0
lajkov
1863
správ
Jak vysvětlit okolí, že nechceme mít děti nikdy?
Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj,
z několika důvodů, které tady nechci rozebírat, jsme se s budoucím manželem rozhodli nemít děti. nikdy. Vím, že tady je téma o nechtění dětí hned po svatbě, ale tohle je něco jiného. Okolí (rodina, přátelé) si nenechá vysvětlit, že děti prostě nechceme. Akorát slyšíme, že jsme ještě mladí (26 a 24) a že to jednou přijde a chtít je budeme. Už nám to pomalu začíná lézt na nervy a čím více se snažíme toto téma ignorovat a na podobné poznámky nereagovat, tím více si ostatní vedou svou....
Máte někdo podobné zkušenosti? Je tady vůbec někdo kdo nechce mít děti?
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
brumdinka
20.01.2009
0
lajkov
zanett - on je problem taky v tom, ze nazory ohledne mit/nemit deti se vyvijeji - nerikam, ze zrovna u tebe se nutne musi nejak vyvinout, ale spousta holek casto zmeni nazor a child-free je u nich jen epizoda... Navic - i s pribyvajicim poctem bezdetnych paru - reprodukcni biologicky faktor tady je od nepameti a odchylka od vzdycky bude vyvolavat udiv, takze nikdo nikdy nemuze ocekavat, ze okoli bude nadseny z toho, kdyz se par rozhodne nemit deti, s tim je proste treba pocitat...
Taky nesnasim "planovani" decek v ramci idealniho zpusobu zivota :-p
sponzor fóra
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
0
lajkov
Zobrazit profil
brumdinka
20.01.2009
0
lajkov
K tomu okolí a rodině - není to nutně pravidlem, moje mamka se na tohle téma nikdy neptala, ani po svatbě, nikdy o tom nemluvila apod. A neříkejte mi, že nad tím plakala doma v koutě, že nemá vnouče, a bála se mi to říct, na to ji znám moc dobře :-D :-D
sponzor fóra
0
lajkov
rosi, já prostě nespojuju svatbu a děti - tudíž myslím si své o tom, když někdo má "blbé" řeči na pár, co je sezdaný a nemá děti nebo na druhé straně na pár, který děti má a sezdaný není ;-)
brum, já to chápu, ale ten pár žije svůj život, ne život rodičů, to pochopení by přece mělo být vzájemné =-)
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
0
lajkov
Ahoj všem, vaše diskuse mě zaujala a tak mi to nedá, abych taky nenapsala svůj názor. Je to zvláštní (i když se nad tím zamyslím, tak vlastně asi ne), ale mě už otázky typu: kdy se budu vdávat a kdy budeme mít děti, nikdo nepokládá. Svým radikálním postojem jsem totiž asi všechny dostatečně ujistila o tom, že se ani jedno ani druhé nestane nikdy. A ten můj názor přetrvával do nedávna (navíc věk už mám na obojí, je mi přes 30). V příspěvcích některých z vás se úplně vidím - vždycky jsem měla pocit, že by mě dítě hrozně omezilo, že bych nebyla schopná se o něj dobře postarat, nikdy mě netáhly malé děti (dokonce ani v rodině, od sourozenců), časem jsem asi začala připadat okolí "divná". S přítelem žíjeme už 6 let, klape nám to i bez svatby, zastávala jsem názor, že na náš vztah papír nepotřebujeme. Oba máme společného, časově i finančně náročného koníčka, dítě by nás v něm hodně omezilo, hodně cestujeme, což určitě i ze začátku není s miminem jednoduché skloubit. V práci sice extra kariréristické sklony nemám, ale dělám práci, která mě opravdu baví. Ale proč to všechno píšu... Asi před půl rokem jsem si začala uvědomovat, že pokud se pro dítě nerozhodnu teď, za pár let už asi bude pozdě. Přesto, že život mám z mého pohledu bohatý, začínám si říkat, jestli toho mého rozhodnutí nikdy nemít děti z důvodu vlastní pohodlnosti, svých koníčků a práce, nebudu jednou pořádně litovat. A musím říct, že červíček pochybností je každým dnem větší. Nedokážu zatím posoudit, jestli jsem se rozhodla nebo nerozhodla správně, nemůžu hodnotit něco, co jsem nikdy nezažila, ale před pár měsíci jsem vysadila HA a uvidí se, zda se zadaří nebo ne. Nejsem ten typ, který po dítěti touží od 18 let, já po něm zatím netoužím vlastně nějak extra silně ani teď, ale podvědomě cítím, že to co mám teď, mi za pár let nemusí stačit. A to naplnění můžu získat dítětem. Ano, i za cenu určitého omezení, ale doufám, že omezení neznamená ukončení veškerých mých aktivit. Znám spoustu kamarádek, které zvládaly domácnost, dítě, i své osobní koníčky - na druhou stranu znám i takové, které se plně oddaly dítěti a na sebe jim už čas nezbyl. Já doufám (pokud tedy jednou těhotná vůbec budu ), že budu ten první případ.
Chtěla jsem jen holčinám, které teď píší, že děti prostě nikdy nechtějí, napsat, že já jsem na tom byla úplně stejně. A těm, kteří mi tvrdili něco jiného, jsem se smála. Ale s věkem člověk spoustu věcí přehodnotí a vidí je jinak než před pár lety. Asi to bude tím věkem - stávám se nostalgickou :-) . Takže u nás v rodině asi jednou bude překvapení, až jim oznámím, že se vdávám a čekáme rodinu - to ode mě opravdu nikdo neočekává...
Článek se načítá
0
lajkov
gtver, marcicek: když jsem řekla dědečkovi, že se budu vdávat a čekala jsem, že bude mít radost a bude dojatý, tak se do mě pustil, že nechápe, proč se chci vdávat, když nečekáme rodinu!?!
taky se mi nelíbí spojení svatba=dítě, i když my teda děti chceme a plánujeme, ale až dostuduju a budu mít nějakou praxi, takže pár let to ještě nehrozí...
Ale myslím si, že pokud někdo děti mít nechce, tak je to lepší, když je nemá, než když si je pořídí aby měl klid od okolí nebo něco... dokážu si představit, že člověk můž být šťastná bez (vlastních) dětí... ;-) :-)
0
lajkov
Zobrazit profil
brumdinka
20.01.2009
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
0
lajkov
Neda mi nenavazat na prispevek terkaps, jen s tim dodatkem, ze jsem si nakonec deti poridila - a rovnou 2 rychle za sebou. A je to super. Necekala bych, kolik energie mi naopak deti davaji. Cim jsou starsi, tim lip si s nima rozumim a tim vic poteseni z nich mam.
Samozrejme, mit deti je urcite omezeni z provozni stranky, na druhou stranu, pri rozumnem time managementu se da zvladnout leccos. A hodne je to o zmene priorit. Proste nekdy je vecer s detma u clovece nezlob se daleko víc přínosný než pařba s kamarády nebo večer v opeře. Je to o tom, ze najednou CHCEŠ být se svýma dětma.
Na druhou stranu, je určitě spoustu lidí, kteří budou šťastní a vyrovnaní bez dětí. Je to každého volba, a všichni ostatní by měli respektovat právo druhého na soukromí. Pokud na otázku "budete / chcete mít děti" odpovíš prostě NE, nebo ZATÍM NE, tak by to ostatní měli respektovat a už do toho dál nešťourat.
Ale myslím, že pokud nejsou překážkou vážné zdravotní důvody, doporučovala bych takticky zůstat u pouhého NE, než dramatického "nikdy". Prostě - "nikdy neříkej nikdy" je velké životní moudro, i z toho důvodu, aby dotyčná později nemusela mít pocit, že případně ztratila před okolím tvář :-)
0
lajkov
terkaps:super názor,byla jsem na tom úplně stejně, akorát jsem neměla partnera se kterým bych děti chtěla a myslela jsem ža ani nepřijde, teď když jsem potkala "pana Božského" koukají na mě ti co mě znají jako blázni,jak to že JÁ chi mít děti a hned dvě !!! Měla jsem ke svému budoucímu nemateřství tak radikální postoj, že mi teď okolí nechce věřit tu změnu. Ale stala se, a může za to ta pravá láska. :-D
0
lajkov
pralinka27: určitě to je tím, taky si myslím, že u mě změna nastala i díky tomu, že k tomu mám i toho správného partnera.
Je to pro mě hrozná změna začít uvažovat o 180 stupňů jinak a musím říct, že jsem z toho občas pěkně zmatená. Jednou si říkám, dítě ano, bude to super, stane se z nás úplná rodina a někdy mám stavy, že si svým rozhodnutím nejsem jistá, nevím, jak to zvládnu být v podstatě v pohotovosti 24 hodin denně, že přijdu i byť jen částečně o své koníčky, o část příjmu apod. Cítily jste holky (které máte už děti, Brum a Kopa39) podobnou rozpolcenost? Jak říkám, u mě je už velký posun to, že jsem vůbec schopná uvažovat o dítěti. Prostě na jedné straně očekávání něčeho dalšího, velkého, na druhé straně obava, zda to člověk zvládne.
Je těžké se rozhodnout pro něco, co člověk nemá šanci si někde na nečisto vyzkoušet a vlastně neví, co ho čeká. To, že to zná z vyprávění, to si myslím, že není ono, realita je vždycky jiná.
Ale v každém případě si myslím, že když se žena rozhodne nemít děti, se dneska díky vývoji společnosti stává častěji a častěji. Dřív byla taková žena pro společnost divná a nepřijatelná, dneska už je jen divná a co my víme, možná se brzy dočkáme toho, že to bude normální.
0
lajkov
Ahojky holky podle mého názoru si plánovat věk na svatbu a na dítě je prostě blbost nikdy nevíte co vás potká já jsem jednou rozvedená taky jsem se vdávala s tím že jednou budu i šťastnou matkou bohužel to nevyšlo teď se budu vdávat podruhé snad píši snad protože nerada něco plánuji moc dopředu vždycky je všechno nakonec jinak než člověk plánuje a až to dítě nebo pro mě spíš nejlépe až ty děti příjdou na svět tak přijdou a budu moc šťastná když budou zdraví když se to nepovede budu zklamaná ale život jde prostě dál a příjde mi to jako blbost být limitovaná věkem že něco musím stihnout do nějaké doby nemusím nic a každému je do toho prt proto nikomu nic ani své rodině neříkám ani to nijak s nima neřeším ani svatbu ani dítě a tohle spojení se mi taky nelíbí takže držím pevné nervy i těm co dítě nechtějí protože těch dotěrných otázek si užije člověk až dost.Každej by si měl uspořádat život podle sebe aby byl šťastný.
0
lajkov
Terkaps: Rozpolcenost?? - uplne totalni schizofrenii! :-)
Nejdriv jsem deti zasadne vubec nikdy nechtela, pak jsem potkala toho praveho a biologicke hodiny zacaly bit velmi nahlas.
kdyz jsem pak otehotnela, jeden z nejhorsich pocitu byl pocit zavislosti. Do te doby jsem mela pocit, ze se vzdycky dokazu o sebe postarat (provozne, financne, ...), ale najednou jsem byla zavisla na nejakym chlapovi. (i kdyz jsem ho opravdu milovala).
Po porodu se mi uplne zbortil dosavadni zebricek hodnot, a trvalo mi dobry rok, nez jsem si to zase poskladala dohromady.
Takze pochybnosti bylo spousty ( a mam je i ted), presto nelituju ani minutu, ze se veci prihodily tak jak se prihodily, a svoje deti povazuju za svoji zivotni vyhru.
(a jeste bych mohla popsat prihody o tom, jake to bylo, kdyz jsem se pak za 2 roky rozvedla, takze jsem byla s detmi 2 a 3 roky sama. Ale to je na jinou diskusi :-) )
0
lajkov
Sorry, přečetla jsem si teď svůj příspěvek a ten konec vyzněl nějak divně :-(
Prostě jsem chtěla Terpaps povzbudit podle hesla, že člověk (ženská) zvládne všechno, a co tě nezabije, to tě posílí!
Takže tak - držím palce pro jakékoli životní příhody :-)
0
lajkov
Zobrazit profil
brumdinka
20.01.2009
0
lajkov
Brum: tak se mi zdá, že jsme z diskuze "nechci děti" udělaly PR šťastnému mateřství :-)
Ale jsem tak ráda, když slyším, že i někdo jiný taky řeší jestli je dobrá matka...
K finanční závislosti: já jsem to řešila maximálním pracovním vytížením (hodně mi pomohla máma, která mi kluky neomezeně hlídala), takže jsem finančně a kariérně v pohodě. Zase mám výčitky, jestli se dětem dost věnuju, a že jsem trochu propásla část jejich dětství ... :-(
0
lajkov
Zobrazit profil
brumdinka
20.01.2009
Nenašli jste co jste hledali?