Všude se objevují hrůzné statistiky - každé druhé manželství končí rozvodem!!! Je to snad trend? Proč manželství našich prarodičů vydrželo až do smrti? Opravdu si nejsem vědoma, že by něčí prarodiče v mém okolí byli rozvedení. =-) Babička mi říkává: "Když mě děda naštval, tak jsem si v duchu řekla - Ty jsi ale...!, on to sice neslyšel, ale mě se ulevilo." :-D Často dědovi říká, že je ráda, že ho má a on zas, že má ji. :-) Když jsme se o tom bavili s přítelem, tak jsem říkala, že bych byla strašně ráda, kdybysme byli ten sám případ a on taky. :-) To je tak neskutečně krásný, projít celičký život s osobou, kterou nepřestaneš časem mít rád, ale spíš si časem víc a víc vděčný, že ji máš. :-)
Také podobna zkušenost. Moji prarodiče jsou stále spolu, ale manželství nebylo šťastné. Rozvedení ale nejsou, babicka by se zabila (to myslim vazne, vyhrozovala s tim, jestli se s ni deda rozvede). Takže nekollik let ziji vedle sebe. Mimoto dodnes neprenesla pres srdce, ze moje mamka je rozvedena s tremi "detmi" (no deti uz moc nejsme :-D ) a to je rozvedena uz 15let.
Jak to tady tak čtu, vypadá to, že většina "našich babiček a dědečků" se rozvádět vlastně chtěla, ale vzhledem ke společenským tlakům a morálce spolu zůstali, i přes jejich bující násilí, alkoholismus a další anomálie a ve svazku trpěli dál. Já chci věřit, že to tak není :-N ! Určité věci by měly platit napříč generacemi. Jsou lidé, kteří nejsou stvořeni pro manželství, někteří to dokonce vědí a mají tolik sil, aby do něj nikdy nevstoupili. Řekla bych, že skutečných důvodů k rozvodu není zas tak moc a lidé jsou veskrze normální. Ale je důležité na vztahu pracovat. Určitě v životě přijdou těžké chvíle, krize a odcizení, ale to přece nejsou okamžiky, kdy by se manželství mělo automaticky rozpadat. Tady by šlo porovnat, jak to bylo dřív a jak to je dnes. Někdo z holek už to tady myslím psal. Dneska se nad všim moc přemýšlí, rozebírá, je spousta vlivů, názoru a lidé podle toho jednají. Mnohdy asi ukvapeně.
Myslím si, že když se dva rozhodnou, že spolu budou žít s láskou a z ní také mít (třeba po čase) děti, tak by na to měli myslet po celý jejich život a neukazovat jim a společnosti příklad, že když něco zrovna nefunguje, tak se to prostě zabalí.
Máte asi taky v lecčems pravdu, že někdy by se i lidé rozvést chtěli, ale z různých důvodů to neudělají. Jenže-nemá to tak být? Říká se v dobrém i ve zlém. Jaké by to bylo manželství, kdybych s někým chtěla být jen když je dobře, ale jakmile se změní, nastanou problémy, propadne třeba nějaké slabosti, tak šup s ním z kola ven, aby mě nezatěžoval. To je snadné. Ustít to a pomoct druhému, je mnohem těžší. Jsou samozřejmě případy, kdy je to velmi těžké a když druhý nemá zájem, tak je náprava skoro neuskutečnitelná. Ale- nestačilo by třeba jen víc času? Nevím. Mám pocit, že dneska jsou na manželství všichni připravení hlavně materiálně, ale vztahově a jinak už tolik ne.
Je pravda, že větu: "Co by tomu řekli lidi?" slýchávám od babičky často, ale ve spojení s rozvodem to u nich naštěstí nebylo. :-) A taky je pravda, že oba dva měli práce až nad hlavu. Mezitím, co děda stavěl dům a byl pořád u vojáků a babička dělala vedoucí dřevovýroby jim rostlo dítě (moje mama) a než se nadáli, tak se osamostatnila a oni zůstali zase sami, ale stále měli mnoho práce. Opravdu toho času na řešení malicherností asi nebylo moc a spíš byli rádi, když mohli být v klidu spolu. Když si to tak vemu, tak musím uznat, že já vlastně taky někdy řeším blbosti a s odstupem času mi to přijde jako nesmysl. =-)
No a k tym rozvodom - niekedy sa miesto rozvodu odislo do Ameriky, a nikdy sa odtial ten muz uz nevratil. Naoko vyzeralo vsetko v poriadku, ale on si tam trebars zalozil novu rodinu atd.
Naši jsou spolu 28 let a vždycky to asi ideální nebylo, ale myslím, že jsou spokojení. Manželovi rodiče jsou rozvedení. Nikdy jsem ale nepochopila, proč tchýně čekala s rozvodem, až do doby než můj manžel odmaturuje. Den poté, co odmaturoval, se ostěhovala. Měla to naplánováno už asi 10 let dopředu :-| přitom té rodině to nic dobrého nepřineslo, když spolu byli a předstírai, že jsou rodinka. Myslím, že má manžel i dnes k rodičům dost chladný vztah. Udržovat manželství kvůli dětem je k ničemu :-|
tak ja vicemene souhlasim s nazorama ktery uz tu zaznely, a to ze sice je krasny s nekym zestarnout a je asi i pravda ze v dnesni dobe lidi berou manzelstvi na lehci vahu a nechteji tolik resit nastale problemy ale jak tu holky psaly ani u babicek a dedecku ty manzelstvi nebyly idealni a mnohdy byly vylozene hrozny akorat to ti lidi pretrpeli..no tezko rict co je lepsi :-| samozrejme souhlasim s tim ze lidi se dnes rozvadi zbytecne kvuli kravinam ale zase kdyz je to opravdu nejakej vaznej problem tak taky neni uplne ok trpet s tim clovekem do konce zivota :-S
A k rozvodom... aby som teda nebola stále mimo témy.... nebudem rozoberať, prečo sa v minulosti rozvádzali menej ako teraz, pretože ako to tu už mnohé baby písali, možno to bolo preto, lebo si viac vážili manželstvo, možno preto, že sa za rozvod hanbili, možno preto, že ten chlap naozaj utiekol do Ameriky a viac sa nevrátil... to nevieme, ani to nevyriešime... ale dnes: najmä na základe čítania tejto stránky mám pocit, že mnohí pri najmenšom probléme sa ofúknete, zbalíte kufre a podáte žiadosť o rozvod... ono manželstvo je nielen o tom peknom, ale aj o problémoch, ktoré však treba riešiť, na to manželstvo je...v dobrom aj v zlom....
Takže možno by stačilo viac úcty k "inštitúcii" manželstva a k tomu druhému partnerovi/partnerke.... a neprijímam oponovanie typu: nedá sa s ním už žiť... pretože hovorím.... úcta k partnerovi/partnerke... takže to platí tak pre chlapa, ako aj pre ženu... ak toto v manželstve funguje,tak neexistuje problém, ktorý by spolu nezvládli....
Je sice krásné s někým zestárnout, ale to co bylo dřív, byla hrůza. Díky bohu za to, že jsou rozvody normální věc. Spousta manželství byla nešťastná a nemám iluze o tom, že to odnášely především ženské, kterým nezbývalo než držet h*bu a krok. Taky byly větinou na manžlovi 100% závislé. Nemyslím si, že by se ten počet šťastných a nešťastných párů nějak výrazně změnil. Jen dneska už nikdo naštěstí nemusí v takové vztahu setrvávat.
sice máš pravdu, ale dneska se fakt spousta lidí rozvádí při první krizi, což taky není dobře. Babička s dědou muzikantem neměla lehký život, ale milují se dodnes.
Pro naše babičky byl rozvod novinkou, takže ho příliš často nevyužili. Pro nás je to "denní chleba". A Bohužel pořady v TV, bulvár atd. z toho z rozvodu dělá tak běžnou věc, že tp zákonitě musí společnost ovlivnit......... :-(