tom promluvime, ale je to k nicemu, stejne se zase pohadame. Vcera napr. jsem varila a on u me stal u cumel a radil my jak to mam delat. 100x jsem mu rekla jdi s ty kuchyne do haje, ne on tam stal dal. Ja uz fakt nevim co mam delat, chci utect, citim se jak ve vezeni, takova uz ve vnitr ze vseho prazdna.......
czjana:mas ten dar vystihnout a trefne popsat situaci slovy..mas to v sobe opravdu srovnane a urcite to vyzarujes do okoli... a s tou poradnou to neni uplne tak spatny napad,i kdyz to puvodne bylo mysleno ironicky
Ahoj holky. Když to tady čtu, tak se opět vracím ke svému už opomněnému názoru, že se radši vdávat nebudu. Už jsem našla toho nejlepšího člověka pro sebe a už jsem si i sama začala přemýšlet nad tím, že bych si ho chtěla vzít. Ale radši to necham hoooodně uležet. Asi bude lepší - pokud někdy se budeme chtít fakt vzít, tak až spolu budeme hodně dlouho. Až si zvyknem na sebe v bytě, až uvidim, že opravdu doma pomáhá a pokud nepomáhá, tak proto, že je do večera v práci, tim pádem vydělává peníze, který mi nevyčítá. Oni snad tim, že si je okroužkujem si myslí, že už žijeme jen a jen pro ně. Snad se vdam dřív, než půjde první dítě do první třídy. Je mi líto, že se tu někomu bortí manželství a neviděla bych to tak tragicky. Udělala bych jeden vážnej rozhovor a stanovila si, že jestli se to nezlepší např do 2 měsíců, tak zatnout zuby a odjít. A svatbu brát jako jeden hezkej den se svym expřítelem. Určitě máte i jiný krásný dny, který jste zažili s chlapama, který jste pak koply do zadku. A kvůli dětem bych manželství nedržela určitě. Moje matka to udělala, furt držela, tolerovala a po deseti letech jí zmlátil a až pak odešla. Když mi bylo 15 a měla jsem rozum, řekla jsem, že to sice chápu, ale je hloupá, že to neudělala hned, jak si uvědomila, že už s nim nechce bejt. V tej době byla akorát těhotná. Vemte si z toho příklad a radši se nesnažte to ukočírovat, když to totálně krachne po letech, akorát jste se oba dva obrali o čas. O to hůř jsou na tom holky, který chtěj děti do 35, chlap si je udělá kdykoli. Snad tenhle příspěvek chápete. Nemyslim to špatně, jen chci poradit. Lepší pozdě, nežli později. A pokud se rozejdete/rozvedete a pak zjistíte, že bez sebe nemůžete žít, vždycky se můžete k sobě vrátit, ale mládí vám už nikdo neveme. Nemyslim mládí na zapalování lejtek ale čas najít si toho pravýho. Držim palce.
Wow.. tak ja uz nemam co rict. Lajochova, zbavila jsi me slov. Verim, ze jsi to myslela dobre, ale wow.. proste nemam reakci. Teda mam, ale to by bylo na dlouho. :-)
Krupinko, divala jsem se pozpatku, ale naposledy zakladatelka pise, ze se po roce rozvadi, oba s tim souhlasi, ale o nove lasce zatim nic. To bylo ovsem pred rokem. Kdo vi, co je dnes.
dobré ranko
ruku na srdce - ten člověk, co do tebe strká a odmítá ti pomoci byl před svatbou milý, pozorný, laskavý ...
a nebo sis jen malovala, že po svatbě, když budete patřit k sobě se něco změní?
lidé se totiž až tak dramaticky nemění
mám za to, že rozvod se tady bere jako - no tahle halenka mi už moc nesedí, poupím novou, když tak začnu nosit znovu i tu starou ... to jako fakt? :-O
nejsem ani věřící, ani nesebevědomá husička z dědiny, která říká "drž hubu a krok" - ale opravdu taková řešení tři měsíce po svatbě svědčí pouze o nezralosti (proč byla ta svatba, proč ze svazku utíkáte)
já netvrdím, že to nemůže být neúnosné - ale pochybuju, že ten člověk do vás prvně strčil po svatbě
hádky jako důvod k rozvodu jsou hodně zvláštní - zejména pokud jste svoji tři měsíce - to za tu dobu stihl problém vzniknout, vyhrotit se, řešit se a dojít do fáze neřešitelný? - poněkud instatní, že
je mi taky opravdu lito co prozivas a vim ze je to asi opravdu tezky...ale jak uz psaly holky on se opravdu tak radikalne zmenil uz 3 mesice po svatbe?? me se to taky zda hodne radikalni zmena povahy za tak kratkou dobu, samozrejme to ale nevylucuju...
souhlasím s Hupczou. přijde mi, že dnes mají manželé konflikt a hned běží k soudu. že je komunikace základ všeho, to víme. ale jaksi to odchází do pozadí. než si přomluvit, snažit se věci napravit a snažit se problém vyřešit, tak se rozvedou. samozřejmě nemám na mysli všechny. je to myšleno všeobecně....
ahoj nizdorjo...to co jsem s přečetla, to mě dostalo!! :-( ta jeho nevěra po pár měsících a žes mu odpustila, to klobouk dolů vzhledem k tomu, jak se k Tobě choval. že se s manželem občas chytneme ač jsme spolu chvíli, to chápu a nevidím na tom nic divnýho. ale dvě věci bych mu v životě neodpustila a to jsem mu říkala už před svatbou, že rozvod u mě téměř nepřichází v úvahu. ale esli mě podvede, tak je konec. a o násilí ani nemluvím. nikdo nemá právo na Tebe vstáhnout ruku krom rodičů, když Ti bylo 5 let a Ty jsi zlobila. takže i když s rozvodem nesouhlasím, protože jak jsem psala dnes je to okamžité řešení po ruce a to se mi nelíbí, už jen kvůli té nevěře se Ti vůůbec nedivím a dobře si udělala!!!!
sara....ahojky, víš co mi to trošku připomíná?? když je holka přes svatbou, tak se krásně oblíká, líčí se na rande, je kočka a po svatbě o sebe přestane dbát, protože má doma chlapa jistýho. nečetla jsem všechno, co jsi psala. ale ten Tvůj se chová jako buran, který má doma jistou manželku, tak vypnul. Moc mě mrzí, že si to prožíváš takhle krátce před svatbou. :-( já jsem vdaná 2 měsíce a taky nelítáme na růžovým obláčku, ale milujeme se. To, co vyprávíš je strašný!! tady je každá rada drahá.... těžko si to představit, když v tý situaci nejsme... připadala bych si hodně bezmocná a to je věc, kterou fakt nesnáším!!
Nechapu to s tim pasem..
Beuna, myslim, ze spise zaslepena nez slepa - mozna laskou, v pripade zen mozna predstavou dne v krasnych bilych satech, kdy jsou vsechny oci jen a jen na ni, mozna tim, ze uz s tim dotycnym/dotycnou je tak dlouho, tak preci ho/ji ted neopusti, nekdy cekaji, ze se ten onen/ta ona po svatbe zmeni, ale zmeni se jen to, ze veci, ktere jim na nich vadily pred svatbou jim budou vadit jeste vice po svatbe! (ironie osudu) :-)
Duvodu, proc lide vstoupuji do manzelstvi o kterem tajne vi, ze to neni to prave, je mnoho.
Kdyz uz clovek ale teda v takove situaci je, je pozde brecet nad rozlitym mlekem. Musi se soustredit na to co ted. Vetsinou se mu pak nabizeji dve moznosti: jednoduche reseni a to slozite reseni. Jednoduchym resenim je od problemu utect, zabalit to, odejit. Tim slozitejsim je se problemu postavit a zacit tvrde pracovat na jeho reseni. A uchovat vztah je tvrda prace! Pokud to nevite, nezente a nevdavejte se! Manzelstvi vyzaduje psychickou dospelost a zralost!
Pokus o zachranu vztahu ovsem vyzaduje sebe-disciplinu, oddanost, trpelivost, odhodlanost na tom vztahu pracovat, stesti si vybojovat a take otevrenost se poprat nejen s tim, co nam vadi na tom druhem, ale i s tim, co tomu druhemu vadi na nas - tj. pripustit si sve vlastni chyby. Necekejte, ze odstranite vse, co by jste odstranit chteli, ale vyberte si, co je pro vas nejdulezitejsi a podle toho se tyto veci snazte krucek po krucku napravit. Pokud tem lidem na tom vztahu nekdy opravdu zalezelo, je mozne, ze najdou spolu cestu, jak se timto slozitym obdobim, kolikrat zapricinenym malichernostmi, ktere se casem naskladaji nebo chybou v komunikaci, prodrat. Nikdo nikdy netvrdil, ze je to lehky ukol nebo ze je uspech zarucen - riziko, ktere ti, co se daji do boje, musi prijmout.
Uz jsem to tady jednou rekla a reknu to znovu: laska ke spokojenemu, tvajicimu vztahu nestaci. Clovek ale asi k tomuto zaveru asi fakt dospeje vekem - v tom souhlasim s hupcza. Ja jsem urcite byla vice naivni, kdyz jsem byla mladsi.
czjana - ja s tebou samozrejme souhlasim ale prijde me ze jsou urcity hranice ktery se proste odpustit nedaji jako např.kdyz na nekoho partner vztahne ruku tak to je podle me konec bohuzel :-| ja sem to nikdy nezazila tudiz nemusim mit pravdu ale prijde mi ze proste clovek se jen tak z niceho nic nemeni, musi k tomu mit nejaky impuls a to negativni chovani se treba naznacovalo i pred svatbou jen se to nevnimalo :-N
veronique... :-D :-D já vím...všimla jsem si toho až později. jak jsem četla ty nové příspěvky a vlezla na předchozí stránku, tak už jsem na datum nekoukla, až pak. no co, stane se že.... :-)
cz jana-klikneš na foto a to je pas a tam je naspáno datum snatku to tam má každý :-D
a jedna holčina zde nevěří sáře..protože má v pase že se vdávala 30.listopadu 1999 ale to tam má kyždý kdo tam nenapíše něco jiného už chápeš???
czjana - pěkně napsáno, ona opravdu jenom láska k trvalému a spokojenému vztahu nestačí ! A je to dané věkem a zkušenostma, před 10 lety bych se s tebou hádala, že to tak není :-), ale dnes po 9 letech v jednom bytě a společnym dítěti naprosto souhlasim.
já jsem tedy mladší ale naivní tedy nejsem.... ;-) ale záleží na osobnosti jako takové....
jen nechápu proč se někteří tak po svatbě hoodně změní :-p :-p říkám někteří???
sáro teď to neber osobně!!!! ale četla jsem jednu diskuzi, kdy si jedna slečna vymyslela srdceryvný příběh a dost silně si protiřečila, takže to neznělo moc věrohodně a nakonec to byl od dotyčné nějaký nechutný druh zábavy a reagovaly na to holky, který to myslely vážně a některé opravdu řešily něco podobného. takže se musím zastat amelie, že jí to zarazilo. zle to určitě nemyslela a já taky ne.