Ahoj holky, mám chvíli po svatbě, ale ze svatby mám rozporuplné pocity...
Už přípravy probíhaly strašně nervozně. My s ženichem jsme si zařizovali obřad v místě bydliště ženicha, což se nelíbilo rodině nevěsty...
I ve svatební den mi to už od rána hnusně vyčítali, stála jsem tam v podprsence a nikdo neměl čas mě obléct, cestou na obřad mě otravovali, komu se má dát cukroví, jedna příbuzná mi při oblékání hnusně říkala, že závoj je nemoderní, že šaty jsou mi malé - přitom nebyly.
Měla jsem odjíždět den po svatbě, ale oni mi nevzali sbalený věci, protože prý musej vzít cukroví a alkohol a na to není místo...
Pořád se hádali, pořád mi něo vyčítali, že je to moje chyba, že jsem takovou svatbu chtěla.
Ale celej obřad probrečeli dojetím jako želvy...
Na hostině se s nikým nebavili, chtěli, aby pořád někdo bavil je...nakonec zrušili ubytování a v noci jeli domů...
Opravdu jsem vlastní svatbu plakala ženichovi do klopy v poli...
Jsme spolu, jsme šťastní, obřad byl přžesně takový , jaký jsme chtěli, bohužel za tu cenu...
Nakonec nám bylo vyčteno, kolik peněz se do nás vrazilo...
My jsme chtěli ale jen obřad, hostinu jsme nechali realizovat rodičům, protože bxyli uražení, že by se nemohli starat...
Tak dodneška mám radost, že mám skvělého manžela, co mě podrží a smutek, jak ta svatba probíhala...
ahoj emily :-) and other...
ľudia, ktorý závidia aj nos medzi očami tú s nami bohužiaľ žijú... niekedy nechápem, o čo im vlastne ide, veď veľakrát majú viac ako ostatní... Em - zhruba viem, o čo sa jedná v tvojom prípade (z inej témy tu) - dôležití sú dvaja ľudia, ktorí sa chcú vziať a ich láska... nedajte si to vziať, čo medzi vami je, veď máte jeden druhého x-)
Znám příběh, z mého okolí, když novomanželům bylo gratulováno ke svatbě. Mezi těmi všemi byla i bývalá přítelkyně ženicha. Pogratulovala jak se sluší a patří a pak, zavolala opodál na cca 4 roky starého chlapečka s tím, že jeho syn by mu taky třeba rád poblahopřál....to bylo neskutečné faux pas. On se po 4 letech dozvěděl, že má syna...a dozvěděl se to na své vlastní svatbě. Nevěsta začala brečet, ženich nevěřícně koukal, hosté koukali...no fakt hrůza! :-S
Em-to bude dobré, len sa nevzdávať... vypočuť rady to áno ale nenechať si nič vnucovať... my sme tiež zopárkrát museli vysvetľovať, ako a čo bude lebo to tak chceme... :-D a napokon nikto nič nekomentoval, všetko dopadlo sa mi zdá aj lepšie, ako sme chceli ;-)
Tak sa držkajte a nedajte sa x-)
ckei, a co bolo dalej? napis... celkom ma zaujima, ako to dopadlo... muselo to byt strasne, neviem si predstavit, co by som v takej chvili robila ja... :(
ckei - silná káva...
ja som zažila na švagrininej svadbe zaujímavé chvíle... som skoro neverila, že je to možné... mali svadbu mesiac po nás... ale fakt sa všeličo stáva 8-(
NO, pak přišla neskutečná scéna ze strany nevěstiných rodičů a záhy z ženichových, sesypalo se to na ženicha, ačkoli on o synovi opravdu vůbec nevěděl! Jeho bývalá přitelkyně to taky jasně řekla, že mu to neřekla (po rozchodu se totiž odstěhovala někam za Prahu, oni sami jsou od Náchoda), že nechtěla, aby o synovi věděl a tak....proč s tím ale vyrukovala v den svatby, to už neřekla, prý jen tak, aby viděl svého syna....nevěsta odešla z obřadní síně, za ní ženich.....lidi je nechali tak hodinu o samotě, kde jí několikrát řekl, že to vážně nevěděl, diskutovali o tom, načež nevěsta se vrátila na "místo činu", kde ještě stála daná slečna, zeptala se jí znova, zda mu to opravdu neřekla, a jelikož trvala na svém, že on o dítěti OPRAVDU nevěděl, tak nevěsta pokrčila rameny a řekla, že tím pádem se ženich ničím neprovinil a že den bude pokračovat dál, podle plánu.....den byl sice už částečně narušený, to bez pochyb, ale na hostině se to znova probralo a večer už prý byla zábava v pohodě......skutečné řešení situace vyvstalo po svatbě. Každopádně tento pár to překonal a jsou v pohodě...ač zažít to na vlastní kůži, to bych opravdu nechtěla :-N
emilyz: neblazni, v žadnym připadě nelitovali. Byla jsem na několika svatbách v naší rozvětvené rodině a pro mě to představuje děs běs. Milion lidí, spousta stresu, všichni se překřikují navzájem, nevěsta s ženichem nikdy neměli dost času aby aspoň ze slušnosti všedhny hosty obešli a prohodili pár slov.
my chtěli nejprve jen svědky,ale to nám neprošlo, tak nás bylo 17 i s náma dvěma dohromady, bez širšího příbuzenstva, jen svědci, rodiče se sourozenci, jedna babička a naši nejlepší přátelé. Nejraději bych si to zopakovala, bylo to super, ale tentokrát jen se svědky a přáteli.
emily..a co pre teba znamena mala svadba?
ked sa vydavala moja sestra,ta mala asi 24ludi na svadbe..aj s jednym dietatom..a to sme obe rodiny velikanske..
ale dopriala si vsetko na nevestu..pekne saty,doplnky a tak podobne..nelutuje to,ze tam bolo malo ludi..
emilyz:tak já bych jí klidně udělala v místě bydliště i přesto,že rodiče nechtějí přijít.Nám odmítla jít na svatbu tchýně,a přesto jsme si na ní nevzpomněli......ale rozhodnutí je na tobě,každá jsme jiná
emilyz - udelej si svatbu tam, kde ti to bude vyhovovat nejvic. My budeme mit taky malou svatbicku a vubec nemame pocit, ze bychom toho meli litovat ;-) Pokud tvoji rodice nebydli na druhem konci sveta, nevidim duvod proc by jim vzdalenost mela vadit - jestli je vzdalenost tim hlavnim duvodem proc nechteji prijet... Svatba dcery je podle me dost dulezita vec, takze kdybych k tomu nemela opravdu velmi zavazne duvody, nechtela bych tam chybet...
doktorkajaninka: A já jsem si myslela, že jen já mám tak divnou rodinu. Moji rodiče mi udělali přesně to co popisuješ. a ještě se celou dobu ptali kdy pojedeme domů (měli jsme jet po hostině domů, měli jsme to kousíček) Svatba byla v místě bydliště obou rodin (máme to štěstí, že jsme oba z jednoho místa). Ale moji rodiče byli děsní. Ani nebrečeli dojetím. Radši si všímali mojí sestry a jejího malého děcka (né, že bych žárlila, ale mohli se mi aspoň trochu věnovat- s malým jsou pořád).
No a po svatbě mi potom nadávali, že nemáme společnou fotku. Každou fotku zkazili, třeba se schválně otočili. Jsou tam jak si hrají se synovcem. Ale semnou mají snad dvě pěkné fotky. Ale zato já přece nemůžu. Vždy byla na druhé straně než já.
Naštěstí bylo kolem mě plno skvělích lidiček a díky nim jsem měla nádhernou svatbu.
Vzpomínám, že jsem si pinkali s nafukovacími balóny, dokonce se zapojil i děda (sotva chodí) i teta, strýc mého manžela a jen moji rodiče čučeli a pak mi nadali, že jsem blbec, že takto se chovat můžu jen já. Ale já jsem se bavila a ostatní také. Ještě teď se se všema bavíme, jak se svatba vydařila, bohužel toto od mých rodičů neuslyším. a ani nevím proč.
to joo, tak to my je naozaj luto, ze tvoji rodicia sa takto zachovali, neviem si to ani vo sne predstavit, muselo to byt pre teba dost tazke, kazdy rodic by mal byt pysny na svoje dieta ,urcite maju byt na teba za co hrdii, ze maju krasnu dceru a ze je stastna, drzim palceky aby sa to urovnalo :-) a zacali si ta viac vsimat a milovat taku aka si.
Ahoj nevím jestli sem někdo ještě chodí, ale čert to vem. Tak jen ve zkratce. Něco podobnéého teď zažívám. Jak jsme začali plánovat svatbu, říkali mí rodiče udělejte si to kde chcete my to zaplatíme, ještě než jsme si našli hospu tak už měli zajištěný sál. Souhlasili jsme ,nic jinho jsme neměli jenže pak jsme něco našli a naši řekli že na to nemají ža to chtějí tam co to vybrali. My byli ochotni si to zaplatit,ale oni řekli že jim to je jedno, ale je tam neuvidím. Už teď mi ji znepříjemnili jek jen mohli a pokračují.
Tak to je smutné, když vlastní rodina se takhle chová.. A chcete velkou svatbu? Kdyby mi tohle rodiče řekli, tak se na ně vykašlu, za ty peníze, co by atála svatba, odjedu do zahraničí a svatbu udělám jen se svědky např. na pláži - je to bez stresu a více si užijete sami sebe. A rodiče to pak určitě bude mrzet
konvicnaj je mi luto ze sa rodicia tak chovaju... :-( mam pocit ze rodicia si vseobecne moc neuvedomuju ako ublizuju svojim detom :-. a je mi tazko pochopit ich pohnutky :-. ... ja som sa tiez dost naplakala koli svojej svadbe .... dufam vsak ze sa nenacham presvedcit na to co nechcem a ze to dobre dopadne...a snazim sa zaujimat postoj - komu sa nepaci, alebo mu za to nestojim(e) nech radsej ani nechodi ...
Já jsem se dozvěděla minulý týden, že má v ten smý den svatbu kamarád mých bratrů a ti se tam chtějí zajet podívat, vzhledem k tomu, že já mám svatbu na druhé straně Prahy, pochybuji, že tu mojí stihnou od začátku. Přijde mi to dost divné, když je zajímá víc svatba jejich kamarádů než moje. Krom toho jsem si myslela, že pomůžou mamce s výzdobou a organizací. Tak zase bude na všechno skoro sama a když jsem se jí ptala, říkala, že zbytečně vyšiluju a ať prostě nepřeháním. Tak tohle fakt nechápu :-|
tak já se přidám sme an tom podobně jako konvicnaj my si to sice platíme sami ale jelikož to je u sestry na zahradě tak to plánuje ona pak mi bylo vyčteno že se nezájím a nechám si diktovat no jo ale plánujte něco když všechno co řeknu je hned bojkotováno chjooo ]-(
My máme raut u mých rodičů na zahradě. Taky mě některé věci dostávají. Třeba minule odváželi nějaké zbytečnosti do sběrného dvora, prý všechno musí dělat sami a nikdo jim nepomůže. To mě pobavilo, protože když jsme jim oznámili, že se vzmeme, navrhli jsme raut na zahradě s tím, že cokoliv budou potřebovat (odvézt, posekat, uklidit atd.), s tím jim pomůžeme, stačí zavolat. Od té doby se nevyjádřili ani jednou, že potřebují pomoc i když jsem jim to znovu a znovu nabízela a teď jsme s nastávajícím ti, co si něco vymyslí a nic pro to neudělají ]-(
Ahojte, tak sa pridavam... Tato tema mi pride momentalne taka blizka :-) , my mame sice este pred svadbou, ale uz teraz to vyzera ako hotova tragedia- tak co bude v svadobny den? U nas sa to zacalo pred rokom, ked sme oznamili ze sa berieme, ale svadba bude iba my a dvaja svedkovia, to nas rodicia bojkotovali, tak sme navrhli barbecue s najblizsimi pribuznymi, ale to zas nebolo dostatocne na urovni, tak sme na ich zelanie, ale proti nasej voli zacali organizovat velku rodinnu svadbu. Ked uz bolo takmer vsetko zaistene, prebehla rodinna hadka a vsetko sme zrusili. Objednali sme si veceru v restauracii pre nas a najblizsiu rodinu, tam pojdeme po obrade a tam cela svadba konci. Takze uz asi treti mesiac nepocuvame nic ine, iba preco to a preco tamto, a preco ta restauracia, a preco nechcete davat vysluzky(ved nerobim svadbu tak na co vysluzky???), a mali by ste pozvat este toho a tamtoho... No proste hruuuuza.
A teraz tri tyzdne pred, na obruckach vygravirovali moje meno bez jedneho pismena, z restauracie nam zavolali, ze si musime vybrat ci chceme stol vonku, alebo vo vnutri (aj napriek tomu, ze slubovali, ze nam vyjdu v ustrety, ze podla toho ake bude pocasie sa rozhodneme par dni vopred), nase zajednane svadobne auto prestali prenajimat, a krajcirka, ktora ma moje svadobne saty, ktore mali byt uz upravene, je nezvestna, ani len telefon nedviha.
A tak sa asi vydam v tricku a kratasoch, na obrad pojdeme peso, milacikovi navleciem prsten s nedopisanym menom a najeme sa v bufete, ale viete co aj tak sa tesim, pretoze NIKDY NIE JE TAK ZLE, ABY NEMOHLO BYT ESTE HORSIE :-) . Vesele svadbovanie...
Ahojky,
já se svatby docela bojím. Rodina mého přítele je vůči mě hnusná. Pro nádávky a urážky si nechodí daleko. Mám strach,že to na svatbě skončí špatně. A nebo,že bude rodina rozdělena na dva tábory :-S Nemůžeme s nima mluvit ani o svatbě, prostě absolutní ignorace. Když jsme chtěli tajnou svatbu ( hlavně kvůli penězům) tak bylo peklo a nadávky, že tohle se nedělá. Ale výpomoc při svatbě? Nulová,takže jsme i posunuli svatbu na příští rok.
Pak se mi nelíbí ( a ani mému příteli) že nám se svatbou bude pomáhat celá moje rodina a to i finančně a jeho část rodiny na to kašle.