Ahoj,potrebovala bych poradit.
Vdavala jsem se pred mesicem. S manzelem jsme spolu predtim chodili rok a pul,je to historik,nejchytrejsi chlap,co znam. Vazim si ho a vim,ze me miluje. Nikdy jsem do nej ale nebyla vasnive zamilovana. Je mi 31 a rikala jsem si,ze je potreba ridit se konecne rozumem. Ze chci rodinu a s timhle klukem to pujde. A ono to slo. Po roce me pozadal o ruku,ja rekla ano a zacali jsme pripravovat svatbu. Trosku jsem z toho zavazku panikarila,ale jen uvnitr sama sebe. Vsechno bylo relativne dobry,ale 12 dni pred svatbou jsme se opili s kolegou (ktery se mi libi uz pul roku),libali jsme se a uvnitr me se neco zlomilo. Zamilovala jsem se do nej jako nikdy. A bylo to vzajemne. Stravili jsme spolu tri dny,ja byla mimo a nevedela,co mam delat. Rikali jsme si,ze to musi byt poblazneni a nema cenu kvuli tomu rusit svatbu (vsechno uz jsem mela - saty,kolacky,druzicky...). Tak jsem se vdala. S kolegou jsme ale porad byli ve spojeni,psali jsme si na svatebni ceste,potom jsme se videli a ani ne mesic po svatbe jsme spolu spali. Vim,ze me odsoudite,mela jsem se snazit vic a nevidat se s nim,kdyz to nebylo nutny kvuli praci. Jenze s nim je to tak krasny! Jsem zamilovana,on taky,resime spolecnou budoucnost,neboji se zodpovednosti,ale zaroven me nikam netlaci... manzel nic netusi,ma vlastni svet. A ja nevim,co mam delat. Nechci zklamat jeho rodinu a kamarady (meli jsme krasnou velkou svatbu) a rozvadet se tak brzo po svatbe. Na druhou stranu me predstava,ze to takhle pujde dal treba dalsi pulrok,dost desi. Mam tomu dat jeste cas? Mam se ridit rozumem,zustat s manzelem a vzdat se lasky? Nebo se mam ridit srdcem,ktery mi rika jasne,co chci? Ja fakt nevim...
@laka_lacenda ta stejna co myslim? Myslim,ze rikala,ze to neklapalo ale nechala se prekecat...to fakt nechapu. Ja ji znam z jinyho serveru a vim,ze byla strasne nadsena, hubla do satu, netusila jsem vubec ze jim to neklapalo, ze svatba je nejaka "pojistka" na zlepseni nebo cosi.
@duckie JJ,ze prej se nechala ukecat do svatby ikdyz to neklapalo nebo cosi.
Těžko soudit, kdo z nás neudělal chybu... Být ve Tvé situaci, asi bych někam odjela na týden pryč od obou, pokud možno žádný kontakt ani s jedním (ideálně bez signálu a internetu), aby sis ujasnila, co cítíš a co chceš. Ať už to dopadne jakkoli, někdo bude ublížený, ale to už je život. Držím moc palce, ať to dopadne podle Tvých představ a budeš šťastná. Pokud ale i po čase budeš vědět, že manželství se současným manželem není to pravé, rozveď se a dej mu šanci, ať potká někoho, se kterým bude šťastný i on....
Stalo se mi neco podobneho. Mela jsem 8 let pritele, klidny bezproblemovy vztah a pocit, ze mi nic neschazi a nastoupila do prace. Byl tam jeden kolega, ktery se mi zezacatku moc (fyzicky) nelibil, ale hezky se s nim povidalo, byl skvelej "kamarad" a bylo nam spolu proste moc hezky, ale zadna velka laska ani zamilovanost, ja byla verna, myslela si ze jsem nasla fajn kamarada a nepripoustela si, ze ten strasne prijemnej pocit s nim je jen pratelstvi. Nez me poprve polibil. Byla jsem v soku, vsechno se tim zmenilo. Zamilovala jsem se. Vahala, zda ukoncovat 8lety vztah pro poblazneni. Rozmyslela jsem se pres mesic, nevedela jsem co delat. Nakonec jsem se vratila k puvodnimu priteli, ale neslo to. Po par tydnech jsme se rozesli, uz se to nedalo slepit. Pak jsem byla chvili sama, potrebovala jsem si srovnat v hlave co chci a co se stalo. Potrebovala jsem reset. Pak jsme se opet potkali a ted, po skoro 3 letech, je to neskutecne silnej a zdravej vztah, nejlepsi co jsem zazila a za 14 dni se bereme ;)....
Já ti asi dobře neporadím, jsem sama příšerný romantik a zamilovávám se na každém rohu (tedy platonicky), potřebuju to jako inspiraci a pohon pro každodenní život :-D Ale vím to o sobě a hlavně vím, že jako do manžela jsem nebyla zamilovaná nikdy do nikoho a neumím si bez něj život představit. Nevím, jak by to bylo, kdybych se vdávala z rozumu, nemůžu soudit a nemám na to ani ujasněný názor. Ale asi bych byla pěkná nevěrnice. Co ti ale můžu určitě říct, bude tě teď doma štvát mnohem víc věcí, budeš zpětně svůj vztah s manželem podhodnocovat, protože v pobláznění hormony bude pořád vycházet jako vítěz tvůj "milenec". Ale ptej se - jaký je sex s tvým manželem, resp. jaký byl než jsi potkala novou lásku, co milenec, chce tě se vším všudy, plánuje také budoucnost, společnou budoucnost? Jsi smířená s tím, že můžeš zůstat sama? Máš už přece jen věk na to, mít děti a čas v tomto případě bohužel moc není na naší straně... A pokud se rozhodneš pro manžela, s milencem se už nesmíš vídat, psát atd. Fakt. Takže asi i změna práce... No, každopádně držím palce, ale bojím se, že jestli to ukončíš a zůstaneš se svým mužem, stejně jednoho dne přijde někdo jiný...To si taky rozmysli, jestli v duchu pořád na "toho pravého" nečekáš...A jinak rozvedená bys nebyla první ani poslední, že je to nepříjemné, to je jasné, ale rozhodně lepší než nepříjemný zbytek života pro všechny strany...
@pataja tak ja jsem ted dělala na dvou rozvodech, jedno manželství soudce rozvedl po 7 měsících, a druhé po deseti :) to zákonem dane není, u sporneho rozvodu, je to na úvaze soudce.
Fascinují mě příspěvky, kdy je dotyčná zaregistrovaná pár dní a má všeho všudy dva příspěvky a to jen ve své diskuzi, během níž dokázala situaci vyřešit! Tady se nejde ani ohánět anonymitou...
@lalacrima Ahojky, myslím, že nikdo nemá nejmenší právo tě odsuzovat. Já jsem zažila něco podobného. Žila jsem s expřítelem 8let, minulý rok v říjnu jsme se měli brát, ale takovým způsobem, že jsem ho požádala o ruku já a pomalu jsem mu musela šlápnout na krk, aby mi řekl ano. Nerozuměl si s mojí rodinou a bylo tam ještě více problémů, ale já jsem to tak nějak neviděla nebo spíš nechtěla vidět, myslela jsem si, že jsem do něj zamilovaná...3měsíce před svatbou se u mě v práci (dělala jsem prodavačku) objevil dodavatel, který se do mě zamiloval na první pohled, bylo to na něm úplně vidět, nejdřív jsem se tomu snažila odolat, říkala jsem si, ,,sakra neblbni, za 3měsíce se vdáváš,, , ale tomu prostě nešlo odolat...zamilovala jsem se do něj takovým způsobem, že to nešlo ani popsat. Rozešla jsem se s chlapem se kterým jsem byla 8let, do třech měsíců jsem byla přestěhovaná u svého nového přítele (bydlel 70km od mě, tak jsme si říkali, že nám není 15let, aby jsme se viděli jen o víkendech), odešla jsem z místa prodavačky a začala jsem dělat asistentku ředitelky na zámku...no prostě jsem za svým minulým životem udělala velkou černou tlustou čáru a bylo to to nejlepší, co jsem kdy v životě udělala. A nakonec jsme naše společné štěstí završili tím, že jsme se letos, 14dní před ročním výročí, vzali. Neměnila bych, za nic na světě!!!
Proto bych ti poradila jen to, aby jsi uchopila své štěstí za pačesy (jak se říká :D) a na nic nečekala. A to, že by jsi se dejme tomu měsíc po svatbě rozváděla?! No a co?! Je to tvoje věc, neohlížej se na řeči ostatních...hodně štěstí ;-)
Nemusíte se přece hned rozvádět, je to dost radikální řešení. Dej tomu čas a uvidíš, můžeš třeba na nějakej čas odejít a buď se vrátit a nebo zůstat tam.. Moji rodiče spolu nežijí 17 let a nejsou rozvedeni, jednou takhle tata odešel a už se nevrátil :)
@ixc Moje teta se strýcem zase jsou rozvedení, ale žijou spolu dál, jako kdyby byli manželé. Jejich rozvod jsme nikdo nechápal - ale evidetněn jim to tak vyhovuje, tak to je hlavní :-) :-D
Dala bych tomu čas...a taky pozor na záměnu zamilovanosti a lásky - může jít o dvě zcela odlišné věci. Sama jsem s manželem to totální pobláznění nezažila - přesto bych neřekla, že to není má "velká láska".
Naopak - šíleně zamilovaná jsem byla v minulosti několikrát a velká láska to nebyla nikdy - jen totální zaslepenost s jakou jsem si chronicky vybírala typy pro vztah naprosto nevhodné. Vztah čistě z rozumu je samozřejmě hloupost, ale zapojit při výběru rozum považuji za velmi šťastné...!
@lalacrima to je dost blbá situace, ale dějí se i mnohem horší věci
nechala bych si to pořádně projít hlavou, ale osobně si nedovedu představit trávit život s mužem, do kterého jsem nikdy nebyla pořádně zamilovaná, každá vášeň vyhasne, ale po ní by měla zůstat taková ta něha, kvůli které se člověk nevrhá do náruče jiným, pokud by se to s tím kolegou vyvíjelo slibně, tak bych asi nakonec zariskovala a práskla do bot
ostatně moje sousedka se taky rozvedla asi do roka po svatbě (svatba taky veliká a nákladná) a teď je znovu šťastně vdaná za muže, který k ní podle mého názoru pasuje mnohem víc, mají spolu dceru
@klarakatarajna tohle bych teda nikdy neřekla o někom koho neznám. Že se člověk zamiluje do někoho jinýho se může stát každýmu a nesnáším lidi co hned někoho takto odsuzují. Evidentně se kvůli tomu paní trápí a chce to řešit, jak vy píšete k...ě by to nejspíš bylo jedno a hrála by to ne obě strany.
Ja oduzovat také nikoho nebudu,ale srovnala bych si to v hlavě jak uz tu bylo řečeno ....buď manžel nebo ten druhy....ať nežije manžel v omylu ,že je vše v pořádku....možná si měla raději zrušit svatbu než ji uskutečnit když jsi si nebyla jistá....
Udělala jsi velkou chybu, že jsi se vdala. Fakt chudák manžel. Nechápu, že pro někoho manželství nic neznamená. A jen tak si někoho vezme, ač ho nerespektuje, nemiluje.
Myslím, že se nejspíš stejně dáš dohromady s kolegou a pro manžela to bude ještě těžší, než kdyby ke svatbě ani nedošlo.
Já si myslím,že to byla chyba. Pokud jsi zamilovaná,tak to z hlavy jen tak nedostaneš. Možná by to bylo krutý zrušit svatbu,ale rozvod je o dost krutější v tomto případě.Já si ani nedokážu představit,že bych před svým manželem ve s svatební den něco předstírala. Nechci tě soudit,to ne,ale udělej co musíš dřív než to bude ještě horší.držím pěsti
Nesouhlasím s těmi, co radí v podstatě počkat, jak se vztah s milencem vyvine, zda to není poblouznění. Není to fér nechávat si manžela jako zadní vrátka, kdyby to s milencem nevyšlo. A podle mě není fér ani stavět nový vztah na nevěře.
A přidám svou historku, která není zdaleka takové maso, ale má podobné prvky. Bla jsem v dlouholetém vztahu, trochu neštastná, ale přesvědčená, že nikdo není dokonalý. Pak jsem potkala svého současného muže. Po prvním večeru (ne sexu, bývalého přítele jse s ním nepodvedla) jsem měla v plánu taky počkat, jak se to vyvine, ale za 2 dny jsem měla jasno, že do toho půjdu vabank... rozešla jsem se s přítelem 4 dny poté, co jsem potkala svého současného muže...
hod mincou je super vec.... ako nahle mincu vyhodis a toci sa vo vzduchu vzdy pride myslienka prosim nech je to to co chces alebo nechces a sama si odpovies...
chudak manzel.... J emi ho fakt luto toto si urcite nezasluzil...
sry ale zachovala si sa ako bezcharakterna mrcha....
Zamilovat se může kdykoliv a kdokoliv,nedá se tomu poručit,hlavně pokud ve vztahu jednomu něco chybí,dřív nebo později se to na vztahu odráží.Rozhodně bych se krotila ve výrazech. Já jsem ukončila desetiletý nefunkční vztah,abych mohla být šťastná. Teď mám úžasného muže a krásnou dcerku. Možná jsem taky mrcha,ale šťastná :-)
@terinkamt Já teda žádné výrazy nepoužila a ani jsem zakladatelku nedsoudila, ale nemyslím si, že vzhledem k okolnostem to padají zase až tak silné odsudky. To, že se lidi rozcházejí i po letech, není nic tak zásadního (tebou popisovaný případ), podstata toho odsudku podle mého tkví v těch dalších okolnostech - že to třeba nechala zajít až ke svatbě, když se stalo, co se stalo.
V 31 letech by už mohla mít rozum !!! K manželovi už nikdy nebude mít úctu a respekt... a milenec ví, čeho je jako manželka schopná. Jako chudák manžel, opravdu...
Myslím si, že jste poblázněná. Opravdová láska vzniká dlouho podle mě, je potřeba ji budovat a poznat toho druhého. Ve Vás se zplašily hormony, ten muž vás přitahuje, já Vás neodsuzuji a svým způsobem i chápu - měla jsem dost takových pobláznění, ale proboha, poslouchat "hlas svého přirození", promiňte, že to tak nazývám - to je dětinské. Pochopila bych to v 18 letech, ale takhle...Možná jste ještě nevyzrálá nebo jen příliš impulzivní, nevím. Každopádně bych v takovém manželství nesetrvávala, budete manželovi jen ubližovat.