Jsem ráda, že mi přítelova maminka nabídla tykání asi po půl roce randění s jejím synem. Velice si s ní rozumím a tak to tak nějak vyplynulo samo a říkám jí jménem nebo babičko (před synem). Maminko jí neříkám, připadá mi to takové neosobní, když není moje máma a ona to ani nevyžadovala.
Ja si s celou pritelovou rodinou tykam samy my to postupne v prubehu naseho vztahu nabydli a prijde mi to takove vic rodine..oslovuji je jmeny a nebo i mamco , dedo atd je to moje rodina a mam je moc rada
Tchýně s tchanem mi od 16ti tykali, což je v tom věku asi samozřejmé. Tchýně mi nabídla tykani někdy krátce po ukončení střední školy, tykala jsem i jejímu příteli (od začátku, co jsem ho poznala), tykam i babi s dědou, druhým prarodicum vykam, ale to mi ani nepřijde. Tchyni i jejímu příteli říkám jménem. Tchán mi nabídl tykani chvilku před svatbou, ve stavu více než opilem. Myslím, že on sám si to ani nepamatuje, ale od té doby mu tykam, protože ta nerovnost mezi tykanim a vykanim mi byla nepříjemná, zvlášť u něj. Nevadilo by mi vykani, ale muselo by být oboustrane.
U nás je to docela sranda - naši mojemu už před svatbou "vyhrožovali", že po svatbě jim bude tykat, ať se na to připraví. A jelikož tchánovci svým rodičům vykali, tak jsem si říkala, že tykání po mě chtít nebudou. Ještě pro vysvětlení - já jsem docela držka a můj je nesmělý...A jak to dopadlo? Mě na svatbě taky nabídli tykání, ale já to od té doby jaksi nedokážu a můj v pohobě našim tyká. Řekla jsem jim, že snad až budem mít děti, že mi to půjde, protože budu říkat babička a děda. Nejhorší je pro mě oslovení - protože jeho mamka se jmenuje jak má mamka (Marie) a jeho taťka jak můj manžel Oldřich (takže bych je zaměňovala a přijde mi divné říkat tchánovi Oli)...takže docela sranda a terno pro mě :-D
Já si s Lukyho mamkou začala tykat už po roce chození (jsme spolu přes 7 let), říkám jí jménem a myslím, že máme skvělý vztah. Doufám, že to takhle vydrží :-)
Snoubenec si s mými rodíči potykal při žádosti o ruku (nabídli mu sami), já jeho rodičům vykám, oni mě tykaj, ale při pozdravu oslovují "dobrý den" a "na shledanou", což moc nechápu. Já bych klidně byla pro tykání + oslovení jménem, oslovení miminko by mi přes pysky moc nešlo, maminku mám jen jednu, nebo i vykání a oslovení křestními jmény, samo o sobě vykání+příjmení mi příjde hodně cizí (takhle oslovuji prodavačku v krámě nebo cizí paní na ulici atd). Upřímně řečeno mě to trochu mrzí, jsem hodně společenský člověk a mám ráda uvolněné vztahy, třeba se to se svatbou změní to nevím, ale pokud s tím sami nepříjdou, tykat nebudu, to mi příjde neslušné. Mám je moc ráda a myslím že spolu vycházíme dobře, ale nemůžu si pomoct, při vykání to na mě pořád působí jako určitý odstup a udržování si "bezpečné" vzdálenosti...:(
Mně tykají, já vykám - možná, až jednou budeme mít děti, tak přejdeme na tykání, ale do té doby by mi to, i kdyby to nabídli, nějak nešlo přes pusu... Přítele hned na prvním setkání naopak vystrašila moje mamka, když se k němu řítila a nabídla mu okamžitě tykání. Chudák se z toho cítil nesvůj a pak se jí ptal, jestli může zůstat u vykání :-D
Muj drahy skoro od zacatku mym rodicum tyka, hned mu to nabidli. Rika jim zdrobnele "tychanku" a "tychinko" a za ty roky se to ujalo. Dokonce i s moji babickou si tyka a rika ji babi. U me a me tchyne je to slozitejsi... Ja ji vykam, tykani mi sice nabidla, ale asi po deviti letech vztahu a to mi uz nejde pres pusu a rekla jsem, ze to uz neklapne. Mozna casem prejdu na vykani + krestni jmeno... Ale kdovi...
Mně tykají, já vykám. Je super, když rodiče nabídnou tykání už od začátku, já bych to udělala stejně, na co takové formality :-) škoda, že si na vykání naši i přítelovi rodiče tak potrpí. Teď, po devíti letech, už bych na tykání nepřistoupila, na to je moc pozdě.
Muj pritel moji mamce vyka a tatkovi tyka. Mne jeho maminka na prvnim setkani nabidla tykani. Tak jsem ji rikala jmenem a od zasnoubeni ji rikam mami. Jo a muj pritel memu tatovi rika tatko :) Jsme takova jedna velka rodina.
Tykam oboum ale neoslovuju....s budoucí tchyni uz si tykame dyl a s budoucim tchanem asi rok....byla to docela vtipna historka pac sme si potykali pri zahradni oslave narozenin a ani jeden sme si rano tim tykánim nebyli jisti :-D
Tak můj snoubenec tátovi tyká, sám mu to nabídl téměř hned, s mojí mamkou si zatím vyká a řiká, že by to asi nedal. Já upřímně doufám, že se to změní třeba po svatbě. A já tchýni vykám, nikdy mi nenabídla tykání a mě to upřímně přijde divné, jsem z rodiny kde si všichni tykají a mě to přijde přirozené, hlavně když jsou pak děti... Jéé ahoj babi a vy: dobrý den..... Je to divný a hrozně mě mrzí, že mi to nikdy nenabídla, ale asi se nedočkám. Švagrová jí vyká už 20 let..
Na naší svatbě padla všeobecná nabídka tykání rodičům, od té doby já tykám manželovým rodičům a on mým (před svatbou moje mamka muži vykala, ostatní rodiče, tedy můj taťka muži a jeho rodiče mně, tykali, souhlasili jsme s tím a bylo by nám nepříjemné, kdyby nám vykali). Máme trošku problém si zvyknout na to jiné oslovování, ale rozhodně nám to nevadí, vztahy máme v pořádku. Maminko říkáme jen svým vlastním maminkám a nikdo po nás nic dalšího nechtěl, to bych nedala.
My už jsme spolu dlouho, takže už roky si vzájemně tykáme. Tchyně mi hned nabídla, abych jí říkala jménem, že si nebudeme hrád na "trapnosti typu maminka" a já jsem to přivítala - oslovuji je tedy oba "ahoj + křestní jméno". Můj partner totéž, říká mým rodičům "ahoj +křestní jméno". Musím říct, že nám to vyhovuje, rodičům taky. Přijde mi to přátelké, fajn a milé. Říkat partnerovým rodičům mami a tati by mi osobně vadilo.
Můj táta příteli od začátku až doteď vyká, máma mu od začátku tyká. Mně tchánovci tykali, já jim vykala. Nabídka na tykání padla letos o Vámocích (od tchyně, tchán si se mnou jenom přiťuknul a nebyla jsem z toho moudrá, tak jsem chvíli zkoušela vykat, pak jsem radši neříkala nic a pak jsem prostě začala taky tykat :-D ). Měla jsem s tím docela problém, teď už jsem si na tykání zvykla, ale oslovení křestním jménem mi pořád ještě nejde. Když se o nich bavíme s přítelem, tak jsou to "mamka a taťka", moji jsou "máma a táta" (rodinná nebo krajová odlišnost), takže nemám pocit, že by se tchyně "cpala" do maminkovské role...
Přítel si s mamkou týká, takže ji rika jmenem a tatkovi asi taky. Ja jeho rodičům vykám, takže pane Riho, paní Rihova. Kdyz se ptám na jednoho z nich, tak řeknu kde mate mamku/tatku :)
no tak já ji říkám jménem Jano a tykám ji, ale nejraději bych ji říkala ty píííííííííí pzt. je otřesná, nemám ji ráda a mít nikdy nebudu. Jen ji toleruji, jelikož je to matka mého manžela.
Tykáme si od prvního setkání. :-D Bylo to trochu omylem, ale už přes 7 let to tak je. Mýho milýho brácha měl nějakej zápas, tak jsme tam jeli a měla tam být i jeho maminka. Ona nás vyzvedla na zastávce autem, otočila se dozadu a povídá ahoj, já jsem Jana. Tak já to pochopila jako nabídku k tykání a říkám, ahoj, těší mě. No a pak mi došlo, že to asi nabídka tykání nebyla... :D Pak jsme si sedli v na jídlo, ona si dala pivo, já taky. Já se začala omlouvat, že jsem jí tykla a ona prej "Pivařky si tykaj" :-D Takže to vzala úplně v pohodě. Vtip je, že už tak 8 let pivo nepiju. No, co by člověk pro dobrej vztah s tchyňkou neudělal. :-D Takže ji oslovuji normálně jménem. Náš vztah má sice trhlinky, tak jako každý vztah, ale neřeším to, páč tak často se nevídáme. :-)
Budoucí tchýně s tchánem jsou bezvadný oba. Maminka mi nabídla tykání hned po měsící, řikám ji Ivčo, oslovení Ivano nemá ráda, tchán Milan mi nabídl tykání po půl roce, ale oslovila jsem ho tak asi jen dvakrát. Budoucí manžel mojí mami tyká, ale jménem jí nikdy neřekl :-D když mluvíme o maminkách tak jim říkáme mamouši :-D jinak v telefonu mám svojí maminku jako mamoušek a tchýni jako maminu :-) Moje sestra rodičům svého manžela do dnes vyká.. a to jsou spolu takových 14 let..což by mě asi položilo :-S jsem ráda, že mám to co mám. :-)
Moje mamka nabídla snoubenci tykání poměrně brzo, on ze slušnosti zatím že ne. Jeho rodiče mi to teda nabídli taky, když jim to řekl asi a já teda ze slušnosti zatím taky odmítla.. Moje mamka mu to ale nabídla brzo znovu a to už přijal takže si tykají, ale mi to už jeho rodiče nenabídli. Tykají mi, ale já jim vykám a říkám příjmením, což je mi trošku líto.. hlavně když se potkáme všichni a přítel mojí mamce tyká a já jim musím vykat... po svatbě se jich asi zeptám, jak je mám teda oslovovat, protože příjmením mi to příjde hodně odměřené.. Možná i proto to necítím tak uvolněné ten vztah jak to vnímá přítel s mojí mamkou - mají to víc kamarádské, tykání dělá hodně...
me to nabidli zhruba pred pul rokem ale prislo mi to blbe ale po svadbe to bude lepsi ted pritelove mamce rikam sice mamko ale vykam ji to same i tatkovi
Tchýni tykám, oslovuji ji jménem, tchánovi zatím vykám, takže vlastně neoslovuji vůbec. Uvidíme po svatbě, jestli se to změní. Jinak přítel našim tyká. :-)
Tak moje maminka priteli nabidla tykani po 3,5 letech vztahu kdyz jsme uz byli zasnoubeni. Bylo to dano i tim, ze jsme tam behem skoly hodne casto jezdili na vikendy, pomahal pri rodinnych akcich na zahrade apod, jeho rodice jsou trochu komplikovanejsi, ale presto me maminka prijemne prekvapila, ze mi nedavno (pul roku pred svatbou) nabidla tykani - a myslim si, ze se toho chytne casem i jeji muz a nejspis i priteluv tatinek. Oba pouzivame tykani + mami - prece jen stavame se cleny rodiny toho druheho a oba s maminkami skvele vychazime a vime ze pro nas chteji jen to nejlepsi, takze i kdyz je to ze zacatku nezvyk, rozhodne to pro me neni nic neprirozeneho
Ahoj, to je zajímavé, tak jsem se taky musela zamyslet:-). S přítele jsme 3 roky, máme rok před svatbou, která se snad zadaří :-). Jeho mamku mám ráda a i se na přivítanou pusinkujeme a objímáme, ona je taková prdlá a je to z její strany. Všechny z rodiny má ráda a stále to říká. Vídáme se jen jednou za čas,bydlí daleko. Je to takový osamocený nesebevědomý typ, kterého mám tendenci opatrovat. Mně je 28 jí 61 :-). Vykám ji a oslovovat ji neumím, což je pro mě zapeklitý někdy frustrující oříšek. Jsem ten typ, co každého osloví jménem, než s ním začne mluvit. Takže je to u nás asi tak, že když se potřebuji na něco zeptat a mamka je otočená a nedívá se na mne, tak raději zavolám přes celou místnost na přítele, ať se mamky zeptá např. co by si dala k pití a nebo to zvolám všeobecně do éteru všem, ikdyž očividně přítel pití už má. Nejsem si ani jistá, jestli mi tykání někdy nabídla, ale i teď bych to odmítla. Po svatbě se mi snad uleví. Ale stejně nevím,jak ji pak oslovit i s tykáním. Má ráda když se ji říká Dajko (Dagmar) ale já to v životě neslyšela a nikdo na ni takhle nemluví. Švagrová (je to její tchýně) ji tyká ale nikdy sem ji oslovavat taky neslyšela :D.
Můj vztah s budoucí tchýní i tchánem je fajn. Tykaní mi nabídli asi po roce a půl vztahu, nyní už cca 2 roky bydlíme u nich v patře (dvougenerační dům a i když zůstat tam nechceme) a jsem za to tykaní tím pádem ráda, když se vidíme denně. Neoslovuji je, ale když o nich s někým mluvím tak jmenuji - Hanka, Pepa. Před snoubencem o nich normálně mluvím jako o mance a taťkovi a není problém (v pohodě identifikuje zda mluvim o jeho rodičích nebo mých). On si s našima tyká relativně krátce. Můj táta hledal snad půl roku vhodnou chvíli, kdy mu to navrhnout. :-)