Jak je třeba znát se dlouho, to teda asi opravdu nejde říct...Já jsem ještě před 13 měsíci čekala po 6,5 letém vztahu a 5 letech společného bydlení prstýnek od bývalého přítele (aleto už jsem čekala asi právě proto, že by tak jako po tak dlouhé době mohl přijít, né že jsem si to ve skutečnosti nějak přála). Místo prstýnku přišla zpráva, že už to není to, co bylo a že chce vztah ukončit, že si chce ještě užívat...já jsem si nemyslela, že budu schopná v blízkém půl roce navázat vůbec nějaký vztah...no, ale přišlo to a zhruba měsíc po rozchodu už jsem randila se svým budoucím mužem, o miminku jsme se bavili od začátku, o plánech do budoucna začínal většinou on (což u chlapů nebývá moc zvykem) a po půl roce přede mnou klečel s prstýnkem. Po pár měsících společného bydlení, pár společných dovolených a jedné větší krizi vím, že teď je to skutečně on a že vztah s bývalým přítelem byl sice krásný, ale nikdy nebyl tak pevný a tak hluboký jako tenhle. Všem v okolí se zdálo, že jsme se se svatbou po tak krátké době zbláznili, ale čím déle nás znají jako pár, tím méně je jim to divné...:)
Já si myslím, že na to není čas přesně určený, je to mezi vámi a jak to cítíte. Znám kamarádku která se vdávala po půl roce co se znala se svým přítelem a dnes jsou spolu už 10 let:)