Nevím, co mám dělat... 5.5. máme svatbu, prstýnky jsou doma, šaty jsou doma, výzdoba skoro hotová, oznámení připraveno k tisku... a já jsem včera před spaním zjistila, že zatímco já jsem v týdnu doma vyráběla dekoraci na svatbu, přítel se někde "zapomněl" s cizí slečnou. Jezdí totiž od pondělí do pátku pracovat různě po městech na montáže, takže není doma... sice se tím nechlubím, ale zjistila jsem to omylem z jeho mobilu. S dotyčnou si psal o předešlé noci, něco o cucfleku na krku a slečna mu psala, jak ji mrzí, že se má ženit, že je to škoda, že jí popletl hlavu. A přítel byl navíc asi napitý, protože se jí dokonce ptal, jestli bylo něco víc nebo se JEN líbali, že si to nějak nevybavuje.. holky, co mám dělat...?
Asi záleží na tobě, jak přistupuješ k případné nevěře?
My s chlapem víme, že by jsme si nevěru neodpustili a proto bych si s ním promluvila s čistým svědomím případně i svatbu zrušila...sestřenka se vdávala v srpnu 2011 a teď se rozvádí...už tehdy byl vztah o ničem, ale nechtěli rušit svatbu, dkyž ž bylo všechno zařízené...
Osobně si mylsím, že zrušit svatbu je menší zlo, než ji uskutečnit a pak se rozvádět ;-)
Taky jsem toho názoru, že zrušení svatby je praktičtější a asi i jednodušší než za pár měsíců rozvod... já nevím, jsme spolu pět let a během té doby jsme si prošli tolika zkouškami, stáli jsme při sobě v dobrém i zlém. A teď tohle. Je mi líto to celé odepsat kvůli nějaké chlapské opilecké noci, ale na druhou stranu prostě nevím, jestli jsem schopná dál pokračovat s přípravami, se vším... do dvou do rána jsem brečela a snažila se to s ním řešit, on jen seděl a hleděl, vůbec nevěděl, co říct.
@andelina5 Ty jo tak to nezávidím...nevěru jsem si zažila s ex přítelem a odpustila jsem mu to, ale stejně to nevydrželo. Taky jsem si jí jednou ve vztahu s ním vyzkoušela, když jsem byla déle než rok v anglii jako aupair, ale bylo to jen jednou a dost, věděla jsem, že jsem udělala chybu, takže to znám z obou stran. ¨
Mýmu současnýmu přiteli bezmezně věřím a nedovedu si představit, že by se mi to stalo s ním, a kdyby jo a on přiznal, že byl opilý a byla to chyba, tak bych mu to asi odpustila. Pokud bych mu ale takhle nevěřila a věděla, že mi občas zalže tak bych uvažovala o zrušení svatby.
Tak držím palce :-)
@sarkar Jenže já jsem mu právě až do včerejšího večera naprosto věřila! Přítel se do svatby nikdy nehrnul, náš vztah byl vždy o kompromisech, docela jsme se o všem dohadovali... najednou mě požádal o ruku, na svatbu se (podle svých slov) moc těší, plánuje miminko, pořád mi říká, jak mě miluje. Když je v práci, tak si neustále píšeme a voláme, po všech stránkách se náš vztah zlepšil. A tohle je jak bomba z čistého nebe.
@andelina5 Tak pokud nemáš důvod si myslet, že se to bude opakovat, přítel řekne, že to byl omyl a ty mu to budeš schopná odpustit, tak to asi zvaž...Takhle bych to asi teď udělala já, ale samozřejmě, že je to na tobě, jestli ty jsi schopná něco takovýho odpustit a zapomenout...
Taky asi bude záležet na tom jak dojde k tomu jeho odhalení...už jste o tom mluvili nebo ještě "o ničem nevíš"?
@jameson78 Měl v mobilu zprávu, ze které jsem si potřebovala opsat nějaké údaje. A při hledání této zprávy jsem narazila na ty ostatní... my jsme zvyklí, že se na podobné věci nemusíme ptát, aspoň do včerejška to tak teda vypadalo. Do mobilu si nelezeme a nekontrolujeme, ale když je něco podobného potřeba, tak se prostě podíváme. Asi mu to nedošlo, když jsem si ten tefelon brala do ruky.
@sarkar Řekla jsem mu to hned včera, už pospával u televize a jak jsem to na něj vyhrkla, tak chvilku nevěděl, který bije. Pak se chvíli vykecával a nakonec sklopil hlavu a do dvou do rána jsem brečela a on seděl a hleděl. A buď ani nemluvil nebo mně na moje občasné dožadování odpovědi (Co teda chceš dál?) odpověděl (Svatbu a rodinu.) Spíš mě překvapilo, že ani nějak neměl slov.
@andelina5 Aha...no fakt nevím no...možná fakt udělal chybu a lituje. Tak tomu dej čas a uvidíš jak se bude chovat dál. Ale asi bych na tvém místě sledovala jeho chování, jestli si před tebou neschovává telefon a tak, což by mohlo naznačovat, že si s tou slečnou píše.
Lidi dělaj chyby, je důležitý, jak se k tomu postaví...
@sarkar Já bych strašně ráda nad tím mávla rukou, protože si myslím, že jsme ustáli větší problémy než tohle. Jenže se od rána pozoruju, že kdykoliv se na něj podívám, tak se mně chce brečet a z představy, že by mi třeba dal pusu, mám úplně všelijaké pocity. Protože si vždycky představím, jak se někde líbá s nějakou cizí slečnou a teď stejnou pusu dává mně. Asi prvně v našem vztahu jsem ráda, že zítra ráno zase odjíždí pryč a budu mít celých pět dnů na to, abych si sama pobrečela a měla klid.
@andelina5 Reknu ti jedno. Ja neveru zazila a presto jsem se snazila ten vztah zachranit, ale neslo to. Ikdyz jsem chtela. Mozna to bylo tak nejak nezajmem z druhe strany. Neumim si predstavit, co bych delala, kdyby me pritel podvedl. Ted pred svatbou. Asi bych ho donutila se mnou mluvit, jinak bych nemela duvod dal v takovem vztahu pretrvavat. Pokud se ti sam neomluvi a neprijde s tim, ze je mu to lito a byla to chyba, tak nemas co resit. Pokud to udela, premyslej, jak moc pro vas vztah znamena....
@lliijjoonn Tak z těch sms jsem pochopila, že k úplnému "aktu" nedošlo, že se "jen" někde zakousli. Ale já to asi ani moc neškatulkuju, podraz jako podraz. On určitě pochopil, jak moc velký průšvih udělal... nebo aspoň se mi to z jeho chování tak pozdává, ráno letěl honem kolem domu odhazovat sníh, najednou se vrtá polička, na kterou čekám už dva týdny, jako by doháněl, na co doteď kašlal. Ale vím, že to nic neznamená.. on není z těch lidí, kteří by diskutovali, řešili. Je uzavřený, takže ani nevím, jestli čekat, že vůbec sám přijde. Spíš asi čeká, co vyleze ze mě. A já prostě nevím, chodíme tu kolem sebe, ani se na něj nedokážu podívat.
@lliijjoonn Ale toto snad fakt není možný, že to musím vůbec prožívat. Je mi úplně zle z představy, že bych to všechno měla zrušit. Na druhou stranu si teď opravdu nedokážu představit, co dál.
@andelina5 tak podle toho co píšeš, bych řekla ,že mu na tobě opravdu záleží, miluje tě, ale asi bude jen nervozní ze svatby a z toho co to všechno obnáší....Trochu se opil a uvolnil tak emoce, tu svou nervozitu, bohužel jinak než by bylo vhodné.... Třeba se jen bojí, stejně jako já, že tím ztratí svou svobodu (a tím nemám na mysli, že by chodil za jinýma), že už to nebude jen on, ale navždy vy dva a vaše děti, kdy bude mít více opdovědnosti....
@zuz8 Odpustila bys mu to a věřila, že se to nebude opakovat? Že to bylo opravdu jen jednou? Já mám hrůzu z toho, co bych si asi počala, kdybych teď zjistila, že čekám miminko. Před pár týdny jsem vysadila prášky s tím, že tomu necháme volný průběh. To opravdu nedomyslel to, že se to třeba i za tak kratičkou dobu mohlo podařit, já bych už teď mohla být těhotná a on si někde prostě uletí?! Je mi z toho smutno, jak mohl být tak lehkovážný. I při alkoholu... já beru, že je třeba nervózní... že je nejistý... že to asi tam mezi chlapama není tak těžké uklouznout... ale... prostě ALE...
Teď mě tu ukamenujete, ale před pr lety mě takto nabalil jeden chlap...byla jsem mladinká a hloupá....přítel na to přišel, strašná scéna, málem jsme se rozešli, ale ustáli jsme to...Skoro dva roky jsme to lepili dohromady, než to mezi námi přestalo viset...Já jsem se z toho poučila natolik, že už bych mu to NIKDY neudělala a špatný svědomí mě bude trápit asi až do smrti
@andelina5 já osobně bych asi "jen líbání" neřešila, je samozřejmě na Tobě jak to cítíš. Já sama jsem možná krapet benevolentnější k takovýmto excesům, ale ne každá taková je. Pokud Ti na něm záleží a máš ho ráda, asi bych si pořádně rozmyslela co dál... Já osobně bych kvůli opileckýmu líbání s jinou svtbu nerušila, pokud o ni i on stojí :-)
@ronnie48 Nejhorší je na tom to, že jsem ani nemohla uvěřit tomu, že se chce ženit. A až jsem po dlouhých měsících čekání, že se něco blbýho musí stát, že snad nemůže být najednou tak dobře, že musí ze svatby vycouvat... konečně jsem uvěřila tomu, že se to opravdu děje, že už máme prstýnky, že už mám šaty, že celá rodina se těší, že on se těší, zařizujeme spolu... a v tu chvíli, kdy si člověk tak nějak oddychne a ponoří se do toho, tak se stane tohle. Myslím si, věřím, že on tu svatbu opravdu chce, jinak by mě snad nežádal o ruku a nenechal by to dojít tak daleko... jen prostě nepochopím, jak může jen tak bez přemýšlení něco takového udělat zrovna teď, před svatbou. Kdybychom spolu byli chvilku, chodili spolu... ale máme opravené bydlení, svatba je za dveřmi a on si vybere takové načasování.
@andelina5 Tobě? Těžko říct. Byla to moje chyba a já jsem byla vděčná, že mi tu šanci znovu dal. Ale bylo to peklo. Pořád mi to nadhazoval, připomínal, hlídal mě....Ale zvládli jsme to, bude svatba, miminko, koupili jsme dům....Teď je to jako z pohádky
@andelina5 Ono je to hrozně těžký. Já jsem taky nechtěla přítele opustit, milovala jsem ho, ale stejně tě to k tomu druhému táhne. Máš takový ten zapomenutý pocit zamilovanosti, někdo tě obletuje...Ale doma máš tu svou jistotu....
@andelina5 chlapi jsou chlapi a po babách se koukaj vždycky a pokud ještě pil a slečna na něj dělala oči... Kterej by odolal. Ne, rozhodně ho nechci bránit, ale oni jsou fakt jiní a jinak věci vnímají. Stojí o Tebe a to je hlavní, opravdu líbací extempore nebral asi zvlášť vážně :-) Hlavu vzůru!!! :-)
No, je to teda prekérní situace. Na jednu stranu bych rekla, že to bylo jen "líbání" ale na druhou je to prostě podraz. Musíš cítit, jestli s ním ještě dokážeš být a věřit mu, protože jinak svatba opravdu nemá cenu. Ale podle toho, co jsi psala, jak se "hrabal sníh" a tak, tak mi přijde, že ho to mrzí a snaží se. Řekla bych, že je to ten typ, který určitě sám nepřijde, takže to stejně asi bude na tebe, abys to vyřešila a začala o tom mluvit...
No držím palečky!!! ;-)
Ve mně se teď pere tolik pocitů, že nevím, jak z toho ven. Asi fakt pomůže jen čas, abych pochopila, jestli to dovedu vstřebat. Jak jsem psala, asi prvně jsem ráda, že zítra jede zase na týden pryč a budu na to sama. Ale i tak, vůbec nevím, jak se s tím vypořádat sama v sobě.
Dokonce jsem z něj dopoledne tahala rozumy a vylezlo z něj, že si tu holku přivedli na pokoj kluci z vedlejší cimry a on se tam s klukama nějak přifařil a pilo se a pak teda něco bylo a on pak brzo zmizel a ona tam zůstala. Což jsem pochopila i z jejích sms, kdy mu psala, že ji mrzí, že se tak rychle vytratil. Tak si říkám, že mu možná došlo, co se stalo a vzal nohy na ramena... ale to stejně není nic polehčujícího. Hlavně jsem si teda udělala názor na slečnu, která se sama nechá dotáhnout na pokoj plný chlapů v ubytovně.
Ach jo, to je teda pěkný závěr víkendu:-(
@andelina5 Tvoji situaci ti nezávidím, když jsme zjistila, že mě podvedl ex, tak jsem to skončila, i když se snažil. Svému nynějšímu příteli věřím a moc ho miluju, nejsem si jistá, jestli bych mu tohle dokázala odpustit, ale vím, že bych ho nechtěla ztratit. Já osobně bych možná všemu dala čas, svatbu asi odložila a pokud ho miluješ, pokusila bych se to spravit, ale nebrala bych si ho teď, je možné, že po tom, co se stalo, už to spravit nepůjde, jsou lidi, kteří tohle neodpustí. Takže bych svatbu odložila, zůstala s ním a počkala, co hodlá dělat, třeba se bude snažit a moc toho lituje, ale prostě bych se nebrala, ať si uvědomí, že udělal něco špatně a že ty nejsi jeho jistota. Toť asi můj názor, snad ti trošinku pomohl:)
@andelina5 Za mě asi takhle... V první řadě jde o tebe, jak ty se cítíš? Máš ho ráda, chceš si ho vzít? Je důležitý upřímně si na to odpovědět. Jsem přesvědčená, že si odpovíš, že jo. Neřešila bych to, člověk žije jen jednou a má žít naplno. Jestli ho miluješ a chceš si ho vzít, tak si ho vem, ikdybyste se měli příští rok rozvést, no a co? jestli ho nenávidíš a víš, že ho nechceš, tak ho kopni do zadku a odjeď třeba do afriky lovit žirafy... Chci tím říct, že člověk musí ŽÍT a ne živořit a přemýšlet co kdy kde a s kým!!! Sama na sebe se spolehni, víš nejlíp, co udělat. Člověk je tvor omylný a nikdo není bez chyby. Jestli chceš na to zapomenout, zapomeň, to že mu to budeš vyčítat, ničemu nepomůže, spíš naopak. Je to hodně o vůli člověka, pokud dám tu "druhou šanci", tak se ale já sama musím ovládnout a musím chtít docílit toho, aby on už nikdy nic takovýho neudělal... protože logicky když mu to budeme vyčítat dalších 5 let, udělá to znovu a rozhodně se rychle nevytratí, ale bude si to chtít užít, protože to stejně má doma na talíři...
Snad mě chápeš, napsala jsem to možná nesrozumitelně, ale běží mi tak rychle myšlénky :)
@andelina5 Já bych mu asi nedokázala odpustit. Už jen to, že dovolil, aby došlo ke sblížení s nějakou jinou (a je vcelku jedno, co přesně to sblížení obnášelo) by pro mě byla strašná rána. Ať v tom hrál roli alkohol nebo ne. Jednou je dospělej a zodpovědnej za svoje jednání.
@andelina5 Myslím, že jsi teď plná emocí, protože je to čerstvé. Dej tomu pár dní, až budeš schopná posuzovat věci s chladnou hlavou. Věřím, že to zjištění muselo být na šlak, ale jsme lidi, ne stroje. Zkus se na to kouknout jeho očima- jsi někde bez přítele, nějaký kluk na tebe dělá oči, pro tebe je to po letech něco nového, připadáš si jako královna vesmíru, něco se popije, padne pár pus...a je to, aniž bys chtěla příteli ublížit. A druhý den máš takové výčitky svědomí, že je ti jasné, že už to nikdy neuděláš.
Tvůj přítel se teď možná taky tak cítí a i když, znovu opakuju, ho nechci omlouvat, tu šanci bych mu dala.