Ahoj, jedna diskuse o financích tu už je a jasně z ní plyne, že mít jeden účet je lepší. K životu po svatbě to prostě patří, co je potřeba, to se koupí ze společných peněz a o větších výdajích se poradíme. Výši platu máme podobnou, takže by v tom neměl být problém.
Bohužel, můj drahý má dojem, že by přišel o autonomii, kdyby neměl své vlastní bankovní konto. Bojí se asi, že kdybychom měli k jedněm penězům přístup oba dva, byli bychom pořád na nule - má asi dojem, že každý měsíc vydám tisíce korun za kosmetiku a jiné zbytečnosti. (Přitom já si opravdu na drahé šaty ani podobné věci nepotrpím a sama jsem dost šetrná a spořivá osoba.)
V současné době to vypadá tak, že vždy, když jdu na nákup, musím si schovávat účty a pak ho prosit, aby mi je z poloviny zaplatil. Což je to pro mě jednak ponižující, jednak technicky náročné (těžko dostanu účet, když u stánku koupím brambory).
Když jsem mu vysvětlovala výhody společného konta, navrhl, že tedy budeme mít účty tři: Každý jeden plus jeden společný. Samy uznáte, jaká je to hloupost... Problém to vůbec neřeší, navíc ty poplatky...
Poraďte: jak ho rozumně přesvědčit pro společné finance?
Lava: Tak my s manželem jsme to krátce měli tak, že m. ještě jako student vydělal na brigádě 4000 - 5000 měsíčně a já jako studentka jsem vydělala na brigádě cca 5000 měsíčně. Byt už máme a moc nám pomohli taky rodiče z venkova - maso, ovoce, zeleninu, zavařeniny, šťávy, vajička a sádlo a tyhle věci vůbec nekupuju.
K tomu pár studentských výhod a vyšli jsme v pohodě... i když to chtělo sakra rozvahu, jestli se s kámoškou v té drahé restauraci rozšoupnu nebo ne...
Teď se teprv manžel kariérně rozjíždí - je mu 24 let. Mě je 23.
Vím dobře, jaké to je, když člověk přemýšlí, jestli si tu sukni koupit nebo ne a držím palce - bude líp, uvidíte...
Fin. krizi má teď skoro každej.
Mě hrozně pomohlo, že jsem vždycky preferovala nekonzumní a ekologický životní styl a stravování, takže jsem si vždycky dávala bacha, abych nehromadila zbytečnosti a kupovala jen to, co opravdu potřebuji. Odpadlo mi tím i hrozně moc výdajů za coca-coly, bagetky, čokoládky, přiblblé časáky a podobné nezbytnosti :-).
Teď už budem pomalu šetřit na domeček x-)
No právě, že finanční krizi má skoro každej, to já chápu. Martin tvrdí,že utrácím za blbosti ale já nemám utrácet z čeho. Ale jak jsem psala předtím, já pocházím z rodiny kde jsem si na všechno musela vydělat sama a starat se dá se říct o rodinu a Martin tohle nikdy nezažil. Za 4 roky budeme mít splacenou půjčku a bude líp.
lenke: tak když chce manžel disponovat svými penězmi a ty nechceš 3 účty, tak není nic jednoduššího, než se domluvit na paušální částce, kterou Ti manžel bude přeposílat na účet...
četla jsem teda jen první část diskuze, ale toto mi přijde jako rozumné řešení ;-)
jinak my máme s manželem společný účet, já neměla žádný, když jsem něco potřebovala zaplatit přes net, tak to zaplatil a já mu to dala, když mi naopak někdo posílal peníze, tak nejprve na maminčin účet, později už na manželův, v současné době máme stále ten jeden a nemáme s tím problém, menší věci neřešíme, na větších se domluvíme, ale momentálně šetříme na pozemek, takže veškeré peníze nad nutné minimum přesouváme na spořící knížku
jediné co mi vadí, že nemám takový přehled, byla jsem zvyklá i ze svého mála ušetřit a ted se furt ptám manžela, kolik je na účtu... ;-)
musím překonat lenost a nechat si ukázat kde to najdu :-D
my máme každý svůj účet a to z doby dávno předtím než jsem se poznali, takže to ani po svatbě nehodláme měnit.Potřebujeme určitou finanční svobodu a to bychom se společným účtem prostě neměli.Naštěstí vyděláváme oba tak abychom se nemuseli moc omezovat.Takže inkaso napůl,jídlo tak nějak na střídačku,podle toho kdo jde zrovna nakoupit,auto máme každý svoje takže si ho financujeme každý ze svého,telefonní účty každý svůj,peníze z pronájmu bytu jdou na zvláštní účet ze kterého se platí dovolené apod.
lavazza:podle toho co píšeš i v jiných tématech,odhaduji že tvoje manželství nebude mít dlouhého trvání.......
pralinka127-jako kdybych to napsala já,tenhle tvůj příspěvek.
taky máme každej svůj účet.
pronájem bytu platíme napůl, jídlo dáváme peníze napůl,ale je to málo takže pak platí jak kdo,většinou přítel,ptz má větší plat.auto máme taky každej svý,telefony taky, ale třeba přítel dává ještě dost peněz na stavebko ,já splácím svoji půjčku.
nedávno mi chtěl koupit tričko,ale u pokladny sem nakonec vytáhla peníze já, on pak třeba zappllatil o hodně vyšší nákup v drogerii.
a můžu říct že i když tzo máme takhle napůl, tak mi hodně pomáhá,když nemám peníze,platí celej nájem atd.to je normální asi.jinak bych nechtěla aby platil celej nájem sám pokaždý,já v tom bytě přece taky bydlím.
natrix - jo to je taky co mi vadí, většina věcí se platí přes nternetový bankovnictví a když se něco koupí nebo se vyberou peníze, tak schovávat účtenky, aby sme věděli která položka kam patří a měli přehled o tom, že utrácíme sami a nikdo nás třeba neokrad :-)
nemám přehled, ale já sem zas v tomhle líná - takže mě to vyhovuje :-D
Pralinka27:Uvidíme, třeba se to časem spraví. Dřív sme se pomalu nehádali, ale teď je to fakt častý. Když vrátím dobu tak před 4 lety tak nebyl snad jedinej mráček.
lavazza: já Ti samozřejmě přeju aby jsi byla v manželství štastná, akorát že mi připadá, že od té doby co Tě má manžel tzv."jistou" tak si na Tebe trochu moc vyskakuje.Musíš najít odvahu a zkusit mu nastavit hranice kam ho pustíš.Přeju hodně síly a štěstí.
Myslím, že se společný účet příliš přeceňuje, nebo že se oddělené účty zbytečně démonizují :) vždyť přeci nejde o to, jestli jeden nebo dva účty, ale o to, jak partneři k sobě přistupují v otázce peněz. Pokud bude jeden lakomec, tak se nikdy neshodnou....
My i jako manželé máme účet každý svůj, ale k penězům přistupujeme jako ke společným :) Otázku financí jsme vyjasnili ještě než jsme se rozhodli pro dítě, aby bylo mezi námi jasno a ne dusno. A taky je manžel ten "druh", který žádné "na polovinu" nepraktikuje a nikdy nepraktikoval. Je si vědom, že zajišťuje finance, já zajišťuji chod rodiny. Ale také by ho fackovala hanba, kdyby se se ženou měl dohadovat na každé účtence ;-)
No pokud má na společný účet takový názor, tak ho asi nepřesvědčíš....chlapi jsou paličatí. To už je lepší přistoupit na ty účty tři. Každý aby měl vlastní a jeden budete mít společný. Ideální je se domluvit, abyste oba posílali stejnou částku, z které budete platit, nájem, energie a podobně, jídlo. No a zbylé peníze budete mít každý pro sebe. Co se týče poplatků, tak třeba já mám účet u mbank a nic bance neplatím. Maximálně nějaký výběr z bankomatu, to je vše. Jinak tohle je dobré mít vyřešené už třeba před svatbou. Ale znám i manžele, kteří mají doteď každý vlastní účet a neřeší to.
My máme s manželem společný + navíc máme jeden, který je určený pro investování. Manžela to začalo zajímat dost po tom, co se seznámil s p.Žídkem, který se tím zabývá, takže na to máme vyhrazený účet zvlášť. O to se stará sám manžel. Výnosy budeme průběžně ukládat na nějaký spořící účet,abysme postupně šetřili dětem peníze.
My se asi po 2 měsících vztahu, když jsme spolu začali žít jednohlasně a rychle shodli na scénáři nového společného účtu, kam odesíláme podílem část výplaty (vydělávám nyní o něco méně, ale po atestaci zas vydělám víc než partner) na chod domácnosti. Jinak jsme si oba své účty ponechali na osobní výdaje (já na boty, oblečení, dárky pro partnera i rodinu), přece jen je fajn mít nějaké své finance, do kterých druhý nevidí (třeba i kvůli těm dárkům). No a shodli jsme se, že po svatbě tu částku zasílanou na společný účet navýšíme, aby se postupně stal účtem dominantním a naše účty už budou jen "na kapesné". Připadá mi to jako ideální řešení...
Já si myslím že je vše o tom jak si důvěřujete.. Třeba u nás je to tak že manžel obstarává vekeré naše finance protože je ekonom a vyzná se v tom.. problém je že sama ani nevím kde všude jsmeinvestovali je toho celkem dost od podílových fondů přes dluhopisy.. jediné co vím, tak že uložil peníze do klasického uctu odkud bereme denní výdaje, státních dluhopisů a poté si nechal poradit od firmy GTIFX (pan Žídek)-kam ale přesně to nevím, říkal však že mu pán poradil a nemusim se bat :D nicméně výhoda společného uctu je, že si penize můžete kdykoliv vzít a mít o nich prehled.
každopádně pokud je manžel proti, tak mu dejte chvilku..chlapi potřebují víc času aby si uvědomili, že nejsme až tak rozhazovačné a umíme taky dobře hospodařit :)
Otazka je proc trvate na spolecnym uctu? My to mame treba tak ze pritel plati bezny mesicni vydaje, ja setrim a nakupuju narazovy veci kdyz neco chcem/potrebujem.
v životě bych nechtěla mít jeden jediný účet...upřímně, šla bych do kompromisu..nechte si každý svůj účet plus k tomu založte další, kde budete oba posílat stejnou finanční částku, ze které se budou platit nákupy, inkasa apod...zbytek peněz je každého z vás..sorry, ale to asi není příjemné, kdyby ti chtěl koupit nějaký dárek a ty by ses ho vyptávala, kde utratil tolik a tolik peněz apod...myslím, že si chrání svoje chlapství, chce mít prostě nad penízkama kontrolu a já to chápu, může to vidět tak, že chceš mít ty kontrolu nad tím, kde on utrácí...už to, že mu ukazuješ účtenky, je podle mě praštěné, se domluvte, že bude platit nájem, ty nákupy apod...možností je spousta, já jsem na mateřské, když mi dojdou peníze, tak mi přítel dodá a to manželé nejsme, vůbec nerozlišujeme kdo kolik do čeho vrazil...nikdy s ním nechci mít společný účet a to i přes to, že on vydělává opravdu dost a já bych na tom jakože ještě vydělala...chci, ať má nad svými penězi kontrolu on, pořád si je vydělal, manželství ještě neznamená, že mu vemu svobodu toho, aby si kupoval kde chce co chce za svoje peníze, bez toho aby to musel prodiskutovávat s manželkou...a celkově, mít všechny peníze na jednom účtu je pitomost, jeden ztratí kartu, někdo najde, hned vybere všechno co tam je a jste v pr...
my spolecne finance nemame a prijde mi to i divny,kazdy mame svuj ucet.Mame to tak,ze pritel plati vse kolem bytu,poplatku atd a se zbytkem si muze nalozit dle sveho a ja platim vse kolem nakupovani,zabavy,vyletu,posezeni v hospode atd a se zbytkem si muzu nalozit dle sveho.Pak akorat kazdy davame zvlast co nasetrime,co kdo muze a pak se to spoji a jedeme za to na dovcu :)....a klape nam to tak uz 13let :)
To co navrhuje tvůj manžel není vůbec špatný nápad a v mnoha rodinách to tak funguje. na společný účet se posílají peníze, z toho se platí nájem atd... prémie, dědictví, "co zbyde" může přijít na tvůj/jeho účet. Měli byste mít navzájem hrubý přehled - tzn. ne tajné finance, ale zrušit si svůj účet a mít jen společný je blbost, to řeknou i v bance. Kdyby nedejbože došlo k rozvodu, budete oba rádi za své účty.
Myslím, že těch modelů je víc - společný účet, oddělené účty s tím, že na společné výdaje oba přispívají podle výše platu, oddělený účet a na společných výdajích se oba podílí stejným dílem (tento systém nechápu a takový vztah pro mě není moc partnerství).
Jo a oddělené účty a chaos - nikdo neřeší, kdo co platí, zvláště u drobnějších výdajů :-)
Asi je hlavní, aby se oba shodli, nejlépe před svatbou, jak to budou mít. My máme společný účet, kam sypeme všechny příjmy a ze kterého se platí všechny výdaje, přebytky posíláme na spořící účet. Je to přehledné, snadné na ovládání. Řešit kdo má kolik čeho dát nebo přispět bych asi nechtěla, už jen těch starostí.
Dárek řeším výběrem hotovosti.
My to máme v plánu tak, že budeme mít tři účty, každý svůj + společný, společném účtě budou peníze na jídlo, bydlení, děti a pak každý na svém si necháme část výplaty, abychom věděli že tohle jsou peníze, které můžeme každý sám utratit bez ohledu na to, aby chyběly v rodinném rozpočtu, taky na dárky a tak. Ale myslím, že už to bereme trochu jinak - přeci jen účet máme oba od min od 16, jsme zvyklí platit kartou a tak...
Jo a to schovávání účtů zní dost jako ponižování, to bych si líbit od chlapa nenechala.
No my treba mame karty oba,ale treti karta se mi jevi jako dost dobry napad.. presne jak pise slecna nademnou... Je pravda ze to moc neresime, kazdy z nas vi, kde co padlo a taky za co... hlavne se o tom i bavime... Navic my mame vedeni karty zdarma bez jakykoliv uroku nebo ceho :D ani nevim ze se za kartu da platit xD
Ja tedy manžela chapu...my jsme spolu 10 let a u nas je to opacne, ja nechci spolecny účet. ..nevidim v tom jedinou vyhodu...poplatky platime napul...nákupy jídla partner a ja nakupuji veci detem...pokud jsou nekde vyssi vydaje domluvime se...me to takhle vyhovuje.
ja jsem taky treba proti spolecnemu uctu, i po sedmi letech a skoro dvou manzelstvi nam to plne vyhovuje - jidlo, dovolena, vylety vse na 1/2, najem pomerove podle platu a nemame jediny problem ... do spolecneho bych nesla ...
My máme každy svůj účet a jeden společný. Já platím jídlo a budoucí muž bydlení. Na společném úctu máme peníze na dovolené, stavbu... Myslím si, že by měl mít každy svůj účet a finanční svobodu, samozřejmě s rozumem, aby se pak rodina nedostala do nějakých finančních problému.
To, že byste měli odlišné účty ještě neznamená, že byste nemohli mít společné finance. My máme účty každý svůj, ale společně se o financích bavíme, víme, kolik má kdo na účtě a radíme se, jak co utrácet. Ale když jdu někam, sama si něco koupím a stejně tak on. Když potřebujeme, pošleme si peníze navzájem. Je to jakoby oba dva účty byly naše spolu. Byly časy, kdy jsem vydělávala víc a kdy on vydělával víc, a nikdy jsme neměli problém, vždy jsme vše řešili jako jeden celek nebo tým.
Já nějak nevidím důvod proč mít společný účet. Jsme spolu 11 let, každý máme svůj, máme rozdělené co kdo platí, když jednomu dochází peníze tak se pak platí z účtu toho druhého. Oba máme kartu od účtu toho druhého kdyby něco (nevím jestli to jde u české banky, žijeme v zahraničí).
Moji rodiče jsou spolu 35 let a taky nikdy neměli společný účet. Mamča skoro pořád platí kartou, táta jednou za čas vybere hotovost, když mamča potřebuje hotovost tak jí táta půlku toho co vybral dá, mamča platí účty inkasem...
Pokud je mezi partnery důvěra tak nevidím důvod proč zavádět společný účet. A pokud není tak účet to nevyřeší.
Taky odděleny...já jsem u nás ta co "drží kasu", píšu utratu, z myho účtu chodí vvše na bydlení, hypo, starým se o nákup drogerie, jídla... A manžel mi každý měsíc posílá sumu dle potřeby :)
My zatím máme účty odděleně, o společném jsme se bavili, ale spíš jako o spořicím. Přítel platí výdaje spojené s bytem a autem a já zas obstarávám jídlo, drogerii a drobné nákupy. Vychází to tak nastejno. Když si vyrazíme na jídlo, tak platíme na střídačku. Oblečení si kupuje každý sám. Pokud máme větší výdaj, tak jedeme napůl (třeba elektronika). Příjmy máme řádově stejné, tak to zatím šlape dobře. Ještě každý měsíc posíláme určitou částku každý na svůj spořák, ale to je myšlené jako investice do domečku.
Absolutně nechápu, proč se vztekáte jak malé děti, když partner nechce společný účet! Mně by ani nenapadlo něco takového ani navrhnout a hlavně proč?? Doba, kdy naši rodiče šetřili jak mohli a měli jeden účet, avy neplatili zbytečné poplatky v bance, je dávno pryč. Ti, co se zady takhle vztekají, tak mi příjde, jakoby jen chtěli nechutně využívat peníze partnera pro vlastní požitek... Kde je pro boha nějaké soukromí? Jak má ten druhý koupit třeba i nějaký dárek, aniž by o tom ten druhý dřív věděl z výpisu?? Není nic jednoduššího než se domluvit na částce, kterou měsíčně přispěje..