Ahojky holky, moc ráda bych slyšela váš názor. Mám přítele, je mu 21 a mě 20 a já mám syna, kterej bohužel není jeho, ale má jiného otce, pravého otce sem opustila 8 měs. po porodu. No ale to není to téma. Jsme se domlouvali, že bychom se mohli vzít, koupit si domeček a on moc chtěl vlastní mimi. Najednou přišel s tím, že prý máme čas a že si nechce zkazit život. Prý se lidi berou až po několika letech a my se známe 7 měsíců. Jenže já sem si jistá, že ho miluju a že chci být jen a jen s ním... Před 2 dny jsme byli na návštěvě u jeho táty a najednou už opět změnil názor. Hledá dům, který bychom si vzali na splátky. A bavili jsme se taky veřejně o svatbě s jeho tátou a tátovou přítelkyní. Jenže on má velkou rodinu, tak jsme se bavili o tom, že uděláme jen svatbu malou, jako nevěsta ženich a svědci, potom oslava a hotovo. Souhlasily byste s tím?? Nebo byste si chtěli užít velkou svatbu??Já osobně váhám, ale hlavně abych už byla jeho žena...co myslíte? Děkuju za názor.
aha, takže my bezodpovědné, "zodpovědně" když nemáme ve 30 letech dítě tak vlastně jdeme špatným příkladem =-). My alespoň si nejdřív vytváříme fungující rodinu a zázemí a nemusíme se doprošovat 21 letého chlapa (jestli se to tak dá nazvat) aby si nás bral, kdyby se mu něco nedejbože stalo....
Hmm, tak to je fakt názor na "úrovni".
]-(
jojo evulko, to je zodpovědné..., brát si pak narychlo kdejakého chlapa po krátké známosti jen z toho důvodu abych nebyla svobodná matka to bych teda zažít nechtěla :-(
holky, nevím, myslím, že názory nás skoro 30 letých bezdětných jsou pro tuhle diskuzi asi škoda, že?! Jak to tady tak pročítám, tak Verunka akorát chtěla, aby ji někdo utvrdil v tom, že má ona pravdu a dělá dobře a jinak ji nic nezajímá.....
marketas1: uz jsme davno za zenitem, smirme se s tim :-D :-D Nysek souhlasim s tebou. To by ses musela bat pustit ho do prace, co kdyby ho na prechodu srazilo auto
já už sem psala že ohledně svatby už mám jasno.já sem ráda ža vaše názory i když sou někdy hodně tvrdé :-( .no neříkám že to jedinej důvod ty informace v nemocnici je jich víc ale napslala sem jen ty 2.a matka přítele vychovala tak že rodina je na prvním místě a že se o ni musí postarat když ji bude mít,taky se tak chová..a to sem ráda.já s ním chci být i bez svatby protože ho mám moc ráda takže si klidně počkám on mi za to stojí,no já si právě ty věci připouštím nebot mi hodně blízkých lidí umřelo a nebo měli nehodu takže mám prostě strach...vím že jemu se nemusí nic stát ale i tak.a taky si myslím že když je někdo mladej tak to neznamená že neví kdo chce,jasně stává se to ale i starším.myslím že sem vážně špatně vyjádřila,tak se omlouvám.
verunnecka-myslím že někdo ví třeba ve 20 co chce a 30 letý to neví-to je individuální!!!ale musíš vědět zda to chce se ženit jednou ti řekne jo podruhé ne a t si asi jistý moc není jinak nevidím na tom nic špatného vzít si někoho po 7 měsících i já byla požádáná o ruku po půli roce a jsem si jistá že s ním chci být,ale měli byste spolu nejdříve začít žít a to miminko na to bych opravdu raději počkala
Verunko, vím, že jsme na Tebe hodně tvrdé, ale chtěli jsme Ti pomoct, aby ses probrala! Počkej a uvidíš, pokud bude vše O.K. i třeba po roku, tak Ti to moc moc přeju abuď šˇ!tastná, jen se neunáhluj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ;-)
Přesně, jakékoliv unáhlení v Tvé situaci by mohlo být na škodu...Opravdu moc doporučuji, aby jste si vyzkoušeli nějaký čas společné bydlení, lépe se poznáte! A až dospějete k rozhodnutí, že už jste si jisti svatbou, tak Vám budu moc držet palce a budu Vám přát šťastný život...
díky holky.no taky si říkám že nejrřív musím vypiplat prcka a pak až můžu myslet na další mimi.etě ho to mám co učit.ale musím se co nejdřív začít léčit,jelikož sem před 15 měsícema přestala brát hodně potřebný léky tak se mi zhoršil zdravotní stav :-| ,takže toho ted mám více než dost...