Jsme spolu 7 let v okolí si všichni pořizují děti a čekají to taky od nás. Mě to neuvěřitelně vadí, pokaždé je ta samá otázka a co vy kdy vy ]-( .Mám pocit, že mě tím snad ještě víc nutí říkat ne. Bohužel už se dostávám do stádia kdy se neudržím a řeknu něco čeho budu litovat :-S
@karlajasmine@kacenkakaca Moje jediné štěstí je, že moje okolí mně vnímá jako kariéristku a mnozí (včetně rodiny manžela) si myslí, že děti budu chtít tak v 35 nejdřív (je mi 27). Takže s tímhle máme naštěstí klid a já budu hrát tu hru tak dlouho, dokud neotěhotním ;-)
Kéž by mě tohle potkalo až po svatbě:-D Já to měla na talíři snad už od 15:-D A teď je to o to horší, jsem nemocna, bledá není mi dobře a hned ze mě dělají těhotnou:-D...já to říkám pořád takhle " O těhotenství Vám řeknu až 14 po porodu":-D
@bm4 ten článek se mi zdá, má akorát nasrat lidi...neříkám, že takový případy nejsou...ALE... když si panáček stěžuje, že neví, jak to budou zvládat, a že mít dítě je finanční sebevražda, proč si ho teda pořídill?
samozřejmě, nepopírám, že je hodně těžký sehnat práci, a to i s VŠ, což člověka ejště víc frustruje, a nějakou slušně placenou práci. sama tohle řešim s mužem, a řešej to i kamarádi. ale prostě každej se musí zařídit s tím, co má. možná že by mohli najít byt s nižším nájmem. možná by mohli vymyslet, jak si přivydělat. možná by prostě mohli časem najít lepší práci. možná by si mohli nějak zvýšit kvalifikaci, aby jim to pomohlo k lepšímu místu. možná by se mohli přestěhovat za prací. ale kde není vůle.... je moc snadný říct no sme chudý, litujte nás, a to se nám ještě narodí dítě. budeme jště chudší. nicméně faktem zůstává, že mladý rodiny to maj značně těžký s triem práce-bydlení-peníze. a k tomu děti s otazníkem. jenže pokud vycházim měsíčně na nulu, tak si přece nepořídim děcko, který přeci jen nějaký ty peníze sežere : /
@bm4 aha :-o jo, pravda. ale měla sem pocit, že to tam bylo. ale možná zkrat... je tam jen "Bojí se, co bude, až se jim s přítelkyní narodí dítě. „Bude mít mateřskou 6000 plus můj plat 12 tisíc, takže ze současných 26 tisíc měsíčně spadneme na 18 měsíčně – a z toho se rodina neutáhne." - z čehož, bojí se až se jim anrodí dítě, mi zní, jako kdyby byla těhotná. ale dost možná mu křivdím. tím líp pro ně:)
ale i tak se smysl příspěvku asi nijak nemění:)
a je docela ftipný - nebo k pláči, jak se tohohle přesně chytaj ty, co naprosto všechno sváděj na dnešní režim,a začnou brečet, že před 89 tady bylo tak krásně...
tak sem četla ten članek a třeba 1200 na hygienu mesicne mi prijde hrozne moc, nebo to sporeni, dyt vetsina lidi ani neni schopna tolik davat na duchod... jasny, ze si proste trochu zavrou cestu k nejakymu tomu vyssimu duchodu, ale prepocitavat dite na penize taky podle me uplne realny neni a zas nerikam, ze 26 tisic cisteho dohromady je nejaka slava, ale nemyslim si, ze by z toho neslo vychovavavat dite. Urcite se najde spousta znamych, co daji starsi obleceni, nekdo dava hodne levne starsi vyslouzile potreby...
jako ono uprimne, kolik z tech, kdo ty deti ma, ma vyrazne vyssi plat? jako chapu, ze pokud uz ted nemam ani na to, abych bez dluhu zaplatila najem, asi to neni dobra startovni pozice, ale prepocitavat striktne dite na penize, to neni nejlepsi cesta...
ono jako kolik z nas vyrustalo v takovych podminkach,ze rodice nemuseli 3x zvazovat kazdou korunu?
@mawenzi Ono záleží na životním standardu. Uskromnit se lze vždycky, ale komu by se chtělo? Podle mého názoru je u drtivé většiny lidí jejich finanční situace spíš výmluvou než skutečným důvodem, proč děti nemají. Samozřejmě plně podporuji to, aby byl člověk před dítětem (i svatbou) alespoň nějak zajištěný, ale málokdo je tak chudý, aby si dítě vážně nemohl dovolit, pokud by chtěl. Na druhou stranu nejsem někdo, kdo by jim vyčítal, že dítě nechtějí, hlavně si myslím, že chtít a nechtít je ten nejdůležitější důvod pro to děti mít a nemít. A zahrnuji do toho i třeba "dítě chci, ale ne v této situaci" a podobně. Co ale nesnáším, je flegmatický přístup k věci - dotyčný na tom není finančně dobře a je mu to fuk, přijde dítě a je mu to fuk, ale neomezuje své zájmy a potřeby, takže nakonec na dítě není nic, není snaha to zlepšit, ale na pivo a cigára je peněz dost. Za mě jeden z nejhorších modelů.
@kacenkakaca jj, jak pises, je to spis vymluva, nez skutecnej duvod - pac asi kdyby chteli, tak se cesta vetsinou nejaka vzdycky da najit.
urcite nemyslim vycitani,ze nemaj deti, protoze si myslej, ze by se museli uskromnit - to je zas uz kazdyho vec, jestli je nakonec ma, nebo nema (pokud jde o vedome rozhodnuti) a ten clanek mi fakt prisel trochu mimo misu, pac jako znam lidi, co by chteli deti a nejak je ted mit nemuzou, nebo je chcou tak je maji, ale ze by si rekli, ze ho mit nemuzou pac maj jen "26000" csityho, to mi prijde trochu pritazeny za vlasy. A s tim, ze na pivo a cigara je penez dycky dost, dite nedite, to uz vime ze zprav jak takovy pripady casto konci :(
Ono je to celkem těžké a ta otázka leze na nervy už i mě, i když se miminko snažíme už od svatby a nejde to:-( no a co komu vykládat. to přeci je jen naše věc a ani se o tom neche mluvit. Nejlepší je moje tchýně, už jí říkám že až to bude tak to bude a třeba se to taky dozví. Jinak nevím co říct. Jen že by se měl asi každý zamyslet než se na to zeptá...
@nervozka - tak to máme taky za sebou - malý se podařil až4 roky po svatbě a někteří lidi byli na ránu.
V dnešní době je lepší do toho nešťourat, problémy s otěhotněním má každý druhý pár, tak nevím, proč to ty lidi zajímá... U rodiny bych to snad dokázala pochopit, ale nás se ptali prakticky cizí lidí...
I když reakce tchánů stála taky za to...No, nebudu se nasírat.
A teď mě dorazila paní z dědiny - šla kolem, vídáme se tak jednou za uherský rok - prý nám malý vyrostl...no, měli byste mu pořídit brášku nebo sestřičku... Chtěla jsem se zeptat proč, ale byla jsem z toho v mírném šoku...
@kacenkakaca - tak to je přesné... :-D
Na "páreček" jsem přímo alergická. :-D
Takže pokud se někdy rozhoupáme k druhému, tak kdo bude kafrat o párečku, dostane klackem přes záda. :-D
@karlajasmine - to je taky príma dotaz, mě ještě pár lidí nezapomnělo připomenout, že už nejsem nejmladší a jestli "to" hodláme odkládat, tak můžeme mít problémy /to už jsme se pokoušeli třetím rokem bez úspěchu o potomka - ale snad to nebudu vykládat na ulici každému, ne?
No, chtěla bych vidět reakci kamarádky, kdybys jí řekla:"ne, právě menstruuji..."
@kacenkakaca@elvira
Pritom ti nejblizsi se me neptaji... ale co jako ceka tak kamaradka, ze ji reknu, to fakt nevim.. ''Jo, uz jsem 2 dny v tom a ty jsi ta prvni, komu to reknu''... Tim vyzvidanim akorat docilila toho, ze az tehotna budu, tak ji to rozhodne pekne dlouho nereknu.
@kacenkakaca na toho psa už se nás pár lidí taky ptalo :-D samozřejmě kromě těch věčných otázek, kdy bude první dítě...tak kdy??? máte barák, všude jste byli, práci máte stálou a teď ještě svatba, tak kdy bude to dítě??!! :-) a taky se nás na to ptají i cizí lidi :-)
Nedá mi to a musím se přidat. Není to o tom, že bychom děti nechtěli. Ale já osobně si dovedu představit, že děti mít nebudu. Ano, bohužel věk je neúprosný a nedá se zastavit. Každopádně se nevnímám pouze jako "rodička" (omlouvám se za ten výraz, ale lepší mne aktuálně nenapadl). Nemám pocit, že bych byla méněcenná a neplnohodnotná jako člověk, jako žena. Ženu neděl ženou pouze mateřství. Taky mám pár kamarádek, které se narozením dětí staly "šílené" a nic jiného je nezajímá. Ale mám i spoustu přátel - žen, které zajímám já jako člověk a ne pouze jako matka. Ano souhlasím s tím, že narozením dítěte se spoustu věcí změní .... ale nemám pocit, že je to pouze to jediné, co nás dělá potřebnými, důležitými a LIDMI.
A opak jsou lidé, kteří nemají dostatek „selského rozumu“ a lidskosti, aby byli schopni respektovat Vaši situaci a rozhodnutí - hlavně dneska nikdy nevíte, komu můžete ublížit (problémy s otěhotněním) já osobně pokládám za sociální ignoranty a je potře jim jasně nastavit hranice.
Hoky jsem fakt ráda, že v tom nejsem sama ..
Je mi 30 a poslednich par let jsou me "nejoblibenejsi otatzky": "A co ty a mimi?" ... "A vy plánujete?" ... "Tak ted svatba a pak uz snad konecne mimi, vid?" .. "A uz jste se nejak vazneji bavili o detech?" .. "Ty uz mas taky nejvyssi cas!" ... a prijde mi, ze nektere kamaradky s detmi, jez se me zeptaji: "A co ty, co je noveho?" ... a ja jim neodpovim, ze jsem tehotna, tak v podstatne jen znudene a na oko s predstiranym zajmem poslouchaji jak /rekonstruuji byt, chystam dovolenou .. a dalsi pro ně naprosto nezajimave cinnosti/ .. A pak jen odpovi: "Hmmmm dobry .. a co mimi? Neplanujete? ...." A ja uz pak ani nemam chut, se s nima vidat, protoze vim, ze minimalne kazdou druhou navstevu se zeptaji ...... aby jim nahodou neco neuniklo nebo aby me nervovaly?
Myslim ze by se na toto tema dala napsat kniha .. A jmenovala by se "A co vy a mimi? "
A uplne chapu, ze jste /jsme/ pak otravené a v podstate at reknete cokoli, matky s detmi maji jasno...
ja: "Dite nechci" --- matka pluku pak nasadi prekvapeny, sokovany pripadne pohrdavy oblicej ..
A nehlede na to, neumim si predstavit, ze se treba nekdo o dite leta snazi a nejde mu to a tyhle vecni ptáči ho akorat nervuji a stresuji svymi vecnymi dotazy ...
Tak u mě zase všichni předpokládali už po zásnubách, že těhotná jsem a jen to zatím tajím. Když jsme se zasnoubili, pogratulovala nám hlavně má část rodiny a moji kamarádi a strana mého snoubence z toho byla vyplesklá a přesvědčená o tom, že mě požádat ,,musel'', protože kterej chlap by se proboha chtěl ženit jen tak ??!! 8-( Bylo dost otravné je přesvědčovat, že to nemá žádný skrytý důvod, že se prostě a jednoduše z lásky chceme vzít. Navíc jsme se teď rozhodli, že začneme stavět dům. Tím se to vyptávání zase rozjelo, protože ostatní páry kolem jsou spolu x let a o budoucnosti zatím pomalu ani nemluvili, natož aby pro ní něco dělali. :-D Mimochodem nejvíc nás rozsekala otázka :,, A kdy bude MÍMO?'', které jsme nejprve ani nerozuměli.
jo, taky jsme si to zažili. Jelikož jsme se brali když jsem měla těsně před 30 narozeninami a manžel 34, tak už taky všichni - a vy musíte? Pak v létě a na podzim po svatbě - tak už čekáte? A kdy bude miminko? My už se těšíme na vnoučátka / pravnoučátka .....
Odbyli jsme je větou že se to jistě včas dozví. Samozřejmě děti mít chceme, jen to občas chvíli trvá.
My se o dítě snažíme skoro 6 let, letos spolu budeme 7 let... celá rodina to ví že se snažíme a vše kolem, takže ti už jsou taktní... svatbu děláme pro to že už máme na čase :-D že nechceme "přechozenej vztah" že už jsme na to prostě spolu dlouho, že jsme na to dozráli atd. atd....takže to tak i okolí bere a zatím se naštěstí nikdo neptá, teda zejména i proto, že svatbu plánujeme x měsíců dopředu, a v případě otěhotnění se to dělá trochu narychlo... no a co bude pak, co budu odpovídat nevím, ale za těch 6 let už jsem se skoro obrnila, tak snad je pak odbydu větou něco jako: "až příjde čas"!...
My děti nechceme nikdy, většina lidí, co byla na svatbě to ví nebo tuší, takže se nás nikdo neptal ani na místě ani při dalších rodinných či přátelských sešlostech v průběhu následujícího roku. Ptají se jen známí, co nás tolik neznají, kolegové atp., nemám potřebu jim něco vysvětlovat, většinou to nějak zamluvím. Samozřejmě po svatbě těch dotazů i tak bylo dost, hlavně manžel je do té doby nazažíval, ale zase on si z toho dělá legraci, zatímco mě to vytáčí. Nicméně časem to ubyde, blížíme se ke čtyřicítce, to už snad nikdo nemůže čekat, že se budeme ještě množit :D