Ahoj všem, potřebuju poradit. Nerada bych udělala životní chybu. S přítelem letos chystáme svatbu. Vloni jsme měli dost velkou krizi a začali jsme chodit do poradny. Souviselo s tím i "malé" násilí (kopnutí do zadku, malá facka). Přítel se hrozně snažil zlepšit, opravdu už na mě nesáhnul. Ale teď se zase trochu zhoršilo. Není to nic hrozného, možná dělám z komára velblouda. Ale upřímně mě to mrzí. Třeba do mě strčí nebo mi dá malou facku. Nutno říct, že ho prý vždycky provokuju. Je pravda, že mám řeči...ale je nutný uchylovat se k tomuhle? Jinak se máme rádi, ale kvůli tomuhle ztrácím důvěru. Třeba nám ještě pomůže ta poradna. Je nějaká šance???
krtek. nad tím polepšením taky přemýšlím, a taky tomu nevěřím. možná je to v tom, že alkoholik je ve stavu závislosti a je v tu dobu jakoby někým jiným, kdežto u násilníka je to v jeho nitru. Třeba to má z rodiny a osud se s ním taky nemazlil, ale je to narušení osobnosti a pro manželstí katastrofa :-(
Jo, já to chápu právě taky tak. Že to jde jako přímo z něj, z toho, jakej je člověk a s tim prostě nikdo nic neudělá. Může se snažit, ale podle mě jsou ty výsledky jenom dočasný. I když třeba by sám chtěl to změnit, tak podle mě tam vždycky to riziko bude.
navic predstava ze obet pomaha napravit vlastnho tryznitele je pro me dost divna
a s tim alkoholismem je to taky na hrane, nekdo se z toho nedosta za cely zivot
miamia: zavislosti na cemkoliv se clovek nevyleci nikdy, to je jasny. Muze ale zvladnout abstinovat zbytek zivota. Bohuzel drtiva vetsina to samozrejme nezvladne...
jeste k tomu omlouvani nasili opilectvim to taky neni jen tak, u alkohol uz bohuzel muzu mluvit i z vlastni zkusenosti a vim moc dobre ze alkohol jenom ukaze co v cloveku opravdu je, nici zabrany, kdo uhodi v opilectvi je agresivni clovek, a zit s clovekem ktery je agresivni v opilstvi a miy za strizliva je peklo stejne tak jako zit s jakymkoliv jinym nasilnikem, mozna jeste horsi, alkohol je demon ktereho se jenom strasne tezko zbavuje a muze se to vratit i po spouste let, vyleceny alkoholik neexistuje, je to jenom alkoholik ktery zatim okazal ovladat, chut na alkohol nikdy neodejde
nuuna prave manzelstvi neni zadna prochazka ruzovym sadem, kdykoliv se muzou problemy, treba fnancni, nebo jakekoliv jine a pro alkoholika je to spousteci motor, jakykoliv stres je spousteci motor, cim vetsi stres tim vetsi pravdepodobnost ze se napije a jak to udela jednou uz se veze, takze kdo zustane s alkoholikem agresorem, pomuze mu pres odvykani tak riskuje ze za par let se ocitne v situaci jeste horsi nez pred tim, nemusi ale muze
nuuna ja to sem napsala tak jako obecne pro pripad ze to cte nekdo koho se to tyka ;-)
strasne moc holek se vda kvuli svatbe jako takove ale neuvodomi si ze manzelstvi je na porad a neni to vzdycky jenom jednoduchy
a jeste vic holek bohuzel veri v napravu mizery, spousta veri ze zrovna ona ho zmeni a drtiva vetsina se seredne splete
nemám naštěstí žádnou zkušenost tohoto druhu, ale musím říct, že manžel by mě NIKDY neuhodil (a ani já jeho, to se rozumí). I když jsme na sebe naštvaní, nedokážu si nějaké nakopnutí atp. představit. Proto bych od takového partnera utekla co nejrychleji. Mám obavu, že je tu nebezpečí, že násilnosti se budou stupňovat (a partner vždy bude tvrdit, žes ho "vyprovokovala").
JJ, to je klasika, takova ta zenska touha nekomu "pomoct se zmenit nebo napravit"... To je cesta do pekel. Taky jsem se driv snazila nekoho menit... Dneska uz jsem chytrejsi :-) :-N To chce nekoho, kdo uz menit nepotrebuje :-)
už nestíhám pročítat celé...
od ivett:
laala, ale to jsou furt krajní případy, o který v případě zakladatelky podle mě nejde...
ivestt, jsou, chtěla jsem vyvrátit ty prvotní příspěvky stylu "chlap ---nikdy--- nesmí uhodit". A jak jsem psala - tady jde o něco trochu jiného, máš pravdu.
já teda ale jsem názoru že chlap nesmí nikdy uhodit patnerku (nebo ona jeho) pokud ten vztah má fungovat to mi prostě nikdo nevymluví a ať sou situace jakýkoliv tak se to podle mého dá zvládnout bez nějakého bití....
četla jsme jen tvůj první přísěvek a říkám NE,podle mě neexistuje,já se kvůli tomu rozvedla a už v jednom vztahu předtím jsem zažila násilí,fackou to začíná.....a v případě mého manželství nebylo před svatbou vůbec nic!!!!až po ní...fyzické nebo sychické násilí bud je nebo není,nic omluvitelného...kdyby nevím co,proč by ti měl někdo dávat facku,tím spíš ten,kdo tě miluje????????,....
tak přečetla jsem jenom začátek, nechce se mi číst diskuze celá, ale naprosto souhlasim s laala a nuuna;-)
pokud ženská opravdu provokuje, tak si tu facku prostě zaslouží. + ty další případy stejně jako otec, když dá dceři facku, když se chová jako fracek i když je dospělá atpod...........ale ten kopanec do zadku to mi přijde spíš směšný :-D :-D :-D
manžel je nervní, když mu něco nejde, občas vypadá že by rozkopal kočky kolem sebe.... rozmlátil si už dvě klávesnice :-D ( když mu nejde hra tak dobře jak by chtěl ) ale vztáhnout ruku na mě to by si nedovolil! ....věřím tomu..
Ví, že by to udělal jen jednou... Mě bil otec, a tak jsem narovinu hned na začátku vztahu řekla, že pokud mě nedejbože zbije, bude to poprvé a naposled, že tohle v životě nikdy ale nidky nikomu tolerovat nebudu! Takže násilí prostě NE. Existují jiné formy jak si vylít vztek než mlátit ženskou