ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? :-)
Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví...
Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj") už se na to moc těšíme.
Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba :-) Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život.
Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná.
Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? :-) Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!!
Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? :-)
On je holt praktik - nekoupí mi krásnou uvázanou kytku, protože je drahá a brzo uschne. Takže jsem vždycky dostávala chryzantémy - za málo peněz je jich tam hodně a navíc dlouho vydrží. Takže z růže (i když jen jedné a bez jakéhokoli zdobení) jsem se fakt radovala :-)
irenka: nejdřív byla večere v krásné restauraci, pak požádání + prstýnek (kytička nebyla) no a tuhle sobotu budeme žádat mé rodiče. Sice jsem se jim už samozřejmě pochlubila, ale mamka si požádání nechce nechat ujít. Má prý jenom mě, tak si to vychutná :-D
len: No tak to já dostávam taky jen takový, co za 1. pozná na 100%, což je jedině lilie a snažil se mi dát kytku ze svatební kytice - což je chryzantéma, ale nevyšlo mu to, protože když to koupil, tak se mu přestala líbit (že je to jen koště) a nenapado ho jí nechat uvázat. :o)
a za 2. Moc nestojí....
:-D
adu...můj miláček svému kámošovi,který je nezadaný jednou radil...hele,holce kytku nikdy nekupuj...protože jednou zapomeneš..bude zle,že jsi zapomněl a podezření,co za tím je...nebo naopak jednou přineseš a bude opět podezření,co si tím chce žehlit...já naštěstí na kytkách netrvám,ale můj "neromantik" mne párkrát překvapil,jedno z jeho velkých překvápek bylo,že po půl roce chození,to jsme spolu ejště nebydleli, se domluvil tajně za mými zády s mamkou,že k nám přijede,že mne překvapí...já se vnutila ten den nic netuše s bráchou do hospody....přijedu dom,byla jsem cíti hospodou,v sobě tři piva a za rohem v obýváku miláček slavnostně ustrojený a s kytkou....řvala jsem jak tur....
miky: tak to bud štastná!!! Málokomu se tohle poštěstí!
len: ty máš také praktika? To mě raději koupí něco jiného užitečného místo kytky!!! Posledně jsem místo kytky dostala houbu do vany masážní! :-) Ale také dobrý ne? :-)
Macinka: Myslím, že o tom jsi mi vyprávěla... :o)
U nás je to tak, že ktyž už nějakou tu květinu nebo kosodřevinu dotáhne domu, tak se jen tak pro legraci zeptám, co provedl... On dycky hodí takový úsměv... Ale ví, že to myslím jen tak. :-)
já naposledy dostala urvanou macešku z nějakého záhonu!§ Jo a také jsem říkala jé to jsou krásný afrikáni, šli jsme po Václaváku a on mi jeden utrhl!!! Ale měl nahnáno aby ho neviděli policajti!! :-)
Můj drahý často přijde domů a říká: chtěl jsem ti koupit kytku, ale... -už měli zavřeno, -neměl jsem dost peněz, -žádná se mi nelíbila, -ujel by mi autobus... Ale i takováhle snaha potěší :-D Jinak já už to tu několikrát psala, kytičky sice miluju, ale jsem ten typ člověka, co mu uschnou i kaktusy, takže květináčovou by si u mě moc nepolepšil :-( :-)
Len: Tak to je stejný... Dycky mi řekne, že chtěl koupit kytku ale... Používá stejný věty jako ten tvůj. Jenže já vím, že v tom květinářství, okolo kterého jde mají do osmi a on jezdí z práce kolem sedmé. Takže u něj bohužel vím, že jsou to výmluvy... KDyby radši neříkal nic, udělá líp. ;-)
adu...i zázraky se někdy dějí:-))
miky...závidím,ale třeba budu taky překvapená,..jen mám strach,tím,že na to nejsem zvyklá,..aby to se mnou neseklo:-))
Tak to já si nemohu stěžovat, kytku jsem dostala hned při našem prvním rande, pak pokaždé k Valentýnovi, k promoci, a každý rok na naše výročí, tudíž i k žádosti o ruku :-) Ale po svatbě najednou nic :-| Tak jsem zvědavá jestli tomu už tak bude napořád. Miláček zbožňuje květiny a potrpí si na pěknou vazbu, takže vždy čekám čím mě překvapí. Zatím bezkonkurenčně vede svatební kytička. Občas se vrátí z procházky se psem a v ruce drží kytičku lučních květin, to bych ho vždy nejraději láskou snědla :-)
Lili: Tak to gratuluju. Já si kytičky trhám sama. :o)
Ale znam případ, kdy kluk nikdy svojí přítelkyni nekoupil kytku a jednou, když se procházeli po louce, tak jednu trhal. A když byla hotová a slečna se těšila že konečně dostane kytičku, tak jí vyhodil s tím, že neni hezká... :-D Prostě holt tenhle chlap neukazuje svoje city a tohle bylo už nad rámec jeho možností - dát jí kytku pro radost.
Adua, tak to já mu zase věřím a vím, že nelže, má prostě hlavu plnou jiných věcí a když se vrátí v sedm, je mi jasné že kytku v květinářství, co zavírá v 5-6 koupit prostě nemohl. Ale už je to takový téměř rituál. K nějakým romantickým činům ho musím vždycky postrčit - nestačí jít kolem pole a prohodit - to jsou krásné slunečnice - musím taky dodat, jak pěkně by se vyjímaly ve váze, popřípadě mu slíbit, že mu ukážu slunečnicový pyl pod mikroskopem :-D Ale když mě pak ráno krásně něžně budí, všechno mu odpustím ;-)
Len: NO tak to já mu bohužel věřit nemůžu, protože to vím, několikrát jsme v tom květinářství spolu byli... A to mě mrzí. Kdyby fakt jen mlčel, tak udělá líp.
No u nás musí být taky všechno podaný rovnou, ne náznakově, takže když se na procházce zeptá, jestli chci kytku, tak musím hned říct, že jo. A nebo si o ní říct rovnou... :-D Jinak mam smůlu.
len...miláček mi na jedny narözeniny /o 14 dní později/ řekl,jéé,chtěl jsem Ti koupit kytku,ale pak jsem na to zapomněl..jenže já jsemna tohle splachovací,takže jsem se začala smát,hlavně že nezapomněl přijet dom,nebo něco v tom smyslu...ale fakt někdy překvapuje,že bojim,bojim eventuel žádosti o ruku.-))
Já z toho mám spíš legraci, vím, koho jsem si vzala, a od začátku mi bylo jasné, že tenhle chlap mě prostě o ruku romanticky nepožádá. Smířila jsem se s tím a naučila se na něm vážit úplně jiných věcí.
Takže pro všechny nepožádané - některým chlapům je to prostě proti srsti a mě přijde zbytečné je do něčeho nutit, jenom abych já z toho měla potěšení. Pokud máte doma romantika, co sám vybere prstýnek a při večeři při svíčkách vás požádá o ruku, važte si ho. Pokud ne, nezoufejte, oni mají zas jiné přednosti a dokonalý chlap neexistuje. Těch téměř dokonalých je hrozně málo a právě ty si bereme ;-) , tak si zkuste představit, že jedna z jejich drobných chybiček je, že prostě odmítají tradičně žádat o ruku. Hlavní je, že si vás opravdu chtějí vzít! ;-)
S kytickama bych mohla vypravet. Nekolikrat jsem ji dostala, pote, co jsem si ji OPRAVDU prala. Ale to bylo reci: vzdyt to stejne zvadne, fakt budem doma s mrtvolou, nekoupime radsi neco praktickeho...? A uz jsem rezignovala. Proste na kytky neni. Ani na ty v kvetinaci. Ale jinak pro mne dela prni posledni!
jo to my když jsme v květinářství kde mají orchideje, tak vím, že neodejdeme s prázdnou. Manžílek zbožňuje květiny hlavně v květináčích a nejvíc orchideje. doma jich už máme asi 20 a všem se náramně daří. Takže u nás to je tak že se květinářství snažím vyhýbat a zbytečně tam s ním nechodit :-)
Lili to se mas, tise zavidim, i kdyz ja mam radeji rezane kvetiny, ty kvetinacove me moc neberou. :-) Doma mam bylinky a pak tri kytky a je to tak akorat. :-)
Ahoj holky, můj manžel kytky občas nosí, zejména tedy k mým narozeninám nebo svátku, ale bohužel máme v tomhle směru rozdílný vkus. Sice broučka trochu usměrňuju, napovídám, jaké kytky se mi líbí a jaké naopak ne, ale marně (klasický příklad: nemám ráda lilie, jsou příliš velké, barva bílorůžová mi moc eladí do oka a vůně je mi nepříjemná. No už jsem je dostala několikrát - protože vypadají honosně...:-))
Vám se tohle nestává?
Jsem smířená s tím, že pokud chci kyti podle svého vkusu, buď musím počkat, jestli mi nějakou nedonese tchyně :-) nebo si ji pořídit sama.
Ale na kytkách fakt život nevisí. Jak radil svého času doktor Plzák: važme si toho, že ten náš třeba doma spraví ledničku a dojede na velký nákup - kdybych si měla vybrat, jestli tohle nebo kytky, vyberu si rozhodně neromantika - praktika :-)