Jsme spolu 7 let v okolí si všichni pořizují děti a čekají to taky od nás. Mě to neuvěřitelně vadí, pokaždé je ta samá otázka a co vy kdy vy ]-( .Mám pocit, že mě tím snad ještě víc nutí říkat ne. Bohužel už se dostávám do stádia kdy se neudržím a řeknu něco čeho budu litovat :-S
@bolekat nevím, jestli máš kolem sebe kamarádky, které po porodu o sebe přestaly dbát - já tedy ne, a ani v okolí o takových nevím. Že žijí pro své děti a nemají čas ani zájem chodit "pařit" , tak to je celkem logické. Jestli jednou budeš mít své vlastní děti, tak to pochopíš a možná budeš ještě "horší", než ty matky, co tady popisuješ. Ale pokud mít děěti nechceš, tak se ti toto chování bude zdát vždycky špatné - podle tebe. Že nedokážou mluvit o něčem jiném než o dítěti - je to logické, protože když dáš někomu život, tak se o mimčo budeš bát a opatrovat ho, dávat mu to, co si myslíš, že je pro něj nejlepší a budeš se radovat z jeho pokroků a úspěchů. Nakonec jenom to, co tady nemáte rády vy, co děti zatím nemáte, jinak to totiž nejde vyjádřit - až budete mít děti, tak to pochopíte. Nezlob se, ale ono to tak je. Toť můj názor.
@bolekat Ahojky, jo, začátek toho vždycky přičítám svatbě. Vdá se, ostříhá se, přestane se udržovat. Pak otěhotní a myslí si, že už má toho chlapa jistého, takže kašle i na oblékání a hlavně celý svůj svět věnuje miminku. A pak se strašně diví, že si manžel našel milenku. Takhle to fakt nechci :-) Nejsem žádná nádhera, ale ráda se mu líbím. A taky nechci, ať si myslí, že až budeme mít mimčo, tak ho, "ťaťku" odstrčím na pátou kolej.
Mě je 22, donedávna jsem si nedovedla představit, že bych měla jednou být maminkou. Ale když vidím kolem sebe spoustu mých vrstevnic, které mají (plánovaně i neplánovaně) děti, navštěvuju je, mluvím s nimi, tak mi ta myšlenka už nepřijde tak strašná. Zatím máme s přítelem 2 psy, (jako trenažér :D ). Nedávno mi vynechaly krámy ... docela panika, pár bezesných nocí co budu dělat s dítětem, kde bysme bydleli, čím ho živili, co s psama (ano, toto mě velmi trápilo, protože si 2 Československý vlčáky a miminko moc nedovedu představit :D ), pak se ale moje obavy ukázaly jako liché, asi stres ze zkouškovýho. A víte co? Mě to najednou bylo hrozně líto! Za těch několik dní (týdnů) jsem se tak sžila s myšlenkou na dítě, že mě bylo líto, že žádné nebude :-) Sice jsem ráda, že v klidu dostuduju a vyřešíme si budoucnost, než budeme plánovat rodinu, ale jeden nikdy neví ... :-)
@ladyseta mam znamou s nekolika csv, ma psi skolu a casto ruzny psi v docasce a ma ted tak 2lete dite, kdybys chtela ciste ze zvedavosti jak to skloubit, dam kontakt.
My si poridili psy davno pred svatbou, tak se vyhnem poznamkam proc misto ditete pes. Nicmene u me zatim materske pudy spi zimnim spankem a dokonce sme byli dotazany, proc se teda berem, kdyz jeste neplanujem deti... Coz me fakt dostalo
@brumlinkaa ty jo :) my jsme s přítelem 4 roky, termín svatby máme od ledna zamluvený na červenec. Všichni se divili, proč se tak mladí bereme a my s hrdostí říkali že proto, že chceme, z lásky, ne z nutnosti. No a v dubnu jsem zjistila, že budeme rodina. Chceme to oznámit až na svatbě, ale bude mě moc mrzet, že budou všichni říkat přesně že už to chápou, že jsme se vzít museli :(
Holky taky mi to vadí... začalo to před svatbou, pokračovalo po svatbě, pak chvíli klid a teď všichni "vy už budete slavit první výročí, tak co dítě, kdy bude?" Dokonce se mi dva lidi opovážili šáhnout na břicho, aby se fakt ujistili, že je rovné a nic se tam nekulatí. -To je na odstřel =-)
holky mám to stejné, prvně sem slyšela proč se jako bereme když nemáme děti, ted mi teta říkala jestli má schovat věci po bratrancovi....říkám jí schovej ale ještě dlouho potřeba nebudou...vím že zrovna ona do mě rýt nebude když si prcka pořídila v 35 ale i tak všichni čekají, že do měsíce po svatbě jim řeknu že budeme mít mimčo, NEBUDEME :-D prozatím máme dva králíky místo dítěte (bohatě to stačí) a dva malí bratranci jsou výborná antikoncepce. Můj nastávající dokonce prohlásil že radši malou zoo než jedno dítě :-D
Mě sice takový řeči nevadí, ale zajímalo by mě, v jakém okruhu lidí žijete :-D Mám kolem sebe většinu ženských s děckem nebo děckama. Ani jedna nemluví jen o něm, ani jedna o sebe nepřestala dbát. Jo, kecy, že to pochopím až s vlastním jsem už slyšela taky, ale jinak to o čem tady píšete vůbec neznám :-D
@framboise no tak mě někdo z kamarádu šáhnout na břicho jestli jsem v tom, by akorát přistála otázka zda je úchyl a má potřebu na mě sahat, tohle je čistě vaše věc:).....kdo chce děti ať je má ale ať nepoučuje ostatní bezdětné, že by měli nebo že to pochopí až až atd atd.....já napřiklad mamince v čekárně u doktora taky nepřipomínala že její dítě valí plastelínu po lavici a špiní to tam....zatímco ona klábosí s kámoškou....
@ivule_b nejde o to že by se o sebe starat nechtěli, ale nemají na to ani peníze ani čas a některé si dokáží povídat i o jiných věcech a není v jejich středu jen dítě, dokáži přiznat že nemají svůj život i když to není jednoduché a každá ti to neřekne a rozhodně tady nejde o "paření "
@svobodpetika urcite ne vsechny, ale hafo jich takovych znam.
podle me to neni o penezich, protoze i v sekacich se da dobre a nedraze nakoupit.. je to spis o vuli.
a dneska je dite staveno na piedestal, jak je lidi nemohou snadno zplodit, tak se vsechno toci kolem nich..
@bolekat určitě to není jen o penězích, já jen že když vidím kamarádku je mi smutno není to o tom co má na sobě ale co z ní vyzařuje a dřív to bývala veselá holka plná elánu a kočka a dneska je to uhnaná matka co se snaží uživit rodinu a přitom být dobrá máma a přítelkyně :-(
@svobodpetika určitě si dokáží maminky povídat i o jiných věcech, než o dětech, ale až potom,co proberou právě děti. Bydlím na vesnici, ale nezlob se, neupravené maminky kolem sebe nevidím. A čas si pro sebe taky lze najít, snad taky manžel může pohlídat, aby si maminka zašla na kosmetiku, masáž nebo si jen tak napustila vanu a odpočinula si.
@ivule_b není to prostě neupravenost ale to jak na mě působí, rozhodně ne každá to pozor jen dávám příklad z mého okolí, když několik let máš kamarádku a pak ji najednou potkáš a nepoznáváš :-( vždycky jí to slušelo i kdyby měla na sobě hadr ale najednou je to smutná neenergická holka jen proto že nezvládá to co po ní všichni očekávají :-(
@aisahas Mě to přišlo teda hodně nevhodné, šokující a nechutné, šahat mi někde pod úroveň pupíku nebo na pupík. Nebyly to lidi nijak mě blízcí, spíše známí..
My chceme děti, ale ne teď prostě. Zatím ci říkáme za rok, za dva, ale třeba i potom to odložíme, to nikdy nevím. Hlavně je to naše věc. Užíváme si svobodného života a i když maminky často argumentují, že ony budou až jejich děti odrostou a budou při tom ještě mladé, tak je to blbost. Nikdy už nevrátí čas a to mládí.. Už to bude jiné.
Když jsme u toho taky mě matky někdy pěkně štvou a znechucují. Někdy mi přijde, že maminky co porodily jedno dítě spolkly moudrost světa, ale co vyhovuje jim nemusí mě. Znám maminky i vícero dětí (třeba 3), které dělají věci tak jak já určitě nebudu (vím, že pak třeba přehodnotím různé názory, ale taky vím co fakt NE). Jenže porodit dítě a postarat se o něj, aby přežilo dokáže kdejaká ...... (dosaďte si co chete). Děti chci, ale nebude to moje jediné naplnění v tomto světě. Já chci prostě víc. Chápu, že každé mamince zplození přijde jako zázrak (a ano je to zázrak) a je na sebe pyšná atd. (a nejvíc ty co v životě toho moc nedokázali, nezažili, neužili si), ale pro mě jsou důležité i další věci, jestli mě chápete.. Pořád chci zůstat ženou, manželkou, kamarádkou, dobrou pracovnicí, ne se bavit jen o obsahu plínek. Taky mě už párkrát maminky s kočárem málem přejely... prostě nemám ráda toto já jsem matka a kdo je víc.
A ještě bych chtěla dodat, že otázky na těhotenství a děti jsou pěkně netaktní. - Co třeba kdyby se nám to nedařilo nebo jsme věděli, že nemůžeme mít děcka? Ty lidi si prostě nevidí do pusy.
@ivule_b tak zatím co jsem byla u kámošek které mají děti......tak s výjimkou jedné z 10, sem teda musela obdivovat nádherné ďolíčky ve tvářích, krásný vlásky zlatý......atd....to že se mi dítě moc nelíbí jsem ani neříkala, jinak by mi přistála pánev na hlavě v rámci boje za nejkrásnější dítě na světě.......při tom před tím to bývali fajn holky, měli svůj názor, a taky nikomu jeho názor neupírali.....teď je to jinak.....a co se týká manželu mých kamarádek většinou když jdeme s mým na pivko tak manželé se přidávájí s tím, že jejich je furt napružená.....když to vidíš v tomhle světě nějakých 9 let co jsem se svým, nemůžu si na to udělat jiný názor než mám teď...:-)....znám málo spokojených matek,a to jsou holky co chtěli dítě někdy už od školky, takže tam je naprostá rodinná pohoda je to fakt něco jiného než většina matek:-)
@aisahas to je asi normální, že obdivuješ dítě kamarádky, i když se ti zrovna nelíbí, taky by se ti nelíbilo, kdyby ti někdo řekl, že tvoje dítě není hezké atd.., já se na toto téma dívám trochu z jiné stránky, mám už tři děti a jsem dokonce už babička. Za ty roky jsem poznala hodně lidí a jsou mezi nimi obě popisované skupiny. Jen by mě zajímalo, kolikrát se ten manžel, který řekne že manželka je napružená, tak kolikrát jí pohlídal, aby ona mohla vypadnou z toho domácího kolotoče a přišla na jiné myšlenky.
@framboise tak to by mě hodně urazilo, bych těm známým asi řekla něco od plic, co se týče dětí, my je teď nechceme, ale není to že nikdy prostě teď ne....ale přesně jak říkáš...já sama za sebe mám pocit....že můžu tolik životů zachránit, oproti tomu jen jeden dát.....vím zní to asi pitomě a nikdo mě chápat asi nebude, ale zrovna teď radši pomůžu týraným zvířatům, angažuju se v tom, chtěla bych pak provozovat canisterapii ( voříšci jsou úžasní) pro děti s autismem atd....tohle mě osobně naplňuje více než mít dítě, asi takhle zvířata mi dali více citu a pochopení než lidi, můj je taky blázen do zvířatek ale koní se bojí, při tom kůň je přerostle štěně:-D ale nezapomenu jak můj plakal když jsem zachránila huculku před smrtí když ji viděl polomrtvou měla jen 230 kilo na prahu smrti a žije dodnes, nemusím na ni volat příjde sama a stojí u mě třeba hodinu, ví že jsem ji pomohla:-)...a to je to co mě dostává do kolen:-) a tohle je můj smysl života teď:-)......jen mi to kazí ty blbé otázky kdy už kdy už:-DD na facku vážně, taky mám v plánu chodit do kurzu jazyků, naučit se hrát a kytaru atd...chci zkusit vše užívat si co to jde:-)
@ivule_b co se týče manželů jsou to pro mě spíše známy, a je lepší se do vztahu jim moc nevměšovat, dle mě kamarádka věděla koho si bere a určitě dítě pečlivě zvážily a naplánovali, takže by to dle mě měli zvládat, taky se mi dobře neposlouchá jak si na ně stěžují, příjde mi to hloupé, ale nevidím do toho vztahu......co se týče pochvaly dítěte, určitě každé dítě je krásné a svým způsobem výjmečné, ditě každé matce pochválím, určitě to rády uslyší:-) po porodu atd, vím že je to pohladí po duši...ale myslím že chválit je každou návštěvu i 3 roky po narození a po každé obdivovat zoubek.....to už mi příjde přehnané, s tím že téma dítě prostě nekončí, pořád se to opakuje...a podívej jak vyrostla...jak je sladká.... a zase kolotoč, pochválím dítě pořešíme školku, jak maluje, jak krásně papá a jedů z návštěvy zase domů:-D takže asi tak no
@aisahas každý chceme od života něco jiného, a pokud se to ostatním řekne, tak by to měli respektovat. framboise má pravdu v tom, že přílišné vyptávání stylu - kdy už budete mít dítě - může taky zraňovat. Jak psala, tak mohou být problémy zdravotního rázu a ne každá tom dokáže nebo chce mluvit, asi žádná to nevytrubuje do světa a každému. Znám paní, která svoje děti nemá, ale celý život se věnuje postiženým dětem, na to bych já asi neměla sílu - hlavně tu psychickou.
@ivule_b měla jsem právě známou to už dost dávno, kdy chtěla strašně miminko ale nemohla, jeji kamarádka ( moje známá) otěhotněla....jenže ta co otěhotněla si toho nevážila, kouřila pila pivo dál, a jak ji v hospě uviděla ta co nemohla otěhotnět tak ji jednu střelila, znali se nebylo to žádne hogo fogo:-)....ale v tu chvíli sem si řekla že nikdy se nebudu nikoho vyptávat, kdy budou mít dítě nebo jim to připomínat, holky co by chtěli a nemůžou to dost ubližuje to vím, já věděla že nemůže mít malé protože mi to řekla, a pak už to věděli všichni po výstupu v hospě:-)....a znám taky maminky které by dítěti dali nevím co ale mají ho postižené.........jenže to je hrstka, většinou matky co měli ten dar mít zdravé dítě atd. sežrali moudrost a občas se chovají jak by jim patřil svět....:-)
Ano, Ano, Ano od ženatých/vdaných jsem alergická na otázku "tak co, kdy bude svatba", a od těhotných a čekajících zase na otázku "a co vy, ještě se nechystáte?" nebo náznaky u rodičů, jak už by chtěli vnoučátka
@kaaacaaatkooo mám to stejně, v únoru jsem ukončila studia a ráda bych si ještě před dítětem něco užila, aspoň jednu dovolenou u moře (ano, ve svých 26 letech jsem ještě nebyla u moře); vysokou jsem taky finačně plácala jak se dalo, přítel sice už 4 roky vydělává, ale rozhodně to nestačí na uživení dítěte, i když on už by moc chtěl; a já marně sháním práci, momentálně mě to netlačí ještě dodělávám jedno dálkové studium, ale po státnicích mě to už tlačit bude
Ano, podobné otázky nejsou příjemné. Cílí příliš na intimitu, nevím, zrovna tohkle by mi fakt nesedělo.
Já se vdávala v 23, otázky pak taky byly, my se dětem nijak nebránili, nicméně docela dlouho se nedařilo, a tak ty otázky
/ ale naštěstí toho nebylo nějak moc/ nebyly příjemné.
co s tím....nevím, asi bych na rovinu, klidným tónem odpověděla, že to považujete za jen vaší intimní věc a že děkuješ předem, že se již nadále nebudou vyptávat a řešit to.....
co se týče závisti, ne bezdětným nezávidím
to je prostě jiná životní situace, a nejhorší co by mě mohlo potkat je, že nedejbože....nechci psát co....jsem moc vděčná za své děti a za to že jsou zdravé, děti jsou tím nejlepším co mě v životě mohlo potkat
zrovna dnes na mě lezlo cosik jako depka, musela jsem si dát něco do sluchátek
/ ne že by to bylo veselé /, tohle např.
http://www.youtube.com/watch?v=o_1aF5...
a pozorovala jsem děti jak si hrajou, češou panenky....a pomohlo mi to, děti vždy pomůžou, nevědomky, když je nějak hůře :-))
/ chystá se nový film, Velký Gatsby, myslím že to bude pěknej film, i s dětma se dá zajít do kina, akorát je musíte někomu vrazit :-) /
@anunek Přesně. Aspoň na chvilku se odprostit od učení a fakt fungovat tak nějak normálně :-) Teprve teď se začínáme odpichovat od dřiny posledních let a stejně je to jen na chvilku, protože předpokládáme, že za 2-3 roky začneme stavět dům, takže máme max. 3 roky na to, ať si ten "odpočinek" užijeme, protože pak přijde dům a pak už i to mimi, páč mi bude 30 a mám strach jít do prvního po třicítce. Bude to ještě zajímavé :-)
@kaaacaaatkooo přesně, přesně :-D přítel zdědil po babi byt 2+1, ale jeden pokoj je hrozná nudle, takže říkáme že máme 1+1 s velkou šatnou :-D byt je ovšem komplet v původním stavu, jedinou modernizací je zalíčení tapet bílým primalexem, takže postupně rekonstruujeme, v září se dělaly okna v lednu vchodové dveře a o prázdninách chceme položit nové lino a udělat podhledy, s tím že oťukáváme i studia kvůli koupelně a kuchyni, ale ty jejich ceny nám přijdou hrozně přemrštěné ... no a já mám po babi domeček se zahradou, kde bychom do budoucna chtěli vychovávat "ty naše děti", ale není tam záchod jen kadibouda na dvorku na hnojišti, není tam kuchyň jen kachlové kamna a koupelna tam sice je, ale bez kanalizace, babi měla jen trubky skrz zeď na dvůr do rygólu a vodu na koupání ohřívala v obrovském kotli (jedno koupání byl vždycky rituál na celý den ... dopoledne napustit vodu do brutaru, odpoledne pod brutarem zatopit a udržovat oheň aby se to kvantum vody ohřálo) ... kamínka samozřejmě chceme zachovat, ale bez funkční koupelny a splachovacího záchodu do dětí prostě nejdu :-D samozřejmě když se zadaří, tak se z toho hroutit nebudu, ale pocit že by mi ujížděl vlak zatím opravdu nemám :-)
@framboise Souhlasím, tyhle otázky jsou pěkně netaktní. A často přichází od těch, kterým do toho vlastně vůbec nic není. Je to jen mezi těmi dvěma.
Líbí se mi, co bylo psáno v rozhovoru s jednou moderátorkou: Na těhotenství se neptáme. Těhotenství buď je a je pak v ten správný čas oznámeno, anebo to není téma.
Kéž by si ten rozhovor přečetli všichni ti dotěrní tazatelé-