Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Toužím se ve vztahu posunout dál, přítel zatím ne

Ahoj, asi si trochu potřebuju vylít srdce a možná trošku potřebuju slyšet, že ten pocit nemám jako jediná, ale zažívá ho možná víc z vás. Jsme s přítelem přes rok, moc ho miluji, znamená pro mě všechno. Už pár měsíců ve mě dřímá touha po miminku. Je mi 29, do téhle doby jsem si užila všeho co šlo, znáte to, diskotéky, něco jsem pocestovala, poznala, vystudovala atd. Vždycky jsem si přála potkat toho správného chlapa a žít ten obyčejný, "nudný" život, mít svatbu, miminko. Přítel byl zpočátku vztahu pro svatbu i pro mimčo (to na začátku vztahu asi každý :)), postupem času očekávám, že svoje slova vezme vážně, ale zatím to "nějak vázne". Snažím se být trpělivá, nemá cenu nedejbože nutit partnera do tak zásadního kroku, ale zároveň šíleně bojuju s biologickými hodinami a hlavně s tím, že bych už miminko moc chtěla. Taky některá s tímto bojujete nebo jste bojovaly?
Odpovědět
1
2
@sedmiteckas Pokud je ti 29 a nemáš nějaké zdravotní problémy, tak máš na dítě ještě docela dost času. Mně je 33 a mému snoubenci 22. Jsme spolu přes 5 let a po roce a něco vztahu bych si ho nevzala a ani bych to po něm nechtěla, příjde mi to jako docela krátká doba... A ne, ani kdybychom byli stejného věku, tak bych si ho po roce asi nevzala :-) Pokud se na to ale cítíte tak proč ne, můžete si o tom promluvit nebo mu to zkus nějak naznačit :-) V žádném případě bych ho ale k ničemu nenutila, nedávala ultimáta a hlavně nedělala podrazy (s dítětem). Řekla bych, že neví, že chceš změnu a i jemu se zdá něco přes rok krátká doba. A nebo má pro čekání objektivní důvody (finance...).
Odpovědět
Neberu to podle let, spíš je to o tom, že už člověk cítí mateřské pudy...když člověk není nějaký kariérista nebo si už nepotřebuje užívat života (tím tě nechci třeba urazit), tak to tak asi má...
Odpovědět
@sedmiteckas V pohodě, mně jen tak něco neurazí :-) Kariérista ale myslím nejsem. Pouze žijeme pro vědu. No a užívat života? Co to je užívat si života. Já si života užívám od té doby co znám svého budoucího manžela. A života si užívám i proto, že děláme vědu a zajímá nás tohle odvětví. Pod užívat si opravdu nepředstavuji chodit na párty a opíjet se do němoty :-) U mně je to taky o tom, že vzhledem k tomu, že snoubenci je 22 a ještě studuje, tak si teď fakt nemůžeme dovolit mít 3 děti... Z čeho bychom je uživili? Mateřské pudy se u mne mohou ozývat jak silně chtějí (ani moc se neozývají), ale rozum musí zvítězit. A opravdu nehodlám opouštět muže kterého miluji kvuli někomu komu je 40, je prachatý a mohla bych s ním mít kolik dětí by se mi zachtělo, ale neměl by mne rád... A jak říkám, podrazy na snoubence dělat fakt nehodlám :-) Takže já nejsem kariérista ani si nechci užívat života a přesto to tak nemám :-)
Odpovědět
Já bych po roce vztahu do miminka taky nešla. Jak ze zkušenosti své, mého okolí, tak rad psychologů (na výšce jsme jich měli několik doooost dobrých) bych počkala minimálně 2-2,5 roku než bych se rozhodla pro založení rodiny. Tohle je ve vztahu dost významné období, kdy odhazuješ růžové brýle. Každopádně, pokud ti tikají hodiny a jsi si jistá, že je to ten pravý (určitě proběhla první hádka, znáš jeho rodinu - z toho se dá dost usuzovat), tak si s ním o tom promluv. Nesdílím názor Martiluci, že na dítě máš času dost. Do mě gynďas hustí už 3 roky, ať tu šanci jednou nepropásnu (je mi 27) kvůli "jistotám". Bohužel to u nás jinak nejde. A naštěstí mně to tikalo právě v těch čtyřiadvaceti a od té doby mám klid :-) . Dejte vínko, prober to s ním, zjisti, jestli se bojí nebo by do toho šel. A když řekne, že ještě ne, tak prostě počkáš. Pokud řekne, že se na mimi cítí, půjdete do toho :-) . Nic mezi tím.
Odpovědět
@sedmiteckas Mně se taky zdá rok málo... Mně je taky 29 a mateřské pudy zatím vůbec nic. Spíš mě děsí, když někdo kolem mě otěhotní nebo má dítě. Zatím mi to přijde španělská vesnice a nechci mimčo jen kvůli věku, ale až ho opravdu budu chtít. Ale u mě je to možná tím, že po škole jsem si chtěla užít, že se nemusím učit a teď jsem ještě dělala další těžký profesní zkoušky, tak teď bych si chtěla užít to, že teď už můžu jen v klidu pracovat a ne se učit:-) Tak se zkus zaměstnat něčím jiným, nabrat si nějaký nový koníček, změnit práci nebo tak:-) Užívejte si sami sebe, není kam spěchat. Nemůžeš to mít proto, že kámošky kolem tebe začínají mít děti?
Odpovědět
@sedmiteckas Já jsem s manželem od mých 14let , svatbu jsme měli letos v červenci (teď v únoru 2014 budeme spolu 7let). Po miminku toužím od mých 16-17 let. Je to možná zvláštní, ale jsem opravdu šťastná a také jsem chtěla další krok dopředu. Utekly 4roky a pořád si přeji to stejné :-) Ono je možná dobré ještě chvíli počkat, ještě alespoň jeden rok..Však jsi ještě také mladá a není kam spěchat :-)
Odpovědět
@kaaacaaatkooo Když to je těžké. Některé ženy mohou mít dítě jen třeba do 30 a jiné klidně v 42 letech. O tom, že s vyšším věkem je vyšší riziko zdravotních problémů a o tom, že z biologického hlediska je ideální mít dítě do 25 se ale nepřu :-) Nicméně skutečně si myslím, že v 29 letech má člověk obecně na dítě docela dost času. Jiná věc je, že když začnou tikat biologické hodiny, tak jsou někteří lidé schopni se chovat jakoby neměli mozek... A samozřejmě pokud do tebe gynekolog hustí, abys už dítě měla, tak má jistě pravdu, ale obecně v 29 má většina populace na dítě ještě tak 7-8 let :-) A souhlasím, že po roce vztahu bych do dítěte opravdu nešla.
Odpovědět
Profilova fotka
@sedmiteckas ahoj.... já s tebou soucítím a jsme na tom podobně, mě sice za týden bude 25 ale taky už bych si dokázala představit mít miminko, s přítelem jsme spolu už 4 roky a chtěla bych ten vztah někam posunout dál... ale jelikož on do teď studoval, teď si teprv začíná dělat kariéru... to já na kariéru nejsem a užívat si života by podle mě znamenalo mít to prtě.. :-) asi tu budu za blázna, že v 25 už chci mimi - ale každej to má prostě jinak... vždycky jsem chtěla být mladá maminka a to mi zůstalo, ale nevím, jestli se mi to splní :-|
Odpovědět
Profilova fotka
@martiluca upřímně já si nedokážu představit, že bych v 29 měla 7-8 let na první dítě....
Odpovědět
Profilova fotka
Mimino po roce vztahu??? :-S spíš by mě zajímalo jak dlouho s přítelem bydlíte?
Odpovědět
@v_anilka Jistě, to ti přece nikdo nebere. Stejně tak já si nedokážu představit, že bych měla dítě v 25. Pro mne mateřství není jediným a nejdůležitějším smyslem života :-) Navíc toho pravého jsem potkala až v 28...
Odpovědět
Profilova fotka
@martiluca Jasně.. je to strašně individuální :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@martiluca A já si zase myslim, že 33 je věk tak akorát..možná už skoro pozdě ;)
Odpovědět
Profilova fotka
@martiluca já si taky neumím představit mít první dítě třeba ve 22 nebo 25, biologické hodiny mi opravd zatím netikají,takže s tebou souhlasím a děkuji ti :-) pro mě taky není mateřství smyslem života,nikdy jsem nebyla klasický rodinný typ
Odpovědět
@rainbow_x Možná, ale jak říká, prostě teď nemůžeme mít děti, když můj budoucí muž ještě studuje a kdybych šla já na rodičovskou, tak bychom neměli z čeho žít. A aby byl na rodičovské on a u toho studoval fyziku to by určitě nešlo. Takže co mám podle tebe dělat? Tahle situace totiž vlastně nemá řešení :-) A ne, opravdu pro mne není řešení se s ním rozejít, miluji ho nade všechno na světě a neopustím ho! :-) Jinak mám spoustu zájmů, věda naplňuje můj život a nikdy jsem nebyla ten typ ýeny co by chtěla mít 3 nebo 4 děti a žila by jen pro ně...
Odpovědět
Profilova fotka
Co budete nebo nebudete dělat je jen Vaše věc :) já jsem jen řekla, že podle mě je to pozdě. A každá mámě uplně jiný názor na děti!! ;)
Odpovědět
@rainbow_x V pořádku :-) Já se jen schválně ptala co bys dělala na mém místě nebo co bys mi radila :-) Protože tohle skutečně nemá žádné řešení. Jedině počkat až snoubenec dostuduje... Tady opravdu musí mateřské pudy a biologické hodiny (ne že by se zatím moc ozývaly) stranou. Racionální důvody proč děti nemít musí zvítězit, jinak bychom byli reálně o hladu... Ženy co mají hodně dětí náhodou svým způsobem velice obdivuji, protože já bych to tedy určitě nezvládla. Jen mám trochu problém, když si myslí, že tím dokázaly něco úžasného a nedá se s nimi mluvit o ničem jiném než o dětech... Ale každého věc :-)
Odpovědět
@rainbow_x Můžu s tebou souhalsit, že na děti mám už docela čas, ale nemůžu s tím nic dělat. A biologické hodiny mlčí :-) Jiný názor na děti ani nemáme myslím. Já děti miluji, ale jsem učitelka (učím hlavně fyziku, matematiku) a mám dětí docela dost ze školy, neumím si moc představit, že bych měl další 3 doma :-)
Odpovědět
Profilova fotka
přidám také svůj názor...nemyslím si, že v 29 je času dost, ale je to opravdu individuální, mě například bijí mé bio hodiny už alespoň rok, ale zatím jim trpělivě vysvětluji, že teď ne....je mi 26, jsem vysokoškolačka, je pro mě důležité se uplatnit i kariérně, ale.....asi bych své zájmy ani kariéru nedovedla postavit nad dítě, nad rodinu....jsme spolu s přítelem více jak 8 let, pouze rok spolu opravdu samostatně bydlíme ve svém a opravdu jsem ani jednou nezaváhala při odpovědi na otázku vezmeš si mě...dle mého přeci doba vztahu nerozhoduje, dítě vztah změní tak jako tak, ať jste spolu rok, dva, deset...naši rodiče se také brali mladí, plodili děti skoro na prvním rande a možná žiju v divném kraji, ale u nás se z těchto "starších" ročníků málokdo rozvádí...není to třeba o tom, jak jsou partneři silní a jak spolu dokáži mluvit? Znám páry, co spolu byly deset let, vzali se, pořídili si prcka a za rok se rozvedli (do té doby ideální pár, co se stalo nevíme, ani ty roky evidentně nezaručily, aby byli šťastní až do smrti)....takže rok vztahu na dítě ve 29 letech, kdy oba mají za sebou vztahy a teď se našli? Nepřijde mi na tom opravdu nic divného :-x
Odpovědět
Profilova fotka
@klarkak naprosto souhlasím, je to jen a jen o komunikaci :-) naši se brali v 25 po necelém roce,žádné bydlení před svatbou spolu,máma se k tátovi stěhovala až den po svatbě a já jsem se narodila až za 6let.Já znám spoustu lidí,co jsou spolu od 15,vezmou se v 23-24,ale moc nevěřím,že by takový vztah vydržel,protože dřív nebo později dojdeš na to,že sis nic neužila,vidím to na manželce kamaráda,je jí 28,jsou spolu 10let manželé,mají dvě děti (9 a 4) a teď žijí od ledna odděleně,protože ona "chce mít čas na sebe". takže je vidět,že když člověk začne hodně brzo,tak to taky nedělá dobrotu...
Odpovědět
Profilova fotka
@sedmiteckas já myslím,že po roce vztahu už je možné o takových věcěch přemýšlet. Záleží na vyspělostivás jako jedinců i na vyzrálosti vašeho vztahu, na toho, zda spolu už třeba i bydlíte, či jste si 100% jistí, že se o sebe můžete opřít i v situaci náročnější. Jeli to pro tebe důležíté už, promluv si s partnerem. Výhodu máš v tom,ž e nemusíš spěchat teď rychle do pár měsíců, ale myslím, že je důležité tu otázku nadhodit. CO jinak budeš dělat, když s ním budeš ještě 2-3roky čekat, zda se sám odhodlá (je to chlap, většina chlapů sama od sebe po miminku netouží tak moc jak obecně ženy ano) a pak nakousneš téma dítě a on řekne, že ho nechce? Moje kamarádka se brala po necelém roce a po dalším půl roce se jim narodilo miminko a vypadjí spokojeně všichni. Takže to fakt záleží na vás. Nicméně si myslím, že bys to měla asi řesit se svým přítelem především. aby ste si ujasnili své priority, svoje pocity a názory na toto téma.
Odpovědět
Profilova fotka
@martiluca Jsem moc ráda, že čtu aspoň od někoho stejného věku názor, že když mi je 32, tak pokud nechci už dítě, tak jsem divná. Jsem s přítelem 7 let, příští rok plánujeme svatbu a začít stavět domek, takže dítě třeba až za 3 roky. Takže podle mě je v 29 letech klidně nějaký rok na mimčo čas, i když je to samozřejmě individuální a každý to cítí jinak. Já, kdybych v 25-ti otěhotněla, tak bych byla spíš neštastná, ale někdo touží po dítěti už ve dvaceti. Jinak si myslím, že po roce je docela brzo hnát se do manželství, to teprve jeden druhého začíná pořádně poznávat. Ale samozřejmě to může vyjít, záleží jaký ten vztah je. Mám kamarádku, která měla 2 dlouhé vztahy, po prvním roce by se s každým vdávala, po třech letech byla spokojená v normálním vztahu, ale o svatbě už nemluvili a po pěti šesti letech se s oběma rozešla. Je to prostě o komunikaci a nezevšednění toho vzájemného vztahu a na tom hlavně záleží, at už jste manželé nebo spolu žijete jen tak.
Odpovědět
Děkuju moc za vaše názory... abych to upřesnila, s přítelem už nějaký měsíc bydlíme, samozřejmě se pořád ještě sžíváme, poznáváme. Můj názor je, že dva lidi nemůžou asi nikdy říct, že se doopravdy znají. Můžeme jenom předpokládat, ale nikdy stoprocentně nevíme, jak se druhý v určité, třeba zátěžové situaci (třeba narození dítěte, svatba) zachová. Takže takové to: nejste spolu ještě dostatečně dlouho - moc nechápu... Jinak holky fakt díky za názory, je vidět, že každá to máme fakt jinak... Já vždycky toužila po spokojené rodině, ale nikdy na to nebyl chlap, takže tím pádem ani myšlenky.
Odpovědět
Profilova fotka
@sedmiteckas jen připomínka k tomu, jestli jste nebo nejste spolu dostatečně dlouho. Ze své vlastní zkušenosti, po roce má člověk opravdu ještě takové ty růžové brýle na vzájemný vztah, třeba někdo říká že to tak není, ale na začátku vztahu se podle mě každý snaží dělat trochu lepší než je a rok je krátká doba. Můžete spolu být třeba i 3-4 roky a najednou může přijít něco, problém ve vztahu, finanční problémy apod. a najednou se může ten partner ukázat opravdu v jiném světle a zachovat se úplně jinak než očekáváte. A pokud spolu zvládnete nějakou zátěžovou situaci, vyřešíte nějaký problém, pak myslím, že ten vztah má větší šanci. Ale lidé se rozvádějí i třeba po 15-ti letech manželství, takže vždycky je to sázka do loterie, jestli to vydrží, at je svatba po roce nebo deseti letech. Jinak přeju hodně štěstí, at vám to dopadne se svatbou i miminkem.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, je mi 24 a příteli 37, jsme spolu 2 a půl roku, bydlíme spolu 2 roky, vše klape, oba známe slabší stránky toho druhého a jsme šťastní. přítel začíná mluvit o svatbě - že by mohla být příští rok....takže bych ho nechala dozrát, nemá smysl chlapa do něčeho nutit....akorát ti spíš uteče....na svatbu se těším a taky bych si přála do svých 25 miminko-....někdo to tak prostě má. Ale po roce vztahu mého přítele určitě, ani k jeho věku, nenapadlo klekat na koleno...
Odpovědět
Profilova fotka
Můj názor je, že by svatba nebo založení rodiny neměly být dříve, než po těch často zmiňovaných 3 letech. Někdo tu mluvil o odhazování růžových brýlí, je to takový ten stav, kdy končí zamilovanost a začíná láska, nebo v tom horším případě to končí celé. Je to taková nějaká jistota, v 29 letech ten rok nebo dva můžeš ještě v klidu počkat a ještě si stihnete trochu užít sami sebe, než přijde mimčo :) Trošku ten vztah ještě "upevnit".
Odpovědět
@stastnanevesta Jani to je celkem ošklivý co píšeš... :/ @sedmiteckas Určitě máš pravdu v tom, že člověk dopředu nikdy nedokáže přesně říct jak se zachová v určité situaci on sám nebo jeho partner. Ale ty roky společného života dokážou napovědět, jak by to mohlo být a partneři mohou být lépe sžtí. Další věcí je stav zamilovanosti, který bledne až časem a brát se ve stavu zamilovanosti nemusí být dobrý nápad. Každopádně vcelku na tomhle všem až tolik nesejde, každý jsme jiný a každý si žijeme své životy podle sebe a podle mě nesejde tolik na délce vztahu jako na vůli a ochotě překonávat spolu krize a vydržet spolu všechno. Na čem ale především záleží je to, že Tvůj partner se - podle toho co píšeš - na svatbu ani na dítě moc netváří. Takže otázka nezní zda je pro Vás moc brzy, protože si to myslí společnost. Ale zda pro vás není moc brzy, protože váš vztah k tomu ještě nedozrál...
Odpovědět
Profilova fotka
@sedmiteckas Sice nejsem a nikdy jsem nebyla v tve pozici, ale myslim ze te chapu, je mi taky 29 a kdybych z nejakeho duvodu ted nebyla s manzelem a nasla si nejakeho jineho chlapa, tak mi neprijde az tak nemozne, ze bych s nim za rok mela svatbu a snazili jsme se o mimco.. citim ze uz vim co od zivota a partnera ocekavam a kdybych s nejakym chlapem citila tu jistotu, ze z nej bude dobry manzel i otec, tak bych nemela potrebu cekat dalsich X let.. chapu to nutkani pohnout se v zivote dal, urcite na tom neni nic divneho, kazdy to ma proste jinak a jestli to tak citis, tak si o tom s partnerem promluv.. myslim ze je lepsi vedet na cem jsi a i partner si urcite zaslouzi vedet, co se ti honi hlavou
Odpovědět
Profilova fotka
Holky tohle je tak příšerně individuální, že to ani nestojí za to se tu "dohadovat" :-) Můj názor - rok vztahu je brzo, to je fakt. Pokud ale dítě chceš a byla bys schopná ho úúplně při nejhorším vychovávat sama, tak proč ne. Tím nepřivolávám nic zlého, ale klidně vás pak může rozdělit odlišný smysl pro rodinu, jiný pohled na výchovu atd. Znám lidi co spolu byli třeba 7 let, pak se vzali a do půl roku to mezi nima skončilo a stejně tak mám kamarádku co si vzala po půl roce známosti kluka a hned si pořídili dítě a suprově jim to klape. Pravda je, že vlastního muže nepoznáš nikdy, viz příběhy kdy chlap podvádí x let svou ženu, kdy jí po x letech řekne že je gay atd. Jde o vlastní pocit, ne o čas, jak dlouho se s někým známe :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Za rok zadneho cloveka nepoznas, at uz jste ted sebevic zamilovani, rozhodne bych si neporizovala miminko 'jen' pro to, ze ti tikaji biologicke hodiny. Takze tveho pritele naprosto chapu, jestli to neciti stejne jako ty, proste je dulezitejsi nejdrive pracovat na vztahu a pak az si porizovat rodinu.(me je 30, priteli 33, jsme spolu 8 let a pristi leto se bereme a i kdyz on si mimco pral uz pred lety, pro me to bylo jasne NE a on to respektoval) Sice te chapu, ze mas pocit, ze je nejvyssi cas, ale jen si predstav, ze bys pritele ted nejak 'donutila' a baby byste si poridili, a pak by vam takhle mlady vztah nevydrzel (napr.kvuli stresu kvuli miminku, bude ti to vycitat, ze on to nechtel..)a byli spolu jen kvuli diteti nebo jeste hur, zustanes s nim sama...takze ti preju hodne pevnych sil a pokud citis, ze tenhle chlap je ten pravy, dej mu urcite jeste cas. Hodne stesti.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?