Jak jste se seznámili?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, pro odlehčení od všech těch příjemných starostí zakládám nové téma - Jak jste se seznámili? My celkem klasika (aspoň myslím, ale třeba se pletu) - potkali jsme se na diskotéce. Znali jsme se už dlouho, ale moc jsme se spolu nebavili a nevídali se. Pak jsme si zmizeli z očí úplně, tak 8 let jsme se neviděli. Pak přišla ta osudná diskotéka, na kterou se mi nechtělo, ale šla jsem. Tam jsme na sebe narazili, pěkně si pokecali a šli jsme každý domů. Po týdnu jsme se potkali znovu, znovu jsme si pěkně pokecali a pak přeskočila jiskřička, protože jsme se chtěli vidět víc a víc.. :-)
Odpovědět
Ahoj, tohle téma je opravdu super a vaše příběhy taky. My jsme se seznámili také díky internetu. Bylo mi 17 a rozešla jsem se takovým hloupým klukem.Byla jsem dva měsíce sama, naštvaná na všechny chlapy a pak jsem si podala inzerát. Napsali mi takoví divní kluci, jen tři byli příjemní a poslední mail mi poslal můj miláček. Na začátku jsem si řekla, že se seznámím s těmi třemi, ale nakonec jsem si dala rande jen s tím jedním.Na první schůzce se mi vůbec nelíbil - velký nos, blbé oblečení. ALe přece jsem vědela, nějaký šestý smysl, že spolu budeme navždy. Dneska jsme spolu 5 let, už po 14ti dnes chození jsme si naplánovali svatbu, děti atd. a drží nám to dodnes. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, já se přidám taky se svou troškou do mlýna. Já jsem byla v sedmnácti zamilovaná, spíš puberťácky zabouchlá do jednoho kluka, kterého chtěli všechny holky z okolí, on to tak nějak pořád střídal a já za ním pořád lezla. Dneska už vím, že to je pěknej bl..c. S jeho partou začal chodit ten můj brouček, který se mě a mých dvou kámošek tenkrát dá se říct ujal, no prostě, když nás nechtěl ten náš oblíbenec, tak nás pozval na vínko, abysme tam prý neseděli tak sami. No a potom jsme s ním my tři vyrazili nejdřív do kavárny, kde se nám svěřoval, že se právě rozešel s holkou po 4leté známosti a že je nešťastný...No a další den jsme šli na diskotéku a tam už se bavil jenom se mnou a pak si mě odtud odvedl, že mě doprovodí domů a po cestě už to bylo jasný :-) Druhý den už sme se sešli jenom my dva, automaticky jsme si dali pusu a vedli se za ruku a to už bylo ono :-) A od tý doby uplynulo 7 let a teď nás čeká svatba a pak možná i miminko :-D To je ale dlouhý román ;-) Nějak jsem se rozepsala, vzpomínky jsou to krásný... 8-)
Odpovědět
My jsme se s mým skoromanželem seznámili, když jsme šli na "rande naslepo" - háček je v tom, že to nebylo naše rande :-D Moje kamarádka a Tomášův kamarád si domluvili rande a jelikož nechtěli jít sami, tak si s sebou vzali svoje kamarády - kamarádka si vzala s sebou mě a kamarád si vzal s sebou mého nastávajícího :-) Já jsem v té době vztah žádný neměla, ani jsem nijak po žádném neprahla a můj nastávající vztah měl, ale moc mu neklapal. Prostě jsme si chtěli jenom vyrazit a poznat nové lidi.Takže jsme si všichni vyšli na kafčo a pak na biliárd a takto jsme se scházeli ještě nějakou dobu, než kamarádka zjistila, že Tomův kamarád není přesně ten typ chlapa, který si představovala (tenkrát si hrál na frajírka, chodil do posilovny a myslel si, že po něm letí všechny ženský světa - teď už ho znám dlouho a vím, že takový vůbec není..) a tak jsme se dál scházeli jenom my dva s Tomášem - jen jako kamarádi.Oba jsme trochu upovídaní, tak jsme se spolu nenudili, a rozebírali jsme všechno možné. Mě se můj skoromanžílek líbil i vzhledově od samého začátku, ale nechtěla jsem mu kazit jeho vztah (který byl stejně v rozpadu), takže jsem čekala, až mi dá on nějaký náznak, že už pro něj znamenám víc než jenom dobrá kamarádka na pokec - mezitím jsem měla i já pár týdenních "vztahů", ale ON mi pořád ležel v hlavě a hlavně v srdci. No a nakonec to dopadlo tak, že jsme se jednoho takového upovídaného večera na sebe prostě vrhli a po 4 letém společném žití se budeme v září brát :-)
Odpovědět
Tak už jsem to všechno zdárně přečetla ataky se přidám:-) My jsme se s mým teď už manželem seznámili v práci. On byl můj nadřízený a fakt jsem ho neměla ráda - hrozně prudil. ;-) Časem, když jsme i sostatními kolegy chodily po práci do hospůdky, jsme jezdili spolu domů - bydleli jsme stejným směrem. Pak se z nás stali dobří kamarádi - to trvalo asi 2 roky - on měl vážnou známost.A na jedné slezině se to nějak zvrhlo - začali jsme se líbat, ale jinak nic - no a asi za 14 dní jsme spolu začali chodit. A teď jsme spolu už 7 let 3 měsíce.
Odpovědět
Profilova fotka
Kajas, s nadřízeným, to mě zajímá :-D Pořád je to tvůj nadřízený???
Odpovědět
Mě to také zajímá! :-)
Odpovědět
Už dávno ne. Tři roky jsme spolu ještě pracovyli, ale byl to boj :-) Jeho pak poslali na jinou pobočku a já už dva roky pracuju úplně někde jinde. Momentálně já stále v Praze a on je opět služebně už přes rok 100 km od prahy.
Odpovědět
Profilova fotka
Omlouvam se za roman. Pro ty, kterym se to nechce cist cele: Seznamili jsme se pres ICQ pred 3.5 lety. U nas to tedy zadna laska na prvni pohled rozhodne nebyla. Ani na druhy, na treti.. teda z me strany. V te dobe jsem byla silene zamilovana do kluka pres ICQ, byl to kolega z prace meho brachy. Parkrat jsme se videli, zamilovani jsme byli oba, ale on uz nekolik let chodil s jinou. Jednou, kdyz jsem zase cekala, az se pripoji, hledala jsem z nudy nekoho z meho mesta na pokec. Jediny online byl nejaky 38lety starsi "pan". Me bylo v te dobe 15. Zacali jsme si povidat, zjistila jsem, ze je silne na mladsi, ma pritelkyni o 13 let mladsi, atd. Byla s nim sranda, tak jsme se sesli. Nebyla jsem zrovna jeho typ, ale jednou mi poslal kontakt na sveho kamarada. Ja do te doby vubec nevedela, co to ten "kmochy" je. Jestli to je jeho pes, hasicsky auto nebo nejaky clovek, protoze o nem schvalne mluvil hrozne neurcite. Kmochy byl uz asi dva roky sam, o 13 let starsi nez ja a chtel me videt. V te dobe jsem byla uz hodne nastvana na tu svoji lasku, ze se vubec nesnazi neco s nasim "vztahem" delat, ze jsem se chtela za kazdou cenu dat dohromady s nekym jinym a zapomenout. To "uz" mi bylo 16. To prisel cas na Kmochyho. Pakrat me nekam pozval a jednou jsme si udelali vylet az na Kozakov, coz je odtud docela slusna cesta, ale nevedeli jsme kam jinam vyrazit. Akorad jsme tam stihli zapad slunce a jeli domu. Druhy den me vytahl na Marianskou vyhlidku. Vyplahocili jsme se nahoru, divali do krajiny a potom se me zeptal, na co myslim. Vubec jsem nevedela na cem jsem, rikala jsem si, ze chce byt asi kamarad nebo si se mnou jenom tak hraje, nechapala jsem, proc me zve o tolik starsi chlap na vylety. Tak jsem se odhodlala a rekla desnou lez: "Na tebe". Polibil me a od te doby spolu chodime :-) Libali jsme se celou cestu dolu, ale ja spis ze zvedavosti nez z nejakeho citu. Ctyri mesice na to jsem dosla k rozhodnuti, ze on je ten, kdo smi byt prvni. O trictvrte roku pozdeji jsem dosla k rozhodnuti, ze nechci travit vikendy po rodicich a dostal ultimatum, ze musi sehnat byt. Na treti vyroci me pozadal o ruku a ja vedela, ze lepsiho cloveka na svete nenajdu a ze jedine on ma vsechno, aby se mnou dokazal vydrzet az do konce zivota :-)
Odpovědět
ene: Hezkýýýý :-D
Odpovědět
Ten můj když jsme se poznali bydlel ještě u své přítelkyně (se kterou už nechodil) takže jsem si ho navíc nastěhovala asi po 3 týdnech domu. Jsem moc žárlivá na to aby ten "můj" sdílel byt se sokyní... Docela jsem se bála jak nám to bude po tak krátké době klapat, ale je to super dodnes..
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, nezbývá mi než se taky přidat :) My jsme se seznámili v práci před pánskými záchody :-D Měla jsem čerstvě po škole, rok jsem byla sama a právě jsem nastupovala na roční stáž, protože nikde nebyla práce... Obcházela jsem s vedoucí všechny kolegy a seznamovala se s nimi, až jsme právě před těmi osudovými záchody potkaly jednoho mooc pěknýho chlapa ;-) Hned jsme si padli do oka, vedoucí nenapadlo nic jinýho, než že mě posadí k němu do kanceláře, protože pro mě zrovna nebyla práce. Tak jsem mu aspoň vařila kafíčko..no a po týdnu už jsme byli spolu :-) Po půl roce jsem se nastěhovala k jeho rodičům, za rok půl jsme se přestěhovali do našeho bytečku a teď v sobotu budeme slavit týdenní výročí. Do teď mi ale vyčítá, že se tenkrát kvůli mě ani nestihnul vyčůrat :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ene, moc krásnej román :-) Taky se přidám :-) Nás seznámila moje spolužačka ze školy. Tenkrát jsem byla uní v práci, dělala kdysi recepční na jendnom hotelu a měla noční, na těch nočních bylo vcelku zvykem, že se kecalo a popíjelo, tak jsme tam taky jednou takhle trávila noc. A došlo nám pití, tak jsem ty kamošce řekla ať zavolá tomu pěknýmu kamarádovi, kterej tam taky pracoval aby nám přivezl víno, no jo, jenže zrovna ten pěknej nemohl a přijel s vínem můj současný manžel. Vůbec se mi nelíbil :-) říkala jsem o něm, že je ošklivej ani se mi nezdál býti sympatický, ale i přesto jsem si s ním v opilosti tenkrát vyměnila číslo telefonu, neboť mi ta moje spolužačka říkala, že skládá básnicky, tak jsem mu říkala, až nějakou složí ať mi ji pošle a věřete nebo ne posílal mi je takhle přes čtvrt roku a já jsem ani na jednu nezreagovala až jednou poslal zprávu, zda bychom nemohli zajít někdy na kávu - na to jsem už odpověděla, že někdy snad ano. To "někdy" nastalo asi za 14 dnů, a to bylo přesně 27.12.2000, kdy jsem mu psala, jestli má čas ať za mnou přijede, bydlel tenkrát v Praze a já v Berouně, tak za mnou přijel a když jsme si dali to kafe a povídali jsme si tak jsem na jednou zjistila, že není zas tak hroznej, jak jsem si ho zapamatovala z prvního setkání. Po tom kaficku me odvezl domu a zeptal se me jestli me muze nekdy pozvat na veceri, svolila jsem a tak jsem šli hned druhý den a od té doby jsme spolu. Asi po měsici chození a přespávání u nej jsem se tak nějak pozvna k nemu nastehovala, takže spolu žijeme témeř bez par dnu od zacatku našeho vztahu. A tak jsme po 4,5 letech zlegalizovali svůj vztah. Taktéž se omlouvam za roman.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Tak ta vase kava se uskutecnila presne ve dne, kdy uz jsem byla cela nadrzena na svoje patnacte narozeniny, ktere jsem mela den pote :-D Jinak musim dodat, ze dodnes nechapeme, proc Kmochyho nasi nezastrelili hned na zacatku, kdyz jim zacal krast dceru :-D To byla vzdycky uzasna rande, kdy prijel v sest vecer z prace, sedl do auta, prijel k nam, potom jsme dve hodiny nekde jezdili autem, vetsinou zastavili na nejakem zastrcenem miste a povidali si, a v osm jsem musela byt doma a beda kdyby ne :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak ja taky prispeji.... bylo to o prazdninach 2001 jsem se seznamila s holkou se sidliste a ze patrila mezi ty co taky travili prazdniny doma tak jsme se vidali a ona mela vyhledleho jednoho kluka v obchode v jednom obch. centru ac jsem nechtela protoze me to vubec nezajimalo dotahla me tam ... bylo to 3.8.2001 (dva dny na to jsem mela 15 narozeniny) ten kluk me pripadal hrozne namysleny a divny a jedine co me na nem zaujalo byli jeho tmave modre oci, mel blbe narazky , byl o 6let starsi tak si asi pripadal jako pan...ta moje kamaradka se pred nim hrozne predvadela, ja jsem si toho nevsimala. Pak ta kamoska odjela pryc na vikend s rodici a ten jeji kamarad s obchodu mi napsal jestli se nechci stavit a tak jsem se stavila a tak jsme si povidali o vsem... zjistila jsem ze ma pritelkyni uz dva roky a ze jim to neklape... a zacal mi byt i sympaticky, ale stale jsem si ho nijak nepripoustela k telu.... a takhle jsem za nim chodila den co den a byla tam s nim temer celou jeho smenu... a pak 23.8. me sel doprovodit a.... prisel muj uplne prvni polibek.... i kdyz mel pritelkyni zacali jsme spolu chodit...no a ted jsme spolu skoro 4roky a jsme moooooooc spokojeni.... jo a ta kamaradka me od te doby nezdravi a to jsme spolu jezdili 4roky kazdy den vlakem....
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky! Nedá mi to a musím taky přispět "svou troškou do mlýna". Mého nastávajícího jsem poznala, když mi bylo 17 a jemu devatenáct. Bylo to v hospodě, kam jsem s kamarády přišla hrát kulečník a on pro nás přijel, protože bylo už pozdě a my neměli odvoz domů. Ještě ten večer jsme spolu vyrazili na diskotéku. Moc se mi nelíbil, ale časem jsem se zamilovala :-) Tři měsíce po tom, co jsme spolu začali chodit mi ho odvedla armáda a měsíc jsem za ním mohla jen na pár hodin do kasáren. Za rok se mi vrátil a stejně tak jako spousta z vás jsme přespávali o víkendech u rodičů, až se minulý rok teta odstěhovala z bytu který patří babičce a my se sestěhovali. Bydlíme spolu už skoro dva roky a chodíme tři a půl. No a koncem srpna vyměním jméno u zvonku za nové. Naše společné :-)
Odpovědět
Ahojky, taky se přidám. Já jsem vždycky měla na chlapy šílenou smůlu a vždycky jsem se zamilovala do někoho, kdo mě nechtěl a obráceně. A pak když ségra začala chodit se svým klukem, brečela jsem doma, že já si nikdy nikoho nenajdu :-( . A její borec dostal nápad, že mě dá dohromady se svým kamarádem a začal nás vzájemně dohazovat, čemuž jsme se oba vehementně bránili. Dodnes si z toho dělám srandu, že jsem ho vlastně nechtěla :-) Ale přítel si řekl, proč do toho nejít, třeba to tentokrát vyjde (i on měl smůlu v lásce). A tak dojel na společný víkend s přáteli, kde jsme spolu prokecali pátek i sobotu až do rána. Tam jsme zjistili, že oba máme rádi U2. A on mi slíbil, že mi nějaký kazety nahraje a požádal mě o číslo. Tak mě vlastně zbalil na U2. Pak jsme hned s kámoškama jely na chatu a musím říct,že mi pěkně vrtal hlavou. Svýmu slibu dostál a kazety mi dovezl. Strávili jsme spolu úžasný odpoledne a večer, ale nic mezi náma nebylo. A já měla šílenou chuť ho políbit! Pak dojel zase v pátek a šel s náma na diskotéku, kde jsem si řekla o první pusu. A 23.8. to budou tři roky co jsme spolu a rok od našeho zasnoubení. A já jsem pořád šíleně zamilovaná a šíleně šťastná!
Odpovědět
Profilova fotka
ahojky, předem se taky omlouvám, taky je to dlouhé, ale ono to krajší opravdu nejde.... ;-) U nás to bylo taky trochu zamotané. Poprvé jsme se viděli na jedné akci u naší společné kamarádky, na to si ale vůbec nepamatuji, moje drahá polovička ano. Za nějaký čas jsem se naprosto bezhlavě zamilovala do o pět let mladšího, zadaného, ale přesto mně naprosto očarujícího mladíka. (On i nastávající je mladší, ale už ne o tolik.) Ale abych pokračovala, byl to milostný románek, o kterém jsem věděla, že je naprosto bláznivý a hlavně, že nikam nepovede, a já to tak brala, žila jsem jen pro přítomnost a na budoucnost přostě nemyslela, a možná taky proto jsem do toho padla přímo po hlavě. K tomu jsem věděla, že brzo odjedu do ciziny, a že to tím končí. "jsem se dostala trochu někam jinam, trochu to zkrátím" Prostě a jednoduše, jsem do té své bláznivé lásky byla tak zblblá, že jsem sebrala kamarádku, jejího přítele a umluvila je k výletu. Jeli jsme z Prahy do Slavkovu u Brna na koncert, na kterém jsem chtěla "nečekaně" potkat tu "bláznivou lásku" a pak zpět. Ale nepovedlo se, on prostě nedorazil.... :-D No a protože bylo v autě ještě jedno místo, jel s námi jejich kamarád, můj momentální drahoušek. To víte ani tenkrát jsem si ho moc nevšímala, v hlavě jsem měla naprosto něko jiného :-( nebyl ošklivý, ale hrozně tichý, že by si ho jeden ani nevšiml. Ale pamatuji, že se tam o mě staral. A pak přišel silvestr 2003 a my se potkali znovu. Já mezitím odjela za velkou louži, měla čas vystřízlivět, potkat mezitím i jiné mužské, zklamat se a zatracené spálit, ale hlavně přehodnotit své požadavky a hodnoty.... a najednou jsem zahlédla velice pěkného, hlavně milého, pozorného...no prostě skvělého mužského....no a bude svatba. ;-) :-)
Odpovědět
Ahojky,tak já se taky přidám.Seznámili nás kamarádi na skautském táboře,kam jsem jela totálně zklamaná a zničená z předchozího šestiletého vztahu.Neměla jsem zájem o žádného tvora mužského pohlaví,takže na narážky kamarádů,že onen dotyčný je moc pohledný,sám atd. :-) jsem reagovala tím,že nikoho nechci.Nakonec přišel ten den,kdy jsme si byli představeni,už odpočátku jsem si řekla,že ho nechci,protože kouří (k čemuž jsem měla díky mému tátovi-silnému kuřáku-odpor) a zas tak výjimečnej neni :-D ...Jenže jsme se zapovídali,spát jsme šli za svítání a takhle to chodilo každou noc,až jsme se konečně,26.7.2002,ve 3 ráno políbili :-D Rok jsme za sebou jezdili (150km),pak se on přestěhoval k nám,koupili jsme starý domek,teď ho rekonstruujem a bude svatba :-D .Později jsme se ještě jeden od druhého dozvěděli,že nejen mě ho moji kamarádi chválili,i já jsem prý byla super,krásná atd atd. :-D Takže naši "dohazovači" nesmějí na svatbě chybět! :-D No a můj miláček kouří pořád,ale nikdo není dokonalý,že ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, tak také příspívám se svou troškou do mlýna. I když jak jsem to tu pročítala, bude se trošičku opakovat. Se svým protějškem jsem se seznámila díky internetu. S kamarádkou jsme "neměly" co dělat a tak jsme blbly na seznamce. No a daly jsme si tzv. dvoj-radne. Já moje + moje kamarádka a odpověděli nám dva kluci, kteří byli ochotni na náš nápad přistoupit. V den D jsme se tedy sešli v jedné kavárně, bylo to vše OK a odpoledne nám rychle uteklo. Problém nastal ovšem v tom, že já bych raději druhého z chlapců, než mého Miláčka ( v té době se mi zdál protivný). Ale jak už to tak bývá, on nechtěl mě. Bylo mi to v té době líto, a tak jsem "tomu druhému" volala, abych se rozptýlila, nakonec se z toho změnilo povídáni o všem možném a výsledek si snad už domylíte. Je pravda, že jsem se nezamilovala na první pohled. Jak já říkám, miláček si mě prostě ukecal. Nedal pokoj, pořád volal, projevoval zájem... - a už jsme spolu 4,5 roku
Odpovědět
Ahoj holky, když to tady pročítám, musím se vám také svěřit :-) Je zajímavé, že hodně z vás píše, že se vám váš miláček nejprve nelíbil. Mně také :-) Znala jsem ho od malička, ale nikdy se s ním nekamarádila. Když byl v pubertě, tak k nám do vesnice ani nejezdil (bydlí v Praze a u nás měli jeho rodiče chalupu). Pak ale jeden rok přijel. Zrovna se s ním rozešla jeho holka. Moje kamarádka se mi ho snažila dohodit, ale mně se nelíbil. Byla jsem zrovna zamilovaná do někoho jiného. Tak uběhl další rok. Stále byl sám a jezdil do naší vesnice. Začali jsme si spolu povídat. Stali se z nás kamarádi. Chodili jsme s ostatními kamarády na párty, diskotéky,spolu jsme zašli na večeři, ale nějak mě nenapadlo, že se do něho v budoucnu zamiluji a bude to "ten pravý" ;-) Ještě jako kamarád mě pozval k sobě domů na víkend,že mě vezme v Praze někam na výlet.(bylo mi 19 a jemu 22, takže rodiče do toho nemluvili :-) ). Přijela jsem k němu v pátek večer. Šli jsme na diskotéku, popíjeli, políbili se,.... a chodíme spolu 4 roky. Má byt v Praze, kde spolu bydlíme a zařizujeme. V červenci mě požádal o ruku a na jaře bude svatba. Mám pocit, že jsem stále víc, víc a víc zamilovaná. Přeji vám všem, ať jste se svými miláčky pořád šťastné.
Odpovědět
Profilova fotka
renat: k tomu nelíbení....víš, já si myslím, že to je proto, že nás sice nezaujme vnější vzhled, ale něco tam uvnitř, zpočátku něco malého, a časem je toho čím dál tím víc, až zjistime, že bez něj být prostě nemůžeme..... :-D vzniká to pomalu, ale jistě.... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
U nás to bylo takhle - s kamarádkama jsme vyrazily v sobotu odpoledne na kafčo a nějak jsme se tam zdržely ;-) ... takže postupně přibývali kamarádi a nakonec tam dorazil i Honza, jediný, kterého jsem neznala. Představili nás, prohodili jsme spolu pár slov, ale nic víc. Pak jsme se viděli na nějakém plese, zastavil se za mnou v práci a přišlo na řadu první rande, stovky SMSek a provolaných minut... Během měsíce jsem se k němu přistěhovala, po roce společného bydlení mě požádal o ruku a teď nás čeká svatba :-)
Odpovědět
My se sešli úplně náhodou (on tam původně vůbec jít neměl) na oslavě narozenin mé sestřenice. Taky se mi nelíbil, ale povídalo se s ním skvěle, byl moc chytrý, a to na mne dělá mnohem větší dojem než jak vypadá. Ještě ten večer (spíš ve dvě ráno druhý den ;-) ) jsem dostala pusu a chodíme spolu tedy ode dne, kdy jsme se poprvé viděli. Po půl roce chození jsem odjela na rok studovat do ciziny, psali jsme si neuvěřitelná množství šíleně dlouhých dopisů, protelefonovali opravdu hodně peněz a zjistili, že už bez sebe nechceme nikdy být déle než pár dní. Takže hned po mém návratu jsme spolu začali bydlet. No a po čtyřech a půl letech se bereme...
Odpovědět
Profilova fotka
holky, tak to já měla naopak jaky vy, mně se ten můj líbil od začátku, jen jsem seděla na klíně někomu jinýmu.... :-D :-D :-D ...ale jenom proto, že jinde nebylo místo....a tak doteď říkám tomu svýmu (který mi to samozřejmě vyčítá doteď :-D ), že jsem seděla na klíně pro mně neznámému chlapci jenom proto, abych měla na toho svýho vyhlídlýho miláčka lepší výhled......tehdy si prej myslel, že už u mě nemá žádnou šanci,. jenže já jdu vždycky za hláskem svýho srdíčka.... :-) ,...a toho klínaře jsem přenechala jiným (jeden čas s ním "pařila" ségra mýho miláčka...) :-D ..je holky, už jsem ovíněná, v práci nám načal šéfík loňské beaujolais...mňam, mňam... :-D ...... ten můj říká, že v říjnu nemůžem mít výročí, že jsme spolu ještě nechodili (jen na zábavách), že se ta velká proměna (teda pro něj) stala až někdy v prosinci, kdy jsem mu napsala a pak mu na zábavě pošeptala, že ho miluju.....a já mu říkám, že to je mi úplně jedno, že mě tehdy poprvé políbil, a že nám to řekla naše kámoška, že to bylo ten den, protože my dva jsme dlouho věděli jen tolik, že to bylo někdy na podzim... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ahojte, tak mě se ten můj skoromanžílek taky líbil hned, ale já jsem chodila v té době s jiným 8-) .Mimochodem ten můj byl trnem v oku všem mým kamarádkám. Byl totiž hezky, nekouřil, nepil a byla s ním vždycky sranda a byl už i starší (24). Všem vrtalo hlavou, proč už si nějakou nenašel a pak jsme usoudili, že čeká asi na svou princeznu. Ještě teď se mi nechce věřit, že jsem tou princeznou ja :-) v říjnu to bude pět let, co jsme spolu štastně zamilovavní a snad nám ta láska vydrží až do konce života. Nevyměnila bych ho za nic na světě a děkuju všem andělíčkům strážníčkům :-D že si na mě počkal :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj nevěstinky! Tak to my jsme se seznámili docela netradičně a neobvykle - ve volební komisi!! Před třemi lety jsem si chtěla přivydělat nějakou tu korunku, tak jsem se přihlásila jako člen komise u voleb. Měla jsem tam strávit celý víkend, tak jsem si moc přála, aby tam byl někdo mladý, ale když jsem tam dorazila (bylo to v místní Sokolovně), byli tam skoro samí důchodci. Byla jsem zklamaná a už jsem se psychicky připravila, že to bude šííílená nuda, když jsem ve dveřích uviděla krásného, vysokého, černovlasého kluka, který se nesměle rozhlížel a nevěděl, kam má jít, zde byli dvě komise, každá k jiné části města. Osud tomu chtěl, že patřil zrovna do té naší komise a osud nás posadil vedle sebe, takže jsme si mohli vykládat. Už za chvíli jsem zjistila, že jsme naladění na stejnou notu a večer, když jsem usínala jsem si byla naprosto jistá, že on je ten pravý a strašně jsem se zamilovala. Druhý den po skončení voleb mě pozval na pizzu, pak jsme si vyměnili čísla a on odjel přes týden do školy. Během toho týdne jsem si poslali spoustu zamilovaných esemesek a když potom přijel na víkend, hned na nádraží jsme si vlepili první pusu... A už jsem spolu 3 roky, 2 roky spolu bydlíme a příští léto bude svatbička :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, taky se musím svěřit, ale máme to kýčovitý jak z červený knihovny. :-) Byla jsem venku s mým v té době už bývalým a jeho kamarádem s přítelkyní. Vedle nás u stolu seděla skupina asi 15 lidí (holky i kluci) - vypadali jako skupina ženáčů, co si občas vyrazí. A pak jeden z nich šel hrát na klavír. Hrál nádherně a ty jeho široká ramena ... Koukala jsem na něj, ale byla jsem za rohem a tak jsem vždycky vykoukla a říkala si, aťseotočí aťseotočí a vždycky, když se otočil tak jsem se schovala. :-D To ho upoutalo, že se mu ta kudrnatka odvedle pořád schovává. Pak jejich i naše parta přešla na diskošku a on se tam ten zmetek pořád tulil k těm bábám z bandy. A já bába blbá to brala jako výzvu (bylo mi 22 a byla jsem větší než svět - hrozná hajzlička a ještě tvrďačka k tomu). Celé následující 2 měsíce jsme se různě potkávali a pořád na sebe střídavě házeli očko a zase přehlíželi. (on měl přítelkyni, já náhodné známosti) Pak už jsem to 11.1.2002 nevydržela a posilněna alkoholem jsem mu zaklepala na rameno. A ten zmetek: Bitte? Prostě zase musel machrovat. :-) Ale přitažlivost byla tak veliká, že jsme se prokecali až do rána a pak už nás nikdo půl roku neviděl. Byli jsme jenom spolu a nikdo nám nechyběl. A tak skončili 2 frajírci a stali se z nich normální lidi. :-D 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
PS: omlouvám se za román
Odpovědět
Profilova fotka
vercaberca: to bylo dobrý:-) A co po tom půl roce?
Odpovědět
Profilova fotka
Pak jsme začali chodit mezi lidi a kamarádi a je to taky dobrý, ale ta počáteční zamilovanost už to samozřejmě není :-) . Ale je pravda, že teď to taky není zlý. Ikdyž dneska ho zrovna ráda nemám, protože se se mnou nebaví :-( . Nu což, přežili jsme spoustu bouřek, přežijeme i tuhle. Ale tahle je pro mě hrozně moc legrační. Je uraženej, protože mi můj kamarád napsal do mailu nějaké komplimentíky a pak mi ještě poslal ducánek na čelíčko a kam budu chtít a do PS napsal, že doufá, že to nebude číst nějakej žárlivej pitomec. No a postřelená husa nejvíc křičí :-) . Takže jedřív byl uraženej, že mi píše cukrkandlíky (moje odpověď: to mi dělá žensky moc dobře, takže nevidím důvod to rušit), pak že ducánky (m.odp.: všude ve světě je normální, že se známý na rozloučenou líbají ...) no a pak, že co si to dovoluje ho urážet do pitomejch žárlivců a že jsem měla ihned reagovat a napsat, že žádnej pitomej žárlivec není. No a já jsem mu předhodila jinou záležitost s jeho bratrem. A pak se do toho tak zamotal, že mi řekl, že mi záležitost s jeho bratrem nevyčítá - tak jsem mu řekla, že to mu vyčítám já, že on mi má vyčítat žárlivce. No jak u blbejch, ale to jsme už nevydrželi a začali se řehtat (tak 90% naše hádky dopadají) 8-) . Ale ráno byl zase našpulenej. A to ten mail mi přišel LONI V KVĚTNU. No mužské ego je holt tvrdá oříšek ;-) .
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?