holky mam depku :(
Myslela jsem si, kolik nemam kamarádek, když říkaly jak se těší na plánování svatby, jak mi pomůžou a jaké zjištění, když člověk potřebuje pomoc s výběrem čehokoli, tak najednou nikdo nemá čas...
Najednou prostě postupem času mám chuť se na všechno vykašlat, vůbec se na svatbu už netěším... Jak z téhle nálady ven??
@targi Maminka - to chápu..a kamarádky - to se tak hold někdy v životě stane. Ty jsi už dál, řešíš svatbu... ony k tomu ještě nedošly, tak je to nezajímá...jsou prostě někde jinde. Já taky pomalu zůstávám sama z party holek, která ještě nemá dítě a je to znát. řeším úplně jiné věci než ony... řešení dětiček mě zatím taky moc nebaví...takový je život :) Kamarádky jsme pořád :)
@opheliaoverdose
To je jen postoj abych se z vašich reakci nerozsypala úplně, protože jsem za vámi přišla s prosbou o pomoc, kdy mi ruply nervy a probrecela jsem půl dne.
A většina s vás místo pomoci do mě začala šít, a já z toho chytla takové nervy že jsem zbytek dne prozvracela z nervů.
Jooo, já uznávám že je to přehnané, jenže když člověk pořádně nemá čas ani na to se vyspat, tak holt pak někdy ujíždí nervy.
Takže jsem se postavila do obranné pózy, které je holt dle tebe arogantní.
Tímto chci opravdu moc a moc poděkovat těm z vás, co se mi snažili pomoct a pochopili i já spoustu věcí pochopila a udělala si v sobě pořádek. Vážně vše moc dekuju!!!!!!!
Těm co ti ze mne dělají hyenu že jsem si naivně myslela něco co se dneska už nenosí a je moc troufale po " padesáti pomocích někomu doufat, že jen jednou pomůže on mě....klidně mě tu lincujte dal, ale já se z tohoto téma odhlasuji.
Přeji vyvedenou svatbu všem. A pokud některá z vás bude na dně, přeji ať NEpotkáte takové lidi co vás zadupou ještě hlouběji a nenasypou vám do rány sůl.
Ale takové, co se vám budou snažit pomoct.
@vineta Přesně tohle jsem sem chtěla dopsat - řekla bych, že to je to zásadní a stěžejní - jen kvůli svatbě bych přátele nazatracovala. Záleží na tom, jak ty vztahy fungují jinak.
Na okraj - moje zkušenost praví, že mám-li pocit, že jsou kolem mě samí blbci (což se mi tu a tam stávalo, i když jsem to měla spíš v oblasti partnerských vztahů:-D ) - je dobré zamyslet se nad tím, co dělám špatně. Buď jsem ten hlavní pitomec já, nebo si programově volím špatné lidi kolem sebe...i to druhé je tedy částečně moje volba-moje chyba.
@targi Targi, já si myslím, že tahle diskuze byla velmi vstřícná, snažila se ti pomoct a nadhodit ti nějaké možné vysvětlení, proč se ty kamarádky chovají, jak se chovají (byť se ti třeba nelíbilo). V žádném případě se tu na tebe nikdo neutrhoval a proto vůbec nechápu, jak tu můžeš napsat, že se tu z našich názorů psychicky skládáš, že tu do tebe ryjeme atd. Jsem přesvědčená, že všechny příspěvky byly myšleny a napsány jen v dobrém. To, že ses nechala svými známými využívat (zneužívat) a myslela sis, že ve všech vztazích funguje reciprocita, a teď si z toho možná procitla do reality, přece nemůžeš klást za vinu nám. Přece je nesmysl se hroutit z anonymní diskuze.
Zkus se na to prosím podívat z té praktické stránky. Život je tvrdej, ale stávají se v něm horší věci. Buď ráda, že se "kamarádky" projevily v souvislosti s natolik malichernou záležitostí (ano, vybírání barev a dekorací a jánevímčeho skutečně není středobodem vesmíru), než kdyby tě podrazily, až by šlo o vážnou věc. Teď víš na čem jsi, a kdo ti za tvou námahu nestojí.
@targi Ty jsi teda čekala, že všichni ti napíšou, že kamarádky jsou nejhorší, chovají se špatně a jenom ty máš pravdu? :-o
Každý týden psát někomu mail o svatbě je dost...tobě to ta nepřipadá, ale lidem, kterých ta svatba neni ano (ať je to nejbližší rodina, kamarádky). Tvoje kamarádky to ani nemusejí myslet špatně, ale prostě je řešení svatby nezajímá, nebaví (usuzuji z toho, že píšeš, že chodí pařit atd.) JEště se nedostaly do fáze života, kdy by o ní uvažovaly a nezmění to ani to, že ji má kamarádka.
Jak už holky radily....nejlepší je požád o radu tady protože všichni jsou tu stejně zapálení do jedné věci.
@poinsettia
Naprosto souhlasím, mě ta diskuze tedy moc vyhrocená nepřišla, spíš taková normální dávající normální rady a jiné pohledy na věc (proto se koneckonců většinou zakládají diskuze - získat jiný pohled na věc). Já jsem sama hodně citlivá a někdy i labilní, ale diskuze beru prostě jako něco, co mi něco může dát ale nemusím se z toho skládat, když se mnou někdo nesouhlasí....
@targi
Targi, pokud nemáš ani čas se vyspat, tak zvolni, vykašli se na zbytečnosti a mysli jen sama na sebe. Věř mi, že obětovat se pro druhé a zničit se ničemu nepomůže Udělej si svatbu tak jak to sama cítíš a jaks e to Tobě bude líbit a vykašlis e na názory lidí kolem. Mám v rodině člověk s únavovýms yndromem, takže mi věř, že za zlikvidované zdraví vážně stojí máloco. Odpočiň si, vykašli se na nějakou dobu na plánování svatby a na tenhle web a dej se do kupy. pak třeba nazřeš i tuhle diskuzi jinak :) Přeju Ti hodně štěstí.
@poinsettia Mě spíš příjde, že Targi čekala litující reakce, které bohužel nedostala. Rad tu padlo dost, jestli užitečných, to je už na ní. Nicméně hroutit se z anonymní diskuze a prozvracet a probrečet půl dne je trošku hysterická reakce na nic - bez urážky. O nic nejde, život se nehroutí, nikdo neumírá, tak o co jde? ;-) Jen a jen o barvu ubrousků - takže o nic :-)
@targi Ale kdyz vis ze te vyuzivaji,tak proc se nechas? Mas se taky na ne vykaslat kdyz ti to vlastne vadi. A nerikej ze se sesypavas jen kvuli tomu ze ti kamaradky nechteji pomoct vybrat barvu ubrousku? Co bys delala kdyby ti prebraly zenicha? Chce to klid,dej si kaficko,pust si hezkou hudbu a uzivej si pripravy sama.
@svatbajanaahonza souhlasím.
@targi nechci se tě dotknout, ale neuvazovala jsi o návštěvě psychologa či psychiatra? Třeba by ti odborník pomohl utridit myšlenky a nasměroval tě správným směrem. A pomohl by tizvladat stresové situace, protože tvá reakce na anonymni diskuzi je vážně neadekvátní.
kdybych se já tak měla hroutit z každý blbiny. Už se mi přihodilo pár blbejch věcí který mě málem položily, a ačkoliv jsem o tom hovořila s okolím ve finále jsem na všechno zůstala sama. A víš co, nikdy bych si nedovolila nikomu vyčítat, že mi nepomohl. A už vůbec ne sedět a plakat jak jsou na mě všichni zlí. Neříkám že jsem si nepobrečela, to jo ale maximálně tak pro vlastní hloupost a ani to za to nestojí. Každý totiž má vlastní život, a jestli svůj čas tráví v hospodě, nebo s rodinou, nebo třeba s prstem v uchu na jedný noze, je každého věc. Tak hlavu vzhůru a naplánuj si svatbu, jaká bude na tom až tak nezáleží, hlavní je že chlap kterého miluješ,miluje tebe a chce s tebou být v dnešní řeči hodně dlouho. Co by za to jiný dali :D(jiný=já:D)
@targi
od pocatku diskuze jsem mela pocit, ze @targi strasen zvelicuje svou obetujici se roli a nezajem kamaradek, ale nemela jsem cas tu reagovat. po oznaceni zdejsi diskuze, ktera byla vedena az neobvykle pratelsky a korektne, za plnou hyen, z niz se chudinka targi slozila a poblinkala, jsem skutecne presvedcena, ze se jedna o osobu hysterickou, nevyrovnanou a zcela neadekvatne reaguji na bezne zivotni udalosti.
Plně chápu pisatelku..
Kamarádce jsem na svatbě se vším pomáhala až nakonec řekla, že sem jí pomohla víc než její svědkyně.
Odvděčila se mi tím, že na datum mojí svatby si nejprve naplánovala zahraniční dovolenou, když pak dovolenou zrušili a už se mohla dostavit na svatbu, tak sem ji já koza pozvala jako svědkyni a ona mi 2 týdny na to napsala, že by se necítila dobře, že tam nikoho nezná a že nepříde. ZA DOBROTU NA ŽEBROTU!!!
Zrušit svatbu a vzít se jen se svědkama a je!
Několikrát tu padla myšlenka, že vyvozovat závěry o ne/funkčnosti vztahů s kamarádkama z jejich postoje k pomoci se svatbou, je blbost.
Říká se, že v nouzi poznáš přítele. A tou nouzí fakt nemusí být nutně nějaká už z principu negativní situace. Spousta nevěst tady se shodne na tom, že příprava a organizace svatby je velkej stres a období, kdy toho měly fakt dost. A nevím, jak ostatní, ale já jsem čekala, že mi v takové situaci někdo nabídne pomocnou ruku. Já třeba téměř nemám rodinu, svědkyně žije v zahraničí, manžel přes týden v práci v jiném městě, tak jsem čekala, že to budou moje nejbližší kamarádky. A ano, jsem z těch, kteří si naivně mysleli, že ve vztazích funguje reciprocita.
Když se na svou (dost zpackanou) svatbu dívám zpětně, mám pocit, že kdybychom se vzali jen se svědky, udělali bychom líp. Byla by ta svatba o nás dvou. Ne o tom, věnovat veškerou energii tomu, aby si to užili lidé, kteří se k nám vzápětí otočili zády, a kteří v podstatě ani neměli zájem s námi sdílet radost z významného životního okamžiku.
@targi Ahoj, chápu tvoje zklamání z kamarádek, ale jak už zde bylo psáno, nabídnutí jakési "pomoci" je spíše společenská zdvořilost a nelze z toho dělat závaznou dohodu;) kamarádky z tebe mají určitě radost a přejí vám to, jen je prostě výběr barev a podobných prkotin tolik nebere, protože jim to snad ani jako pomoc nepřipadá...jsou to maličkosti a drobné blbinky, které fakt řeší jen nevěsta a ženich. Ostatním to snad může připadat jako zbytečnost a věc, kterou si ve finále stejně rozhodnete sami dva. Vyjádření by je pochopitelně nezabilo, ale mají taky své životy, ve kterých se třeba zrovna děje něco podstatnějšího, než vybírání barvy na ubrousky (nevím co konkrétně po nich chceš, všechno jsem nečetla). Zkus trochu ubrat, ne každý má na tady ty věci náladu a pokud jim nepřijde tohle důležité, tak ty s tím nic neuděláš, jim to nedojde. Měla bys mít trochu nadhled, něco jiného bude pár dní před svatbou řešit pomoc přímo na svatbě, něco jiného je pomoc s výběrem dle obrázků a nevím čeho..Konkrétně zadaný úkol pro konkrétní osobu je to, co bys měla řešit. Pokud po nich něco chceš , měly byste se sejít a probrat to, uvidíš, jak která má skutečně čas tohleto řešit a být fakt aktivní... ne si psát a napjatě čekat, co která napíše. Pokud takto píšeš více kámoškám, tak ani jedna z nich nemá pocit, že je ta důležitá a že zrovna ona by mohla něco ovlivnit...takže jim to prostě nepřijde podstatné.
Svatba se neřeší s kamarády, svatba je i pro kamarády;) a tebe by to nemělo rozházet...Jo, v nouzi poznáš přítele..ale pomoc s výběrem nějakých věcí na svatbu fakt není nouze. Nádech, výdech...je to vaše svatba a VY byste ji měli řešit. Pro kamarády je to párty a třeba jsou pro ně na svatbě podstatné jiné věci;)
@targi jo a pokud jsou to kámošky , které paří a k tomu, že by se mohly vdát mají asi tak blízko, jakože pes bude létat - tak to jim už vůbec nemůže dojít, jaké stresy z toho máš a jak je to pro tebe důležité;) Ony prostě nejsou ty nevěsty, netuší, jaké je plánování svatby a co za detaily musíš projít...prostě to neví a všechno jim pak přijde, jakože to hrotíš a moc řešíš. Ještě před dvouma rokama bych na tom byla úplně stejně a kdyby mi kamarádka řekla, ať rozhodnu, který ubrus je lepší, asi bych si ťukala na čelo, že se pomátla, vždyť je to úplně jedno ne? .. ber to i z jejich strany. Ony to třeba fakt neznají, nejsou v té situaci, některé třeba ani nebyly a nebudou (nebo zatím ne) a nebo jsou jiné povahy a tohle by samy ani u svatby neřešily . Takže to prostě ani chápat nemůžou a nedochází jim, že tě to mrzí
@stastnevdana Já Ti nevim no...svatbu jsme chystali v rekordním čase - od žádosti po termín trvaly přípravy všehovšudy šest týdnů, viceméně to bylo jen na mě - přesto jsem to nevnímala jako nějak zvlášť stresové období. Jako "NOUZI" bych to neoznačila určitě. V našem případě to bylo dokonce spíš naopak - krátce před svatbou jsem potratila a takže jsem byla ráda, že se mohu odreagovat přípravami a myšlením na něco jiného...
Každopádně si myslím, že je vždycky dobré plánovat svatbu s ohledem na to, že přípravy budou jen na mě a na partnerovi a pokud cítím, že je toho moc , že z toho budu vyřízená, tak zkrátka slevím ze svých představ.
@strelenka Tak my jsme měli svatbu malou, strohou bez zbytečných nesmyslů a taky dost narychlo. Představy jsem neměla vůbec žádné, protože jsem jednoduše neměla čas si něco vymýšlet. Zařizovala jsem fakt jen ty základní věci, ale i tak toho bylo hodně. Slevovat rozhodně nebylo z čeho, dokonce jsem neměla ani klasické svatební šaty. Takže k nevěstě, která se zabývá tím, kde sehnat balónky v barvě ženichových ponožek a toaleťák s monogramem jsem měla opravdu hodně daleko.
Potřebovala jsem pomoct v den svatby s nazdobením aut a odvozem nevěsty na obřad, s naservírováním občerstvení v místě obřadu a s vítáním hostů. Nemyslím si, že by to bylo něco nadstandartního, nebo něco, co bych mohla zvládnout sama.
Mne pripadaji vypovidajici reakce zakladatelky, ve kterych zminuje, ze jeji kamaradky nemaji rodiny ani pritele atd., jako ze vlastne nemaji co na praci... Uprimne - fakt by me nenapadlo mluvit o zivotech svych blizkych takhle.
@androz no a navíc pokud ani nemají partnery, tak jim toto řešení svatby spíš připomíná to, že k tomu mají fakt daleko a řešit takové věci jim prostě není blízké a nemůžou to chápat..osobně pro pomoc se svatbou využívám nedávno vdané kamarádky, nebo kámošky, které jsou zasnoubené, tudíž tomu přesně rozumí a chápou, čím procházíme:) svobodné holky, nebo ty, co nejsou tak urputné do plánování detailů bych vůbec nezapojovala...ne proto, že jsou míň kámošky než ty hodící se...vůbec ne..spíš jen proto, že chápu, že jim to nic říkat nebude a moc mi nepomůžou..pokud bych okolo sebe neměla žádnou, která tomu rozumí, tak bohužel...řešila bych sama:D
@targi Ahoj,mám to úplně stejně, všichni na vše kašlou, nikdo nemá čas. Ženicha opravdu některé věci nezajímají a s čím může s tím pomůže.. Mě už to vyčerpává, hlavně když se mi vše ruší a vše musím oblítávat a shánět nanovo.. svatba je vyčerpávající a stejnou depkou jsem trpěla ve čtvrtek. :/ Snad už je lépe :-)
No, pokud vás svatba tak vyčerpává, asi někde děláte chybu. Nikdy bych nedopustila, abych se hroutila pod tíhou příprav, i proto jsem svatbu zvolila velmi nenáročnou na plánování a malou co do počtu hostů. Pokud bych svatbu z jakéhokoliv důvodu musela mít velkou, zaplatila bych si koordinátorku. Nenapadlo by mě očekávat nějaké větší množství pomoci od přátel, než potvrzení výběru šatů a účast v den svatby. Ale asi záleží na zvycích, intenzitě vztahů s přáteli atd. Můj bratr se ženil hned po skončení VŠ, se spolužáky tvořili velmi úzký kruh a jeho svatba taktéž se spolužačkou byla hromadným dílem všech, ale když se další z party přátel brali později, tak už to tak samozřejmě neprobíhalo, nestýskali se už tak intenzivně a měli všichni své životy. Mně od mých přátel stači psychická podpora a vědomí, že při nějakém velikém problému budou stát při mě, ale neočekávám, že všeho nechaj a semknou se kolem mě, aby mě podpořili ve správném výběru barvy svatby. Takže asi tak.
Já nechápu, proč by měli všichi skákat kolem něčí svatby. My se hned na začátku shodli, že je to naše akce a naši přátelé jsou hosty, takže by mě ani nenapadlo jim vyčítat, že se neangažují...
Souhlas s vinetou a s androz, trošku nechápu, proč se hroutíte a všechno vás vyčerpává...chtěli jste se vdávat, mužové se chtěli ženit..a čekali jste co? že vám budou kamarádi pořád za zadkem a pomáhat? no bohužel, jejich svatba to není, vyčerpají se na té své...do svatby jste se pustili vy, ne oni..jediný od koho se skutečně čeká pomoc je svědek a rodiče (a to ještě když je poprosíte, nebo se sami nabídnou), nikdo jiný..je to vaše svatba. A tím vaše je myšlena nevěsta a ženich. Ne nevěsta, ženich a kamarádi. Snad je logicky jasné, že pokud nemáte koordinátorku a chcete velkou svatbu, tak to prostě bude opravdu hodně, hodně, hodně náročné. Jak psychicky, tak fyzicky a nevím jak ještě...Pokud nemám kolem sebe lidi, kteří by z nějakých důvodů odsunuli své životy, aby mi naplánovali veselku s mužem, kterou jsme si vymysleli my dva, tak udělám svatbu malou, na jakou stačím. Pokud nejsem psychicky zdatná a rozseká mně taková prkotina, jakože musím vlastní svatbu řešit sama...tak se vdám snad jen se svědky. Nevím jak vy holky, ale už když mě muž žádal jsme věděli, že chceme velkou svatbu a nebude to žádná sranda to všechno zařídit pro tolik lidí (ke dnešnímu dni 106 osob na oběd + přijdou další kamarádi večer).....osobně nechápu, jak někdo může plánovat svatbu a čekat, že mu budou ostatní pomáhat a nebo že to bude brnkačka to naplánovat... to vy se chcete brát a kamarády tam chcete pohostit :)
@alassia@vineta V případě touhy po velké svatbě bych ještě viděla řešení v ponechání si dlouhé doby na přípravu - třeba rok+...ale to je jen technický detail, který mě napadl.
Ještě bych ráda dodala, že je normální, že v průběhu života se přátelé vyselektují. Udivuje mne kolikrát, jaké vztahy lidé považují za přátelství. Také jsem samozřejmě při svých mezních životních situací zjistila, že pár lidí mi neskonale víc bere, než dává. Ale už se mnou jaksi nedošli ani k té svatbě. Teď mám přátel relativně málo, ale opravdových. Na nějaké kvazivztahy udržované ze slušnosti a z historie už dávno nemám čas.
Já bych negeneralizovala. Přátelé si pomáhají a tečka. Když byla moje kamarádka v situaci, že přišla o práci, pomáhala jsem jí najít novou, a taky to nebyla moje starost a můj život. A když se druhá kamarádka psychicky zhroutila po rozchodu, taky jsem s ní byla, protože to potřebovala. Jo, mohla jsem se na to dívat stylem - mám práci a snoubence, takže nerozumím tomu, co prožíváte, jsem jinde a dělejte, co umíte. Já dorazím, až bude všechno v pohodě.
Každý vnímáme svatbu a její přípravy jinak. Někdo si to užívá, protože ho baví vymýšlet, organizovat, vyrábět dekorace, plánovat, a na svatbu se celý život třese. Pak je jasné, že to asi nebude vnímat jako stres, ale bude si to užívat. A pro někoho je to jen životní krok, který přirozeně přišel, a je potřeba ho nějak zařídit, jedno jak, ale hlavně, aby to proběhlo bez problémů. Osobně by mě ani nenapadlo řešit barvu svatby, vzor ubrousků, svatební noviny nebo dekorace. Natož od někoho vyžadovat sdělení jeho názoru nebo pomoc s výběrem.
Ale myslím, že je nereálné, aby nevěsta v den svatby například sama vítala hosty, dávala jim vývazky, nebo dělala jakoukoliv činnost v době těsně před obřadem, kdy už má na sobě svatební šaty. A to je zkrátka chvíle, kdy potřebuje pomoc. A když nemá rodinu, pak ji čeká od nejbližších přátel.
Takže mentorování, že když si tohle člověk nezvládne zařídit sám, je neschopný, je v tomhle případě hodně mimo. Navíc pokud se nejedná o velkou načančanou svatbu, ale o malý civilní obřad.