Všude se objevují hrůzné statistiky - každé druhé manželství končí rozvodem!!! Je to snad trend? Proč manželství našich prarodičů vydrželo až do smrti? Opravdu si nejsem vědoma, že by něčí prarodiče v mém okolí byli rozvedení. =-) Babička mi říkává: "Když mě děda naštval, tak jsem si v duchu řekla - Ty jsi ale...!, on to sice neslyšel, ale mě se ulevilo." :-D Často dědovi říká, že je ráda, že ho má a on zas, že má ji. :-) Když jsme se o tom bavili s přítelem, tak jsem říkala, že bych byla strašně ráda, kdybysme byli ten sám případ a on taky. :-) To je tak neskutečně krásný, projít celičký život s osobou, kterou nepřestaneš časem mít rád, ale spíš si časem víc a víc vděčný, že ji máš. :-)
tak tohle je velmi vtipna diskuze :-) a jak to nevine zacalo :-)
moji prarodice se spolu taky nerozvedli, mozna mit moznost tak to udelaji, ale i pres ruzne problemy spolu byli stastni, proste je museli prekonat..., no doufam, ze budu schopna resit problemy tak jako babicka...
Tak moji prarodice ted budou slavit zlatou svatbu.Urco jako vsude meli krize,ale prezili je,nikdy se rozvadet nechteli a jsou spolu stastni do ted.Porad jezdi na vylety,nebo podnikaji a to uz deda ma 75let.
A od kamarada prarodice maji pres 70let mozna uz 80 a minule je slysel,jak to spolu delaji. Radsi si to ani ne predstavuji :-D
Moji rodiče mají stříbrnou svatbu za sebou, moji prarodiče i zlatou (už před lety), a já a můj manžel máme právě za sebou prvních 17 dní. Ale slíbili jsme si věrnost, lásku a úctu do smrti a míním to dodržet :-)
Myslím si, že je to tím, že se změnila doba a s ní se změnil přístup lidí ke všemu. Dřív nebylo normální se rozvádět, proto lidé problémy řešili spolu a každou krizi nějak vyřešili a přestáli, protože svatbu brali opravdu jako závazek a neříkali si: "tak v nejhoršim se rozvedeme" (coz jsem za posledni rok slysela tak 3x od kolegyn nebo kamaradek.). Dnes je rozvod normální a (ted bez urazky damy) u některých holčin mi přijde, že chtějí spíš mít víc ten svůj princeznovský den než manželství. Taky je tendence řešit problémy online s kamarádkami na skypu, facebooku nebo tady místo toho, aby spolu ty sva mluvili doma (neříkám, že všichni). A tím, že je tu možnost rozvodu a nikdo na to dnes nekouká blbě, spousta tuto možnost volí.
Otázka je, jak vysoká by byla rozvodovost v době našich babiček, kdyby byl rozvod lépe přijímán veřejností - jinými slovy kolik z našich prarodičů by tu možnost úniku během těch dlouhých let zvolila a kolik by bojovalo za své manželství, protože problémy ve vztazích byly, jsou a budou a v jejich době, alespoň myslím, se ještě dělo, že manžela/manželku vybírali rodiče, což si třeba já naprosto neumím představit - naučit se někoho milovat.
Dnes nás v podstatě nic, kromě vlastního vědomí nenutí překonávat nesnáze, problémy a krize.
Další otázkou je, co je na boj a co je na útěk - v zásadních věcech jako násilí se shodneme všechny, ale už každý má naprosto jiné hranice snesitelného a nesnesitelného a toho za co má nebo nemá smysl bojovat v oblasti povahy, pozornosti, nevěry atd. To si každý musí rozhodnou podle svého vědomí a svědomí.
Na jednu stranu je dobře, že je možnost utéct z hrozného manželství, aniž by se na nás zbytek národa díval skrz prsty, na druhou spousta lidí raději uteče, místo aby to zkusili zachránit... a ted me ukamenujte:-)
roz, ano, je to tak
dnes se jednak lidi často vůbec neberou, nechtějí si vůbec dávat a brát závazky...a nebo když už, tak raději ty " s podmínkou" a při prvním, druhé, problému útěk a rozvod.....
nevím... :-|
Ja se nevdavala kvuli tomuhle ...dokud nas smrt nerozdeli.... , ale protoze to tak bude :-) a jen sme chteli, aby to vedelo i nase okoli. Hrozne se tesim, az budem stary a budem rozmazlovat vnoucata a budem spolu :-) ( kde je napsano, ze se to nemuze splnit :-)))).
A taky mam ten pocit, ze v dnesni dobe, kdy se v pripade poruchouchaneho pristroje neopravuje, ale vyhazuje, a doba je rychla a vsechno se zrychluje a priblizuje.... ze se nak prestaly i vztahy a manzelsvi opravovat a jen se voli jednodussi a rychlejsi cesta rozvodem/rozchodem.
Vzdycky me strasne dojmou pary starych lidi, kteri jdou po parku a drzi se za ruku, nebo sedi na lavicce a objimaji se a i po te spouste let, co jsou spolu, z nich zari vic lasky nez z kdejakeho paru, ktery je spolu treba 5 let... @suzief souhlasim. obcas muze prijit bourkova prehanka, ale pokud to neni opravdu prisernost, da se to zvladnout:-) nam se zatim nastesti ty bourky vyhybaji, kdyz neberu blbosti, jako ze malicko vybouchnu, kdyz mi postavi kanady od blata na nezne bile sandalky:-)
Rozvodovost stoupá, to je fakt, ale netvrdila bych, že se naši prarodiče nerozváděli. Jedna manželova babička (ročník 1922) se rozvedla po roce(!) manželství ještě za války, tři moje pratety a jediný prastrýc jsou taky rozvedení, takže rozvody se určitě netýkají jen naší generace, i když jich bohužel přibývá :-(
@makovaapanenka Moje prababicka byla rozvedena, moje babicka je rozvedena, moje mama byla rozvedena a ja se budu snazit to zlomit ( uz to, ze jsem se poprve vdavala ve veku, kdy se moje mama vdavala podruhe a uz jim to dvacet let klape, me usvedcuje v tom, ze by to melo vyjit) ... verim tomu, ze ani jedna z nich pri svatbe na moznost rozvodu nepomyslela
Tak řekla bych, že každá mince má dvě strany...jo, dřív sice nebyl tak normální rozchod a mnohé páry to donutilo na vztahu pracovat a neutíkat před každým problémem. Na druhou stranu byly pak chudáci, kteří žili ve vztahu, ve kterém nebyli šťastní, byl tam i alkohol a domácí násilí...a nerozvedli se jen proto, aby je rodina málem nevydědila...Každá doba má asi svoje...
Ale přijde mi, že dnes jsou lidi zvyklí hodně rychle balit kufry....však nedávno tu byla diskuze ohledně nevěry a i ženy s dětma kolikrát psaly, jak v případě nevěry by vzaly děti a kufry a šly. Což mi jëdnoduše nepřipadá správné a je to nefér vůči dětem.
Rozvodovost sice stoupá, ale je to taky díky způsobu jejího výpočtu - počítá se z uzavřených sňatků a ty zas klesají, takže to je dost zkreslující.
Já jsem teda realistka a vím, že se to prostě stát může a rozhodně nebudu říkat, že já se NIKDY nerozvedu, to mi připadá opravdu naivní.
A já vám teď řeknu recept na dlouhodobý vztah: 1. když po chlapovi něco chcete(nebo vás něčím štve), tak mu to řekněte(náznaky NIKDY nepochopí a NIC mu nedojde samo), 2. naučte se dobře vařit(jestli nemá on vaření jako koníčka), 3. mějte spolu často kvalitní sex(na tom musí zapracovat oba:-)). 4. To je sporný bod, ale podle mě moc důležitý. Ani jeden partner si nesmí připadat ve vztahu finančně znevýhodněný(např. když má každý své peníze, oba dají na domácnost stejně, ale chlap vydělává 30000 a baba má jen mateřskou a nic jí už pak pro sebe nezbyde).
Je to samozřejmě trochu nadsázka, ale my jsme spolu už skoro 10 let a ani se nehádáme. I když asi 2 krize byly... Dnes si každý radši na svého partnera postěžuje kamarádům, nebo anonymně na internetu, než aby si spolu sedli a promluvili. Ale domluvit se neznamená hned začít nadávat ,,proč nikdy neděláš to a to, nevíš snad, že mi to vadí? atd...'' Ta prvotní zamilovanost nepřetrvá věčně, ale když spolu zůstanete i potom, stále se máte rádi, jste nejlepší přátelé a máte v partnerovi jistotu a oporu, tak je to snad ještě lepší pocit:-)
ale kto má ideálny vzťah? V každom jednom to raz, skôr či neskôr, zaškrípe. Nehovorím, že na rozvod, ale chlapi sú chlapi a baby sú baby :) ja som sa už po toľkých rokoch naučila, že keď sa v niečom nezhodneme, alebo ma naštve, tak si poviem v duchu, že ***** nadýchnem sa a idem ďalej :) ako povedala jedna múdra žena: žena musí byť v manželstve občas hluchá, slepá a nemá :-D
dnes je rozvod velmi jednoduchy a aj spolocnostou dobre akceptovany a tak sa mnohi beru bez rozmyslu a zasa rovnako bez rozmyslu sa mnohi rozvadzaju, kvoli hlupostiam, rozmarom... a nejde ani o to ako rychlo sa vezmu, ale skor co ich k tomu vedie, poznam babu, co sa vydavala vtedy kedy ja po dvojrocnom vztahu, ocakavalo by sa, ze vie do coho ide a do pol roka uz bola rozvedena... potom dlhorocny par, ktori sa vzali asi tyzden ci dva pred nami tiez a do roka rozvedeni a boli spolu dlho... no a potom vidim moju babku a dedka, ktori sa brali po 8 mesiacoch chodenia a minuly rok oslavovali 50te vyrocie sobasa a lubia sa dodnes ako kone... tak kde je chyba? my sme sa brali po 9 mesiacoch a tiez to zatial vyzera len a len dobre... proste by ludia nemali byt zbabeli a od kazdeho problemu hned utekat prec, ale ho riesit a do manzelstva vstupovat s tym, ze su o tom 100% presveceni, ze to tak chcu, nie 99%, to je malo, ale 100%...
ahojky.....já tedy nevím...ale já se zrovna potýkám s problémem.....s přítelem jsme spolu chodili 5 a půl roku....měli jsme dvou měsíční pauzu ve vztahu...když mě potom za nějaký čas požádal o ruku...byla jsem štěstím bez sebe a věřila jsem, že budeme šťastní a že zestárneme spolu.....ale jaká je teď naše situace? Po 3 měsících po svatbě mi manžel řekl, že jsem na něj byla po svatbě hodně protivná a že teď neví zda se mnou chce být. Je na mě naštvaný, skoro nekomunikujeme, pořád mluví o tom, že jsem ho zklamala a že takový život nechce. Zhroutil se mi svět....3měsíce po svatbě bych se měla rozvádět??? Ono je to těžké, když se snaží jenom jeden o záchranu....když se mu snažím cokoliv vysvětlit....je to bez šance, vždy skončíme u toho, že jsem se špatně chovala a že neví, zda mi ještě může věřit, že se k němu nebudu chovat špatně........myslela jsem si, že když se rozhodnu někoho vzít, zvládneme spolu všechno....žádný problém nebude překážkou.....ale už to trvá 4týdny a mě dochází síly......
@pampeliska26 To me moc mrzi:-( Tady je tezke poradit. Jestli o tom nechce komunikovat, je to hodne blby, protoze to jedine to muze vyresit. Ale prijde mi zvlastni, ze zrovna po svatbe bys na nej byla hnusna - to se vetsina zen vznasi stestim a pro muze by udelaly prvni posledni. Ty vnimas nejakou zmenu ve svem chovani?
Kdyz jsem cetla tvuj prispevek, stal mi za zady muz a cetl to taky - podle nej z chlapskeho hlediska nekoho ma a tohle je pro nej nejjednodussi - hodit to na tebe. Snad se plete:-(
Treba je to jen nejaka prehanka a casem ho to prejde:-) Taky mu mohlo dojit, ze uz proste neni svobodny a sebralo ho to. Drzim ti palce, at se to vsechno vyresi:-)
@rozzaarka@kitinka76@verusak87 no ono to bylo složitější. když jsme před rokem měli tu "dvou měsíční" pauzu, zjistila jsem, že ty dva měsíce měl jinou holku. Zapíral mi to do poslední minuty, potom jsem ho vzala zpátky....no a vlezla jsem mu do telefonu a tam jsem našla jasný důkaz, že ze mě celé dva měsíce dělal pitomce....potom to přiznal, a odprosil mě.....tak jsem mu odpustila. Po svatbě jsem se vznášela v oblacích....myslela na něj, připravovala vše doma, zařizovala náš nový byt, dělala jsem pro něj první poslední.......a ano, je pravda, že jsem na něj byla někdy protivná, odsekla jsem mu nebo tak......ale nemyslím si, že by to bylo tak hrozné, aby se to nedalo vyřešit tak, že by si se mnou sedl a řekl mi lásko, začni se chovat líp, jsi na mě zlá.......Prostě to dopadlo tak, že jednoho dne mi řekl, že už toho má plný zuby, necítí se jako chlap, že mu přijde, že je chyba v mé povaze a že neví zda chce takový život....... Samozřejmě mě taky hned napadlo, že někoho má.......a je pravda, že najednou se objevila nějaká kamarádka, se kterou se "šťouchá" na facebooku, kouká na její profil a tak.....ale tvrdí mi do očí, že v tom nikdo není, že chyba je ve mě. Dnes ráno jsem mu řekla, že už takhle dál nemůžu....že je mi jedno jestli někoho má nebo ne, ale že se musí vzpamatovat, protože já se můžu přetrhnout, abych pro něj udělala vše možné....ale on mi to vůbec neoplácí.....Já ať udělám cokoliv, je to špatně...a jediné co mi vždy řekne, že jsem udělala další krůček k rozvodu....Já už vážně nevím :-( :-(
@rozzaarka když jsem zjistila poprvé, že mi dva měsíce lhal, řekla jsem mu, že jestli to udělá ještě jednou, okamžitě s ním končím. takže si myslím, že i kdyby někoho měl, nepřiznal by mi to........
@pampeliska26 I když je to smutný, tak to na mě působí stejně jako na holky... že má někoho jiného a začal kolem sebe akorát kopat a snažit se možná i sám sebe přesvědčit, že za to můžeš ty :-( Držím palce ať v tom je jen nějaká hloupost a my se tady pleteme :-(
@kitinka76 já prostě nevím :-/ ráno už jsem to psychicky nevydržela a koukla jsem se mu do historie na netu......včera jsem nebyla doma a tak mě zajímalo, jestli na ní koukal...vím, že se tohle nedělá...ale já už chci tuhle situaci vyřešit a nevím jak......no a zjistila jsem, že koukal na její profil a i že jí "šťouchal". ráno jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že jemu by se to taky nelíbilo, když máme takovouhle situaci kdybych tohle dělala...on mi řekl, že nic špatného nedělá. zeptala jsem se ho napřímo, jeslti na ní včera koukal a oplatil jí "šťouchnutí" a on mi řekl, že ne. Takže mi lhal i v takovéhle blbosti....říkám si, že kdyby to byla jen kamarádka....tak by mi to přece neměl důvod tajit.........