standici • Dnes v 06:56
Andelka: někdy si holky přečtěte podrobné rozepsání desatera a ostatních hříchů. Myslím si, že pak si rozmyslíš, že máš jen jeden větší hřích...je tak strašně moc věcí a vlastností, které děláme, že, promiň, nevěřím, že máš pouze tento jeden hřích, kterým je, že nechodíš pravidelně do kostela. Nejdůležitější si myslím je připustit si hříchy!Nikomu to zatím neuškodilo přiznat si, jaké hříchy máme a pak se z nich vyzpovídat
Tohle těžko...
:-)
vždycky je to o výkladu...neřešme to, toto není stránka na hádání, ale o Bohu a svatbě v kostele, tak ji zbytečně nekažme,ju :-)
Já budu mít taky svatbu v kostele a už se na to hrozně moc těším, ani si jnde svatbu představit nedokážu.
Já se nehádám, to jsi napsala ty ;-) .
Jinak já si to taky jinak než v kostele nedokážu představit, nepřipadalo by mi to ani jako svatba někde na úřadě, nevím, jak to vysvětlit...prostě si to ano potřebuju říct před bohem :-)
jestli jen před bohem, tak nevím, já teda spíš před Bohem:- :-D
Co se hříchů týče, myslím, že zapomínáte na důležitý fakt a to v tom, že každej člověk je originál a co je u jednoho těžký hřích, u druhého být nemusí. Záleží na záměru a dobrovolnosti. Takže ne vše, co se dozvíš ve zpovědním zrcadle (a i zpovědní zrcadla jsou dobrá a špatná) není vždy těžký hřích. Zpovědní zrcadlo má fungovat jako "inspirace" pro každého člověka a ne jako zaškrtávání sportky..
To tak svatá fakt nejsem. ale myslím, že jsme se bavili hlavně o zpovědi a v ní je nutné vyznat těžké hříchy, u lehkých je to doporučeno, striktně to dáno není. Někde jsem četla, že věřící, který se upřímně snaží (vyzdvihuji slovo snaží, protože i ten kdo se snaží, může udělat chybu) žít s Bohem, mají v drtivé většině hříchy lehké. Já netvrdím, že nemám hříchy, to mám, ale ne těžké. Při celkové zpovědi se vyznávám z hříchů všech. Těžké hříchy člověka od Boha oddělují (což jsou podle mého soudu hříchy, tak jak byly dány do Desatera- Nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš.., jejich rozvedení pak beru jako hříchy lehké), lehké vztah mezi člověkem a Bohem narušují. Pokud jich ale člověk lituje, dělá je nevědomky,nebo ne z vlastního popudu, třeba že jej někdo ovlivní, tak se z nich nemusí vyznávat. Může je ale zahrnout do já říkám výroční zpovědi.
Těžké jsou hříchy, kterých se člověk dopustí dobrovolně, za plného vědomí a v závažné věci.
Ahojky, tak já byhc to tak ani neprožíval akaždej nějak hřeší.
A k životu to patří bez hříchu by nebylo odpouštění.
jako bez hádek by nebylo udobřováání všechno patří k sobě.
já v životě nebudu silně věříící jako někteří tad yz vás a vube cmi to nevadí .
Neumím si představit žebych třeba přestala věřit kartám a věštění znich, nebo žebych si občas nevypila v partě skvělých přátel.
Jsou prostě věcy kterejá nehodlám zmněit.
Al evíru tak yne .A myslím si že je jedno jak kdo v Boha věří je duležite vněj vubec věřit, protože kdyby vněj nikdo nevěřil Buh by prostě nebyl, protože něco když s enevěří prost ěnení a zanikne.
No já jsem někde četla, že lidi vůbec otázku hříchů řeší až nějak moc. V tom přece vztah s Bohem a víra není, na tom nestojí, na přesných definicích. Důležitá je snaha a láska a dobro.
prava: Já se za silně věřící nepovažuju, oproti jiným si připadám spíš vlažně ;-) Já kartám nevěřím, ale horoskop si občas přeču, jako teenager jsem zkoušela taroty, ale jen ze zvědavosti. alkohol piju, ale vím, kdy mám dost. Myslím si, že důležité je, znát míru ve všem, nic nehnat do krajnosti.
Prava: hlavně si uvědom, že karty a horoskopy sice pravdu mít můžou, ale jejich pravdivost a síla nepřichází od Boha. A pokud jsi věřící, tak určitě víš, že existuje i druhá strana, která má své zájmy. A když jí jednou jsou otevřeny dveře, může to mít životní následky. A to není od nikud opsáno, to je moje zkušenost.
werumko :
myslíš satana??
no já vím, ale je rozdíl v magii s jakou magii si zahráváš.Bílá magie je o lásce a bilinkách a lečitelském nadání a o nakukovaní do karet třeba s otázkama lásky a tak. a je černá magie ata je už otevřena opravdu tam kde já bych dveře neotevřela.
Prava: Klidne mu muzem rikat satan nebo dabel, to je jedno. Neexistuje bila a cerna magie. Tohle deleni je pouze o tom, aby lidi meli pocit, ze nedelaji nic spatneho. Obe dve magie s sebou nesou nasledky, protoze zasahujes do veci, ktere Boha neznaji a nevidely.
Mas poneti, koho se pri tom vykladni karet ptas? Jak vis, ze je to "nekdo jinej" nez u cerny magie? V tomhle rozdil opravdu neni. I dabel se umi obleknout do bileho.
Já osobně bych si nezahrávala ani s bílou magií, prostě s žádnou. Pokud věříš v boha, dopředu vidět nepotřebuješ, pokud jde o psychoogii, tak psychickou podporu a odpovědi na otázky ohledně života a světa ti dá víra, Bible a Bůh. Léčitelé jsou fajn, alternativa k medicině musí být, není všechno černobílé, ale já v léčitelích (nemyslím podvodníky, ale lidi, kteří znají účinky bylinek a podobně) vidím lidi, kteří mají znalosti, zkušenosti, schopnost empatie a dokážou člověku pomoct nebo aspoň dát naději. Nakonec stejně člověk ale své problémy a starosti vloží do božích rukou.
Přesně tak. Já na magii nevěřím, léčitelům už spíš, nebo spíš přírodě jejich prostřednictvím. Vždyť v minulosti byly babky kořenářky velmi zbožné (aspoň většina) a velmi vzdělané v účincích rostlin. Sma radši zkusím bylinku, než zbytečně zasahovat do organismu léky. Ale horoskopy, karty, kyvadla a podobné věci - to teda ne.
Ahoj,
mě církevní svatba v kostele připadá jako opravdový slib, kdežto civilní svatba je pro mě jen papírem.
Na druhou stranu je pravda, že jsem věřící, i když do kostela nechodím nijak zvláš´t pravidelně. Víra pro mě totiž znamená spíš vnitřní postoj a osobní vztah s Bohem, než to, že se člověk třikrát denně modlí a každou neděli jde na mši. Těžko se tohle vysvětluje někomu, kdo je sice pokřtěný (nebo i není), ale víra se ho nijak zvlášť nedotýká. Pak si myslím, že církevní svatba nemá pro takového člověka vůbec žádný význam. Jestli jde někomu o tu atmosféru, je možné využít různých kaplí třeba na zámku bez přítomnosti kněze.
Nezapomeňte, že se při církevní svatbě zavazujete k ještě i jiným věcem, než že toho druhého nikdy neopustíte, budete ho milovat do konce života a prožívat s ním dobré i zlé, ale že dále slibujete i takové věci, jako že budete vaše děti vychovávat podle Božího zákona. Myslím, že je na každém, aby si tohle sám zodpověděl, jestli vůbec o takové věci stojí.
tymothy: Máš naprostou pravdu, nejde jen o slib a atmosféru, člověk musí vnitřně souhlasit s tím, co slibuje.
Akorát nevím, jestli se dá dobře budovat vztah s Bohem, když se někdo neúčastní bohoslužeb. Jednou za týden to snad není tak moc. I když je pravda, že někdy do toho člověku vlzezou neočekávané okolnosti, ale to pak jde o to, že chtěl, ale nemohl. Ale tvrdit, že chodit do kostela nepotřebuju, znamená, že to s mým vztahem k Bohu není úplně nejlepší. Nakonec je to ale stejně cesta a každému člověku trvá jinak dlouho, než pochopí, co je pro něj a jeho víru a život přínosné.
Zdravím, původně jsem chtěla napsat něco ve smyslu, že mít svatební obřad v kostele není jen o romantickém místečku a atmosféře, ale především víře v Boha (kterého btw dle řeči pátera přijímáš jako to první nejdůležitější ve svém životě), ale jak tak koukám, ostatní dámy už mě předběhly... :) Chápu, že nechceš obřad něčím odbýt, ale toto je něco jako pro změnu "odbýt víru".... :) V kostele nedáváš jen slib, že budeš druhému věrna, budete spolu v nemoci i ve zdraví a pojmete k sobě děti, ale tuším, že i právě to, že na prvním místě v tvém srdci a životě je Bůh. Nedávno jsem takový sňatek známých absolvovala. Páter ve své řeči mimo jiné zmínil, že když jej snoubenci požádali o oddání, chtěl je nejdříve oba poznat, zjistit, jak jsou na tom doopravdy se svou vírou. Ale třeba jsou i někteří duchovní "benevolentnější", nevím. Osobně bych u sebe pro kostel nebyla, netroufla bych si znesvětit tak velká slova, sliby, zkrátka celou tu atzmosféru svatostánku, byť také úplně nevěřící nejsem, ale to mi přijde málo....
vilka: Proč? Třeba to někomu pomůže. ;-) Podole mě máš správný přístup. A není řečeno, že kdyby se někdy tvoje víra prohloubila a měla bys touhu žít v bohem požehnaném manželství, tak že nemůžeš svatební obřad mít znovu v kostele. Mám známé, kteří se brali na úřadě, narodilo se jim dítě, pak oba uvěřili, nechali se pokřtít a teď měli svatbu v kostele.
Spíš bych zdůraznila, že pro svatbu v kostele je třeba mít ty správné pohnutky. Ale to je na svědomí každého. Někomu se nepříčí nějakou dobu lhát, aby dosáhl svého. Jakou ale pak má ta svatba váhu a jestli manželství založené ne nepravdě je správný základ pro život, to už je jiná věc.
Osobně si myslím, že je spousta míst s krásnou atmosférou, nejsou jen obřadní síně. Lidé nemusí dělat kompromisy, buďto v Boha nevěří a nejsou vědomými členy církve a tudíž je oddá úředník, nebo v Boha věří, jsou pokřtění a členy církve jsou a tudíž je jejich právo, aby je oddal kněz. Je třeba, aby místo a "styl" svatby byl v symbióze s tím, jak a v čem snoubenci žijí.
ahoj holky, obnovuju tema, pze se potrebuju zeptat na vec, ktera mi stale vrta hlavou. kdyz budeme mit s pritelem svatbu v kostele, musime taky cekat na to, az nam matrika vypise svatebni terminy? :-N ja bych rekla ze nee, co? ze to zavisi na farari, jehoz farnost to je? nebo na farari, ktery nas bude oddavat? (dve ruzne osoby:-) jsem trochu zmatena a nechtela bych nic zanedbat, nebo resit tohle az nejak pozde, pze se obavam, ze termin, co mame vybranej, bude docela frekventovanej..)
Ahoj,
s matrikou se domlouvat nemusis, s ni je potreba jenom vyridit papiry cca mesic pred svatbou.
Vsechny podrobnosti domluvte s knezem, poradi vam i s vyberem terminu, ktery vam pak i zarezervuje.
At se vsechno podari!
uuf, bezva, diky moc za odpoved! s fararem, co nas bude oddavat jsme uz domluveni, fararovi, do jehoz farnosti kostelicek patri, budeme psat mailem ted (jsme v cizine). jen jsem zpanikarila, jak furt ctu prispevky o tom, ze jeste nejsou vypsane terminy na matrice...
zabitulka: Vůbec nepanikař. My jsme prostě jednou zašli za knězem, že bysme se chtěli vzít. a on na to, že kdy. Tak jsme řekli datum, on se podíval do kalendáře a bylo to. Jen nezapomeňte, že bude třeba dodat potvrzení o křtu, které nesmí být starší než 3 měsíce. Jinak se všechno ostatní vyřizuje na matrice a je to stejné jako u civilní svatby. Akorát na žádosti napíšete do kolonky, že svatba bude jinde než na úřadě a napíšete kde. Např. Chrám sv. Petra a Pavla v Brně.
Ahoj, chtěla bych se zeptat, v červnu se budu vdávat a obřad bude v opavě v kostele sv. václava. Máte někdo s tímto místem nějaké zkušenosti? Bojím se, že nebude ozdobený, protože je to památka a trochu tam jsou spadlé omítky apd, jen bych nechtěla svatbu dez výzdoby a v nějaké zřícenině... Mockrát děkuji za odpověd