ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? :-)
Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví...
Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj") už se na to moc těšíme.
Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba :-) Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život.
Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná.
Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? :-) Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!!
Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? :-)
Ja se nebojim,ze bych ho "dokopala". On je palice dubova a udela to, az on bude chtit, driv urcite ne. ;-) Tak ted uz ani necekam, nejak mi na to dosla energie. At se pak treba pretrhne... ;-) 8-)
P.S. Diky za podporu... :-)
Ahojky slecny, budouci pani a pani. Tak jsem se pred tydnem rozhodla, ze teda svatba joo 8-) Nasi jsou z toho mirne nervozni. Ale po jednom odkladu(kvuli rodicum) jsem se rozhodla, ze sveho snoubence nebudu napinat(napinam ho uz rok... haha) a reknu termin. Vzdycky jsem si rikala, ze svatba neni pro me. Ale docela me to bere. Jen to mam trosku slozity, protoze zijem v Nizozemi, svatba bude v Cechach a zarizovani na dalku(hlavne ty urady) je horsi. No jeste ze existuje internet.
Jinak gratuluji vsem parum ani ne tak ke svatbe, ale spis k tomu, ze se nasli:-) Vzdyt svet je tak velikej.....
Ahoj, taky se pridam do poctu - ne ze by me milacek nechtel pozadat o ruku,ale porad jeste nemame vyreseno spoustu veci, tak to odklada na dobu, az dostuduju a tak. Uz vsak stanovil datum, do toho se zamiloval,takze to asi udelal obracene. Ale jakmile prijde ta prava chvile, tak se mam pry na co tesit, tak uvidime... ;-)
takze s mojim priatelom sa pozname uz vyse 15 rokov atak oficialne sme spolu 4 roky za ten cas nam pribudlo jenda dcerka a coskoro aj dalsia lenze ja by som uz straasne chcela svadbu lenze on odmeita vrajzer na nho nemam dost casu a po svadbe to bude este horsie co z nim spravit? snazim sa nanho si najst viac casu lenze ekd si aj vybavim volno povie ze musi s kamaratmi von
tak doufam, ze se nekdo prida... my jsme spolu s pritelem prs dva roky, v dubnu to budou tri, ale uz jsem mu rekla, ze si ho necham a on mi dokazuje lasku kazdy den a je naprosto uzasnej!!! nedavno me chytla vdavaci manie a zatim me nepustila... uz jsem to s nim i nekolikrat probirala a neni proti a sam priznal, ze to ma uz promysleny... ale na jak dlouho, to nerekl :-( takze budu cekat a cekat a cekat a doufat, ze u toho neobrostu mechem :-D
jsem to napsala divne, ale doslo mi to, az jak jsem si to precetla... jsem nemela psat, ze me to tesi teda... :-N ale ty vis, jak jsem to myslela, vid?! ;-)
Čaute baby :-) , ja síce k vám už nepatrím, ale to čakanie si poriadne užite, ja som čakala pomerne krátko, o ruku ma manžel požiadal presne na naše prvé výročie a po ďalších 4 mesiacoch bola svadba a teraz už sme šťastní manželia, ale to čakanie na prstienok, potom na svadbu bolo také vzrušujúce, takže si to užite :-D
já jsem taky čekatelka.. a taky nemáme spoustu věcí dořešených.. taky až dostuduju.. přesně jak tady psala tally. No tak uvidíme.. konec školy v lednu, uvidíme, uvidíme
Ahoj Mon.. néé v pohodě.. no já jsem si to s prominutím pohnojila sama, měla jsem být požádána o ruku na dovolené, ale 2 měsíce před tím jsem to nějak nevydržela a pořád jsem do přítele ďoubala až mi to řekl, tak jsem se na sebe strašně naštvala, brečela a omlouvala, protože jsem si říkala jaká jsem husa,že vše zkazím ]-( no ale zase nám to k něčemu pomohlo, řekli jsem si pár věcí a teď to necháme prostě až to přijde tak to přijde... bo já jsem strašně toužila po 23.05.08 je to pro mě něco magického a hlavně v ten den spolu budeme 5 let:) ale třeba to ještě stihneme :-D
Teď se budeme stěhovat, tak aspoň budu myslet na něco jiného a třeba jeden den :-D :-D :-D a stále čekám na požádání ;-)
martinka: Tak to je skoda, ale tak jak jsi psala, pomohlo vam to, aby jste si promluvili... a do kvetna je casu dost!!!!
marya: no, je pravda, ze je to vzrusujici, ale to vzdycky pisou az ty, co maji prstynek, hehe:-) ... ale utesuje me, kdyz tu ctu stary prispevky, jak se holky trapej, ze porad nic a ted maji po svatbe :-D
Takze hlavne klid a jen vyckavat! :-)
Holky taky sem něco přidám. V lednu spolu budeme 8 let a budeme se brát v září 2008. Ale na prstýnek jsem si musela počkat do 17. 2. 2007, tedy po 7 letech. Sice jsem to nečekala, ale bylo mě divně, protože poslední dobou jsme se kvůli svatbě dost hádali. Přítel se nechtěl ženit, že je mladý a tak a najednou mě požádal o ruku =-). Měla jsem výčitky, že jsem ho donutila a tak. Ale vyříkali jsme si to a je to ok. Ale radím, vyčkejte. Ono to pozvání přijde. Ale bohužel vím jak je to těžké :-| =-) :-)
hm, tak já jsem to, narozdíl od vás, měla jednoduché... do tohohle vztahu jsme šli s manželem od začátku navážno a už asi po půl roce mi dal prstýnek a zeptal se mě, jestli si ho vezmu, až přijde ten pravý čas - a já jsem řekla, že ano. To nám bylo 18. Ten pravý čas přišel až za 7 let :-D a byl to manžel, kdo přišel s tím, že už bychom se mohli vzít a já jsem byla ta, která se na vdávání cítila mladá :-N až loni v létě jsem "povolila" a letos v létě jsme se vzali x-)
Ahoj holky, už také nejsem čekatelka, ale čekání bylo dlouhé, ale dočkala jsem se. Po 23 letech od seznámení :-D , více než 7 letech chození jsem byla zničehonic požádána romanticky (večeře, svíčky,....) o ruku. Vůbec sem to nečekala, přítel se o svatbě nevyjadřoval nikdy nadšeně, takže sme to nikdy neřešili, prostě sem si říkala, že chce žít jen na hromádce, o to větší to byl šok...příjdu z práce, večeře, svíčky, kytky a prstýnek. Jenže já nepochopila, co chce, byla jsem z práce utahaná a hlavně mi to nějak nedocházelo...a pak sem celý večer probrečela štěstím. Sice spolu budem v době svatby 9.rokem, ale aspoň vím, že sme nic neuspěchali, napřed se řešila škola, pak hypotéka, byt,..., ono teda pořád bude něco :-D Holky, nevěště hlavu, jednou to přijít musí :-D
Tak ja taky cekam =o)) Mela jsem hezke plany, ze se budu vdavat po bakalarskym. Ted koncim magistersky a porad nic ;o) Pritel mi nedavno rekl, ze jak me ma pozadat o ruku, kdyz o tom porad kafram. takze ted uvaluji embargo na toto tema a uvidime 8-)
Holky my jsem hrozní:) je to pravda co nám říkají kluci:) pořád o tom kecáme, tak jak nás mají překvapit :-D :-D terak.. uvaluji embargo na toto téma s Tebou ;-) kdo si počká ten se dočká :-D
Jojo, určitě o tom nemluvit... chápu, že nás chtějí překvapit a když na to pořád čekáme a o ničem jiném nemluvime, tak se jim do toho nechce......
Já jsem chtěla být požádána o ruku v Paříži.... rok před svatbou jsme tam jeli a já jsem o tom pořád mluvila a tak.... a než jsem odjeli, tak si přítel řiká, jestli si myslíš, že tě na té Eiffelce požádám o ruku, tak nepožádám, abys to věděla dopředu a nebrečela mi tam...... tak jsem to obrečela ještě před odjezdem... ale zase jsem si tu dovolenou docela užila (i když je fakt, že jsem to na té Eiffelce stejně čekala, ale nic nepřišlo :o/ )
No, loni před vánocema jsme se domluvili, že se v létě vezmem... prostě žádná romantika, prostě jsem se dohodli... jen jsem přítelovi řekla, že mě do té svatby musí o tu ruku požádat, jinak nic nebude ;-) Prstýnek jsem nechtěla, protože jsem od něj už jeden měla a jiný jsem nechtěla.... a když jsme se 1.dubna nastěhovali do nového bytu a celou sobotu jsme uklízeli a byli jsme úplně unavený a večer pozorovali z okna západ slunce... tak to přišlo x-) No, prostě První noc v novém bytě .... nakonec to vlastně docela romantický bylo....
holky já se taky nemohla dočkat.....
tak mě napadá, že vlastn jsem dostlala prstýnek už při prvním výročí chození a tehdy mi manžel řekl, že ho můžu brát jako takový zásnubní. Tehdy jsme ale oba studovali, takže šlo spíš o takový jen ten pocit, že prostě k sobě patříme navždy.a nějaká svatba, to se vůbec neřešilo, navíc jsem tehdy ještě nechtěla :-) No a potom jsem po necelých pěti letech dostala nový prstýnek k červnovým narozeninám. Přítel to tehdy nijak nerozváděl, jen na moji otázku proč jsem dostala další prstýnek, jeden už mám mi řekl, že jen proto, že jsem 5 let nezlobila, takže si zasloužím nový :-D a že tenhle jen potvrzuje ten první. No já to nijak neřešila, možná jsem to nepochopila, tak přesně na páté výročí v září to nevydržel a požádal oficiálně o roku na společné večeři a že prý zásnubák už nosím tři měsíce na prstu :-)
já jsem dostala zásnubák asi po půl roce vztahu,ale pak jsme se nakonec rozešli (skončila jsem to já,byla tam spousta negativ),s odstupem času mi to všechno přišlo takové narychlo a představovala jsem si to vlastně úplně jinak.Teď jsem sólo a nějaký vztah se rýsuje,tak doufám,že to konečně bude ten pravý a že to dotáhneme až do konce ;-)
Holky, tak my si poridili spolecne prstynky asi po pul roce spolecneho chozeni, okoli jsme zamotali poradne hlavnu, protoze si mysleli, ze jsme zasboubeny, ale jak tady uz psala kstablova, tak pro nas to byl v tu chvili jen symbol toho, ze k sobe patrime...manzilek ten svuj nosil az do dne svatby a vymenil ho potom za snubni...jinak jsem byla pozadana o ruku po 6letech, v tu dobu jsem to taky vubec necekala...predtim jsem o tom taky stale kafrala a pak, kdyz do vlastne nebylo na poradu dne , se to stalo...proste se chlapum musi dat vetsi prostor a cas...a hlavne, urcite kazdy z nich chce vymyslet neco originalniho a prekvapit...a to nejde az tak lehce, kdyz ta holka kazde vyroci, narozeniny, svatek ceka na tu jednu jedinou otazku x-)
holky, byla jsem požádána po 3 týdnech chození o ruku (znali jsme se ale o 2 roky dýl) a pak jsem 3 roky čekala než se konečně domluvíme na termínu. Manželovi to tehdy už nepřišlo nějak důležité to dotáhnout do konce. Tenkrát jsem se i naštvala a prstýnek mu vrátila.
Zprvu mi to přišlo moc rychlé a svatbu jsem ještě nechtěla uspěchat já a pak jsem pro změnu ji chtěla já a manžel už ji ani nepotřeboval. Prý nám nic nechybí, tak proč svatbu. Stejně jsme se nakonec vzali :-D
Tak koukam, ze nejsem jedina, kdo o tom porad mele, hehe... pritel mi uz narovinu rekl, ze uz to ma promysleny(ale to rika jen tak si myslim) a ze o tom nemam porad mluvit... ale pak se bavime a on sam ma narazky na svatbu... tak jak o tom nemam mluvit, kdyz mi to porad pripominaaaaa??? ]-( njn chlapi... tak doufam, ze pristi rok nejpozdeji, hehe...