@evkazz Tak podle toho co píšeš tady bych řekla že by si opravdu to dítě měla přinejmenším o pár měsíců odložit.Do doby než přijdeš na to koho si vnitřně přeješ aby byl jeho otec..
@krizecek@rozzaarka ok, ale to je spíš případ "vadného" kusu ;-) jasně, že ženy s psychopatickými rysy by děti mít opravdu neměly, o tom žádná (stejně jako chlapi)....ale ano, z celkového pohledu existence lidstva úloha ženy je, mimo jiné, býti dělohou...ať se vám to líbí nebo ne :-p
@evkazz 1) vem si dovolenou 2) jed na dovolenou s manzelem nekam, kde je velky vyskyt rodin s detmi :)
Na me to pusobi tak, ze bud chces byt s kolegou a tak chces pochopitelny duvod proc odejit od manzela nebo je to naopak - chces hlavne deti a proto te tak tahne kolega o kterem instinkt rika, ze by mohl byt vhodnym kandidatem. Neni rady, musis si to srovnat sama, kde je priorita.
@rozzaarka si myslím, že trochu soudíš něco,co vysoudit nemůžeš. Jelikož jsi zřejmě učitelka, tak by sis na takové nepodložené soudy měla dávat bacha. Já jsem se už setkala například s tím, když učitelka na ZŠ šla za rodiči a jen tak vyhrkla "Pepíček to na škole XY nezvládne" apod.
Stejně tak nemůžeš vysoudit, kdo by měl mít děti a kdo ne a kdo je dobrý rodič a kdo není.....z toho, že se blbě vyspí azařve na dítě nebo děti označuje za parchanty, bych tohle já neodvozovala...dělala jsem v děcáku a pro někoho je to prostě takovej zápřah an nervy, že klidně o dítěti mezi kolegy prohlásí "ta je kráva", "to je imbecil"....Nemyslím si, že šlo o špatné učitele nebo že by byli špatnými rodiči...
Ja som toho nazoru, ze kto citi, ze deti su zmyslom a naplnenim zivota tak nech ich ma. Kto to tak neciti nech ich nema. Je jedno ci muz ci zena. Kazdopadne ale spolu maju zit ludia, ktori maju na tuto vec rovnaky nazor a nebudu nutit nikoho k obete - ci uz vzdat sa dietata alebo ho naopak, napriek nevoli mat. Ja som deti chcela, aj ked je to casto riadna fuska, chybali by mi v zivote. Su zeny, ktore to tak necitia a len z titulu maternice nie su povinne ich mat. A nie su preto ani nenormalne ani opovrhnutia hodne. Ich vec. Esteze sa mozme v tomto ohlade uz konecne slobodne rozhodovat.
@barbora_b nepodlozene soudy? Myslim ze to, ze nekoho znam a to, ze napisu zakladni charakteristiku do par vet je trochu rozdil. Nejsem vseved, ani Einstein, ale jsem clovek s empatii a vnimam. Kazdy, kdo jeji chovani, pristup a jednani vidí, si mysli, že pro ni mateřství není to pravé, takze rozhodně nejsem jediná s tímto názorem. A svete div se, i ona si to mysli - porad se smejeme ,ze se mela narodit jako chlap a matka priroda si to na posledni chvili rozmyslela:-) Btw každému, kdo pracuje v takovém oboru občas ujede nějaké "označení". Blbý je to před dětmi, nebo rodiči, ale to si musí ohlídat jednotlivci:-) i kdyz obcas je to drina:-)
@rozzaarka ono taky je poněkud rozdíl, pokud jde o děti cizí nebo pak vlastní :) a ještě když je jich ve školce 20...Opravdu se člověk nedá soudit podle toho, jak se chová k cizím dětem :-)
@lamorgaine to ja vim:-) ona se tak vyjadruje i pri predstave vlastnich a jinych "blizkych" deti:-) ale to bys fakt musela videt a slyset:-)ona to vi sama, ze proste neni matersky typ:-)
odpovídám až teď...alóbrž jsme byli na svatební cestě ;-)
@barbora_b@kija
Tak můj manžel (super slovo...pořád si to ještě užívám :-D ) se o syna stará dle mého nadprůměrně...okamžitě po příchodu z práce se zapojuje, jako mimčo ho uměl vykoupat, přebalit, uspat...teď spolu spíš řádí...ale pořád je podle mého do určitého věku ten ženský element pro dítě nějak zásadnější. Klidně s manželem stráví celý den na výletě...ale jakmile je nemocnej, nebo má nějakej úraz tak volá jedině maminku. To dítě to prostě vycítí, že ženská má nějakej radar na jeho náladu, na to co zrovna potřebuje...
@iwanov ale tak to prostě je...a mluvením se na tom nic nezmění...ženy prostě rodí děti a starají se o ně...tak jak je to všude v přírodě. Já taky nejsem máma kvočna...můj taky rád vaří, klidně vypere...já zas vyměním žárovky a spravím záchod....tohle je o domluvě...ale péče o dítě dle mého ne....je to dané geneticky. A to už vůbec nemluvím o faktu, že se kvůli penězům ty ochudíš o ten jedinečný vztah mezi matkou a dítětem...já bych teda nechtěla pro svoje dítě na druhý koleji....chci aby u mě vždycky cítil to bezpečí a jistotu...od toho přece mámy jsou ;-)
@krizecek ve středověku nejsme...takže rodit nebudeme ? :-D Myslím, že nad tím moc přemýšlíte...pořád jsme jenom zvířecí druh...a prostě samice mají děti a starají se o potomstvo...to je prostě fakt
Jasně, že jsou výjimky..ženy, které by děti mít za žádnou cenu neměly...ale to je mizivé procento. Já třeba nikdy neučůrávala nad miminama...doteď můžu říct, že děti nemám ráda....ale to moje je prostě skvělý a jedinečný a nedala bych ho za nic na světě.... ;-) A o běžícím pásu nikdo nemluvil...v dnešní době je na ženě kolik bude mít dětí...ale to nic nemění na faktu, že jako samice prostě mít děti máme....to jak se jim budeš věnovat a kolik času a osobní svobody jim obětuješ už je na tobě....na výchovu jsou různé přístupy a možnosti
@lin18 ale to neznamená, že ty jsi pro něj důležitější, protože tě volá, když je nemocnej....To znamená, že maminku má spojenou s péčí a otce zase s určitým vedením nebo poznáním...celkem klasický rozdělení
@lin18 Jakmile je nemocnej, volá tebe. Proč myslíš, že to tak je? Není to náhodou tím, že s maminkou tráví veškerý čas a ví, že je téměř pořád s ním a že mu pomůže? Myslím, že zacházíš moc do zvířecna, zas jako opice fakt nejsme. Od zvířat nás odděluje především inteligence a osobnost. Čímž pádem máme rozum a umíme ho používat. Taky proto třeba nesouložíme všichni se všema nebo s kým nás napadne bez rozmyslu jako je to v přírodě :-) A promiň, ale fakt si nepřipadám jako samice :-D
Ono nejdůležitější je, aby to vyhovovalo rodičům, ale to, že se o dítě musí pořád nutně starat jen matka, s tím nesouhlasím.
@lin18 prostě nesouhlasím. myslím, že dítě může mít plnohodnotný vztah s oběma rodiči i když je dáno do jeslí (z různych důvodů). S tímhle názorem už jsem se setkala a dost s ním jako jesličkové dítě nesouhlasím. Nijak netrpím, nemám žádne traumata. Netvrdím, že tam děti dám jen pro svou pohodlnost. To určitě ne. Ale situace se může vyvrbit různě. A myslím, že základem spokojené a šťastné rodiny jsou spokojení a šťastní rodiče.
A jak psala @barbora_b, věřím tomu, že kdyby o dítě pečeval (rozumej byl s ním na rodičovské) dovolené táta, tak myslím, že při horečce nebo odřeném kolenu by šel spíš k tátovi. Prostě kdo s tím dítětem je víc, tak k tomu to dítě při bolístkach dojde. Jiné je, jak bych to jako matka/žena prožívala. Nejspíš by mi to bylo líto. Ale to je taky logické, my jsme citlivější, citovější. Chlapi jsou tí pragmatickejší a praktickejší. žena vezme plačící dítě do náruče, začne mu broukat nebo zpívat a konejší ho. Chlap ho veme do náruče, řekne pár slov. A výsledek je ten samý. Uklidněné dítě.
A taky si myslím, že jsem něco víc než jen maternice a samice kdykoliv připravená pro samce. A děti bych ráda měla, ale s tím koho mám doma a proto že vím, že je taky chce.
@lin18 pro dítě je důležité obojí. My se třebas na škole učili ohledně řeči, jak je důležité, aby dítě povzbuzovali otcové i matky. Matky dítě obvykle maximálně podporují, i když dítě dělá chyby, takže mu zvyšují sebevědomí a dodávají kuráž. A otcové zase dost často na rovinu řeknou dítěti, když patlá a žvatlá, že mu nerozumí a motivují ho k lepšímu výkonu a srozumitelnosti....No a tu péči, tu si opravdu mohou páry rozdělit různě.....u nás s námi chodíval do nemocnic táta a nějak automaticky jsme chodily s bolístkama k němu, protože byl hooodně pečlivý a starostlivý a to nám dělalo dobře :-D
Jsem si teď vzpomněla, že v psychologii jsme se učili, že v období do 3 let na matce záleží, jaký dítě bude mít vztah k sobě a na otci, jaký bude mít vztah ke svému okolí...Nelze tedy říci, kdo je důležitější a kdo ne.. Oba mají nezastupitelnou roli...Na druhou stranu si mnohé chlapy na MD představit neumím. Často je to fakt psychicky náročné a ženský jsou přece jen psychicky odolnější:-)))
Ale no tak holky...já přece nepopírám, že pro dítě jsou důležití oba rodiče. Ale třeba s tím utěšováním...jasně, že to chlap zvládne taky....ale prostě nemá tu trpělivost, chlap prostě bere dítě jako parťáka a kolikrát zapomíná na to, že je to ještě malej prcek ;-) ...zatímco pro mámu bude malej i v osmnácti :-D . Prostě pomazlení od mámy a od táty je rozdíl....ne třeba u nemluvněte ale později určitě...myslím, že dítě vycítí, že matka je ta víc citová osoba. A jak už bylo psáno...chlapům většinou tyhle věci chybí...trpělivost, přemíra něžností, zpívání (klidně i hodinu)...prostě to nevydrží. Tak jako je žena předurčena k rození tak je v návaznosti na to určena i k výchově a péči v batolecím věku...to je prostě věc přírody. Neříkám, že by dítě utrpělo nějakou újmu, kdyby se o něj staral otec....ale já jako matka bych to prostě nesnesla...a to rozhodně nejsem žádná citlivka...
@lin18 Já ti nevím..to co tu popisuješ zvládá můj přítel líp než já, prostě taková jsem...děti mám ráda, ale v našem vztahu je ten citovější on...Když dostaneme mimčo na hlídání on se postará a já uteču jakmile to začne brečet:-)Takže my nepřijde dobré to takhle srovnávat, každý člověk je unikát ať žena tak muž a tohle rozdělování my přijde hloupé. Podle mě to má být podle dispozic a ne podle toho jestli jsi žena/muž. Já už teď vím, že já budu pro děti vymýšlet zábavu, kdo je potrestá když budou zlobit aj.. a on bude ten kdo se o ně postará, ošetří rány apod...A necítím se blbě, proto že se takhle hezky doplňujeme se bereme. Nevím možná by bylo dobře kdyby se lidi povznesli nad tradice, nad to že něco takhle bylo, přestali se bát toho co řeknou lidi a vybrali možnost , která je lepší ikdyž třeba netradiční...V tvém případě to třeba bude to,že budeš doma ty, v mém myslím, že ne.