Ahoj holky, s přítelem jsem zasnoubená už po druhé a začínám mít pocit, že to dopadne stejně, jako poprvé.
V loni na jaře, jsme se s přítelem (ani nevím, jak to vlastně vyplynulo) dohodly, že se vezme. Možná to tehdy byl víc můj nápad a jelikož on měl na všechno dost času a nic nechtěl řešit dopředu, tak jsem se rozhodla nehádat a nechat to všechno, až on něco řekne. No, dopadlo to tak, že vše vyšumělo. Dohodnuté bylo, že svatba bude v dubnu 2013 a i když mě to mrzelo, o svatbě jsem se od té doby ani nezmínila. Hlavně jsem si připadala jako totální d...., jeho straně se sice nic neřeklo, ale ta moje už se svatbou počítala, takže pak nastaly výmluvy z mé strany, jak prva chceme pořešit ten nový byt atd...
Od té doby uplynul rok, koupily jsme si bišonka, zařídily nový byt, u obou přišlo povýšení v práci a stihla se vdát přítelova sestra (co vám budu povídat, když přišla se svatbou, málem jsem se sesypala, jelikož to bylo v čase, kdy můj přítel, měl na všechno dost času).
Na svatbě jeho sestry, mě přítel ani tak nepožádal o roku, ale řekl mi "příští rok v červnu se vezmeme my". Co budu povídat, byla jsem nadšená, že tentokrát to řekl sám od sebe a myslela jsem, že tentokrát to myslí vážně.
Tentokrát svatební přípravy zašly dál, během posledních dvou měsíců se od svatby jeho sestry vymyslel datum, domluvila schůzka s farářem, vymyslelo se téma svatby, koupila jsem si šaty a vybrala se fůra věcí a hlavně opět se to řeklo mojí straně.
Problém, ale nastane pokaždé, když po něm chci aby se to taky řeklo někomu z jeho strany, Podle něj dělám scény a on nevidí důvod proč jim to říkat dřív, než v prosinci, strašně se kvůli tomu hádáme a včera mi dokonce řekl, že jsem hysterka co umí jenom brečet a dělat scény a on se nebude ženit, aby se za rok rozváděl. Pak když jsem ho prosila, aby to řekl mojí babičce, která to prožívá nejvíc on, řekl mi, že zatím není co říkat.
Fakt si připadám jako d...., jako kdyby mu přišlo naprosto normální, že moje rodina naši svatbu řeší už podruhé a ta jeho ani neví, že se někdy něco takového mělo nebo bude dít. A jsem si na 99% jistá, že když to zase nechám být, tak to vyšumí, já každému vysvětlim, že teď opět nebyl ten vhodný čas a budu čekat až si on zase někdy za rok vzpomene, že by mi mohl říct ať se vezmeme.
Začíná mi to připadat jako bezcílný vztah, já chci taky rodinu a normálně žít a on mi připomíná houpačku. Všechno co se netýká jeho je v pohodě, ale běda, když něco chci po něm, to už jsem sobec a jestli ani neví jestli si mě chce vzít, fakt nevím jestli nezahazuju roky života. Protože proč jinak by to jeho straně tak strašně tutlal?
A mluvit se sním nedá, to už jsem zkoušela a jenom se vzteká a nechce nic řešit....
@nikinnna tak v tom případě ho musíš trošku přitlačit k zemi...myslím, že tě asi nechce ztratit, ale svatba asi také není úplně to co chce. Ale přiznejme si, kolik chlapů to tak má...toho mýho jsem taky musela malinko popostrčit...narovinu jsem mu řekla, že za 3 roky společnýho bydlení mě mohl poznat dost na to, aby se rozhodl, jestli se mnou chce být po zbytek života...asi mu to docvaklo a pak přišel za rok s prstýnkem...myslím si, že on má v tobě tu jistotu, což není moc dobré...prostě ho neuhánět a občas mu taky ukázat, že není ten jedinej...a´t se hošánek taky trochu snaží ;) good luck!
@nikinnna je fakt, že rozlousknout to budeš muset sama, ale mě to příjde, že jak zjistí, že mu teče do bot, že se snaží být co nejvíc milý, aby ses nesbalila a neodešla.... Nicméně mě říct můj manžel, že mít holčičku, tak jde do babyboxu....... bych mu zakroutila krkem. Normálně bych fakt udělala jak budete u jeho rodiny, tak bych se pochlubila, že tě požádal jejich syn/vnuk o ruku a dostala jsi prstýnek..... A uvidíš jak se bude chovat, ale s tím dítkem jsi mi fakt vyrazila dech.
On mi jeden den vyklada, jak to musi byt velka svatba, dalsi den se semnou diva jaky dort, resi, ze nechce kapelu, pak domlouva schuzku s fararem, planuje, ze musime zajet rovnou od farare domluvit ubytko pro hosty a tyden na to, mi nedokaze vysvetlit, proc to nerekneme i jeho strane a dela ze me hroznou hysterku se kterou se neda vydrzet...
Můj přítel to chce jeho rodině taky říct, až se mu to bude zdát vhodné a já to respektuju. Hodně by to řešili, i když by to mysleli v dobrém a přítel nechce mít 2x týdně tatínka na telefonu a rok mu dokola vysvětlovat jedny a ty samé věci.:) Nemůže to u tvého přítele být stejný důvod?
@mineate To zní logicky...
@nikinnna Niki, a co kamarádi, vědí to? Máte snad nějaké společné a s těmi občas nějakou zmínku prohodíte, což? Jestli ne, brala bych právě tohle jako důkaz, že něco není v pořádku...
@mineate tak proc mi to takhle jednoduse nemuze rict?
@ad.elle muj pritel nema zadne kamarady, ma jen prar znamich se kterymi se moc nestyka a lidi z prace, kteri jsou naprosto neduleziti. Zbytek jsou spis moji kamaradi a vedi to odeme...
@marcicek84 já tedy nevím, ale u nás to bylo tak - "na podzim příští rok se vezmeme" a prstýnek jsem dostala, až když už jsme měli všechny papíry vyřízené........
@nikinnna Ach jo... v tom případě jedině osvědčená klasika, jak co s chlapem řešit - po příchodu z práce přivítat pěkně upravená, s dobrou večeří, vínem... a opatrně načnout, že si moc vážíš toho, že se budete brát, bereš to jako svou čest, vzít si tak skvělého chlapa a že se těšíš na prosinec, až to řeknete i jeho rodičům. A pak, možná ještě opatrněji, že když už budeš jeho manželka a tedy nejbližší člověk,možná by se ti mohl svěřit s důvodem, proč to neřeknete rovnou - ale pokud nechce, tlačit na něj samozřejmě nebudeš, jen tě to zajímá... co myslíš?
@nikinnna Možná to bere jako jeho osobní rozhodnutí, které netřeba vysvětlovat a netuší nebo nechápe, že je to pro tebe důležité. Zkusila bych mu to podat tak, že respektuješ jeho přání a nechceš ho přemlouvat o opaku, jen bys ráda věděla ten důvod, abys pochopila proč se tak rozhodl.
Aspoň už máš prstýnek. Já jsem s přítelem 3,5 roku, o svatbě mluvim každou chvilku a nic. Vždycky mi řekne, že se vezmeme,ale že zatim není kam spěchat. Připadá si na svatbu mladej. Je mu 26 a mě 25. Je to fakt tak brzy na svatbu?? :-|
@nikinnna Ty jo není tvůj přítel náhodou rak? Řeknu ti jeden pohled za sebe a myslím,že jsem v malinko podobné situaci.. my se o svatbě bavíme 2-3 roky a každý rok říkáme - příští rok s tím, že stále čekám na žádost o ruku... no a teď už máme i vybrané místo a termín, částečně zarezervováno apod... zásnubní prstýnek stále nenosím a když začnu mluvit o svatbě a plánech myslí si o mě, že jsem blázen :) proběhlo u nás několik diskuzí na toto téma, kdy jsem měla jednoduše pocit, že o svatbu nestojí a když jsem řekla, že ji odložíme, řekl ok, odkládáme na příští červen :) původní termín.
Řeknu to tak.. chlapi nepochopí, že vše chceš mít dokonale naplánované, sladěné a podle představ :) proto nechápou rok do předu přípravy... nech ho ať to řekne rodičům až uzná za vhodné, netlač ho nikam, zařizuj si a plánuj. Myslím, že si tě vzít chce jen mu celé tohle šílenství kolem svatby prostě přijde tak nějak mimo :) vědí to tvoji blízcí, někam se to posouvá, neusnulo to na mrtvém bodě tak hlavně to brát v klidu a tolerovat názor toho druhého.
Určitě se vydaří, uvidíš :)
@nika_berunka No zrovna včera se vyjádřil a opět plánoval, tak můžu jen doufat, že ho zase nechytne blbá :-D. On vždycky plánuje, plánuje a pak mu mrdne a můžu prodávat šaty :-(... Každopádně osmého jdeme rezervovat/zaplatit ubytko pro hosty, pak už si to nemůže rozmyslet a já budu do osmého hodná a vúbec to nebudu řešit:-D... A rak 17.7. jsem já on váhy 1.10....
@nikinnna Rozmyslet si to může vždycky :) a netlačit je základní pravidlo úspěšných vztahů.. nebo spíš tlačit tak, aby to vlastně ani nepoznal.. spíše lehce manipulovat,ale v tom dobrém slova smyslu :) je váha, potřebuje občas pomoci s rozhodováním :)
a s rakama je to jeden krok do předu dva kroky zpět :) taky to s vámi není jednoduché. Nikdo není dokonalý,ale miluješ ho takového jaký je i s jeho chybama ne? A to je na tom to nejkrásnější ;-)
@nika_berunka víš třeba moje matka mě strašně ublížila, když mi řekla, že zbytečně děláme takovou svatbu, když se stejně rozvedeme. Jenomže moje matka, je jiná, žije 100km daleko a jezdíme tam 2x ročně. Neříkám, že se nehádáme, ale už jsme takové povahy, já jsem citlivá cholerička a on ještě větší cholerik :-)...Kadopádmě i po letech neustálého zlobení jeden druhého jsme spolu šťastní :-)... Hodně jsme si toho společně prošly a hlavně hodně zlého jsme společně zvládli...
@nikinnna Tyhle věci mě vždycky iritují. Vy dva musíte vědět, zda to myslíte vážně a vaše hádky jsou něco co k vašemu společnému životu patří a vlastně ho tak nějak spestřují a je to vaše vymezování mantinelů, nebo prostě máte na všechno jiný názor a pak to nemá smysl... a vy jste spolu šťastní... prď na mamču, hlavně že jsi si jistá ty a určitě do toho nevstupuješ s tím, že se za rok rozvedeš :)
Všichni se hádají a když se nehádají je to páreček introvertů :) můj chlap vždycky říká, že jsem jedinej člověk na světě co ho dokáže vytočit do nepříčetnosti :))) ale je pravda, že je to jen čas od času a spíš ho musím nutit abychom si nějaké věci vyjasnili a nebylo dusno :)
@nika_berunka Tomáš zase říká, že jsem jediný člověk, který ho dokáže vytočit víc než jeho matka :-D... Tak my se celekem i názorově shodujeme, ale on si pořád myslí, že jsem JENOM ŽENSKÁ a on pan dokonalý. Já si zase myslím, že on je jenom chlap a já jsem ta nejlepšejší:-D...
@gruntovat Podruhé sní přišel sám od sebe, já o svatbě ani necekla, takže teď má smůlu, přípravy probíhají a on je skrblík, tekže určitě nic rušit nebude :-D...
@gruntovat Muj manzel je byk a jako kdyby jsi mluvila o nas.Taky jsem si pockala a holt musela ozelet to velkolepe pozadani,uz jsme totiz meli i papiry z matriky nez doslo na prstynek:-D No jsou to holt tezkopadnici,ale kdyz se jim to pomalu davkuje jdou do toho a mysli to vazne,ne jen jako romanticky akt.To zase vidim jako plus
@vca :-) ten můj je taky býk, vím, že mně miluje, snesl by mi modré z nebe, požádal naše o ruku, vymysleli jsme datum, ale prstýnek? Zatím taky nemám :-) Ale ne že by mi ho nechtěl dát.. Nějak ho to nenapadlo :-D Chlap..
Ajoj, nedočetla jsem diskusi do konce, jen pár reakcí na první stránce a ráda bych řekla svůj názor, resp. zkušenost.
S přítelem jsme ihned po 3 týdnech chození začali společně žít, já už po roce dvou začala mluvit o svatbě, on nic. Po třech letech jsem bouchla do stolu, že se chci vdávat, byla jsem jak ujetá (teď zpětně bych si nejradši nafackovala, divím se, že mě neopustil!), řekl tedy že ano, ale jen aby měl klid - žádná romantická žádost, nic. Ale bylo po mém. Začala jsem plánovat svatbu, honit termíny, on nic, téma svatby ho obtěžovalo..... pak se stalo neštěstí v rodině a svatba se zrušila, bylo vidět, jak se příteli nesmírně ulevilo. Pak jsme začali hodně výletit, cestovat, velebit domeček a já přestala blbnout. Loni v září jsme měli páté výročí vztahu a já opět vytáhla téma svatba - a hle, najednou jde vše jak po másle. Ještě v ten den výročí jsme si zvolili termín (sice až v roce 2014, protože letos nás čekala koupě auta a ještě máme před sebou rekonstrukci plotu a brány), ale tím že jsem ho netlačila a mohl si zvolit sám, nedá se popsat ten rozdíl teď a před 3 lety. Do všeho se zapojuje, vše vybíráme spolu, pravidelně jezdíme výletit na místo, kde svatba bude a on už plánuje, kde se budou dělat fotky apod. Je to úžasné a moc si to užívám. Tím nechci říct, že jsi byla jako já a tlačila ho do toho, jen říkám, že chlapi opravdu musí k tomu rozhodnutí dozrát... Přeji moc štěstí, ať i ten Tvůj pochopí, jaký poklad má...
@kamelie123 Jj jako bych to videla.My ted slavime rok v sobotu,dnes odjizdime do adrspachu .. Zasnubak se mi rozbil a dela se mi novy a mel byt na vyroci a on si klidne rekne do telefonu,ze nevadi kdyz tak az v pondeli ..A na muj zdeseny vyraz,protoze jsem si jako lev naplanovala velkolepou romantiku a predani prstynku,ale lasko ty by jsi ho fakt nosila v kempu.Samozrejme s naprosto uprimnym vyrazem...No jsou to zlaticka:-D
@kamelie123 Nam bohuzel vysla dovca jen ty dva dny....tak toho asi tolik nestihneme a urcite tam jeste nekdy vyrazime, tak treba na podzim:-D Ja zase doporucim kokorinsko,prozatim jsem na podzim nic krasnejsiho nevidela.