Svatba v kostele. Co je k tomu potřeba?

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj, máte nekdo zkušenosti se svadbou v kostele, co je k tomu potřeba aspod.?
Odpovědět
@werumka Nejsem vztahovačná, nemám proč brát Tvou otázku jako útok. ;) Na Tvou otázku je fakt těžký odpovědět. :) Náš vztah asi nebyl/není úplně klasický. Jsme spolu rádi a jsme spolu hodně. O prázdninách bez problému celé dva, tři měsíce (na VŠ) bez přestávky spolu. A takhle to bylo už v té době, kdy jsme spolu ještě nebydleli v samostatné domácnosti. Nějak od půlky druhého roku vztahu už jsme spolu byli pět dní v týdnu (včetně nocí) a ty zbylé jsme se viděli alespoň odpoledne. Takže to už nebylo jen takové to klasické vodění se za ručičku, kdy si na sebe uděláme extra čas a načančáme se. Byli jsme spolu i když jsme byli nemocní, i když jsme třeba zrovna neměli dobrou náladu, nebo když jsme řešili nějaké problémy. Takže jsem mém manželi samozřejmě hodně věděla už před samostatnou domácností, ale my už spolu tak nějak bydleli před tím. A pokud mám hodnotit pouze chození, kdy jsme se opravdu vídali jen po odpoledních kdy jsme si na sebe vyšetřili extra čas a "nachystali" se na sebe, nebo to, když jsme vedle sebe usínali a probouzeli se, byli spolu i když se něco dělo, nebo nám nebylo dobře, tak jsem se o něm rozhodně dozvěděla víc až když jsme spolu "bydleli", byť těch pět dní v týdnu. Nicméně samozřejmě se to nedá srovnat s bydlením v samostatné domácnosti, to je ještě o level jinde. Sejít se, jít na kafe, do kina, odpoledne doma kouknout na film je strašně jednoduché. Žít spolu, řešit každodenní drobné problémy, vést domácnost to je už o něčem jiném. Znám poměrně dost případů (jednou mi o takových vyprávěla např. i moje teta), kdy lidem skvěle klapal vztah dokud spolu nezačali bydlet v samostatné domácnosti. Pak to prostě krachlo. Nevím, čím to bylo a nikdo nevidí do cizího vztahu, ale je to jistě k zamyšlení. Spousta lidí vidí to sžívání se jako dost obtížné a náročné období, a jak je vidno, ne vždy se to musí podařit...
Odpovědět
@kaarina Samozřejmě, zajímalo mě to právě proto, že každý vztah je jiný a nelze paušalizovat. Drtivá většina mých kamarádů katolíků spolu před svatbou nebydlela, ale zároveň si nelze jejich vztah představovat, jako chození do kina a vodění za ruce. Byli spolu před svatbou mnohdy také nějaké 4 roky, taky spolu prošli různými situacemi, nemocemi, náročnějšími akcemi. Ale po těch 4 letech se rovnou vzali a nemyslím, že by to na nich zanechalo nějaké následky, se kterými by se museli prát. Jednou výhodou, kterou jsem poznala ve svém vztahu bylo to, že když jsme spolu nebydleli (ale jako vy jsme spolu byli opravdu každý den, kromě víkendů, kdy manžel jezdil domů; prošli jsme velmi těžkým obdobím mých nemocí), tak jsme aktuální problémy řešili hned, protože by nám vadilo jít spát každý sám a nemít nějaké věci dořešené. Zatímco v té společné domácnosti vidím, že někdy má člověk tendence odkládat věci na později, protože jsme spolu pořád a nic nás nežene. A proto jsem se mimo jiné ptala - protože si myslím, že když se přeskočí toto diskuzní období a příliš rychle se najede na společnou domácnost, může to třeba v tomto trochu uškodit. Ale nemyslím to jako váš případ, protože vy jste do té společné domácnosti také neskočili po 14 dnech známosti :-) A zároveň si říkám, že pokud jste spolu byli hodně dlouho a intenzivně i před společným bydlením, tak vás přece nemohlo už celkem nic moc překvapit a byli ste odhodlaní případné problémy řešit.
Odpovědět
Ještě mě napadlo, že než diskutovat nad tím, zda spolu bydlet nebo nebydlet je důležitější to pojetí vztahu jako takového. Protože když se vezmou/začnou spolu bydlet lidé, kteří spolu neřeší důležité věci, ale naopak ani ty banální/každodenní, tak jim nepomůže ani to, jestli jsou katolíci nebo ne. Ani to zda, spolu bydleli před svatbou nebo ne. A tudíž je asi k ničemu řešit, jestli jedni to dělají líp nebo ne, protože ten vztah vždycky nejvíc bude stát na tom, jak se ti dva budou ochotní poznat, tolerovat, vyjít si vstříc a být spolu v dobrém i ve zlém. A pak jde už překonat téměř cokoli - i třeba náročnější sžívání v jedné domácnosti. Protože mi ten druhý za to stojí. A řekla bych, že to tu tak vidí všechny. Jen třeba z různých úhlů pohledu. A bylo by třeba přínosnější si říct, na co jsme před tou svatbou s partnerem zapomněli probrat. Protože z toho si můžou ostatní vzít mnohem víc :-)
Odpovědět
@werumka Jasně, všechno je individuální. :) Ale sama jistě musíš uznat, že bydlet spolu a nebydlet spolu je velký rozdíl. :) Já osobně si myslím, že je strašná škoda když se lidi berou třeba po roce, protože se okradou o tyhle začátky, to oťukávání. Ale zase chápu, že když se člověk vdává/žení okolo třicítky, tak se mu už moc dlouho čekat nechce, ale jsem ráda, že my jsme to tak neměli. Nás to bydlení ve společné domácnosti nijak nepřekvapilo, těšili jsme se na to a byli jsme moc spokojení hned od začátku. Ale jak jsem psala, byli jsme spolu už předtím opravdu hodně... Však já taky netvrdím, že to pro každého musí být hrůza, to sžívání se. :) S Tvým druhým příspěvkem vcelku souhlasím. Taky si myslím, že je zásadní ten přístup ke vztahu a snaha s přítelem/manželem překonat překážky které nás potkají. Otázkou je zda to tak myslí všichni, kteří se berou a zda to tak myslí všichni, kteří se berou bez toho aniž by spolu před tím bydleli. Protože pokud to tak neberou a vezmou se bez předchozího sžívání, může to taky skončit pěkně rychlým rozvodem... Takže to společné bydlení by mohlo trošku otevřít oči. I katolíci jsou lidé a mohou dělat chyby, opravdu pochybuji o tom, že by byli všichni tak dokonalí. (a nemyslím to nijak zle) Co by mě moc zajímalo, už jsem to několikrát řešila ještě i s jinou slečnou, proč spolu katolíci nechtějí před svatbou bydlet? Zajímá mě to, není to opravdu žádný útok. Sama jsem věřící, ač nejsem katolík a tyhle věci mě zajímají. Například jsem se dozvěděla, že jeden kněz řekl páru, že to, že spolu již měli sex nevadí, ale společné bydlení prostě za žádnou cenu nejde. A tomu já nerozumím... Proč je pro katolíky taková hrůza společné bydlení před svatbou? Myslím si, že pokud jsou oba ve vztahu rozhodnuti se svým partnerem zvládnout i ty nelehké chvíle, tak spolu zvládnou i to, co třeba probrat zapomněli, nebo to, na co v době před svatbou ještě neměli odpovědi. :) Nelze přeci všechno probrat takhle dopředu, lidi se mění, můžou se jim změnit hodnoty, názory... A pořád si myslím, že zkušenost je víc než slova. Můžu sice nakrásně říkat jak bych se v dané situaci zachovala ale pak se třeba můžu zachovat úplně jinak, než jak jsme říkala, aniž by to bylo nějak uvědomělé, jen prostě v nastalé situaci zareaguji jinak, než jak jsem si myslela že zareaguji... Takže probírání věcí je sice pěkná věc, ale ve výsledku to může být úplně jiné a člověk by měl být schopen to přijmout a nečekat že všechno bude přesně tak, jak jsme si domluvili před svatbou. Nejde všechno nalinkovat předem. :)
Odpovědět
@framboise Ahojky, já jsem pokřtěná, ale přítel bude teprve příští rok, tímhle příspěvkem si mě celkem zmátla. Kněz celou dobu mluví o tom, že svátost manželství je jediná, kterou si dva lidí můžou udělovat mezi sebou a koukal přitom na nás. Podle mě nezáleží na tom, že jenom jeden z vás je pokřtěnej, i tak je to sňatek uzavřený před Bohem a pro něj už jste manželé, tudíž si můžete odevzdat jeden druhému se vším všudy a to je ta svátost.
Odpovědět
@kaarina Teď to třeba bude zase čistě subjektivní - byl to samozřejmě rozdíl, ale nebylo to tak, že by manžel byl jinej když jsme spolu chodili a jinej ve společný domácnosti. Ano, bylo to logické vyústění vztahu, pokračování. Ale znala jsem svýho muže dobře a nezažila jsem situaci, kdy bych si řekla "takovej nebyl" nebo "to jsem nečekala"... ano, překvapuje mě stále, a bude mě překvapovat do konce života :-D Ale ty důležitý vlastnosti jsem poznala během vztahu před svatbou. Scházíme se pravidelně s dalšíma manželskýma párama, kteří to měli stejně a nikdo z nás neměl s tím přechodem na společnou domácnost problém. Všichni jsme spolu byli minimálně 2,5 roku ve vážném vztahu, někteří ještě podstatně déle. Ohledně toho spolčného bydlení. Ono se často říká, že církev "zakazuje" předmanželský sex a bydlení před svatbou. Ve skutečnosti i v Katechismu člověk najde pouze odstavce o předmanželském sexu (nebo spíš manželském :-) ) kde je vysvětlen jako konečné absolutní darování, které by mělo přijít až po tom absolutním darování duševním (svatbou). Ale pravda je prostě taková, že když spolu začnem bydlet v jedné domácnosti a přitom bychom spolu nechtěli do svatby spát, tak to příliš nejde. Prostě by nás to k sobě asi dost táhlo (což nás táhlo i bez toho :-D ) a tyhle dvě věci prostě spolu moc nejdou - bydlet spolu, ale nespat spolu. Takže je to spíše o tomto. Můj manžel třeba u nás doma před naší svatbou byl pořád, protože jsem byla nemocná a jinak bychom se ani neviděli. Jiné páry třeba bydlí na privátu ještě s dalšími lidmi. V čemž žádný problém nevidím. Ale každý si to holt musí přebrat sám v sobě, co jsou jeho ideály a co je schopen unést. Pokud budu schopna unést společné bydlení a s partnerem nespat (protože je to náš ideál), tak proč ne, že :-)
Odpovědět
@kaarina To je hrozný, já furt mluvim na etapy :-D Ale ještě jedna zajímavost. Také mám kolem sebe páry, které se rozvedly a v naší farnosti jsou takové taktéž. Zajímavé však je, že ty páry spolu před svatbou bydlely, pak se vzaly a pak se třeba za dva roky rozvedly. Což mi tedy hlava příliš nebere. Jediné, co mě napadá je fakt, že měli pocit, že ta svatba vyřeší některé jejich pochybnosti... ale společné bydlení před nebo po svatbě je "bohužel" úplně stejné... Jinak jsme se ještě s manželem bavili o tom, že než jsme se vzali, chtěli jsme si navzájem nechat svobodu kdykoli odejít - bez toho, aniž bychom k tomu druhému byli nějak materiálně vázaní - třeba společnou domácností :-)
Odpovědět
@sarriku Nám kněz řekl to co jsem napsala + jsem si to ověřila v knize co máme od něho. A tyky říkal, že když je jeden z páru pokřtěný - jako u vás a druhý se nechá později po svatbě pokřtít, tak že v ten moment se z manželství stane svátost manželství. Protože kdo není pokřtěný nemůže přijímat/dávat jakékoliv jiné svátosti, křest musí být vždy první. Kdyžtak si to ještě někde ověř, nechci kecat :-) ale řekl nám to tak on i kniha (Youcat) ;-) .
Odpovědět
@framboise Taky jsem si to ověřovala a máš pravdu.
Odpovědět
@framboise my taky čteme z youcatu, ale i tak, pro nás se nic nezmění:-)
Odpovědět
@sarriku Jasně, že ne. Ani jsem tím nechtěla říct, že by vaše svatba byla pro vás nebo tak celkově něco míň - to ne!! Jen se tady o tom psalo a byly nějaké dohady, tak jsem to chtěla věcně vyvsětlit.
Odpovědět
@werumka To odmítání společného bydlení chápu tak jak ho popisuješ. Je to prostě jen prakticky dost obtížné pokud spolu nechcete mít sex před svatbou. Ale nechápu odmítání společného bydlení ve chvíli, kdy už spolu pár sex měl... Co se týče rozvodů v případě že spolu před tím bydleli, do toho člověk prostě nevidí, a nejde říct čím to bylo... To by museli říct leda oni sami... Ale asi bych úplně nehledala souvislost s tím, že spolu bydleli již před svatbou, z toho rozvod snad opravdu vyústit nemůže... My jsme už před svatbou měli docela dlouho jasno, že spolu chceme být a že se vezmeme až bude vhodná doba. Nikdo nikam odcházet nechtěl. :)
Odpovědět
Článek se načítá
@kaarina No víš co, stane se, že se spolu ti dva vyspí, a přesto to nebyl jejich původní záměr a prostě jim to ujelo. Tak si automaticky nechtějí říct - no tak se stalo, tak v tom budeme pokračovat. Berou to jako něco, co se stalo ve slabý chvíli, kdy už si nemohli pomoct, ale chtějí se třeba zpátky vrátit ke svému původnímu ideálu. I když se to prvoplánově nepovedlo. Všichni jsme lidi a nejsme neomylní :-) Znám i páry, kdy jeden z těch dvou už měl sex s nějakým předchozím partnerem, ale s tím současným to chtěl udělat jinak - i když je to samozřejmě o dost těžší. Neznamená to, že když už se s někým jednou vyspal, tak už je všechno úplně jedno. Víceméně je to princip křesťanského učení - že Bůh je připraven člověku vždy vyjít vstříc a touží po tom, aby byl s ním. Když udělám něco blbě, tak mě to od něj oddálí. Ale z každé situace pro Boha existuje zpáteční cesta, i když není pro nás vždy jednoduchá :-) Máš pravdu, rozvody se nedají nijak paušalizovat.
Odpovědět
@werumka Napsala jsem to špatně, myslela jsem stav, kdy ti dva spolu běžně mají sex, ale bydlet spolu odmítají, protože se to "nemá"(nebo protože jim to třeba řekl kněz). Nemyslela jsem případ kdy třeba jednou "ujedou" a uvědomí si to a dál se snaží vydržet až do svatby, to samozřejmě chápu.
Odpovědět
@kaarina No tak takovou situaci taky nechápu ... Možná proto, že se bojí toho, že tím společným bydlením se k tomu sexu veřejně přiznají a komunita je za to odsoudí... Anebo si řeknou, že spolu sice spí, ale to společné bydlení by byl další level, který nechtějí (cítí to tak, že si zachovají aspoň část těch ideálů...). Ale spíš jsem zažila to, že i mezi věřícími - když už spolu spali, tak spolu i bydleli.
Odpovědět
Ahoj holky a jak je to v případě když oba jsme věřící, ale pokřtěný je jen přítel, ale já ne, mě nenechali jako malou pokřtít bohužel, tak zda stačí jeden pokřtěný, nebo se musím jít také pokřtít dodatečně před svatbou ... ? Děkuju za odpovědi
Odpovědět
@ellae Ahoj, to, že nejsi pokřtěná by vadit nemělo. Pokud se jedná o římskokatolickou svatbu, tak se jen zažádá o dispens od biskupa a co vím, tak s tím není problém. :)
Odpovědět
@ellae V katolickém kostele stačí , když je pokřtěný jen jeden ze snoubenců. :-)
Odpovědět
@radkaja super. Jsme čistě katolíci
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 10 měsících
Profilova fotka
Ahoj, chtěla jsem se zeptat. Kolik se asi přibližně platí varhaníkovi, který hraje na svatbě. Děkuji za odpověď.
Odpovědět
@bakula Pravidlo na to není , spíše podle uvážení a vašich možností, ale aspoň pětistovku bych mu dala. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@radkaja Díky za odpověď.
Odpovědět
Profilova fotka
Nezlobte se, nemyslím to zle, ale přijde mi, že tohle se prostě nedělá, je to pozérství, brát se na svatém místě aniž byste alespoň jeden věřili v Boha. My jsme s partnerem věřící oba, ale kdybych nebyla, bylo by mi trapné brát se v kostele jen proto, že to působí hezky... Můžete mít civilní sňatek venku, v lese, nebo třeba na terase hezkého hotelu, je spousta jiných míst :)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 4 měsících
Ahoj, rada bych se zeptala jak jste resili dispens pri svatbe s cizincem. Farar mi napsal, ze budeme potrebovat - potvrzeni od farare snoubence, ze mu povoluje svatbu v jine farnosti - potvrzeni od biskupa, ze dovoli svatbu katolika s pokrtenym nekatolikem Pokud to spravne chapu, tak se jedna o dve odlisna potvrzeni a tim padem odlisne formulare. Nasla jsem formular na dispens (to je snad od toho biskupa), ale je v cestine, takze si nedokazu predstavit, ze neco takoveho mi tu v NL potvrdi, aniz by vedeli, co tam vlastne stoji:) Nebo na druhou stranu aby to mel nas cesky farar v holandstine:) A to potvrzeni od farare, na to nejaky formular existuje? A nevite jestli je tam nejaka platnost takovych potvrzeni...ze napr. nesmi byt starsi nez xy mesicu ap.? Moc dekuji za odpoved, sama se v tom nevyznam a nektera z vas si tim urcite taky prosla:)
Odpovědět
@kapacita asi se ptej faráře, co si máš představit pod jednotlivými formuláři a co s překlady. :-) Ať tam nechodíš kolem dokola s něčím špatným. A co je prosím pokřtěný nekatolík?
Odpovědět
@majanax pojem pokrteny nekatolik byl pouzit v tom jednom formulari co jsem nasla na dispens...to je osoba, ktera je pokrtena v jinem vyznani, napr. ja jsem evangelicka a jsem pokrtena:) Jinak jasne, ze resit to s fararem, akorat bydlime v cizine a po zkusenosti jak dlouho mu trvalo mi odpovedet, tak jsem si rikala, ze se poptam nekoho kdo s tim ma zkusenosti...protoze si myslim, ze i on sam jeste neoddaval zahranicni svatbu a do toho se smisenym vyznanim:)
Odpovědět
@kapacita Dispenz by měl zařídit farář , který Vas bude oddávat. Podle mě by mu měly stačit vaše křestní listy , tedy i ten tvůj nekatolický( jestli takový máte) , max.přeložený do češtiny. Ten souhlas od faráře ke svatbě jinde, bych šla vyřídit u Vas v Holandsku ( snad na to nějaký papír mít budou) a potom bych ho nechala přeložit. Tedy ten formulář na potvrzení biskupa ke svatbě s nekatolíkem , bych nechala na faráři, ať to vypíše sám.
Odpovědět
@radkaja no prave ja myslim, ze to potvrzeni od biskupa musi byt asi od holandskeho, pritel je katolik, tak jsem sama zvedva. Kazdopadne mu ted pisu, at si vyjasnime kdo ma co udelat:) Od vdanych kamaradek do zahranici jsem slysela, ze papirovani je to nejhorsi:))
Odpovědět
@kapacita Aha to máš pravdu , opravdu to musí udělat ten holandský biskup , když manžel je katolík. Tak to bude opravdu složité papírování, možná by to chtělo ten dispenz vyplnit do českého formuláře, který budeš mít vedle na papíře přeložený, aby holandský biskup věděl co to vyplňuje. :-S :-D
Odpovědět
@radkaja mne napadlo zkusit najit podobny holandsky formular, nechat si to potvrdit a pak prelozit do cestiny....akorat zatim nejsem v holandstine tak zbehla, abych to nekde googlila v NL:) Kazdopadne ted jsem psala fararovi do CR jak to bude potrebovat - v jake jazykove verzi a na jakem presne formulari, tak uvidim.... 8-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?