Zatím nechci děti

Zobraz úvodní příspěvek
Holky, je Vás tady hodně už určitě i vdaných a potřebuji znát názor někoho jiného nejen rodiny. Je mi za dva měsíce 33 let, vždy jsem se chtěla vdávat, mít děti, starat se o rodinu. Většina mých vztahů neměla dlouhého trvání, takže o dětech nemohla být ani zmínka a tím víc jsem po nich toužila. Před manželem jsem měla hodně ošklivý vztah....pak přišel manžel a nějak se všechno změnilo. Vše plynulo tak nějak samo, na spoustě věcí jsme se hned shodli, po 4 letech přišla svatba a ve mě se něco zlomilo....děti zatím nechci. Jsem šťastná, máme jeden druhého, super vztah mezi rodinama, všichni se už ptají, kdy bude miminko....ale já opravdu zatím nechci, i když už biologické hodiny tikají :-). Máte to někdo stejně? Prosím, napište.
Odpovědět
@stastnanevesta no to je pravda, jistota není nikdy, ale naši už jsou spolu 35 let a taky se brali po 4 letech, tak jsem si řekla, že to zkusím okopírovat :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Jenom tak na okraj, taky jsem nechtela deti a s partnerem jsme meli pomerne jasno, ze tak ve 30 bude ten spravny cas, protoze do te doby vystudujeme, zodpovedne si vytvorime zazemi, uzijeme si svobody pri cestovani atd. Prisla 30 a tak jsme vsemu nechali volny prubeh.... a ono to neslo, tak jsme si naplanovali a dockali jsme se az po 4 letech. Jeden doktor mne behem te doby uzemnil hlaskou A jako co cekate, neni vam 20. A tohle riziko si kazda z nas musi prehodnotit a pocitat s nim. Takze to jest ma osobni zkusenost mit deti pozdeji. BTW jinak je to super a prijemna zmena po letech makani v korporatu :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@alen_ka naši budou letos mít taky 35let (22.11), brali se po necelém roce a máma se k tátovi stěhovala až den po svatbě a taky jim to funguje,tak věřím,že nám bude taky :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@marketaaj kamarádka mi před časem říkala,že dneska chodí holky v 25 na umělé oplodnění,docela síla. Já se teda přiznám,že jsem asi divná,ale nějak mi ani nebude vadit,když vlastní děti mít nebudu. uvidíme,jak to bude.
Odpovědět
A zeptam se jinak(nemyslim to zle)nebojis se ze pak budes mit treba problemy otehotnet tim ze budes starsi?
Odpovědět
@stastnanevesta taky doufám :-)
Odpovědět
@stastnanevesta Ja si myslim, ze s moznosti, ze deti nebudou, by mel v koutku duse pocitat kazdy par. Nebo kdyz ne pocitat, tak si to alespon uvedomit. Samozrejme, ze s postupujicim vekem nad tim clovek musi premyslet trochu vic a urcit si, co je pro nej priorita. Ja dite chci, opravdu ano, ale pokud by to neslo, nehodlam stravit zbytek zivota ve smutku, snaze, vycitkach a podobnem, ale chtela bych si ho uzit tak, jak to jen pujde.
Odpovědět
Profilova fotka
Každý ať si to udělá podle sebe a druhým je po tom kulové. Já bych je odkázala do patřičných mezí. Já osobně chci být mladá maminka, do 30 mít alespoň jedno :) Starší maminky neodsuzuju a ani se na ně nedívám skrz prsty. Moje mamka má přes 40 a už pár let mi říká jak je ráda, že my jsme už starší (nejmladší ségra má 16), ale že už nejsme mimina, že si nedokáže představit, stávat k nám v noci a věnovat pozornost hlavně nám. :D a že nemusí hned z práce letět za nama. Je fakt, že teď se máme mnohem líp, než když jsme byli malí, ale myslím si, že dětství bylo super a ikdyž jsme nedostali uplně, co jsme chtěli a hned. Ale aspoň jsme si toho vážili. Mně příjde, že dětičky (ne samozřejmě všechny) jsou zvyklé, že mají všechno a hned. A vše je podle toho, jak si písknou. A mamka je ředitelka s dětmi je každý den v kontaktu. Mnohdy děti vychovávají rodiče a ne naopak. Dítě nepotřebuje mít milion hraček, spíš pozornost a lásku. Kolem sebe vidím hodně párů, kteří mají přes 35, chtějí první mimi a nějak to nejde. Asi na tom, že čím později, tím horší, něco bude. Ale jsou i výjmky:) Ale ať si to člověk udělá podle sebe.
Odpovědět
@kacenkakaca Ono nejen, že to nemusí jít, ale s postupujícím věkem obou rodičů roste riziko i pro miminko, je mnohem větší riziko spontánních potratů a celkově je to těhotenství rizikovější jak pro matku, tak pro dítě ;-) A je úplně jedno, že si třeba žena v 35 připadá mladě a tak, že miminko levou zadní zvládne. Příroda se oklamat nenechá ;-) A mám stejný názor, že pokud to nepůjde, nezhroutí se nám celý svět. Přijde mi smutné, že dneska spousta lidí bere dítě jako něco, na co mají bezvýhradné právo. Pro mě dítě je a vždycky bude ohromný zázrak a dar :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holky je tu nektera ktera zatim nechce deti kuli otazce bydleni..? Nebo nektera ktera ma detatko v malem byte 2kk? My budeme mit svatbu v kvetnu a s pritele nam je 29let..chteli by jsme po svatbe vysadit prasky s tim ze uvidime ale me porad trapi(mozna zbytecne otazka bydleni) bydlime ve svem byte 50m byt je krasny zrekonstruovany ale mame velkeho pejska a ja si nejak vubec nedovedu predstavit jak se sem naskladame..jako je jasne ze se vejdem ja jsem vyrustala 4lide a pes v 36m2 a taky jsme to zvladli ale... Podnikame a pracujeme spolu z domova takze by jsem na mimco meli cas i penizky ale chteli by jsme casem stavet baracek jenze to je hudba budoucnosti a je to realne treba za 7let.. Tak si porad zahravam s myslenkou jestli jeste chvilku nepockat ale zaroven se bojim aby pak nebyl problem s otehotnenim vsechny vime jak to v dnesni dobe je
Odpovědět
@ttm Ja nepopiram rizika pri tehotenstvi ve vyssim veku rodicky. Na druhou stranu, u velmi mladych matek /15-18/ je tehotenstvi velmi rizikove pro telo, ktere neni samo dospele a i riziko postizeni je pro deti vyssi nez treba u veku kolem 24-27 let. Tim chci rict, ze ani tohle neni cernobile.
Odpovědět
@1nelinka My mame byt 2kk a mame s manzelem dohodu, ze pokud by prislo dite, tak nejlepe jeste behem tehotenstvi,ale pripadne tak do roku ditete pujdeme do vetsiho. Take bychom radi dum, ale radeji hezky rozmernejsi byt ve meste, nez se tisnit v malem byte 20km od mesta, kde pracujeme. Naklady jsou tu nizke, tak zatim zustavame a setrime, ale do budoucna tu urcite zit nechci. Male bydleni, nemoznost soukromi sveho i ditete je pro me nocni murou. Kazdopadne bydleni neni hlavni duvod, proc dite zatim ne.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@ttm taky to beru tak,že se nezboří svět. Nejsem ten typ,pro který by dítě bylo smyslem života,mám asi ty priority nastavené trochu jinak,ale zase respektuju,když to má někdo opačně,nikomu to neberu. Už jsem se i setkala s názorem,že mít dítě po 30 už je pozdě a je to sobecké a nezodpovědné i vůči dítěti,osobně takovým názorům nerozumím,ale stejně si to každá žena udělá tak jak uzná za vhodné a nenechá si do toho (doufejme) mluvit okolím.
Odpovědět
Profilova fotka
@michalusenka nevím,jestli byla ta otázka mířena na mě,ale jak jsem psala,nějak mi nebude vadit,když dítě nebude,nejsem typ,co by se kvůli tomu hroutil nebo brečel nebo tak něco. Asi v sobě ten klasický mateřský pud nemám,i když by někdo mohl říct.že na to mám věk,ale tohle se podle mě vnutit nedá.
Odpovědět
@kacenkakaca Nechtěla jsem říct, že ta rizika popíráš, spíš jsem to chtěla trochu doplnit - že vyšší věk s sebou nese značné množství možných komplikací.Těhotenství extrémně mladých maminek určitě také není bez rizik, myslím, že tam jsou rizika hlavně pro rodičku, protože tělo se dovyvíjí, ale takových maminek zase tolik není. Optimální věk pro první těhotenství je podle mě kolem 25 let, +- dva roky ;-)
Odpovědět
@stastnanevesta mozna spis na autorku nebo na ty co s nim souhlasi..
Odpovědět
Dalsi pohled na vec je ta, ze clovek si sice v 35ti letech muze pripadat mlade, ale v 55ti letech, kdyz jde prvni dite na vysokou skolu, uz si tak mlade pripadat nemusi.. Vidim to na svych rodicich - memu nejmladsimu sourozenci je 18, mym rodicum 55, uz by si pomalu zacali sporit na duchod, ale jeste budou sourozenci par let platit vysokou skolu.. Muj osobni pohled na vec je asi ten, ze kdyz clovek nekoho potka az v 36ti letech a chce dite, tak co se da delat - proste at' zkusi dite v pozdejsim veku a budu mu nesmirne fandit. Ale pokud je nekomu cca 28 - 33, je s manzelem uz nekolik let, maji financi zazemi, atd, tak osobne nevidim duvod deti odkladat, pokud clovek deti chce.. Protoze ono s rostoucim vekem to holt ze zdravotnich duvodu jednoduche byt nemusi. Vidim to i na sobe..je mi 29 a snazime se ctvrty mesic, a ono to fakt neni ze clovek luskne prstem a bude cekat dite.. muze to proste nejakou chvili trvat. A i kdyz dite chci, tak si stejne pripadam mlada a rikam si, jak to s tim ditetem vubec zvladnu.. ''Ja, takovy nemehlo..' ale nepredpokladam, ze se tohle za 2-3 roky zmeni..a z rozumoveho hlediska (financni zazemi mame, jsme manzele, mam na to vek..) mi nepripada rozumne to dal odkladat. Proste aby se holka stala matkou, musi se stat matkou.. jestli to dava smysl. To nejde aby to bylo tak, ze si clovek pocka a bude to zkouset az ve chvili, kdy si bude pripadat na dite 100% pripraveny ve vsech ohledech.. je to proste 'krok do neznama' a vyporadam se s tim, az to prijde. Kdybych cekala, az se budu na dite citit 100% pripravena a budu mit 100% jistotu, ze to zvladnu naprosto suverene a bez jakehokoli problemu, tak bych taky mohla cekat vecne... proste i kdyz dite chci, tak z ty reality budu vzdycky malinko nervozni, to se neda nic delat :) Takze abych to shrnula, nemyslim si, ze by clovek mel odkladat deti proto, ze se toho trosku boji, pokud vi, ze deti chce.
Odpovědět
@stastnanevesta Já si třeba myslím, že první dítě po 30 je pozdě, ale rozhodně by mě nenapadlo kvůli tomu někoho odsuzovat. Já osobně bych třeba byla zklamaná, kdybych nemohla mít své děti, ale snažila bych se s tím naučit žít. Děti oba opravdu hodně chceme, ale pokud to nepůjde...tak se z toho nezhroutíme ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta @ttm @kacenkakaca Tak nejak jsem tu 30 jako hranici, kdybychom s tim meli zacit a uplne jsem si nepripoustela, ze to bude problem. Taky jsme to nejak nehrotili az do momentu, kdy jsem mela prvni zamlkle tehu a za rok druhe, to je potim napor na hlavu. Protoze najednou dve carky na testu nas donutili udelat svatbu po 12 letech vztahu, tak nejak se clovek zacal tesit, ze bude zmena a pak nic, zakrok ve spitale. A kdyz jsem sla po treti k dr, ze mam zase pozitivni test, tak uz jsem rovnou tak nejak byla smirena s neuspechem...o to to bylo vetsi prekvapeni, ze vse bylo v poradku. Dite je opravdu dar a kdyz neni objektivni pricina proc to nejde, tak si clovek klade otazky jestli by to bylo jine v 25 nebo jestli jit do adopce, apod.
Odpovědět
@ttm ja treba ale manzela potkala v necelych 29letech takze to neslo jaksi stihnout prvni dite do 30.taky sem to tak kdysi chtela ale popravde sem vubec rada ze sem manzela poznala bo sem uz neverila
Odpovědět
@michalusenka Jasně, to chápu. To je situace, ve které to jinak nejde, sama mít dítě nemůžeš... Myslím to tak, že pokud to jen trochu jde, je lepší mít děti před třicítkou. Jinak si samozřejmě nemyslím, že ve třiceti je člověk nějak starý a už by měl plánování dítěte rovnou vzdát ;-)
Odpovědět
@ttm Ja takovou pomyslnou hranici vidim nekde kolem 35, ale ani potom si nemyslim, ze by to bylo spatne nebo odsouzenihodne. 30 mi pripada hodne prisne. @marketaaj Za me kazdeho vec, ale me by tehotenstvi a dite ke svatbe nepresvedcilo. Prave kvuli nemu, zbytecny stres, navic uz by to pro me vzdycky melo tu pachut, ze to nebylo jen z lasky. Co se tyce tehotenstvi, jsem v tomto ohledu hodne zdrzenliva a cekala bych hodne dlouho s radovanim se, nakupy a zarizovanim. V okoli vidim, jak to muze dopadnout, tak to lepe nezakriknout, neradovat se predcasne. Ale prosim neber to jako utok na tebe, nemyslim to ve zlem, chci popsat jen svuj pohled na tu situaci, ani nechci hodnotit tvuj pristup.
Odpovědět
@kacenkakaca Třicet je taková moje osobní hranice, možná trochu přemrštěná, to uznávám ;-) Jako malá (tím myslím hodně malá :-D ) jsem si vždycky myslela, že se tak ve dvaceti vdám, v 21 budu mít dítě a bude to super. No, dneska vím, že to je naivní sen malé holčičky...ale stále chci děti co nejdříve to půjde :-)
Odpovědět
@michalusenka Právě je spousta žen, které potkaly partnery i později po 30. A přece spolu hned po měsíci nebudou mít dítě. Proto odsuzovat někoho, že po 35 je pozdě je nesmysl, nikdo neví jak to ti dva měli. A přece si pak žena neřekne : Hm už je mi 35, byla bych stará matka, měla jsem mít dítě ve 25 (i když třeba nebylo s kým, že!!!) moje smůla. Asi většina holek si představuje, že se nějak kolem 25 vdá a pak bude mít děti, ale realita je pak většinou jiná.
Odpovědět
@kacenkakaca njn jenze kdyz je ti blbe hned od zacatku tak se to podle me musi v praci provalit.treba tohohle se bojim bo urad je strasna drbarna.ale podle na druhou stranu dokud dite neni porozene nemas nikdy uplnou jistotu(narazim jak se rika at se pocka do tech testu kolem 3mesice)
Odpovědět
@michalusenka Jasne, jsou duvody, proc to je potreba oznamit hned na zacatku, at uz kvuli nevolnostem nebo rizikovemu pracovisti. Kazdopadne jinak bych urcite cekala min ty 3 mesice, ale je jak pises, jistota neni ani do porodu a bohuzel, jak vidim, tak ani po porodu. Ale prece jen se neco pokazi nejcasteji v zacatku.
Odpovědět
Profilova fotka
@superbedrunka v tom mas naprostou pravdu moji nejlepsi kamaradce je 34 a moji sestre 32 a nemaji partnery..ne ze by nechteli nebo ze by je nikdo nechtel ale proste nemuzou najit normalniho kluka..i to je v dnesni dobe problem stejne tak najit normalni rozumnou holku..
Odpovědět
@1nelinka Přesně. Já mám ve svém okolí taky dva kamarády, kterým je okolo 30, jsou hezcí, mají byt, auto, dobrou práci a pořád nikoho nemají. Občas jdou s nějakou na rande, ale většinou z toho nic není. Prostě nemůžou narazit na tu pravou. A to by už chtěli rodinu a usadit se. A znám takhle i pár kamarádek
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca úplně v pohodě :-) po 12 letech vztahu jsme tak nějak věděli, že nás právě ke svatbě dokope asi jen to mimčo, protože jinak se nic na našem vztahu nezmění. Nejsme úplně slavící typy a i svatba byla malá, prostě taková o trošku větší rodinná slezina. To že se neobjevilo srdíčko, byla realita kterou jsme vzali a svatbu jen o kousek posunuli, ale uspořádali (rodina a známí už tomu ani nechtěli uvěřit :-D ). Tomu pocitu radosti se neubráníš ikdyž racionálně víš, že všechno může být jinak. Když to vyšlo, tak jsem to v práci oznámila ve druhém měsíci, protože mi hrozilo rizikové, lépe řečené doktor mi ho doporučoval a já potřebovala práci předat a nenechat je ve štychu. Doma jsme to řekli na začátku 4. měsíce a věci jsme začali pořizovat až po druhém screeningu, respektive na hranici, kdy už se děti dají zachránit. Věková hranice proto kdy mít dítě je individuální a je na každém jak si ji nastaví:-) Jinak nevím, ale já se nikdy necítila 100% připravená na mimčo, protože je to krok do neznáma, bez návodu, bez slovníku:-) a pak se mi to potvrdilo, každý den je jiný, jeden náročný, druhý naprosto dokonalý a každý den přinese něco nového. Uvidíme jak v 50ti budu snášet jeho pubertu:-) o víkendu manžel vzpomínal jaké to bylo spát do 10 hodin.
Odpovědět
@kacenkakaca To presne, clovek nema nikdy jistotu, znam pripad tyden pred planovanym porodem a malem to neprezili oba dva, jak mimco, tak nastavajici, to musi byt teda fakt psycho, ale ted se raduji s mimca a uz mu je 7 mesicu.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?