Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Bojujeme o peníze...

Milé dámy, potřebuju se s vámi poradit. S mým milým máme hezký vztah, jsme spolu čtyři roky a v podstatě od začátku spolu bydlíme. Nikdy jsme se vážně nehádali, rozumíme si, máme spoustu společných zájmů (a ještě dobrý sex navrch :-) ). V poslední době jsme ale začali "bojovat" o něco, co jsem vždycky považovala za banální - peníze. Máme velký nepoměr v platech - partner vydělává asi 7x tolik co já, i když jsou naše zaměstnání srovnatelně časově i psychicky náročná. Holt to tak je, nedělám prostě v oboru, který je "in", zatímco partner dělá v IT v soukromé firmě. Za těchto okolností partner navrhl, že ponese většinu nákladů na domácnost. Já jsem do našeho společného "prasátka" přispěla bytem, který jsem zdědila po prarodičích a který jsme prodali a z výtěžku si pořídili byt nový. A to byl právě moment, kdy začaly naše spory. I když jsme koupili nový byt, z dědictví pořád zbyla slušná částka a já jsem chtěla s partnerem probrat, jak s ní naložíme - spoření? investice? A on mi řekl: "Dělej co chceš, jsou to tvoje peníze." Následnou diskuzí jsem zjistila, že jeho filosofie je, že do našich příjmů nám vzájemně nic není a že je do budoucna odpůrcem společného hospodaření. Pro mě to byl trochu šok, protože pro mě je partnerství spojením ve všem, i v otázce peněz, a nikdy by mě třeba nenapadlo, že peníze po dědovi jsou moje, nebo že byt, který jsem koupila, je můj. Brala jsem to tak, že je to prostě naše společné. Nedokážu si moc představit, jak si s někým, kdo takhle přemýšlí, třeba pořídit děti - bojím se, že bych si mu musela říkat o peníze, což by mi přišlo strašně ponižující. Mám z toho prostě takový zvláštní pocit, jako bysme ani nebyli opravdoví partneři, ale jen dva individualisti, kteří fungují víc spolu než vedle sebe. Hlodá ve mně takový červík: počítá se mnou vůbec? Nenechává si tímhle tak trochu zadní vrátka? Ještě dodám, že nejsme úplná ucha. Příteli je skoro čtyřicet, já jsem o devět let mladší. Předem děkuju za vaše názory.
Odpovědět
1
2
Ahoj, já trošku nechápu, co chceš tady řešit. Tohle je věc, kterou musíte probrat s přítelem společně a mezi sebou si ujasnit vaše postoje. Tady Ti nikdo neporadí, protože nikdo nezná názor Tvého partnera.
Odpovědět
Partner má jasno. Doufám, že ten nový "společný" byt je psaný na Tebe. Abys v případě rozchodu ještě nepřišla o polovinu peněz z dědictví. Upřímně, já si to nedokážu představit. Na počátku vztahu jsem vydělávala více, výplaty jsme dávali do společného "hrnečku", tedy až na kapesné nebo jak to nazvat. Byt je právě díky dědictví po babičce můj. Přišly děti a bylo jasné, že já se starám o NAŠE děti a partner přispívá do NAŠEHO "hrnečku". U Tvého partnera to hodně zavání zadními vrátky. Za mě to správné není.
Odpovědět
@tamaraad Děkuju moc za reakci. Mám z toho podobný pocit. Byt je paradoxně psaný na partnera, který se teď snaží všemožně o to, aby byl přepsaný na mě, abychom každý měli to "svoje". Já to přepsání zatím bojkotuju, abych mu ukázala jiný přístup - že na tom nezáleží, že je to přece "náš" byt, že mu důvěřuju atd. A opravdu mu důvěřuju v tom, že by mě nikdy nepřipravil o peníze. Ale fakt nevím, jak tohle dopadne...
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, jak jste prosím tě fungovali doposud, že s tím máš až nyní problém? Já myslím, že si žádná zadní vrátka nenechává. My takhle s přítelem taky fungujeme, každý má svoje peníze= příjmy, výdaje a investice máme ale také 1 společný účet, kde každý měsíc posíláme dohodnutou sumu na výdaje běžné spotřeby (jídlo, drogerie a nyní přibyde ještě nějaká ta korunka na dítko). Já myslím, že se na to tvůj přítel dívá čistě racionálně - prostě byt je tvůj, ty jsi ho zdědila a peníze ti právem náleží. A taky si myslím, že by se tvůj přítel mohl cítit tak trochu nemožně - jako příživník. Dále v otázce budoucí rodiny, já jsem například před mateřskou přítele pozvala na dovolenou a počítám s tím(bavili jsme se o tom), že po dobu výpadku mého příjmu, se postará o moje běžné výdaje a peníze z rodičáku si budu nechávat. Tím pádem ho nebudu prosit o žádné peníze. A když budu mít nouzi, najdu si nějaký přivýdělek. Jinak já si nedovedu představit, že bychom společně hospodařili a přítel by mi říkal, že si z účtu pořídil například nový telefon a tak dále. Myslím, že status manželky neznamená absolutní právo na všechny informace. Ber to v pohodě, já bych třeba zkusila příteli navrhnout, že budete mít každý svůj účet, jako doposud, ale že by bylo fajn zřídit 1 společný například na jídlo a na budoucí rodinný život.
Odpovědět
@bezradna_nevesta Nebojkotuj. Tady všechny city stranou. Nech si ho napsat na sebe, jsou to peníze Tvých prarodičů. A věř, že pokud se jednou, bohužel, budete rozcházet, tak ho nikdy na Tebe nepřepíše. Mám za sebou hodně zlý rozvod prvního manželství a nikdy bych nevěřila, čeho všeho je můj "milovaný" první manžel schopen!
Odpovědět
Profilova fotka
Byt, ktery jsi zdedila jsi rozhodne nech prepsat na sebe. Ani tak nejde o duveru, ale kdyz se mu neco stane, tak ty nemas zadne zakonne pravo na svuj byt... a i tu stoprocentni duveru bych jeste zvazila, po tomhle rozhovoru sama vidis, ze ho uplne stoprocentne neznas a proste nikdy nemuzes jisto jiste vedet, jestli ho neco nebo nekdo neprinuti k zoufalym cinum (uz jsem videla) a z tebe bude ze dne na den bezdomovec...
Odpovědět
Profilova fotka
Jeste me k tomu napadlo...kamoska koupila s pritelem pozemek, ktery je taky psany na oba dva, i kdyz hypoteku ma na sebe on (o veskere naklady se samozrejme deli)...takze ten byt bych rozhodne nebojkotovala, minimalne aspon chtej byt spoluvlastnik
Odpovědět
Nevidím na tom nic špatného. Manželé nejste, takže žádné SJM neexistuje a není důvod tvářit se, že máte "společné" peníze. Myslím si ale, že to nemusí mít nic společného se zadními vrátky nebo počítáním do budoucna. Teď je to zkrátka takhle, a pokud se budete brát, nepochybně na otázku hospodaření po svatbě dojde. Moc dobře ale nechápu, z jakého důvodu je partner vlastníkem nemovitosti, která byla pořízena z tvých peněz. Určitě bych se to snažila rychle změnit, protože tohle je dost naivní přístup.
Odpovědět
Profilova fotka
Neviděla bych v tom hned zadní vrátka. Různé páry mají různě nastavené hospodaření s penězi a rozhodně to všude není "co je moje, to je tvoje". A nemusí to být vždy nutně v tvůj neprospěch. Můj manžel to třeba vnímá tak, že moje peníze jsou moje peníze, ale peníze, které vydělá on, jsou naše peníze. Mně by naopak nikdy nenapadlo s ním řešit, co si za "naše" peníze kupuje. Pojištění, investice, běžné nákupy, o všem si rozhoduje každý z nás sám. O většině věcí si říkáme, ale to spíš proto, že si hodně povídáme a hodně věcí spolu sdílíme, rozhodně ne proto, že bychom potřebovali souhlas toho druhého. A pokud jde o to, až budete mít děti – většina žen na rodičovské si "musí říkat o peníze". Není na tom nic ponižujícího právě proto, že jsou to "naše peníze". Prostě kdo zrovna nemá, řekne si tomu druhému. Není to jednosměrné, občas dojde hotovost manželovi a dávám mu já nebo je potřeba přesunout peníze na eurový účet a pošlu je tam ze svého účtu. Chci tím říct, nemyslím si, že by byl jeden správný model hospodaření s penězi, a pokud má tvůj partner jiný pohled, znamenalo by to, že to jednou nebude klapat. Jen to chce si vyjasnit přesně své představy, aby ses jednou nedivila. Ale pokud ho znáš a takhle moc mu věříš, myslím si, že tě nezklame a svůj model si nastavíte tak, aby vyhovoval oběma. Nicméně, byt pořízený z tvých peněz by měl být rozhodně napsán na tebe, zas nějaké základní principy to chce dodržovat.
Odpovědět
Profilova fotka
No vidis, a my i rok po svatbe mame kazdy svuj ucet. O naklady na bydleni se poctive delime, neco sporime, ale posila se to na manzeluv stary ucet. Kdyz je potreba investovat do zdravi a vseho okolo zvirat, platim to ja, kdyz kupujeme dovolenou, plati se to z toho stareho uctu. Kdyz se doma neco rozbije, plati to manzel. Je to takova prirozena symbioza, kdy ale mame kazdy oddelene ucetnictvi. Ani bych to jinak nechtela. Jsme dospeli lide a nad svymi utratami mame mit vlastni kontrolu. Co se tveho problemu s bytem tyce, ani by me nenapadlo, ze nebudu napsana v kupni smlouve. Duvera je jasna, ale zase ocamcad pocamcad. Ja mam rada svy jisty a ne ze se budu spolehat na to, jestli se nahodou nekdy nestane pruser.
Odpovědět
Profilova fotka
My máme s mužem stále každý svůj účet a svůj spořící účet. Vyhovuje nám to oběma. Výdaje máme nastavené tak, že platíme měsíčně cca stejně fixní náklady, se zbytkem si každý nakládá tak, jak uzná za vhodné. Pokud plánujeme větší výdaj, jedeme napůl. Muž dostal od rodičů peníze na byt, kde teď bydlíme a rozhodně si na ten byt nedělám nárok jako na "naše". Je teda pravda, že příjmy máme podobné a dítě neplánujeme, takže neřeším potenciální výpadek v případě mateřské/rodičáku. Být tebou @bezradna_nevesta ten byt, co jste koupili za tvoje peníze bych nechala přepsat na sebe. To není žádná vypočítavost, protože opravdu nikdy nevíš, co se může stát. A pokud nejste manželé tím spíš. Postoj tvého přítele je podobný jako postoj mého muže, a proto v tom nutně nevidím zadní vrátka. Tady je na místě si o tom promluvit a načnout i téma dětí a jak byste to řešili. Pokud se chlap dobrovolně ujal nákladů na domácnost, tak to ještě neznamená, že se neujme, se svými příjmy, i nákladů spojených s dětmi. To, jestli mají páry mít společné peníze, nebo ne, to je věc názoru. Setkávám se s různými modely a nejdůležitější je, když se ten pár shodne.
Odpovědět
Ahoj @bezradna_nevesta, já ti v tom naprosto rozumím, protože jsem v podobné situaci. Manžel také vydělává nepoměrně víc než já a neumím si představit, že bychom neměli společný účet. Hlavně proto, že naše životní úrovně by pak byly naprosto odlišné. A dívat se na to tak, že mě, například na společnou dovolenou, partner pozve za své peníze, by mi přišlo neuvěřitelně ponižující. Můj manžel na to má naštětí stejný pohled. Pokud jde o tvého partnera, nemyslím si, že by se jednalo o zadní vrátka. Pokud vám vztah ve všem ostatním klape (což z tvého popisu vypadá že ano :-) ), bude to asi spíš jen o těch penězích. Nevíš, jak to měli nastavené jeho rodiče doma? Modely fungování domácnosti lidé často přebírají a ani o tom nepřemýšlí. Ono totiž rozdělení na moje a tvoje peníze může u lidí, kteří vydělávají podobné částky, docela obstojně fungovat, takže to tak možná zná z domova. Každopádně bych si s ním ještě jednou promluvila. Řekni mu, co tě trápí, zeptej se ho na jeho představu konkrétních situací (je docela dobře možné, že mu prostě nedošlo, co všechno za tím může být a že by ti to vůbec mohlo vadit) jako je právě mateřská, větší výdaje, rozdílná životní úroveň, budoucí péče o děti apod. A zeptej se ho, jak by tyhle situace chtěl řešit. Vysvětli mu, že ti společné finance přišly jako nejjednodušší a nejpraktičtější varianta, ale jestli ho napadá nějaká jiná varianta, ráda na ní přistoupíš. A potom uvidíš. Jestli s tebou počítá, bude ochotný o tom mluvit a plánovat, co s tím. Pokud to odbyde a odmítne s tebou o tom komunikovat (i když mu dáš jasně najevo, že to vnímáš jako velký problém), bude to spíš ukazovat na ty zadní vrátka. A ještě jedna, čistě subjektivní věc (to má ale každá žena jinak). Tak, jako bych nikdy neměla dítě s mužem, který by si mě nechtěl vzít, tak bych ho nikdy neměla s někým, kdo se mnou (a s našimi budoucími dětmi) není ochotný sdílet stejnou životní úroveň. A to, že občas někde něco zaplatí, ale chce mít stále své peníze jen pro sebe, za sdílení nepovažuju.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Jak už tady bylo řečeno, přidávám se k těm, které nechápou, v čem je tak úplně problém. Nejsem zastáncem toho, že svatba, tak jde vše půl napůl. Jasně, ve věcech kolem domácnosti, dětí, atd. ano, ale proč by měl mít partner mermomocí stejný podíl peněz na útratu jako já, když vydělává míň, to mi třeba připadá nefér. Když ho miluju, tak nemám problém mu něco koupit, ale nemusíme si hned horlivě rozdělovat každou korunu "férově" půl na půl. A peníze z vašeho dědictví na byt napsaný na partnera, který ještě ani není manžel, protože mu důvěřujete? Sakra, když chci mermomocí ukázat, jak mu věřím, nechám si zavázat oči a vést na procházku nebo já nevím, ale tohle? To mi připadá jako dost naivní zůpsob, který se může pekelně vymstít. Lidé se stále mění, nemůžete bezmezně věřit tomu, že vaše láska a jeho férovost tady vždy bude...
Odpovědět
Ahoj všem, děkuju za reakce a za různé náměty na přemýšlení. Asi jsem se prostě potřebovala někde "vykecat" a zjistit, jak to funguje jinde, než se pustím do rozhovorů s partnerem a než si to nějak ujasníme. Takže dík ještě jednou, holky - i za každé "dloubnutí".
Odpovědět
@bezradna_nevesta Nebuď hloupá a urychleně přepiš byt zpět na sebe! Taky bys mohla skončit sama a v podnájmu... BTW proč jste se nedohodli hned na začátku, jak to s penězi bude? U nás máme peníze společné od začátku, nikdo nikomu nevyčítá korunu. Ale samozřejmě to může fungovat i oddělenými financemi. Všechno se dá rozumně domluvit.
Odpovědět
Profilova fotka
tak je ti zhruba 30-31 let. Připadá mi, že jsi strašně naivní a máš na všechno růžové brýle, že by mohl prozřít a vidět tvou cestu s tvým pohledem.... aby přišel na to, že to lze i jinak. On je bohužel realista, nikoli snílek s růžovými brýlemi. Uvažuje racionálně. Určitě byt přepiš na sebe......ještě jsem neviděla nikoho tak naivního kdo své dědictví po rodině napíše na přítele.....tohle není pohádka..... ale život, nikdo netrvdí, že tě odkopne a nechá si byt....,ale věř i takový chlapi jsou co ti nedají ani korunu ohledně finančního vyrovnání a řeknou táhni....... ale všichni nejsou stejní, jsou i chlapi co finanční vyrovnání dají , jen aby se tě už zbavili, abys vypadla..... ale to není váš případ....máte se rádi....klape to.... moc vám to přeji akorát s malými upravami...byt přepiš na sebe, i když partner vydělává víc.....společný účet je akorát zlo! Souhlasím pro to, aby měl každý svůj účet.....časem si na to zvykneš a přinde ti to normální:-)))) hlavní je komunikace to je základ, bez ní vztahy nefungují....
Odpovědět
@mikinkacs Mě to na začátku fakt nenapadlo. Možná je to dědictví po rodičích - pro ně nikdy domácí finance nebyly téma, prostě hospodaří společně, vzájemně se nekontrolují, nikdo nikomu nic nevyčítá a hotovo. Myslela jsem, že je to tak normální a že vážný vztahy do týhle fáze prostě dospějou. Nenapadlo mě, že to lidi mají různě, fakt ne. :-) V jiných věcech naivní nejsem, vlastně jsem docela cynik :-D, ale ty peníze jsou prostě nějaká moje divná slepá skvrna.
Odpovědět
@bezradna_nevesta Jako já nechápu, jak spolu lidi můžou být, mít děti a řešit peníze moje a tvoje. Kamarádka to tam má a fakt to funguje. Já si to neumím představit u sebe... Moje rodiče měli taky společný peníze a my to máme doma stejně. Nikdo z nás neutrácí horentní sumy, vyděláváme momentálně tak nějak stejně (ne vždy to tak bylo, ale nikdo to nikdy neřešil). Zkus se s ním nějak domluvit, pokusila bych se z něj dostat důvod, proč řeší moje a tvoje. Ale opatrně :-) je to chlap, tak aby se hned nenaštval..
Odpovědět
Profilova fotka
Jak to máme my: já vydělám měsíčně 2x tolik co manžel. Na účet posíláme celý manželův plat + můj plat ve stejné výši jako je manželův. Co je z mého platu nad rámec, tak posíláme na společný spořící účet. Peníze máme prostě dohromady. Neřešíme, co je koho. Každý si můžeme peníze utratit jak chceme. Víme, že na společném účtu je XX peněz, z toho odejsou trvalé platby a veškeré náklady na domácnost atp. a zůstanou tam peníze na jídlo, kapesné, nákupy. Vzájemně si důvěřujeme a víme, že ani jeden nejsme takový blázen, že bychom najednou vběhli do obchoďáku a udělali tam nákup za 10tisíc a nějak zbytečné utráceli. Peníze na spoříčím účtu jsou na nečekané výdaje, šetříme na domek, na dovolenou... Co si myslím o lidech co mají peníze odděleně: Znám minimálně tři páry, které mají peníze odděleně a nedělá to dobrotu. Ženská se musí vždycky doprošovat manžela o peníze, ten se díky tomu cítí dominantní a je rád, že může ženu ovládat (protože co by bez něj a jeho peněz dělala, že...). Jelikož mají děti a žena se o ně stará, nezbývá jí nic jiného, než to snášet. Často pak chlap namítá, že platí úplně všechno a ženská že má jen rodičák a stará se o děti, tak neví vůbec nic o tom, co kolik stojí a že když on platí úplně všechno, tak jí musí přece ten rodičák stačit. Jenže - ženská nemá přístup k penězům na nákupy jídla, plenek, oblečení... to si ten chlap pečlivě střeží a když jsou nakupovat společně a on platí, tak remcá u každé utracené koruny. My měli společné finance už tři roky před svatbou a nikdy nebyl žádný problém, žádné dohady kdo vydělá víc a mín, kdo víc utratí, mín utratí...
Odpovědět
Profilova fotka
Nerekla bych ze spolecny ucet je zlo. My mame spolecny ucet a jsme s tim strasne spokojeni. Stejne tak znam pary, kde maji kazdy svuj (napr. Kvuli hypotece) a funguje to taky. Je to spis o nastaveni tech dvou partneru, jak jsou zvykli fungovat spolu a taky jak jsou zvykli z domova. Spolecny ucet neznamena ze se nikdy nemusite pohadat kvuli financim, stejne jako oddelene ucty nemusi nutne skoncit delenim na moje a tvoje za kazdou cenu (pokud si partner kvuli tomu dokazuje dominanci, tak je problem spis v jeho osobnosti - muze stejne tak vycitat zene, ze tam posila penize jen on). Jsou to proste dve cesty, jak zvladnout spolecne hospodareni a kazdemu z ruznych duvodu vyhovuje jina...
Odpovědět
Jsem vystudovaná právnička a pracovala jsem i u exekutora, takže jsem byla svědkem toho, jak hnusné věci se můžou mezi kdysi zamilovanými partnery dít, a taky vím, že bych měla být vždy opatrná, myslet na zadní vrátka, mít všechno ošetřené a na papíře atd. atd., ale upřímně - měla jsem v životě tři vážné vztahy (ten poslední je můj manžel), a v praxi mě ani nikoho z partnerů nikdy nějak nenapadlo mluvit o tom, jak to finančně budeme řešit, pokaždé to velmi brzy přirozeně vyplynulo tak, že dohromady tvoříme pár a podle toho se chováme. Když jsme se seznámili s prvním přítelem, on už vydělával zatímco já začínala studovat VŠ, a i když jsem při škole pracovala, srovnávat se to nedalo, takže dokud jsem nedostudovala, platil většinu on, můj další ex přítel byl naopak nějakou dobu bez práce, takže jsem táhla všechno já, a i když práci měl, vydělával méně, než já. A nenapadlo by mě se nad tím pozastavovat ani v jedné situaci, brali jsme to prostě tak, že já beru X, partner Y a dohromady tedy máme X+Y. Nikdy nikdo z nás excesivně neutrácel, a co jsme si koupili každý sám pro sebe (oblečení atd.), jsme tudíž neřešili. Samozřejmě respektuji, aby si to každý zařídil, jak mu vyhovuje, nebo to viděl jinak, tohle je čistě jen můj názor, ale pro mě osobně je manželství (a i vážný vztah bez papíru) právě o tom, že jsme se po té počáteční fázi vztahu, kdy má každý "to svoje" a trávíme spolu čas, abychom zjistili, zda nám to funguje, rozhodli sdílet život společně jako pár, a podobné věci neřešíme... Jinak vlastně moc nechápu, proč lidi manželství uzavírají, pokud si chtějí dál jet každý po svém. Vůbec si neumím a upřímně ani nechci představit, že bych např. byla doma s dětmi, tudíž neměla "vlastní" peníze a pokaždé se doprošovala manžela, aby mi dal nějaké peníze "ze svého", abych nakoupila pro naše děti, nebo kdybych nedejbože přišla o práci a neměla nějakou dobu výdělek... A na druhou stranu ani situaci, že já vydělávám mnohem víc, žiju si na úrovni, a můj manžel mezitím počítá každou korunu, to bych se na sebe nemohla ani podívat do zrcadla.
Odpovědět
Profilova fotka
My máme se snoubencem každý svůj účet, vyděláváme poměrně stejně s tím, že já navíc projezdím v benzínu 3000 a další 3000 platím úvěr z dob, kdy jsem s ním ještě nebyla. Nájem, elektriku, inkaso, a běžné měsíční výdaje platíme napůl, já to posílám k němu na účet, on pak posílá dál. Nákupy řešíme tak, že někdo z nás tam prostě zajede a nakoupí. Ale musím říct, že je to velice nevyvážené. Většinou nakupuji já, protože on je línej někam po práci jet, takže hodinu denně projezdím v autě a ještě musím strávit minimálně půlhodinu v obchoďáku ( fronty ). nakoupím co je třeba a hotovo. A on se mi pak směje, že na konci výplatního období (když má dojít další výplata) ušetří 5000 a já sotva 500. Neuvědomuje si však, že mám výdaje o 6000 vyšší nemluvě o nákupech. Netuším za co utrácí, ale v podstatě, dokud vycházíme a fungujeme, je mi to jedno. Cokoliv většího, pokud si to společně odsouhlasíme, kupujeme na půl. Například kuchyňský robot jsem si koupila celý sama, jelikož jsme se neshodli na tom, jak moc je potřeba. Co se týče kina, večeří, společenských akcí atd. většinou se střídáme. jednou platím já, jednou on.Zatím je to dobrý, ale až budu na mateřské, budu chtít společný účet a myslím si, že to bude ok, jelikož doprošovat se někoho pořád o peníze, to asi dobré nebude.
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky naprosto suhlasim... Mame odjakziva jeden spolecny ucet a kazdy muze si utratit to co chce - potrebuje. Setrime spolecne, kupujeme spolecne... zadne bocni tajne ucty.... pritel vydelava take krasne penize, ja tim ze jsem byla na materske jsem sanci nemela. Ted mala mela rok a musela jsem si najit praci jen na nocni.. abych take prispela do spolecneho hospodareni... bohuzel delam praci ktera je silena a neodpovida me kvalifikaci ;) ale verim ze jedniu se nase prijmy vyrovnaji ;)
Odpovědět
@bezradna_nevesta Taky nechápu co se ti nelíbí. Píšeš že většinu nákladů na domácnost nese partner = skvělé. Máš byt z dědictví - nechápu proč přepsán na partnera a ne na tebe, to mi skutečně hlava nebere. Určitě doporučuji přepsat na sebe. Zadní vrátka v tom nevidím, partner je realista. Společný účet někomu vyhovuje, jinému ne. Nám s manželem vyhovuje oddělený. V dnešní době jsou poplatky zdarma, takže náklady nula. Já jsem na mateřské, manžel má nastavený trvalý příkaz na dohodnutou částku, která mi od něj automaticky přichází na domácnost, takže nechápu proč se holky chcete něčeho ,,doprošovat,,??? Větší nákupy děláme společně, hradí manžel, útrata typu kino/večeře vždy hradil partner, bych se propadla do země platit za chlapa večeři....
Odpovědět
@windy1 Ty by ses fakt propadla do země, platit za chlapa večeři? Já v tom nevidím problém, v dnešní době je to naprosto normální, že pokud spolu lidi randí, tak platí jednou on a poté ona. Přece nemůže platit jen chlap :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mikinkacs Naprosto s Tebou souhlasím :)... Když chci udělat radost taky svému drahému, tak ho pozvu na večeři a platím za něj :) i přesto, že to chce uhradit on :).. A musím říct, že to dělám ráda a s láskou :).. Proč bychom si muže nemohli hýčkat i my? Proč musí jen oni? Číšník vždy kouká a s úsměvem dodává, že by takovou ženu chtěl potkat :D.. nevidím na tom nic špatného :)
Odpovědět
@sainka14 Jasně, taky to mám moc ráda! Chlap si to užívá, tak proč ne.. :-) Kdyby měli platit jen chlapi, tak taky nemají neomezený příjmy a brzo by mohlo být po rande...
Odpovědět
Profilova fotka
My teda máme společnou kasu. Ale je to určitě dáno i tím, že naši rodičové to tak mají také, takže jsme takhle oba vyrostli a byli "vychováni". Mi se třeba oddělené finance moc nezamlouvají, ani kdyby jeden z partnerů měl 5x větší plat. Přece jen žijeme ve společné domácnosti, tak proč by si měl každý "hrabat na svém písečku" ? Hold doba je jiná. Já jsem strašně ráda za to, že ani jeden neřešíme, že jednou zaplatím večeři já, podruhé on. Že já dám za jídlo tolik, ty mi dáš na domácnost tolik. :-)
Odpovědět
@mikinkacs Zrovna to jídlo v restauraci mi přijde zvláštní aby platila žena...Pozvu třeba na zmrzlinu, dám dárek jen tak, zaplatím nákup v obchodě atd. ale platit na rande v restauraci fakt ne....
Odpovědět
Profilova fotka
Jak na to tady tak koukám, mám velké štěstí, že jsme ve vztahu dvě ženy. Muset s chlapem řešit, co bych měla platit já a co on, co je a není společensky vhodné, tak nervy moje. :D :D
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Sňatek pro peníze
03. 01. 2016 41
Přítel mi dluží peníze, jak je z něj do…
06. 01. 2013 29