Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Nevím, co dál..

Ahoj holky, dlouho jsem se přemlouvala k tomu sem napsat, ale nakonec jsem se rozhodla, protože jste tu všichni hrozně fajn a máte určitě také své vlastní zkušenosti :) Nevím, kde začít, ale nějak se tu posnažím rozepsat můj problém (a doufám, že to nebude na 3 A4 :) ). Je mi 22 let, příteli 26, jsme spolu za měsíc 4 roky. Mám několik pohybností o našem vztahu a poslední dobou se v tom strašně topím a ztrácím sílu. Postupně od začátku vztahu jsme se dopracovali k tomu, že jsme se vídali 4 dny v týdnu v kuse a teď spolu od června bydlíme. Mám ale teď nastupovat na vysokou školu a znamenalo by to, že bychom se spolu zase vídali jen 4 dny (kdybych se odstěhovala na kolej), to jsem ale hned odmítla a chci zůstat doma a pokračovat v našem společném bydlení. Nesetkala jsem se ale bohužel se stejným názorem z jeho strany. Řekl mi, že by klidně jen ty 4 dny vrátil zpět, že jsme spolu už moc často. No po 4letém vztahu si myslím, že je docela načase (no ne? ). Tím mě docela zaskočil. Je pravda, že teď jsme spolu hodně - máme i společnou práci, takže se nevidíme za celý týden cca 2 dny v týdnu dohromady asi 20 hodin. Nevím, jestli se dá úplně mluvit o "mamánkovi", ale situace je taková, že jeho máma (přesto, že příteli je 26 let), stále píše, volá a kontroluje. Když nevidí přítele týden, už píše, kdy přijede a citově ho vydírá. Přítel se vždy jednou za 14 dní sebere a jede za rodiči a při té příležitosti jde s kamarádem do hospody (který mu mimochodem také stále píše kdy už se uvidí) a tam se opije dá se říci do němoty a ještě v tom nejhorším případě si vezme druhý den volno v práci a pokaždé tam přespí. Někomu se to může zdát jako prkotina, ale mě tohle úplně vytáčí. Vadí mi, že pokud tedy má tvrdit, že spolu bydlíme, tak proč tedy mám potřebu přespávat jinde? Nedávno jsme se o tom bavili a řekl mi na to, že jsem strašná, že mu všechno zakazuju a že to nehodlá změnit. A nedokáže pochopit, že pokud bych s ním někdy měla mít třeba rodinu, že jako nebudu dětem říkat, že tatínek jel za mámou a vožrat se s kamarádem :/ A když už jsme u těch kamarádů, tak s tím souvisí také jedna věc. Už když jsem ho poznala, tak kouřil trávu. Bylo mi 18, nějak jsem to neřešila, nepřemýšlela jsem nad tím, že s ním budu třeba plánovat společný život a bude mi to vadit, byla jsem zamilovaná. Ale situace se změnila a já jsem naprosto nepříčetná, když jen kdekoli slyším slovo marihuana. Párkrát jsme to s přítelem řešili, věděl, že mi to vadí. A jednou mi řekl, že jsem si nevšimla, že už nekouří trávu (jak bych si toho asi mohla všimnout - samozřejmě u nás doma nic takového neprobíhá a co dělá s kamarády, fakt nevím). A já jsem mu tvrdila, že mu to nevěřím. Přesvědčoval mě, že to je pravda. Nedávno se mi potvrdilo, že mi lže a že to stále trvá. No a s marihuanou souvisí další věc a to kouření (to se nám to panečku prolíná :) a já už vidím, že textu je mnoho a mnoho, zabijte mě :D ). Přítel kouřil (ty 4 roky tak 1-2 krabičky denně) když už jsme se poznali, ale já k tomu měla naprosto stejný postoj, nějak jsem to neřešila. Ale teď tuto věc stavím na problém č. 1. U nás doma nekouří (ani na balkóně), ale jakmile vyleze ven, už pálí jednu za druhou a to někdy i 2-3 cigarety ihned po sobě. Začala jsem mít na tenhle hnus totální averzi. Také samozřejmě se to stává tématem rozebíraným na prvním místě, zejména z mojí strany, protože to ve mě vře neskutečně. Někdy v létě jsem mu řekla, že pokud mu záleží na tom, abychom spolu byli, tak s tím něco udělá. Nikdy jsem mu nedala ultimáta "zítra přestaneš" nebo "já nebo cigarety". Nechci být samozřejmě k němu bezohledná, ale já prostě se hodně měním a začínám myslet na rodinu a je pro mě nepřípustné, abychom měli spolu třeba děti a u kočárku by chodil s cigaretou, pokud bychom měli dům, na zahradě by byl popelník, aby mi děti nacházeli cigarety po domě, zapalovače a brali kouření jako normální, protože to dělá jejich táta. Situace je v mojí hlavě snad s každou zapálenou cigaretou horší a horší. A začínám cítit, že to nezvládnu a v hlavě se mi honí ty nejčernější myšlenky. Nechci kvůli kouření zahodit náš vztah, ale když si s každou cigaretou říkám, že se to stejně nikdy nezmění, že nikdy nebude na prvním místě rodina, ale ten hnus? Strašně mě to trápí.. On to ví a přijde mi, že se to ještě horší než aby mi dal najevo, že o mě stojí. Nechce se mnou komunikovat o vážnějších věcech. Prý není na to se se mnou bavit o bydlení, o dětech, o svatbě a tak. Prý to všechno má nějaký přirozený vývoj a podle něj to vše přijde i bez mluvení. Já jsem jiného názoru. Chtěla bych se o takových věcech bavit. Já rozhodně automaticky přirozeně neodhodím antikoncepci a neřeknu si, tak teď je ten správný čas. Vůbec nevím na šem jsem. Partner by měl asi vědět, jak to ten druhý vidí, ne? Hodně nám to neklapalo v posteli - nespali jsme spolu třeba celých 14 dní a ani si nedali pusu (což teď stále trvá, ale je to třeba 3 dny). Naštěstí se ten problém nějak vyřešil, ale i to nebylo asi dobrým znamením. No a teď babo raď :( Mám vedle sebe člověka, se kterým si strašně rozumím, rozumím si i s jeho celou rodinou (sourozenci, sestřenice,..), on si rozumí také s celou mou rodinou, působí na všechny strašně mile, investuje do nás (nákupy, jídlo, vybavení), je chytrý, úspěšný v práci, máme stejné názory, byl by skvělý táta, nepodvedl by mě, spolu se zasmějeme úplně všemu, stejný humor, máme si stále co říct. Dřív jsem byla přesvědčená tom, že to je ten pravý a že ho miluju, ale asi zmizely ty růžové brýle :( ALE, utrácí tisíce měsíčně za cigarety a ničí si zdraví, někdy přijde na řadu marihuana, když přijdou na řadu kamarádi nebo jediná příležitost pokaždé se opije skoro do němoty, neexistuje den, kdy si nedá pivo nebo víno a asi mu nevyhovuje bydlení se mnou. Působí to na mě trošku dětinsky v tom, že si neuvědomuje možná, co je v životě důležité. Radši si koupí nový počítač než třeba našetří na novou sedačku. Mám z něho poslední dobou pocit, že se chová dost sobecky. Poslouchám furt, že si bude dělat to, co on chce, že není uvázanej doma u stolu. Nikdy mi jen tak nic nekoupil, nepřinesl kytku, nepřekvapil. Neuvědomuje si vůbec, co se děje, myslí si, že je všechno v nejlepším pořádku a funguje nám to. No a co vy na to holky? :( Já třeba si nedokážu představit, že by mě požádal o ruku, co řeknu. Mám k našemu vztahu prostě docela výtky, ale podle mě nic neřešitelného.
Odpovědět
1
2 3
@squeeze Teeeda... na to, že je ti "teprve" 22 let, tak máš opravdu pěkně seřazené priority :-) Můj osobní názor je ten, že chlapi ve 26ti letech nejsou ve většině případech v dnešní době vyzrálí. Neříkám, že neznám v jeho věku klidného chlapa, ale když to srovnám např.s bráchou, který má taky 26 let, tak je to to hodně podobné jako u tvého přítele. Ne, že by se opíjel nebo tak, ale slovo "svatba" nebo "děti" mu taky zrovna moc neříkají a to je s přítelkyní taky skoro 5 let.. Naprosto tě chápu, jak píšeš, že ti vadí alkohol a to kouření (hlavně i já bych se vztekala co se zdraví i těch peněz týče..) Největší problém je asi u vás dvou to, že ty jsi na něj asi příliš vyspělá. Pokud ho miluješ a na svatbu nebo děti nějak nespěcháš - jakože si myslím, že pokud plánuješ výšku, tak asi nespěcháš, tak bych tomu dala ještě volný průběh. Uvidíš, že za pár let vyspěje taky.. Ovšem, pokud těch pár let pro tebe není příliš dlouhá doba.. Možná, že by vám to i prospělo, kdyby jsi na tu kolej na chvíli šla bydlet. On by si třeba uvědomil, jak mu chybíš a co si budeme povídat - bude se muset o domácnost postarat sám, když ty tam nebudeš a sakra rychle by mu došlo, jak tam chybíš(nejen kvůli tomu, že není nachystané jídlo nebo vyprané prádlo) a to, že tam jsi s ním není samozřejmost :-) Ale pokud on miluje tebe a ty miluješ ho, rozumíte si atd, tak není co řešit, jen budeš muset chvíli počkat, až dospěje :-)
Odpovědět
Za největší kámen úrazu považuji - řečeno Tvými slovy :"když přijdou na řadu kamarádi nebo jediná příležitost pokaždé se opije skoro do němoty, neexistuje den, kdy si nedá pivo nebo víno". To totiž zavání závislostí, a to dost pokročilou. S takovým člověkem zakládat rodinu ani žít nelze, i kdyby měl dva tucty dobrých vlastností (respektive lze - ale za cenu vlastního zkaženého života i zkaženého života Vašich případných dětí). Toto mi přijde jako hlavní problém - a pokud on sám s tím nic dělat nechce, tak je to problém neřešitelný. Jak jsem tu dnes psala už v jednom z příspěvku - dle psychologů jsou pro vztah dva typy partnerů zcela "kontraindikovány": Žárlivci a - Alkoholici (narkomani). Co se týká kouření, tam už je to složitější. Je pochopitelné, že pokud kouřil když jste se poznali a nevadilo Ti to, může se cítit značně uzurpován (právem), když se ho teď snažíš přimět ke změně. Je to v podstatě snaha o manipulaci, i když chápu, že Ti to vadí. Nedávala bych rovnítko mezi "nechce přestat kouřit" a "rodina by pro něho nebyla na první místě", ani bych si to nespojovala s nedostatkem lásky. Znám dost kuřáků, kteří jsou daleko lepšími otci než mnozí nekuřáci, to spolu nesouvisí. Nicméně i tady platí, že máš pouze dvě možnosti - buď se s tím smíříš nebo si najdeš jiného, nekouřícího a nehulícího. Poklud někdy přestane, tak jen kvůli sobě, Ty nemáš šanci ho změnit. Ano, je normální řešit v páru budoucnost a mluvit o ní, po 4 letech určitě. Pokud by se tomu partner vyhýbal, považovala bych to za velmi alarmující. Změna ze společného bydlení na "každý zvlášť" je podivná, ale z toho co píšeš mám pocit, že Vám chybí čas trávený odděleně. Mít svoje zájmy a svůj okruh přátel je hodně důležité, ponorka je pro vztah nebezpečná... Nicméně vzhledem k bodu jedna - pokud s tím partner nehodlá nic dělat - bych radila rozchod.
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím že se měníš ty a mění se on, a rozcházíte se v tom jak si to představujete. Evidentně on nechce v bezstarostném životě ustat a usadit se jako ty... já myslím že TY to nevyřešíš někde na foru, bud to vyřešíš s ním společně, nebo běž od něj...
Odpovědět
Profilova fotka
Podle mě jste každý jinde v tom vztahu ;-) Zatímco ty se mi zdáš ta rozumná a nohama na zemi, on by si ještě dál rád užíval né toho úplně dospělého a zodpovědného života. Pokud jste spolu začali chodit a on pil, kouřil a hulil a ty jsi to tolerovala a vlastně jsi ho takového milovala, těžko se teď bude měnit. Proč? Když jsi to vydržela 4 roky. Pokud nemá sám zájem se svým životním stylem něco dělat, ty ho fakt nedonutíš. Akorát prostě čím dál nas*anější... Taky jsem měla takového týpka, chlast, kouření a tráva. No bylo nám náct a nevydrželo to ani rok. Zpětně nechápu, jak jsem s takovým vůbec mohla vydržet takovou dobu. Omlouvám mě jedině věk a rozbouřené hormony:-D Jste mladí, pokud to nechce vyřešit, tak ať si trhne...však to není jediný chlap na světě, no ne? 8-)
Odpovědět
Předně napíšu to, že si nemyslím, že by muž ve 26ti měl být nevyzralym klukem. Ve 26ti by měl být muž už dávno dospělý, samostatný a zodpovědný. Takže bych ho určitě neomlouvala věkem, mému manželovi je 25 a určitě není ve svém okolí žádná zenata a zodpovědná výjimka. Problém je podle mě v tom, že tys před čtyřmi lety začala chodit s přítelem, který rád pil, kouřil a někdy hulil, krom svých zřejmě pozitivních vlastností byl tedy přesně takový, jako je teď. Myslím, že od muže nemůžeš očekávat, že se najednou stane někým jiným, mám totiž pocit, že ty by sis po svém boku přála už někoho jiného. Někoho, kdo bude na stejné vlně, bude zodpovědný, bude mít zdravější životní styl a bude chtít zakládat když ještě ne rodinu, tak třeba pořádně to bydlení. Pokud svému příteli neveris, navíc jsi se přesvědčila, že se mu věřit nedá, je to podle mě cesta akorát tak do pekel. Pokud nemáš v partnera důvěru, je to konec. Lhal ti o huleni, po pařbě si klidně vezme v práci volno, takhle se zodpovědný a spolehlivý muž nechová. Neříkám, že to máš zabalit, to si po netu z pár řádků fakt netroufnu řadit, ale pocitově ve vás žádnou budoucnost nevidím. Jste každý jiný, každý jinde, nemáte ve vztahu důvěru a mluvit s tebou o tom nechce, ještě se chová arogantně vůči tvým připomínkám. Na druhou stranu mám pocit, že jeho neochota cokoli vyřešit vychází z toho, že po něm chceš, aby se změnil v někoho jiného. Myslím, že můžeš zkusit před něj přestoupit s tímhle vším, nechat ho to promyslet a počkat, jak se k tomu postaví.
Odpovědět
Profilova fotka
Neznam ani jednoho z vas ale podle textu citim potrebu se ho trochu zastat.... 1) rodiče: přijde mi naprosto prirozeny kdyz mu mamka volá kdyz se tyden neozve a taky mi prijde naprosto normální kdyz tam jednou za 14 dni zajde a prespi tam...na tom neni nic mamankovskyho...ja si s rodici taky volam min jednou do týdne a domu jezdim jednou za mesic (mam to dal) 2) kolej a spol bydleni: souhlasim s vyse uvedenym nazorem ze by vam prospelo kdyby si na kolej sla...ja osobne bych nezvladla byt s pritelem furt jako vy: doma, v praci, veskery volny cas...to ze se milujete prece neznamena ze spolu musite byt 24hod denne 7 dni v tydnu...oba potrebujete mit i sve zaliby, sve kamarady...myslim ze vasemu vztahu by prospelo kdyby jsi na tu kolej odesla.. 3) koureni a trava: me osobne by kouření vadilo a s kurakem bych asi byt nechtela (ale nikdy nerikej nikdy) takze to je jen o tobe jestli jsi schopna to překousnout nebo ne...tam se radit neda...ale rozhodne si nemyslim ze by kurak mel byt spatny otec ...neznamena to ze by kouril diteti pod nos...tam je to pak o tom člověku jak je či neni rozumny...a pokud si da jointa jednou za uherak a neni to furt...ale zase je to o tom ze co nevadi me muze jinejm vadit 4) alkohol: podobnej nazor jak trava...ze se jednou za 14 dni striska a ze si da vecer u TV pivo nebo vino mi jako alkoholismus neprijde (pokud tech piv neni basa a toho vina dve lahve)...a timhle ja problem nemam...ale zase je to o tobe :) Vis ja msm z toho trochu pocit ze ty bys chtela vic...ale mu zatim vyhovuje jak to je...bejt s tebou ale uzivat si jeste zivota a mladi...prijde mi trochu jak muj pritel...kdyz jsme spolu zacali bylo mi necelych 22 a mu 23 a vážnější veci jako svatba a rodina jsou "na stole" az posledni rok...taky si rad koupi za vydelany penize nejakou hru na PS nebo tak ale vim ze a uz jsem se i přesvědčila ze kdyz je treba vrazi byt i poslední korunu do bytu nebo tak... bejt tebou tak bych rozhodne sla na tu kolej. ..pokud ho mas rada a vyhovuje ti jak pises tak si myslim ze tahle zmena vam prospeje...budete se na sebe vic tesit, bude i lepsi komunikace a intimní zivot (nemyslim jen sex :))... proste spousta chlapu je jinejch...a byt te muze milovat sebevic tak na rodinu a svatbu maji jeste cas...většinou se to lame ve třiceti :-D vidim to u svyho chlapa ale i spousta prikladu v okolí :) samozřejme jsou i takovi co chtej svatbu a deti daleko driv ale zas tolik jich nebyva :)
Odpovědět
Profilova fotka
@squeeze naprosto souhlasím s Niki215 :) na svůj věk jsi určitě jinde než tvoji vrstevníci. otázka je jestli chceš čekat a jestli se za těch pár let něco změní (jestli začne být zodpovědný).. většinou mám radikální názor a tím je rozchod.. jsi mladá a víš co chceš, tak proč za tím nejít? Myslím, že ve 22 je zbytečné lámat si hlavu takovými "problémy", na světě je spousta jiných chlapů :) na kolej bych se nastěhovala - to ti taky hodně napoví a kdo ví, třeba tam potkáš spoustu zajímavých lidí. především bych si s ním promluvila, už i to, že se o ničem nechce bavit, je zarážející.. hodně štěstí při rozhodování :)
Odpovědět
Profilova fotka
@laka_lacenda jojo, ve 30 se to láme.. taky mám takovou zkušenost.. :) ale těžko říct, zda se během 4 let její přítel posune někam dál.. aby neztratila svoje nejlepší léta... do chlapů nikdo nevidí :)
Odpovědět
@laka_lacenda Musím naprosto souhlasit s tím bodem 1. My si oba s rodinami volame skoro každý den, jezdíme tam na návštěvy, někdy společně, někdy ne. Neprespavame tam, to jen vyjímečně, ale máme to k nim kousek. V tom bych problém neviděla, není to žádný znak mamankovsky, spíše zdravé udržování vztahu s rodiči. Copak ty ( @squeeze ) se se svou rodinou nestykas? Zajímalo by mě také, jestli ty sama máš nějaké kamarádky a kamarády s kterými občas vyrazis ven. Myslím, že je zdravé, když spolu pár není úplně pořád a každý má i nějaké vlastní přátele. Co se týká bodů 4, tak mne teda opít se do nemoty 2x do měsíce přijde strašně moc, Navíc tak, když pak druhý den není schopný jít do práce. Neříkám, že je špatně jít si s kamarádem sednout, trošku se picnout, ale opít se do bezvědomí tak, že druhý den nemůže nic, to mi fakt v poradku nepřipadá. S tím, když si dá někdo každý večer jedno pivo nebo sklenku vína fakt nemám problém, ale to opijeni je pro mě jasná známka nezodpovědnosti.
Odpovědět
Závilost na alkoholu se buduje postupně, ale dvakrát měsíčně se ztřískat do bezvědomí a muset pít alkohol každý den...to v pořádku opravdu není a je to velmi daleko za hranicí normální konzumace alkoholu. Neříkám, když si chlap jednou za čas zajde s kamarády na pár piv...ale tohle je úplně jiná kapitola. Pokud to není přímo závislost, tak má chlapec minimálně velmi dobře našlápnuto. Pro zajímavost přikládám test http://alkotest.drogy.net/test1.php
Odpovědět
@squeeze Asi bych mu vytiskla tvuj uvodni prispevek, dala mu ho precist a podle jeho reakce se nejak rozhodla. Pripada mi, ze problem je v tom, ze ty jsi vyzrala dospela zenska, ktera chce uz vztah trochu o necem jinem, a on takovy vztah bude podle toho co pises chtit tak nejdriv za 4 roky, az se jeste trochu ''vyblbne''. Koureni, trava a alcohol by mi teda taky dost vadily a na tvem miste taky nevim, co bych delala. Asi bych proste zvazila vsechna pro a proti a rekla mu vsechno, co rikas ted tady nam.
Odpovědět
Profilova fotka
Me proste alkohol nevadi tolik co vam no. ..rada se bavím :) nerikam ze se opijim do nemoty a vždycky do prace vstanu :-D ale dam si rada vínečko :) pritel zase pivko...oba se opit umime ale do nemoty teda nikdy. ..to neumime..ale jak rikam tohle ma kazdej nastaveno jinak - nekomu vadi i sklenicka vina...to je o kazdym osobne :)
Odpovědět
Článek se načítá
@laka_lacenda Mne by právě vadilo to, že je to tak často do němoty a že pak do práce nevstane. To by pro mě byl nepřekonatelný problém, zvlášť, při takové frekvenci. Nevadí mi alkohol, nevadí mi časté víno, časté pivo (rozhodně nemyslím třeba deset kousků za večer), ale opít se do nemoty dvakrát do měsíce a nejít kvůli tomu do práce, to je prostě problém.
Odpovědět
@laka_lacenda Sklenička vína mi nevadí,ale pokud někdo musí mít alkohol každý den a pravidelně se opíjí do němoty , tak to není o "bavení se". Celkově bych neřekla, že pití se zábavou nějak souvisí, veselit se dá i bez alkoholu. Bohužel vím, jaké je to vyrůstat v rodině s alkoholikem, proto před tím tak varuji. A není pravda, že alkoholik je jen ten, kdo chlastá od rána do večera...v momnentě, kdy pití začne narušovat rodinný chod a vazby - což by v tomto případě pravděpodobně nastalo - je to problém.
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka umim se bavit i bez alkoholu. ..loni jsem dva mesice nemela kvůli zdravotním problemum ani kapku a stejne jsem vydrzela sedet do dvou do rana a bavit se :)
Odpovědět
@squeeze Myslím, že bys měla říct přítelovi narovinu, jak se cítíš. Jako největší problém bych také viděla to, že přítel asi zůstal stejný jako dřív (kouření, marihuana atd.) a ty ses posunula dál a připadá ti, že tě brzdí :(. Přijde mi hloupé tvrdit, že se chlapi lámou ve 30, že jsi moc vyzrálá na svůj věk atd. Mně je 20, mému příteli 23 a nemyslím si, že jsem tu proti ostatní holkám nevyzrálá nebo naopak byl nevyzrálý můj snoubenec. Věk nehraje v tomto problému dle mého názoru roli, jestli stojí o to, abyste váš vztaj zachránili, nemusíš čekat, než mu bude 30. Chápu, že se třeba nemusí cítit na svatbu nebo děti, to je pochopitelné, ale jestli má být on tvůj celoživotní partner, měl by se pokusit vaše problémy řešit. Že si volá s maminkou nebo jezdí za kamarádem bych nehrotila, zkus si taky najít vlastní program :), třeba si zas pozvi tvoji kamarádku k vám, když doma není a užijte si pěkný večer :). Naopak to může být pro vás příjemná změna a budete se na sebe těšit :). Také si nutně nemyslím, že bys měla jít na kolej jen kvůli tomu, abys zjistila, jestli se na sebe těšíte. Já s přítelem taky bydlím a dojíždím do školy hodinu, ačkoliv bych mohla být na koleji. Nechci už žít odděleně, máme se moc rádi a jsme šťastní, že můžeme být spolu, ALE dáváme si prostor na své aktivity a plně nám to vyhovuje :). Zkus mu říct, že jsi nešťastná z té situace, že ho miluješ a chceš, aby to fungovalo. Nestav se ale hned do ofenzívy, zkus to s ním po dobrém, pochval ho za věci, než mu nějaké vyčteš. Řekni mu, kvůli čemu stojí za to, aby vás vztah dále fungoval :). Budu ti držet palce, ať to dopadne podle tvých představ. Neradím ti, ať to s ním skončíš nebo s ním zůstaneš, ale zkus něco změnit, protože takhle se jen trápíš :(.
Odpovědět
Myslím, že jsi ještě krásně mladá na to, aby sis našla jiného. Láska je to, že chce být s tebou pořád, SKORO pořád :-D , ale ne, že s tebou neche mluvit, natož spát. Je spousta jiných chlapů. Nechej ho jiné!
Odpovědět
Profilova fotka
@lucik_k ....přijde ti hloupé tvrdit.. toto je diskuze, kde si každý píše svůj názor.. promiň, ale ve 20 máš trochu jiné názory než 30-leté holky.. (neříkám že špatné, ale trochu ještě idealistické) :) uvidíš za 10 let, jestli budeš na svět koukat ještě v růžových brýlích. bohužel já jsem je už před pár lety ztratila.. život je nejlepší škola a věk ve většině případů roli hraje.
Odpovědět
Tak jsem tu holky, všem strašně děkuju za reakce..trošku jsem čekala že mě sundáte, ale opak je pravdou :) jsem ráda, že mě alespoň chápete a samozřejmě i chápu, že v některých věcech bráníte jeho. Teď jsem si znovu přečetla to, co jsem psala. Psala jsem to pozdě večer, takže je to takové neučesané :) a taky jsem moc ráda, že jste si našly čas a přečetly si ten sloh :) Co se týče bydlení - kdybych já odešla na kolej, on se odstěhuje zase zpátky domů za rodiči a rozhodně by nebyl sám v bytě, kde spolu právě bydlíme. Takže i proto odejít nechci, protože vím, že každý den kdy bude přespávat doma, bude s kamarády v hospodě (do hospody je schopný jít i sám :/ ), hulit a kouřit o sto šest :( jeho kamarádi jsou totiž vesměs mladší než on a žijou na vesnici a chovaj se naprosto strašně :/ Možná to, že mi vadí věci jako alkohol, kouření a hulení je způsobeno tím, že jsem možná tak přírodní úkaz :D ve svém věku nekouřím (v 15ti letech jsem možná jako frajerka nějaký rok kouřila, ale ne závislák 30 cigaret, ale spíš 2 na ukázku :D ), nehulím (to bych nikdy nevzala do pusy) a nepiju (nepiju pivo, víno, šáňo, ale třeba si jednou za rok dám vodku s džusem nebo tak, ale nikdy v životě jsem nebyla opilá na mol, možná v náladě a ani mi to nějak nechybí :) ). Chodila jsem po barech cca od 15ti, kdy jsem začla bydlet v podstatě sama a díky svému dospělejšímu vzhledu to nikdy nikdo nepoznal :) A teď prostě ze mě vyrostla holka, která mi přijde, že je až moc zodpovědná :) Do školy se už moc těším, přijdu zase do styku s jinými lidmi a strávím třeba hezké chvíle a najdu si třeba nějaké nové kamarády. Kamarády v podstatě nemám, bavím se jen s dospělými lidmi, kteří mají dlouhodobé vztahy, rodinu apod. nechodím nikam s nikým pařit, ani na kávu si sednout apod. Jelikož studuju vejšku a ještě jí 3 roky studovat budu, tak samozřejmě neplánuji děti ani tento a ani příští rok. Ale proč bych nemohla vědět na čem jsem :) Bojím se totiž toho, že dám příteli čas něco změnit a ukázat mi, že o mě stojí a zjistím třeba za ty 3 roky, že to nejde a ztratím prostě ty roky s někým, s kým to nemělo smysl :( Ale taky nechci opustit člověka, kterého mám ráda kvůli tomu, že se třeba ještě teď necítí na to se mnou něco plánovat a třeba se to právě změní. Hodně mě třeba zarazilo to, že jsme spolu najednou vůbec neprožívali nic intimního, a to ani obyčejnou pusu. Vše jsem mu samozřejmě řekla a řekl mi, že neví, kde je problém, ale že nemůže. Nějak jsme to období překonali, ale třeba pusu mi nedá rád klidně týden. Když mu o tom něco řeknu, tak mi poví, že mu to nepřijde důležité :( Někdy v létě se ho kamarádi ptali, jestli by si mě vzal a on řekl, že klidně hned. Ale se mnou se o tom nikdy nebavil a to mě mrzí. On je totiž se mnou ve vztahu na 100% spokojený. Kdo by taky nebyl že, kdyby měl doma holku, která se stará o domácnost, nikam nechodí, s nikým se nestýká, nepije, nekouří a studuje :D :D Ale mám z toho někdy pocit, že by byl radši, kdyby vedle sebe měl nějakou holku, která je opak. Bude s ním posedávat v hospodě, bude kouřit, bude pracovat, bude mít kamarády a nebude sedět doma a nebude přemýšlet nad budoucností, protože nebude na to třeba připravená a nebude mu takové věci vyčítat. Hodně poslední dobou nad vším přemýšlím, všechno co vám píšu už ode mě někdy slyšel, a v poslední době hodně na téma kouření, alkohol a budoucnost (o tom, že vím, že hulí, neví), takže to není tak, že bych se vám tu chtěla vyzpovídat a neřekla mu to :) Vše ví, ale bohužel mu na tom asi vůbec nezáleží :(
Odpovědět
Profilova fotka
Názorů už je tu hodně, takže stručně. Chlapi jsou pomalejší. Ty ho nezměníš, takže se o to ani nepokoušej. Musí se chtít změnit on sám. Pro tebe. Pro vás. Něříkej: "Přestaň kouřit," ale "vadí mi tvé kouření." Opakuj stokrát. Buď mu to dojde, a nebo ne. Aspoň uvidíš, jestli se snaží. Jestli chce váš vztah udržet. Varianta druhá: pokud si rozumíš i s jeho matkou, dej řeč s ní ;-)
Odpovědět
@teri_23 přesně tak, každý má nárok na svůj názor a tak jsem ho vyjádřila :)..samozřejmě mi bylo jasné, že mi budete psát, že mám růžové brýle, vidím vše idealisticky a že mě ještě život naučí :)..mám za sebou dost životních zkušeností (nejen soukromých, ale i pracovních) a troufám si tvrdit, že je věk jen číslo, každý to pochopitelně vidí jinak :)..neříkám, že každý je ve 23 letech vyspělý, ale znám spoustu 20 letých lidí, kteří jsou dále než 30 letí, proto si myslím, že věk prostě roli nehraje :) (jen tu vysvětluji, nepřesvědčuji vás o opaku, ale ráda bych to uvedla na pravou míru) :)
Odpovědět
@amywiel Tak to dělám, nikdy jsem mu nedala ultimáta. Bavili jsme se na toto téma hodně, dokonce mi řekl, že poslední půlrok přemýšlel nad tím, že by přestal, ale měl něco upito. Když jsem se ho na to zeptala pár týdnů zpátky tak mi řekl, že to asi nemyslel vážně. On ví, že mi to vadí a to hodně. A i jsem mu několikrát řekla, že někdy to bude muset přijít, jestli chce zůstat se mnou a tak. Ale situace se z jeho strany spíše zhoršuje. Stále 1-2 krabičky denně :(
Odpovědět
@squeeze @amywiel Souhlasím s tím názorem, že ultimáta jsou k ničemu, akorát by se naštval nebo se cítil pod tlakem a byl protivný. S jeho matkou bych to ale taky neřešila, je to váš problém a neměla by se do toho plést, naopak by to mohlo celou situaci zhoršit. Jedině že by mu ona sama za sebe řekla, že by to kouření mohl omezit, ale aby nevěděl, žes to s ní řešila ty a je to na tvůj popud. Mohl by si myslet, že mamku poštváváš proti němu a že jste 2 proti jednomu. A co mu vymyslet nějaký program, nějak ho zabavit. Aby na to tak nemyslel a aby neměl čas přemýšlet nad kamarádama :). Máte nějaký společný zájem? :) Jak spolu trávíte čas?
Odpovědět
@lucik_k Jo, část s mamkou jsem zapomněla. Myslím, že to nemá smysl. Nemá rád, když s jeho mámou řeším jeho a navíc jeho máma také kouří. Kouří spolu i doma :/ Když jsme spolu tak se s kamarády nevídá (pouze v práci a s jinými), jde o ty kamarády, za kterými jezdí.
Odpovědět
@teri_23 Tak...mně je 31, ale v tomto případě souhlasím s lucik_k - neřekla bych, že věk hraje takovou roli, je to v něčem jiném. Je plno dvacetiletých kluků, kteří mají smysl pro zodpovědnost, naopak znám hodně vrstevníků, kteří se od 16 nezměnili a pořád se chovají jako kluci (v záporném slova smyslu). Spoléhat se na to, že se to ve třiceti zlomí nebo si cíleně hledat staršího, s tím, že to bude lepší - to mi přijde jako nesmysl.
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka já jsem ale neřekla, že je to pravidlo, ale že je to má zkušenost.. samozřejmě máš pravdu, že můžou být lidi ve 20 vyspělí, já ale žádné takové nezmám, s touto věkovou skupinou kluků se nestýkám, protože si s nimi prostě nemám co říct.. taky jsem neřekla, ať hledá staršího.. prostě co člověk to názor :)
Odpovědět
Profilova fotka
@lucik_k já právě nezmám moc 20-letých, kteří jsou rozumní a vyspělí, takže ani nemůžeme mít stejný názor :) ale je fajn si přečíst, že mezi mladšími jsou i ti rozumní lidi ;)
Odpovědět
@teri_23 jasně, to bylo jen k tomu tvrzení "promiň, ale ve 20 máš trochu jiné názory než 30-leté holky" - i třicetiletá může mít stejný názor jako dvacítka a zkušeností mám myslím víc, než bych mít chtěla.
Odpovědět
Profilova fotka
@squeeze prostě jste teď každý na jiné vlně, ty jsi evidentně dospěla a změnila trochu pohled na svět a on zatím zůstal tam kde je.. přeju Ti ať to dopadne tak, abys byla hlavně šťastná :)
Odpovědět
@teri_23 Musím s tebou v tomhle nesouhlasit, není to o věku. Znám spoustu mužů, kterým je přes třicet, klidně i přes čtyřicet a chovají se jako nactileti. Naprosto nespolehlivi, nezodpovědní, nepouzitelni pro život, jejich největší starosti je výběr páteční hospody a rodina a podobné věci jdou kolem nich, i když ji třeba i mají. Naopak se pohybují ve společnosti, kde spousta kluků už ve dvaceti měla svou vlastní hlavu, měli svůj cíl, za kerym si šli a řešili spíše větší životní otázky. Osamostatnili se, našli práci, bydlení, přítelkyně, které berou vážně a váží si jich. Mně i mému muži je 25 a řekla bych, že jsme ve vztahu mnohem dál a jsme na tom mnohem líp než mnozí tricatnici z našeho okolí. A rozhodně nejsme v našem okolí výjimkou. Tím nechci říct, že by na tom tricatnici byli obecně hůř, ale že podle mě na věku nezáleží, je to na každém, jak si ty priority srovná. Rozhodně bych muže obecně neomlouvala tím, že je moc mladý, zvlášť ne ve 26ti...
Odpovědět
1
2 3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?