Ahojky, s mým snoubencem jsme něco málo přes 11 měsíců, svatbu máme 6.8. , najednou mi to připadá moc brzy, ale na jednu stranu si říkám proč ne!!! co si o tom myslíte???
Mari, taky to nechapu. Mne kdyz rekl nekdo ze bude mit svatbu, vzdycky jsem byla nadsena a strasne mu to prala. I kdyz to bylo v dobe, kdy jsem si myslela, ze ja se nikdy vdavat nebudu :-) U spousty lidi je ale zavist silnejsi....ja uz mam vetsinu kamosek vdanych a od tech jsem zaznamenala jen nadsene reakce. Od jedne, ktera po svatbe touzi a jeji pritel nechce ani slyset (maji spolu 3 lete dite) uz to tak nadsene nebylo, mela reci ve stylu....zasnuby jeste nic neznamenaji a podobne. Nejvic mne to ale mrzi u mamy...ale to chce cas, ted shanime misto na obrad a docela se zajima a vyptava...obcas ale vidim, ze je z toho nesva
yenn: To je přesné, vždycky závidí jenom ti, kteří ještě nejsou vdaní nebo ženatí. Ti, kteří už mají po svatbě a jsou spokojení ti to vždy přejí.. Opravdu si z toho nesmíme nic dělat, je to náš život, náš vztah a naše svatba!!
Jo a to milacek nekde vyhrabal na internetu ze pokud je clovek z rozvedeneho manzelstvi tak ze ma o 50% větší šanci na rozvod nez clovek z nerozvedene rodiny a to ja mam mamku dvakrat rozvedenou... tak rikal ze se na 100% rozvedeme ;-)
Marinko, napadlo mne...komu vsemu o svatbe rikate,kdyz ji mate az za rok? Ja jen mamce rekla, ze jsme se zasnoubili a ze to chcem v kvetnu. Tatovi jsem ukazala zasnubni prstynek a on jen poznamenal, ze by mel zacit setrit, jinak nic :-) A ostatnim v rodine asi nic rikat nebudu.....ani o terminu ani miste...zda se mi to brzo.
Hehe, ja mam taky rozvedene rodice a milacek taky....no kdybych se mela ohlizet na tohle, tak se nevdam nikdy :-) Da se to i prevratit - deti z rozvedenych rodin se muzou poucit z chyb rodicu a urcite jim manzelstvi vyjde!!!
yenn: Já jsem z toho tak nadšená, že to teď říkám skoro všem, ale je fakt, že z rodiny to zase moc lidí neví, neví to ani babička s dědou a tety a strýcové. Spíš to říkám kamarádkám, u kterých vím, že z toho budou mít radost..
No to ja jsem rikala ze moje mamka mela jedno manzelstvi na deti a druhe z alkoholikem takze jsou obe stornovany a ja jsem rikala ze ja si zase dovedu vazit cloveka ktereho miluju a on mi to opetovava ;-)
yenn: To se rozkřikne jedna dvě, svatba je vždycky tak trochu senzace a lidi to šíří dál rychlostí blesku. Ptala jsem se tě ve vláknu Vsetín, jestli to máte zamluvené ve skanzenu nebo v té Čeladné..
Kalerat, já si teď neumím vůbec představit, co by se muselo stát, abychom se my dva někdy rozvedli. Já bych mu odpustila všechno.. Jedině by to musel chtít on, že by se třeba zamiloval do jiné.. Já jsem hrozná žárlivka a je to čím dál horší. Myslela jsem, že když budu mít prstýnek, že se to sklidní, ale houby!
Jeeee, to ja jsem si myslela taky, ze mne zarleni prejde, az budem zasnoubeni a ja budu stopro vedet,ze si mne chce vzit. Ale Ja jsem fakt strasna, az mam chvilema strach, ze bych tim svym zarlenim mohla vsechno pos...
Holky to já mám přítele už měsíc na chatě. Z toho týden jsme byli spolu. No a nežárlite. Ale dneska když jsme si volali, tak jsem říkala, že dnes večer něco mám. A on hned a co???
taky trochu žárlil, i když chlap to nepřizná. Jsem ráda, že nemám chorobného žárlivce.
To já právě taky.. On prohodí pár slov se splužačkou z gymplu, kterou 4 roky neviděl a já jsem pak hodinu naštvaná. Sice se to snažím potlačovat, ale on to vždycky pozná.
mně je 24 a příteli 26 a prostě jsme zjistili, že to oba chceme, že už nikoho nehledáme a je nám spolu dobře....jsme spolu 7 měsíců a po minulých vztazích jsme tak v pohodě, že nežárlíme...žárlivost je podle mě ukázka toho, že si dva lidi nevěří. My si věříme a hlavně věrnost není pilířem vztahu, vždyť chlapi jsou od přírody rozsévači a když to budou chtít udělat, tak to udělají,protože příroda volá....
marinka: Myslím, že na věku nezáleží. Moje matka se vdávala v osmnácti, byli spolu s otcem 23 let, než se rozvedli a já se vdávala ve 24 a myslím, že jsem mohla klidně ještě dřív. Teď je mi 27 a když se podívám zpátky, tak už tenkrát - měsíc po tom, co jsme spolu začali chodit, jsme oba věděli, že spolu zůstaneme celý život. A jsme splu šest a půl roku, nedávno jsme oslavili třetí výročí první svatby, a v srpnu oslavíme první výročí druhé svatby.
Ahoj holky! Tak s tímhle problémem zápolím dnes a denně. Je mi 20 a nastávajícímu 23. Jemu nikdo nic neříká a jen všichni přikyvují. Mně se ale každěj hned ptá, jestli jsem těhotná... A pak nemůžou pochopit, proč se vdávám, když nemusím. Jednoduše protože chci. Chci si ho vzít, protože ho miluju a on miluje mě. A když mě požádal o ruku, tak mu mám říct, že jo, ale až tak za tři roky protože pak to bude možná společensky přijatelné a já se vyhnu všem těm zvědavým očím a otazkám ???
Jsem ráda, že nejsem jediná dvacetiletá nevěsta :-)
bludicka: Ahoj, tak to jsem měla stejný problém, všichni se mi nejdřív podívali na břicho a pak se zeptali, jestli se musim vdávat. A když jsem řekla, že ne, že chci, tak jen kroutili hlavou.
Nezáleží přece na tom, jak to vidí ostatní. :o) Takže hlavu vzhůru. :-D
Zdaleka nejsi. Take jsem byla mile prekvapena, ze nejsem jediny blazen co si podle okoli nici zivot uz v 19ti :-) Sice jsem nikdy nevedela, jestli je to ten pravy nebo levy nebo jestli nam to spolu vydrzi nebo jestli ho miluju, ale proste je to super clovek a vim, ze jedine on by to se mnou mohl dokazat vydrzet cely zivot :-D Kazdy vztah je o toleranci a ucte, a jako nikde nic neni zadarmo, musi se i o vztah pecovat a udrzovat ho. Podle me je uplne jedno, ze jsme od sebe 13 let. Jedine na cem zalezi je, jak se k sobe budeme chovat a jak moc nam na tom vztahu bude zalezet. A potom uz je temer vyhrano :)
Tak to nás si spíš dělají kamarádi legraci, jestli za rok přijedeme na chatu s mimčem apod... jinak to nikdo přímo s námi neřeší, i když možná bez nás ano ;-) Je nám oběma 25 a malé chceme tak za 2 roky, teď ještě ne.
Tak to já jsem prošla zkouškou ohněm :-) Týden na to, co jsem kolegyním oznámila, še se budu vdávat jsme spolu vyrazily na tah. V restauraci si všechny sedly proti mě a začaly... proč to dělám, ať to nedělám, že nevím co dělám, budu litovat...atd. Strašně mě to mrzelo. Považovala jsem je za kamarádky a myslela jsem si, že se budou radovat se mnou :-( Je to jejich názor a já jim ho neberu, ale dělat takový tlaky?! Možná to bude tím, že jedna je bez přítele, druhá nešťastně vdaná a třetí považuje svatbu za pohřeb ;-)
Jasně, nedovol ostatním, aby ti zkazili tvoje štěstíčko. Já nestačím zírat, jak se někteří kamarádi chovají, protože já jsem zaznamenala od přátel jen samé nadšené reakce. Všechny kamarádky jásaly a plánují se mnou a dokonce ani kámoše od přítele nemají blbé řeči. To spíš u nás dost podivně regovali někteří členové rodiny, ale s tím jsem počítala..