Ahoj holky, pro odlehčení od všech těch příjemných starostí zakládám nové téma - Jak jste se seznámili?
My celkem klasika (aspoň myslím, ale třeba se pletu) - potkali jsme se na diskotéce.
Znali jsme se už dlouho, ale moc jsme se spolu nebavili a nevídali se. Pak jsme si zmizeli z očí úplně, tak 8 let jsme se neviděli. Pak přišla ta osudná diskotéka, na kterou se mi nechtělo, ale šla jsem. Tam jsme na sebe narazili, pěkně si pokecali a šli jsme každý domů. Po týdnu jsme se potkali znovu, znovu jsme si pěkně pokecali a pak přeskočila jiskřička, protože jsme se chtěli vidět víc a víc.. :-)
My jsme se seznámili v ústavu pro mentálně postižené :-D . Teda moje i jeho maminka tam pracují, takže se na nás domluvily a jednoho dne jsme se tam "náhodou" potkali a bylo to. :-)
ahoj, my jsme se seznamili v prvaku na stredni na nemcine(pro neho to byl uz druhy prvak, pro me prvni-spatne volby v devitce pro oba). byla plna trida kluku a ja se jich doslova bala. a navic jsem mela kluka a byla jsem z neho uplne vedle, takze me muj soucasnej milacek nejak nerozhodil. ale libilo se mi jak je prastenej, ale nic vic. pak sem prestoupila na jinou skolu, taky do prvaku. a kdyz jsem byla ve druhaku, on delal ve stejnem meste, kam sem chodila do skoly, autoskolu. jednou sme spolu jeli domu, ale zase nic vic nez pokec. ale to uz sem si nadavala, ze sem si nerekla alespon o cislo. ale nejspis sem se mu nelibila. no a rok na to sem brouzdala po libimseti.cz a hledala znamy lidi a zaujala me fotka kluka, ktery jen v kratasech bezi po trave. tak sem na neho klikla a poznala sem toho davnyho spoluzaka... napsala sem mu vzkaz a pak prijel na carodejnice na jednu akci, kam sem mu dala kontakt, ze to tam je dobry. prijel, ale ja tam mela kamarady a on tam taky vzal kamose... jen sme rozebirali prvak, nenavidenou nemcinu a to vse prokladali rumem. ale byl vic stydlivej nez ja, takze nic nebylo (ale chtela sem)... pak sme si psali a ja ho pozvala k nam na fotbal, hrali moji kamosi proti lidem od neho z mestecka (byla to jen zaminka. nejdulezitejsi bylo, aby prijel). nebudu to protahovat, prijel a zpatky vlakem sme uz odjizdeli ruku v ruce. po nekolika dnech mi rekl, ze sem se mu v prvaku libila, ale ze nechtel chodit s holkou ze skoly... a navic sme se oba desne bali, ze ten druhej na sjednane misto neprijede. jo a jeste jedna perlicka! oba sme se narodili ve stejne porodnici, akorat o rok pozdeji a navic mame koncovku rodneho cisla oba stejnou(krasne se to pamatuje) a taky milujeme snih!... a takhle by se dalo pokracovat! snad sem vas moc neunavila! 8-)
My jsme se seznámili v roce 2004. Zasedala jsem tehdy ve volební komisi v KD. On šel volit, ale úplně k jinému stolu a k našemu stolu přišel jen na pokec za kamarádem, který byl předsedou komise. Já jsem si všimla jenom jeho oranžovo-černé bundy......Pak se někam vzdálili, občas jsme na sebe koukli, ale toť vše a pak když odešel, tak jsem na něj už ani nevzpomněla. Když mě pak ten předseda vezl autem domů, tak se mě zeptal, jestli bych mu nedala telefonní číslo, prý pro toho kamaráda, jak za ním byl odpoledne na pokec....no tak jsem se zeptala, kolik mu je (což mě v první chvíli maličko zarazilo, byl o dost starší, ale během pár vteřin jsem nad tím mávla rukou), odkud je, jak se jmenuje...:-D no výslech :-D a on mi ještě ten den volal, pozval mě na kafe...já v tu dobu měla 2. rokem přítele....ale pochopila jsem, že Pavel (jak se mi představil do telefonu) je ten pravý, začali jsme se stýkat velmi často, na své narozky, které se konaly za měsíc od našeho seznámení, mě pozval na večeři a bylo jasno :) a od 2.6. jsme manželé a na naše seznámení moc ráda vzpomínám.... :-D
My jsme se seznamili v prazske mestske hromadne doprave.... jezdili jsme spolu kazde rano autobusem do prace a koukali po sobe.... jednou jsme se potkali v autobuse v noci, ja jela z kina a on z hospody. Pod rouskou noci mel asi vic odvahy a tak me oslovil, kecali jsme spolu az do pulnoci a pozval me na dalsi den na obed...... no a uz to bylo x-)
Po pul roce vztahu jsem mu rekla, ze za dva roky se chci vdavat (20.07.2007) a at si s tim poradi jak chce... koukal na me jako blazen.... no a za dva roky a jeden den jsem se opravdu vdavala. Takze si poradil :-D
Ahoj, seznámili jsme se někdy v září 1986 ve školce...možná někde při dělání báboviček :) Pak jsme spolu chodili na ZŠ a na gymplu jsem bbyla s klukama docela zadobře, ale byla sem malá, brýlatá,..., brali mě jako dobrou kamarádku,která vydrží jejich smysl pro humor )někdy docela drsný), ..., brali mě jako spíš kluka, jako holku se o mě nezajímali. Havně můj Martin s kamarádem Fandou si ze mě pořád dělali srandu kvůli velkým kostěným brýlím...No ale znáte to, co se škádlívá....Pak přišla maturita a každý jsme šli na druhý konec republiky na VŠ a na prvním sraze se Martin vyjádřil, že by se mnou chtěl chodit. Je to můj první kluk (teď už tedy 27 letý chlap) a já také jeho první. O ruku mě požádal letos v květnu, a 6.6.2008 (8.8.2008 už měli plno:( ) budem svoji. Po 9 letech chození a 4 bydlení spolu. A za svědka nám jde samozřejmě býv.spolužák Fanda, který mě na gymplu nazýval "Moucha tse-tse" (kvůli brýlím a docela vyvinutému poprsí)...
ahoj, my jsme se seznamili diky nasi nemoci a to astma a alergie.kdyz jsem byla na zakladni skole v 5. tride tak zdravotni pojistovna nabizela pro tyto deti zajezd do recka.byly tam decka z cele republiky a mimo jine i muj manzel :-D cele dva tydny jsme prozivali nasi veeelkou lasku(me bylo 10 a jemu 11 let :-N ) no a na konci jsme si vymenily adresy a tak jsme si roky dopisovali spis jako kamaradi no a toma po 7 letem dopisovani napadlo, ze by se za mnou mohl vydat(to bylo v rijnu pred sedmi lety na podzimni prazdniny) no a od te doby jsme jen a jen spolu...sice jsme na sebe museli 3 roky cekat a videli jsme se jen o vikendu a to ne o kazdym, protoze jizdenka pres celou republiku byla pro nas tehdy studenty nehorazne draha, ale cekani se vyplatilo a po moji maturite se k nam Tom prestehoval na moravu a uz 4 roky spolu bydlime, od brezna jsme manzele a ja jsem neskonale stastna, ze v dobe kdy kamaradky byly se svyma klukama kazdy den a ja jim jen tise zavidela, jsem ani na minutu nevahala na Toma cekat a i pres to, ze jsme se nevidali tak casto jsem rada, ze jsme ted uz stale spolu x-)
Když už je řeč o školách a školkách, přidám se také:-) Za naše seznámení může "oblíbená" matematika. Já jí teda vždy milovala. Oba jsme chodili na vysokou školu - ekonomku, a občas sme se potkali, někdy pozdravili někdy ne. Ale ve 3. ročníku, když se dělala velká souhrnná zkouška jsme byli spolu na zkoušce. Já matiku udělala za jedna, ale on už na druhý pokus ne. Po zkoušce se šlo hromadně na pivko, kde si ke mně přisedl a chtěl, abych mu nějaké příklady vysvětlila. Vymněnili jsme si čísla a icq. Psali jsme si... Svůj poslední termín si na zkoušku stanovil po prázdninách, takže se mi asi v půlce prázdnin ozval, jestli bych k němu nepřijela a neprobrala s ním matiku. Nikdo mě nemusel dlouho přemlouvat, protože se mi líbil a já jemu taky ( to jsem se ale odzvěděla až později).
Bydlel skoro 200 km ode mě. Přijela jsem k němu a přiznám se, že čas jsme netrávili pouze na matikou:-) a od té doby k sobě jezdíme pořád... a matika je náš oblíbený předmět...
Mamameeja - to mi trochu připomíná mého manžela. Já jsem doučovala před maturitou svoje 4 spolužáky matiku a fyziku pro přijímačky na VŠ a jedním z nich byl manžel. A každý se divil, proč na to doučování chodí, když je chytrý dost, že to nepotřebuje, no po pár měsících jsme spolu začali chodit, možná už tenkrát mu o tu matiku nešlo...jsem se ho na to vlastně nikdy neptala, proč na to doučování chodil :-D Takže matice a manželství třikrát Zdar! ;-)
tak to je dobře, že nejsem jediná, obávala jsem se, že až si to někdo přečte, bude si klepat na čelo:-)))) i když je fakt, že kdyby mě někdo před 20ti lety řekl, jak se s budoucím manželem seznámím, tak ybych si klepala na čelo:-)))) ale jak říkáš (píšeš) Matice a lásce Zdar :-)
My jsme se seznámili přes kamarádku, celá banda jsme byli na pivečku. Přítel si mě všiml už před rokem, ale já ho nějak nezaregistrovala, pak jsme se neviděli v další hospodě asi po roce jsme se zase sešli a já se zamilovala, na druhý pohled :-)
Jednoho krásného dne 8.2.2006 mě kámoška ukecala abych s ní a jejím přítelem vyrazila na chatu(žila jsem v té době s ex,ale měli jsme velké problémy).Moc se mi nechtělo,ale nakonec jsem jela.Kámošky přítel tam pozval zase svého nejlepšího kamaráda :-) Docela se mi líbil,ale zdál se mi drsný,namachrovaný a pěkný ku..... :-p
Tak jsme popíjeli,bavili se a nakonec jsem mu čáááástěčně podlehla :-N Druhý den jsme jeli domů a on dělal jakoby nic,ale už večer mi napsal,pak bylo první rande,druhé,,po týdnu naše poprvé.Ihned jsem si zbalila tašky,ukončila nefungující vztah a šla bydlet k babče.Bydlíme spolu od listopadu a 8.8.08 jsme se vzali..ty osmičky jsou nám osudové,v den naší svatby jsme spolu byli přesně 2,5roku.Jen ještě dodám,že z předešlého vztahu mám syna(budou mu 4).Můj ex se o něj nezajímá a manžel ho miluje,pro syna je to jediný tatínek na světě,zbožňují se,milují se a já miluju je.Říkám že je to osud..... x-)
Ja som sa s mojim miláčikom zoznámila tak, že som si k nemu prisadla v autobuse lebo pán vodič povedal že sa môžem voziť, ale musím sedieť... slovo dalo slovo a už som si neodsadla a sme spolu skoro 3roky, najskôr spoločné rozhovory,drinky,potom aj rána.Minulý rok spoločná dovolenka s celou jeho rodinou a dnes spoločný dom.
my jsme jeli se souborem do Řecka (sháněli nahonem nějaké muzikanty, tak jsme byli provizorně poskládaná muzika).paradox je, že jsem tam začala chodit s úplně někým jiným :-D a on byl tehdy ve fázi rozpadu jeho bývalého vztahu... 8-)
@micipsa my taky ne, a to jsme se pořád míjeli, já bydlela kousek od něj, chatu kousek od sebe ale spojil nás až všemocný internet :-D v dnešní uspěchané době, kdy člověk tráví celé dny v práci, pak se jednou za čas odkulí někam posedět to prostě moc nejde. Nebo alespoň mě ne :-) tak ti taky gratuluji k výbornému chlapovi :-)
Ahojky tak my jsme se seznámili na interntu na www.lidé.cz :-) oba dva jsem byli bez partneru,oba dva jsme tam meli profil a oba dva jsme tam měli že nehledáme nic :-)Dobrý ne?Ale jedoho dne se to ve mě nák zlomilo a zadala jsem,že hledám vážnej vztah.A pak se to stalo :-) napsal mi,začeli jsme si psát a zjištovat že máme strašně moc věcí společného.Tak jsme šli na 1 rande...tenkrát na kávu do jedné restaurace...jela jsem za....:-) vlakem,dělilo nás 70 km :-)Na druhé rande jsme jeli do bazénu :-) dobrej tah tenkrát...musel jsi mě prohlídnout :-) pak následovalo 3 rande :-) víkend u něj doma...byla jsem nervozní jak malá holka :-)Každé 2 nebo 3 dny jsem k němu jezdila vlakem 70 km a zustávala vždy na pár dní..jelikož jsem pracovala krátkej a dlouhej týden ,tak to šlo :-) no a za 8 měsícu jsem opustila byt,své rodné město,veškerou rodinu a šla bydlet k němu :-) byla jsem s ním štastná,ale bylo mi tady taky smutno...najednou jsem tu neměla nikoho z rodiny.Po roce chození následovala žádost o roku a za dva roky od zasnoubení jsme se vzali :-)Muj manžel je pro mě ten nejužasnější človíček na celém světě :-) Takže jsme se vzali po 3 letech chození,ale je fakt že si myslím že jsme se poznali dost a že víme co od sebe mužeme čekat.Ted jsme už jako manželé štasnější ještě víc než dřív a k uplnému štestí nám chybí už jen miminko :-) no snad se brzo povede :-)
Ahoj, já se taky přidávám do klubu lásky přes internet :-) Já jsem nikdy na seznámení přes internet nevěřila,ale měla jsem kolem sebe dost kamarádek, které své přítele poznaly přes internet, tak jsem to jen tak zkusila ( myslím,že to byla seznamka.cz), ale ani ve snu mě nenapadlo,že to opravdu vyjde. Bylo to někdy před Vánoci 2009, pár odpovědí přišlo,ale mezi nimi byla i ta od mého nynějšího manžela, hned jsme si padli do noty, psali jsme si dlouhé maily a později i sms,zval mě na Silvestra do Brna ( tam jsme oba studovali VŠ), ale mně se nechtělo to slavit s nikým cizím, tak jsme to nechali na leden, pár dní po mých narozeninách. Bylo to naprosto úžasné, sešli jsme se někdy v 16h a šli na procházku do parku, pak na večeři a doteď si oba pamatujeme,jak jsme uvažovali,jestli si máme tu třetí flašku vína dát taky nebo ne :-) přišla jsem domů ve 2 ráno a už tehdy jsme oba věděli,že z toho bude něco víc. Po třech týdnech jsem se k němu nastěhovala, zásnuby přišly po 4měsících a svatba byla letos po 2,5letech společného života. Je to můj poklad, miluju ho z celého srdce a jsem moc šťastná,že ho mám :-) :-) :-)
Ahoj, my se seznámili už ve školce, pak spolu prošli celou základku, za trest jsme spolu chvíli i seděli. V 15 jsem ho chtěla já, ale on koukal po starších, v 18 mě chtěl on, ale pro změnu jsem po starších koukala já. I když se to nepovedlo, zůstali jsme přátelé. Na třídním srazu po 10 letech jsme spolu tančili a smáli jsme se tomu, že se v 50 kvůli sobě budeme rozvádět a důchodovým věkem proplujeme ruku v ruce.
Jenže osud tomu chtěl jinak. I když jsem žila v Praze, začali jsme se náhodou potkávat víc a víc. Já se rozešla s tehdejším přítelem a jeho vztah prý taky nebyl to, co by si představoval, takže po 4 měsících náhodných setkání jsme spolu vyrazili na první rande. Po půl roce se za mnou přestěhoval do Prahy, po dalším roce a čtvrt přišli zásnuby a po dalším roce a půl jsme se vzali. Miluji ho a jsem šťastná, že nám naše dětská, puberťácká láska takhle vyšla. A pevně věřím, že brzy nás bude o jednoho, dva, tři víc ;-)
My jsme se seznámili celkem neoriginálně v práci. Respektive - nastoupila jsem do nové práce, můj drahý mě tam někde zahlídl (já si ho z toho začátku nepamatuju, vůbec jsem ho nezaregistrovala) a pak si drzounek :-) zjistil, že bydlím ve služebním bytě (tak jako on) a zjistil si tam číslo na pevnou linku od vrátného. Nutno dodat, že mi 30.12. toho roku zemřela babička, z toho důvodu jsem na Silvestra seděla sama doma - a on se ke mě pozval :-D Byl to nádherný Silvestr s lahví vína a několika filmy. Odešel asi v 5 ráno (takhle dlouho jsem na Silvestra nikdy vzhůru nebyla). Pár dalších schůzek a bylo to. Letos to budou 3 roky...
@agi87 tak my měli úplně jiné zájmy a známé a nic blízko sebe :-) Tak já se třeba mohla seznámit i v práci,ale nikdo mě tam nezaujal a pak jsem si po pár skeničkách vína řekla nu což a podala si inzerát...no a super :-D
@micipsa mě do toho inzerátu dokopla kamarádka v seznamkách zběhlá :-D a vůbec jsem tomu nevěřila, protože ty začátky byly dost krušný, říkala jsem si, že mě se prostě nemůže ozvat nikdo normální :-D no a hele :-D a ted jsem opravdu ráda, že jsem se dokopat nechala :-)
Poprvé ve svých 20 letech jsem šla s kamarádkou na zábavu,tam se seznámila s mým manželem.Po týdnu okoukávání jsme spolu začali bydlet a od té doby jsme spolu.A máme spolu dvě dětičky :-) x-)
@micipsa no právě, přišlo docela dost mailů co si vzpomínám ale ani jeden normální..Fakt jsem to chtěla vzdát a pak najednou... :-) říkala jsem si, jestli někdo na takové maily co mi chodily může vůbec odepsat :-D