Ahojky, s mým snoubencem jsme něco málo přes 11 měsíců, svatbu máme 6.8. , najednou mi to připadá moc brzy, ale na jednu stranu si říkám proč ne!!! co si o tom myslíte???
marinka: Se mnou to nikdo neplánoval. Asi nemám tolik kamarádů. NEbo jinak. Dřív jsem jich asi tolik neměla. Nikdo se nezapojoval. Ale aspoň mi do toho nikdo z nich nekecal. Kromě rodiny ovšem.
Můj švagr tenkrát řek, že je manžel blbej, proč to dělá...
Se mnou plánují tři kamarádky a sestra, která půjde za svědka.. U mě si rýpal hlavně děda, se kterým moc nevycházím. Nejdřív řekl, že si to do toho roku stejně ještě rozmyslíme, a že s takovu se moje mladší sestra (která mimochodem nemá přítele a nechce se vdávat dřív než za pět let) vdá dřív než já. A pak "zjistil", že je mi 22 a řekl, že už jsem stará baba a je nejvyšší čas, abych se vdala. Bylo to řečeno jako že z legrace, ale všichni v tom cítili ten ironický podtón a já se z toho zbrchávala ještě hodně dlouho..
marinka: Tak to ti věřim. Za mojí tchýní chodí moje pratchýně. Máma tchána a pořád si stěžuje, že Jára se měl věnovat studiu a ne se ženit, a že pro něj není pes a rodina dobrá zábava, že by měl sedět doma a opakovat si ve slovníku a podobně...
adua: Božínku, to je hrozný!! To mě vždycky vytočí, když si matka myslí, že ona ví nejlíp, co je pro jejího synáčka nejlepší. Pochopitelně to je vždycky úplný opak, než jak to vidí on. Moje budoucí tchýně je strašně hrdá na to, že má syna vysokoškoláka, všem se tím chlubí a on to samozřejmě nesnáší a nejradši by ten titul ani nikde neuváděl.. Nevím, co čeká ode mě, ale určitě nechce, abych dělala kariéru..
marinka: Jo, je to děs, a pak jí přej k narozeninám... :o(
Moje tchýně je stejná jako manžel, taky neřeší, aspoň se nám do ničeho neplete. Pro babku je inženýr a člověk, co pracuje ve státní správě nebo v bance ten nejlepší na světě. A to, že o titulech to není jí nezajímá.
Já se před ní musím hrozně přetvařovat, protože se občas dozvím, že pomlouvá mně, nebo někoho z rodiny. Ale na mě je vždy hrozně milá, tak se snažím být taky, i když mám strach, co pak na mě řekne, až odejdu.. Bojím se, jaké budeme mít vztahy po svatbě a i na samotnou svatbu jsem teda zvědavá, protože ona řekla příteli, že by byla nejraději, kdyby jí řekl až po svatbě, že je ženatý. Samozřejmě proto, aby nám nemusela finančně přispívat..
Nebojte, já se nedám :-)
U nás rodiče (moji i jeho) se svatbou víceméně počítali. Jen naši si nějak neuvědomili, že je to bude i něco stát. Návíc, když vdávaj jedinou dceru :-)
Ahoj budeme mit svatbu presne rok po tom co sme spolu zacali chodit. Ale znam ho asi 7 let i kdyz sem ho dlouho nevidela. Jediny kdo ma nejaky blby reci je muj otec. Ze se vsichni rozvadi a ze je brzo at si to rozmyslim. A uz me ty reci nebavi. Ostatni sou v pohode.
luciapl: ahoj, moje kamarádka měla svatbu teď v září a se ženichem slavili rok společného "chození" v říjnu, já znám svého snoubence taky už asi 2 nebo 3 roky, chodíme spolu rok a půl a na příští rok plánujeme taky svatbu, ani ne po roce chození jsme se zasnoubili na řeči o rozvodu si nehraju!!!! Rozvést se můžou lidi za rok, za dva ale třeba i za 20 let, takže myslím, že tohle vůbec není rozhodující! Tak se držte ;-)
Ahoj holky, když to tak tady pročítám, tak je mi hned lehčeji. Jsem na tom podobně, jako některý holky tady. S přítelem spolu budeme v březnu 2007 rovný rok. Prakticky od začátku našeho vztahu spolu bydlíme. Oba máme za sebou dlouholeté vztahy a i přes to bylo společné sžívání hororem pro nás oba. Ale zvládli jsme to a zvládáme. Oba už víme, že dlouholeté a hlavně přechozené vztahy nejsou to pravé ořechové (aspoˇň pro nás dva) Zásnubní prstýnek jsem dostala v srpnu a svatba bude 2.6.2007. Všichni jsou z toho celkem paf. Jde to rychle, ale já vím, že je to ten pravý. I když mě občas vytáčí do běla, i když jsme oba někdy unavení, protivní a náladoví, tak je nám spolu dobře. Za měsíc se stěhujeme do nového bytečku a tak si myslíme, že svatba je jen další postupný krok... Teda svatba bude jen v případě, pokud dřív nepřijde miminko.
Jana06 - to je přesně můj případ. Já mám za sebou taky dlouholetý vztah, pak rok svobody a teď jsem se svým přítelem něco málo přes rok a hend druhý den, co jsme se poznali se ke mě nastěhoval a už neodstěhoval :-). Po roce mě požádal o ruku, vysadila jsem prášky (po oboustrané dohodě) a s tímto partnerem se toho opravdu nebojím. Já říkám: Když se to má po... tak se to po.... a je jedno, jestli jsou spolu ti dva měsíc nebo 20 let. Postě jsem šťastná, je nám spolu dobře, mám v něm oporu a jistotu, tak co řešit. Trochu mě trápilo, co na to řeknou naši, ale mamka byla super, na to, když se ke mě hned nastěhovat řekla, že na co čekat když nám je spolu dobře a na svatbu taky. Takže naší svatbu plánujeme nekdy na dvěten 2007, ale nic zatím nezařizujeme, protože pokud se nám zadaří mimčo, tak to bude určitě dřív:-)
AHoj HOlky
tak se přidávám na stranu těch co jsou dle okolí hrrrrrrrrrrrrrr
Prožila jsem si 6 lety vztah na nic - přeitel nechtěl o svatbě slyšet, Odešla jsem za jiným který mě pro změnu terorizoval. Poté jsem strávila pár měsíců sama a potkala Jirku.
Seznámili jsme se letos v červnu - po týdnu u mě už skoro bydlel, v listopadu (včera oficialni) mne požádal o ruku a příští rok se budeme brát.
Oba jsme se dostali do stádia kdy už víme co chceme a víme že život je o kompromisech :-N
Mno a trochu ohledně rozvodu - mí drazí rodičové jsou spolu již 30 let, kdežto Jirka už je rozvedeny (neuvazena svatba ve 20) a jeho rodiče spolu nežijí.
Tak si vezměte co já poslouchám za hlody z okolí.
Mno ale co, jsme staří natolik abychom věděli co chceme a co děláme a na založení rodiny už je taky ten pravý čas. 8-)
nikita.. nic si z toho nedelej.. my taky po 3 mesicich meli jasno,ze se vezmeme..vpodstate nikdo nema pripominky, ze by po 6 mesicich byly zasnuby brzo.. proste to tak je a basta.. vime, ze je to to prave, takze na co cekat? v okoli jsem taky zazila dlouholete vztahy, ktere se po 6 letech rozesli a pak vztahy, kde spolu lidi bydleli do dvou mesicu a do roka se vzali..a klape to..Takze u nas to klapne taky... Vsem preju hodne stesti a odolne nervy proti tem, co se jim to nezamlouva :-D
ahojky, mě zkrachoval jeden vztah po 5,5 letech, nyní jsem s přítelem 5 let, a svatbu jsme odložili, jak to vypadá na neurčito a mám pocit, že se nezadržitelně blíží krach... proto můj názor je, že je mnohem lepší se vzít a mít děti, než se vztah stihne přechodit, pak na sobě ti dva mohou hledat "malicherný" chyby a mají moc času se na to soustředit... :-)
Holky v podstatě nemám nic proti hrrr svatbám :-D a rozhodně věřím, že i když se lidi vemou po pár měsících /třeba jako mí rodiče/, může jim to vydržet napořád. Ale nemohu souhlasit s tím, že se vztah může přechodit a proto je lepší se vzít hned. Vždyť když se přechodí vztah po př. 5-ti letech, tak by to asi bylo stetné, kdyby ti dva byli manželé, ne? Prostě by to taky neklapalo. SIce by se možná hned nerozvedli a snažili se manželství zlepšit, ale stejně by nebyli šťastní. Jen chci říct, že délka chození ať už krátce, či dlouho kvalitu manželství moc neovlivní. Jde přece vždy hlavně o vztah těch dvou a tom jak moc se oba snaží aby byli oba spokojení a klapalo jim to, ne?
Ahojky, mam za sebou nekolikalety vztah - 8 let, ten kluk si daval tolik nacas, ze jsme se brali po 7 letecha po roce rozvadeli....mirne receno paradox - manzelstvi bylo 7x kratsi nez cas, co jsme spolu chodili. Obetovala jsem mu krasne roky a najednou je vse fuc a jsi sama....je ti dost let na to, aby sis hledala lasku jako pubertak na discotece a cekala, jak se to casem vyvrbi....navic kde hledat, kdyz jsou v tomhle veku ti super kluci uz prebrani....ale nasla jsem, a je super....dal nas dohromady internet. Jsme sice oba starsi (i kdyz na to vzhledove nevypadame), a taky chytrejsi....vime, ze na kazdem vztahu se musi pracovat a mame oba radi tvrzeni, ze pokud jsme si souzeni, neni kam spechat, stejne nes to nemine....jen je legracni, ze jsme spolu mesic kamaradili a zacli spolu hned chodit a za dalsi mesic jsme se ksobe stehovali. ted jsme oslavili 3 roky, co jsme spolu, jsme jiz 3 mesice zasnoubeni, svatbu budeme mit v cervnu a predsvatebni pripravy jsou v plnem proudu. pracujeme na nich oba - on zarizuje veci kolem matriky a takove, pro ktere je potreba nekam dojet, ja si vybiram saticky, delam vyzdobu - bude originalni a bude nase - ma to dusi.....a dal pracujeme na tom, abychom si vychutnali nejen obdobi snoubenecke, lae i predmanzelske a nelitali 2 mesice pred svatbou jak silenci....povidame si o manzelstvi a o tom, co bude pak dal, o detech....proste snime, planujeme, ale vse s rozumem. Je to krasa. Jsem vazne stastna a myslim, ze je to vzdycky o lidech a ne o delce, kterou jste spolu chodili.
Jinak jeho rodice se znali pul roku, kdyz maminka otehotnela, narychlo se vzali, narodil se jim on a jsou spolu 30 let stastni a zamilovani jako tenkrat.....a zvladli vychovat 2 bajecne deti :-))) a jsou jiz babicka a dedecek....3 mesice :-). Tak se tesim, ze se po svatbe take pridame a budou mit k vnucce i vnuka :-). Ali
aali: tak to moc gratuluju, doufam, ze jsi moc moc stastna a ze spolu budete zit hezky az na veky :] proc by to nemohlo byt jak v pohadce, ze? :-) Ja si taky myslim, ze o delce vztahu to neni.. lide bud vi, ze je to ono, nebo to ono neni..zaruky nejsou nikde, ale kdyz se chce, vsechno jde.. , lide se jen musi naucit naslouchat jeden druhemu a hlavne o vecech mluvit.. :-)
Ja bych take pridal takovou rychloakci :-)
Dohromady jsme se dali na konci unora, 1. kvetna jsme se k sobe stehovali, v cervenci se zasnoubili a v cervnu bude svatba.
Trochu zajimave na tom je, ze nam moji rodice neveri. Kdyz jsem se odstehoval, tak rikali ze jsem do mesice doma. Mno a nejsem. Kdyz jsme na zacatku cervence oznamili zasnuby a datum svatby, tak tomu jeste na zacatku zari neverili.
já jsem další rychlík mezi Vámi - prvního manžela jsem si brala po dvouleté známosti, byli jsme 4 roky manželé, svého druhého manžela jsem poznala těsně po rozvodu a vzala jsem si ho po 9 měsících, takže devět měsíců po rozvodu - to je skoro jak těhotenství - z chození a poznávání se nám narodilo manželství :-D a zatím je zdravé a krásně roste
Jééé, to jsem ráda, že v tom nejsme sami. :-D Všichni okolo nás si klepou na čelo, že do toho jdeme takhle hr. Zvlášť potom, co trošku viděli do našeho vztahu a věděli, jak to s námi bylo a jak začátek našeho vztahu byl pro dost lidí bolestný. :-(
Holky a Zappo, všem přeji jen to nej aby to vyšlo....
Dovolila bych si taky přispět svým názorem ohledně vhodné délky vztahu při vstupu do manželství. Jsem přesvědčená,že je to především o povaze těch dvou...Někdo je od přírody divoch a do všeho se vrhá po hlavě,ale zároveň je většinou obrněn vůči pádům,rychle se otřepe a jde dále..A někdo druhý je spíš opatrný,všechno dlouho zvažuje,porovnává pro a proti,než se rozhodne udělat závažný krok.Také je to pochopitelně o pohledu každého na manželství..Pro někoho je to jen kus papíru a na rozvod je podvědomě stále připraven,pro jiného,třeba věřícího,přímo povinnost zůstat s dotyčným po zbytek života...tady pořádně zvažuje,s kým do toho praští..Já osobně jsem něco mezi,ale je fakt,že co se týče manželství,chtěla jsem mít alespoň pocit jistoty,proto jsem se svým snoubencem nejprve tři roky chodila,poté s ním zkusila rok žít,a teprve teď plánujeme svatbu.Samozřejmě to souvisí i s mým mladým věkem....ve třiceti bych asi pět let nečekala,hihi.Vše závisí na okolnostech,ale já bych v každém případě používala rozum,jelikož jak všichni víme,srdce je velmi nespolehlivé....Ale holky na druhé straně,když se to tak vezme,nejde o život,jde o ...víme co.Papa :-D
Myslím, že dokud nevezmete chlapa na vodu a do hor, nemáte šanci poznat, jaký je ve skutečnosti a jestli s ním chcete být nafurt. Ale to se dá stihnout nakonec i za čtrnáct dní :-p
Jesterko, urcite to neni brzy. my jsme meli svatbu 14.rijna 2006 a to jsme spolu byli rok a 2 mecice. bylo to uzasne a skvele. myslim, ze neni na co cekat. Nas vztah je jeste krasnejsi nez pred svatbou. Moc vam drzim pesti.
PS.Nervozita je bezna vec!!!
Pavca
Ahoj,
mi se brali po necelych dvou letech, ale bydlet jsme spolu zacli cca po 10 dnech znamosti. A po mesici jsme planovali ze se vezmem ale ne drive nez za rok (moje podminka). Jsme "trhla" ze, vetsinou zeny maji silet aby byly "pod cepcem". A kdyz jsme meli pred svatbou, taky jsem silela jestli mam nebo ne :)
Pokud vnitre vis, ze je to chlap na hodne dlouhaö tak si s tim nelam hlavu. Ja o tom byl presvedcena uz po par dnech znamosti.