Vím, že klasika ... ale postihlo to taky někoho z vás, že se cítíte být na rozcestí? Jak se s tím vypořádat. Navíc když je po svatbě, konec léta, člověk se opět vrací do "reality", nějak to těžce nesu, i když jsem si předtím říkala jak budu stále pozitivní, jak je stále dobré mít plány a pořád je vlastně nač se těšit a co plánovat ....
Kazdy vek ma sve pro a proti, zalezi na kazdem jak si zvoli, me vyhovovalo mit deti brzo, otehotneni bezproblemu i materska a pak delat "karieru" a nemenila bych, deti uz mam velke a muzeme si uzivat dovolenych, vyletu s detma i bez nich. Praci jsem nasla v pohode protoze jsem byla jeste mlada a mela uz i ty deti, zatimco znam naopak pripady kdy se chce do prace vratit 40cetileta s malymi detmi a daji ji vypoved, je pro ne stara a ma prece ty male deti., nebo jeste hur, nepovedeny vztah pred 30kou a pak uz jen leta bezi, kloudny chlap nikde a pak maji kolegyne ( neni jich malo) 35 bez chlapa a deti a jsou z nich nestastne baby. Proste kazdy si to musi rozhodnout sam za sebe.
Mně je 25, za necelý rok bude svatba a pak už chceme děti. Manžel chce pracovat, já budu doma s dítětem, případně budu dělat něco z domu. Po kariéře netoužím, ale asi je to tím, že momentálně mám práci, která mě nenaplňuje.
@hanagrun Sama jsem měla první dítě v jednatřiceti, velké množství kamarádek a bývalých spolužaček je na tom podobně (1. dítě kolem třicítky). Můžu říct, že až na jeden případ, který je totožný s tím, co popsala @laka_lacenda (ona váhá, on se do nehrne), bylo u všech mateřství odsunuto kvůli chlapovi - buď úplná absence partnera v životě, nebo - on ještě nechtěl a necítil se na to - přestože ona už ano.
Takže mě vžy bere rapl, když čtu články o dnešních mladých kariéristkách, které si nechtějí pořizovat děti, chtějí si užívat a mateřství odsouvají (i když i to je zcela legální - spíš jde asi o to srovnat si to sama v sobě tak , aby si to člověk později nevyčítal).
Mám pocit, že realita a skutečné důvody pozdního mateřství jsou většinou někde jinde...
Bude mi 28 a nechápu, že to tak letí! :-D Jinak to máme asi jako @laka_lacenda . Já zatím fakt nevím, možná kdyby tu nebyl ten tlak okolí a to, že se to očekává, ani by mě dítě nenapadlo. Líbí se mi, jak to je teď.
A popravdě nevím, jak bychom to dali finančně - nic jsme nezdědili a bydlení si musíme pořídit sami, což je docela oříšek .. manžel vydělává o něco míň než já, takže opravdu nevím.
Zatím vyčkávám ...
Myslím, že takové ty klasické "kariéristky" jsou vymyšlená odrůda ženský pro časopisy. Žádnou takovou, která by kvůli práci - JEN KVŮLI PRÁCI - nechtěla rodinu, neznám. Ano, jedna se tak tvářila. Pak se ukázalo, že nemůže najít chlapa.
@strelenka Předně já nikdy netvrdila, že hodlám být ve 40 bezdětná a tudíž zoufalá. Ale pokud se zakladatelka na děti necítí a chce se ještě v životě kariérně pohnout (nemluvím dělat kariéru, ale zkusit něco jiného a získat cenné zkušenosti), tak má mou velkou podporu. Společnost, která nesmyslně vytváří tlak na ženy tím, že mají být rovnoprávné, chovat se pomalu jako chlap, ale nakonec je společnost stejně znevýhodňuje (menší platy, horší pozice, protože stejně bude na mateřské a pak bude lítat myšlenkami kolem dětí a tudíž nebude tak dobrý zaměstnanec jako muž atd.), to všechno je celé postavené na hlavu.
Dítě není věc, která se dá odložit, když něco v životě neklapne. Dítě je napořád! a tak by se k tomu mělo přistupovat. Takže já určitě nebudu plodit dítě v pověstných 28 jen kvůli tomu, že to ode mě společnost žádá a že mé tělo má na to údajně nejvyšší čas. Momentálně mi je 33 a abych byla zcela upřímná, tak si nedovedu představit být matkou. A to jsme více méně dobře zabezpečení, mám skvělého muže po svém boku, bydlení máme vyřešené, práce baví nás oba a tak se jí zatím nechceme ani jeden vzdát. Ale právě kvůli tomu věku začínáme o miminku uvažovat. Kdyby ovšem bylo čistě na nás (respektive, kdybychom byli biologicky mladší), tak to klidně o pět let odložíme. Ale statistiky jsou neúprosné a to mi opravdu nikdo připomínat nemusí. Čistě teoreticky kdyby to šlo, tak si dítě pořídím v momentu, kdy budu připravená a řeknu si „ano, teď je to ono“ a ne jen kvůli tomu, že „teď nebo pak už možná nikdy“. Ale takhle život nefunguje.
@sierral Asi jsme se úplně nepochopily. Vše, co jsem se snažila svým příspěvkem sdělit je, že je to naprosto každého věc a jediné, co je opravdu potřeba: Být zcela upřímný sám k sobě a zvážit co je pro mě (tedy - pro mě a pro partnera) v životě důležité.
Do toho CO - JAK - KDO - KDY - PROČ a zda vůbec se rozhodne mít dítě nikomu jinému nic není. Pokud jste vy s partnrem spokojení s tím, jak to máte, není třeba cokoliv dodávat.
Tazatelka je ale ta, co má dilema, proto jsem zmínila statistiky a čísla - prostě je to jeden z faktorů, který je třeba vzít v úvahu. Pořizovat si dítě čistě z důvodu, že je čas a že kamarádky už jsou v tom, považuji rovněž za nesmysl.
Já tohle pociťuji prakticky pořád :-D Moc tedy neřeším práci, kariéru...Spíš životní směr, to co bych opravdu chtěla dál dělat a normálně se tím uživit. Plus v mém případě je to i cestování, kdy bych ráda ještě odjela na delší dobu do ciziny....Každá z nás se musí rozhodnout sama...Pořád slýchám nějaké připomínky, ale je to prostě jen rozhodnutí těch dvou v páru.
Ještě k té kariéře... Někdo tady psal, že chce rodinu a nějaká kariéra ho nebaví, práci dělá v podstatě jen kvůli penězům. Podobně to měla i sestřenka. Vysokoškolačka, ale práci sehnala až na městském úřadě jako recepční. Takže s chutí založila rodinu, čeká třetí mimčo a je spokojená. Ona je určitě šťastnější a cítí se naplněná doma s dětmi. Já mám práci ve velmi specifickém, mužském oboru. V rámci celé ČR je nás na podobné pozici cca 5 žen, prosadit se mi dalo dost práce a úsilí. A teď se mi to všechno ještě nechce opouštět. Přítel mě navíc plně podporuje a motivuje ještě k vyššímu posunu v práci. Proto jsem teď posunutá směrem ke kariéře...
@lucineni zalezi, kdy to bylo. Dnes uz se nerika, ze je zena neplodna, pokud ma vsechny reprodukcni organy (a neni treba po hysterektomii) a jsou-li ty organy alespon zcasti funkcni. Drive se rikalo, ze byla zena neplodna,i kdyz mela 'jen' nejake obtize, protoze tehdy si s tim medicina jeste neumela poradit.
@zanett asi 15 let dozadu. Sice medicina jde kupredu ale prijde mi,ze dneska je "neplodnej" kazdej, kdo neotehotni prvni 3 mesice..Aspon tak to vnimam v okoli.
@lucineni v tvem okoli v Kanade, nebo v CR? Protoze tady v UK je takovych paru taky dost (resp. je NAS dost :-D :-p ), protoze kdyz jsem sla nedavno na kosmetiku, bezna procedura, automaticky se me kosmeticka pred zakrokem zeptala, jestli nahodou neprochazim IVF, protoze paklize ano, nebylo by pro me to kosmeticke osetreni vhodne...Vubec nevim, jak ji to mohlo napadnout, o mych reprodukcnich potizich nic nevi, spis si myslim, ze ma ty problem kazdy druhy, tak se pta automaticky kazde klientky...
@peaceverunka já třeba momentálně zoufale hledám novou práci a zatím to téměř vždy ztroskotalo na mém věku (necelých 29), vidí věk a to že jsem prozatím bezdětná a už nade mnou visí velký vykřičník "ta nám brzy uteče na mateřskou" a prostě mi nedají ani šanci. Bláhově jsem si myslela, že nebudu mít takový problém sehnat práci se svojí devítiletou praxí v administrativě a teď vidím, že je to k ničemu. Takže u nás vyhrává to, že příští rok bude v červnu svatba a pak se okamžitě začneme snažit o mimčo.
@peaceverunka Osobně bych šla raději do rodiny než kariéry. Nikde není napsáno, že otěhotníš hned a klidně to může nějakou dobu trvat, během které si můžeš vyzkoušet i jiné zaměstnání a zjistit, jestli ti to víc sedí nebo ne. Pokud by se ti podařilo otěhotnět hned, tak je to jedině dobře a budeš mít i po mimi spoustu času se profesně zvednout. Spousta lidí v dnešní době (včetně mě) mají pocit, že všechno musí být hned a pak mají v hlavě chaos, co je pro ně teda přednější. Těhotná jsem teď ve 30 a pozděj bych nezačíala, vyšší věk s sebou určitá rizika pro miminko a to v práci nehrozí...
@pajuska06 A to ti řekli, že je to věkem? Může to být více faktory. Administrativa je zrovna dost přesycený obor. Já jsem kolem 30 jako bezdětná, čerstvě vdaná našla práci (právo) velmi snadno, a ne jednu, nyní se ve chvílích pracovní deprese poohlížím po nové a na nezájem si stěžovat nemůžu. Ženských v administrativě znám fůru, přijaté v "nebezpečném" věku..
Ženská není nikdy v idelaním věku :-) Když je vam 25, tak nemate praxi, když je Vam 30 tak urcitě budete chtit dítě, pak samozřejmě druhe. Když je vam 35, tak nemate hlídání pro nemocné děti. A když je Vam 40, tak jste stara :-D tohle řešíme asi každa. Žádneho chlapa se nikdo nezepta zda planuje rodinu a ma hlídání pro děti. Já si současnou firmu vybírala, take podle toho jak se staví k ženským na mateřské a po mateřské a zda není šílený problem, když jednou za rok zustanu 2 dny s dítětem doma. nebo možnost práce z domova. Dřív jsem hledala co vše noveho se naučím, zda se dostanu k zajimavým projektum apd. Ted už jsou ty priority trochu jinde
@laka_lacenda takže nezbývá vlastně než bojovat pořád, proto jsme tak silné a dožíváme se vyššího věku :-D Holky dneska se mi zdálo že mám mimčo, chlapečka a všude jsem ho ukazovala............ že by znamení? :D
Já jsem na tom trochu podobně, ale já už se rozhodla - pro dítě. V životě bych nevěřila (a ještě ani před půl rokem), že si někdy fakt řeknu, že teď už chci. V práci jsem skoro 6 let, už mě to tady nebaví, ačkoliv ta práce je celkem v pohodě, mám klid, ale vrátit se sem už pak asi nebudu chtít a teď se mi nic jiného hledat nechce. My to máme ale i dost usnadněné tím, že bydlení máme vlastní a nikdy nebudeme zatíženi hypotékou, takže nám v podstatě nic nebrání, přítel chce už dlouho a to rozhodnutí nechával na mě, takže už zkoušíme :)
Z tebe je cítit, že ještě nechceš, tak to nehroť, však máš ještě čas :)