Ahoj všem, potřebuju poradit. Nerada bych udělala životní chybu. S přítelem letos chystáme svatbu. Vloni jsme měli dost velkou krizi a začali jsme chodit do poradny. Souviselo s tím i "malé" násilí (kopnutí do zadku, malá facka). Přítel se hrozně snažil zlepšit, opravdu už na mě nesáhnul. Ale teď se zase trochu zhoršilo. Není to nic hrozného, možná dělám z komára velblouda. Ale upřímně mě to mrzí. Třeba do mě strčí nebo mi dá malou facku. Nutno říct, že ho prý vždycky provokuju. Je pravda, že mám řeči...ale je nutný uchylovat se k tomuhle? Jinak se máme rádi, ale kvůli tomuhle ztrácím důvěru. Třeba nám ještě pomůže ta poradna. Je nějaká šance???
helli - to souhlasim, můj muž je stejný jako tvůj, spíš s něčim švihne :-D než by šáh na mě.
já to ale myslela spíš tak, že opravdu znám min.jednu ženskou, která si tu facku sem tam opravdu zaslouží a upřímně všichni co ji známe se tomu nedivíme - jelikož bysme jí šoupli jednu taky co ta občas vyváděla - ale to je na jinou diskuzi a mimo téma
takže stejně jako všechno prostě se nedá paušalizovat a říct rezolutně NE nebo rezolutně ANo, jelikož vše se odvíjí od konkrétní situace, kterou mi tady nemůžeme znát
mě přijde nespolečenské jak fackování ze strany ženy, tak naopak :-D
brumdi pokud znáte holku, která si podle vás zaslouží "sem tam tu facku", předpokládám, že ji teda občas dostává a jaký to má efekt??? asi žádný, kdžy byste ji ji občas dali všichni jak píšeš, a o tom mluvím, prostě nějaké fackování ať je jakkoli "zasloužené" nemá smysl, není k ničemu...upřímně nechápu člověka, který s ní přesto zůstává, když ji musí občas profackovat... =-)
zaznělo tu už víceméně vše, ale prostě bití do vztahu nepatří a to mi nikdo nevymluví...a můžu si tu facku "zasloužit" jak chci, prostě dostat bych ji neměla, jsme lidi ne? taky nevím čím bych si ji měla "zasloužit", jasně byly tu uváděné ty krajní situace, ale mě to pořád nějeak nepřesvědčilo, prostě každý jsme jiný, to co někdo považuje za překročení hranic, jiný bere v normě a naopak...já si opravdu nedovedu představit chování člověka, kterého by občas okolí zfackovalo, protože má pocit, že si to "zaslouží" =-)
taky si u chování některých lidí řeknu, že jsou na "facku", ale to přece ještě neznamená, že mu ji dám...stejně jako se běžně používá výraz "tě zabiju" (což je teda taky divný, ale používá se), přece taky nepůjdu a nezabiju někoho...
fackování nebo spíš NEfackování je podle mě výraz slušnýho chování a ústy/respektu k druhému...můžu být vytočená jak chci, naštvaná jak chci, ale prostě nevidím důvod, proč někoho kvůli tomu mlátit??? když už musím teda něco rozbít, no tak si vemu co je po ruce (ne manžel) a to rozbiju, stejně mi to neuleví a jen budu pak zuřit, že jsem si něco rozbila...nevím, nechápu...
marcicek ok, ale proč pak s stakovýma ženskýma jsou??? když je ponižují a vysmívají se a hrají mu vědomě na nervy, to pak nechápu ani ty chlapy...tomuhle v tom případě neříkám fungující vztah a rozhodně ani tady není žádným řešením facka vlivem ujetých nervů, protože si za to ten chlap může víceméně sám, nechá se vytočit někým od koho to čeká, tak proč?
Jojo gravediggnout ciste nazorovy tema ktery je 4 roky stary takze odpoved tazatelce jiste hodne ted pomuze je neskutecne dulezity... :-o 8-(
a ne .. nasily do normalniho vztahu nepatri za zadnych okolnosti. pak to totiz neni normalni vztah pokud by k nemu melo dojit.
Facku od přítele jsem dostala jednou. Před dvěma lety, do teď si to vyčítá, ale je pravda, že od té doby na mě nesáhl. Z toho důvodu mu věřím.
Kdyby to udělal ještě jednou, odešla bych....jednou se chyba stát může.
Pokud se to děje častěji, už to není náhoda
nikdy nikdy nikdy! chlap co byť jen jednou sáhne na ženskou, nezaslouží si být manželem. Věřte mi. Můj otec byl přesně ten případ. chodila jsem do školy s modřinami, měla jsem nalomenou dolní čelist v 11ti letech, moje máma nemá vlastní zuby, vaječníky, ani dělohu. asi si dovedete představit, co všechno jsme museli prožívat. Kopance, pěsti, facky a mnoho horších věcí byly na denním pořádku. a jak to začalo? hned rok po svatbě, když jsem se narodila.... malá facka...už to nikdy neudělám lásko... za rok zas.... a tak až do narození mého bratra o pět let později, kdy začalo to pravé peklo. 5 let občasná facka, pak bití. uteč!!