Ahoj holky.
Trochu se sem stydím psát, ale nevím, komu jinému se svěřit.
S manželem jsme spolu skoro 10 let. Svatba byla letos v létě. Máme spolu pěkný vztah, snažíme se jeden druhého podporovat, pomáhat si. Máme všechno, co je k životu potřeba, milující rodinu (i když ne vždy je to ideální), pár dobrých přátel (i když by jich mohlo být víc), ale na jednom místě to začíná haprovat. Problém jsou peníze. Bohužel jsem v situaci, kdy mám ještě rok školy před sebou, mám jen pár tisíc stipendia a něco málo z práce na dohodu v administrativě. Manžel nevydělává dost na to, aby zaplatil celý nájem, bohužel 80% mého příjmu jde přímo tam. Najít stálé zaměstnání při studiu a s pár měsíci do 30 není úplně jednoduché. Mám VŠ za chvíli Ph.D., na středoškolské pozice mě nechtějí, na univerzitách jsem zase moc malý pán. Tak dělám, co se dá. Mrzí mě, že mě muž neuživí, že nemůžu pomyslet na mateřskou, protože bych mu celý příspěvek dala na nájem a mě by nezůstalo vůbec nic. On mi pořád říká, jak se snaží, já to vidím, a chápu. Ale začínám mít deprese. Bydlíme v malinkém bytě, na větší nemáme a hypotéku nám v bance nedají. Stojím tak nějak na hraně a nemůžu se nikam hnout. Ani práce, ani dítě, doma jsem pořád sama. Vidím to všude, kam se podívám, je mi z toho občas na nic. Nechci trápit své okolí, nechci se tvářit ublíženě, když vím, jak moc se manžel snaží. Ale někdy už nezadržím pláč...prostě dost hloupé období... :-(
@furcifera Tyjo, tak to bych neriskovala. Ja bych se spis bala ze bych z toho stresu potratila :-/ (porad si vzpominam jaky to bylo kdyz jsem dopisovala diplomku, ten posledni mesic byl peklo...v takovym stavu bych fakt asi dite neudrzela nebo by nebylo zdravy...)
@alca666 Jj, pokud ma manzel slusnej stabilni prijem tak to urcite jde a asi bych do toho sla. Ale jak jsem zminila vyse, on je taky doktorand. O cele tri mesice prede mnou, takze nas moc nevytrhne :-D. Krom toho co vidim kolem sebe (ja uz jsem v zahranici na doktoratu, takze na postdoc to nebude zadna novinka), behem postdocu se da na materskou jit jeste vic v pohode nez na doktoratu (protoze ten plat je o necem jinym nez doktorandsky stipko). Ale chapu ze to asi hodne zalezi na pracovisti.
@vitezove Holka, tady se celou dobu bavime o doktorskym studiu, ne o Bc nebo Mgr. Takze ve 28 rozhodne neskoncis, tady je to fakt boj stihnout dite do 30... na tech 35 ten "limitni" vek asi posunuli proste proto, ze tolik zenskejch uz dneska rodi po tricitce a presto to u vetsiny z nich probiha v pohode a maj zdravy deti a zkratka statistiky odporuji biologicke teorii :-D
@laka_lacenda husty... mno, aspon nam to dava nejakou nadeji :-D Ale na druhou stranu, i pokud se potvrdi ze rodit v pozdnim veku neni problem, porad jeste je to pak spatny pro to dite - mit stary rodice neni sranda. A i kdyz nase generace asi hned tak do duchodu nepujde, takze nehrozi ze bychom mladym detem zustali brzo na krku, zdravi nam to garantovat nemuze. A co pak chudak potomek v petadvaceti cerstve po skole a ma sedesatilety rodice v LDNce... :/
@amenophus
Jo, když jste oba doktorandi, tak je to problém, to vážně nejde. U nás je naštěstí manžel napřed :) tak je fajn, když máš zkušenost se zahraničím, já právě viděla to, jak dlouho manžel hledal postdoca a jak kolegyně ještě hledá (protože ta potřebuje upíchnout i manžela). A hledat postdocy pro dva už je téměř neřešitelné :)
@alca666 No, tak to nas prave jeste stejne ceka :D (pokud nedostanem oba potdoca tady... ale pokud neco nekde sezene muz tak asi proc v tu chvili nejit na tu materskou, ze jo...)
@amenophus no tak já to myslela obecněji. Prostě, že je to praštěné no. Ale třeba my jsme na střední měli holku, které přišli rodiče na maturiťák a bylo jim 50 (což znamená, že ji měli cca ve 30). No nám to přišlo hrozný, smáli jsme se, že to jsou prarodiče. A přitom to není tak dávno, co ta maturita byla. 8 let. No a teď je to normální, a já budu mít dítě také nejspíš ve 30. Možná i po 30. Prostě doba se mění. Tak to bývá. Koukněte na Moniku Absolonovou, co má krásné zdravé dítě ve 40. :-)
Ahoj, bola som v podobnej situácii a chápem ťa. Čo pomohlo mne, bolo presťahovať sa do veľkého mesta, myslím Prahu, kde je viac pracovných príležitostí, resp. na začiatok aj brigád. Zvýšené náklady sa dajú riešiť prechodne napr. bývaním so spolubývajúcimi. Ale z dlhodobého hľadiska je to určite lepšie, perspektívnejšie. K tomu doučovaniu - môžeš skúsiť aj doučko cez Skype - nie všetci študenti ho budú chcieť, ale rozšíri sa ti pôsobnosť a dá sa tým aspoň trochu privyrobiť aj popri materskej. Nám však situáciu vyriešil definitívne až odchod do zahraničia, kde sme našli obaja uplatnenie. Veľmi držím palce a želám všetko dobré.
@alca666 Přiznám se, že jsem nějakou chvíli uvažovala, jestli to mám vůbec psát, jestli to třeba není zbytečné. ;-) Na PostDoc jsem taky zvědavá - manžel sice říká, že počítá s tím, že se mnou pojede celá rodina, ale uvidíme, jaká bude nakonec realita. No, sranda to není. Kdybych tolik nemilovala svůj obor, neměla práci na fakultě a podporu rodiny, tak by to za to fakt nestálo.
@krijola proboha, to sis dovolila moc! :-D ;-) Pockej, az to dotycna zmerci. Tady nejsi na Pekle (ano, opet to sem taham), tady se takova syrova uprimnost netoleruje :-D Jeste dnes si sleccinu deravou logiku, pamatuju z jine diskuze...hadala se tam se mnou do krve, ale jak se rika; chytrejsi ustoupi, tak jsem odesla....
@laka_lacendano já nevím, ale třeba můj doktor, ve všech ohledech rozumný, mi řekl, že mi dává rok, maximálně dva (29) a pak už mě s tím mateřstvím fakt začne prudit..:-) ona jedna věc je, jaká je současná situace (prvorodičky kolem 35 let) a jak by to být mělo i s přihlédnutím k reálným možnostem - tím myslím dítě do 30 let.. pro mě naivní představy o 25 leté matce nechávám stranou, to už jsme tu za zenitem asi všechny:D
@prekri
"ale třeba můj doktor, ve všech ohledech rozumný, mi řekl, že mi dává rok, maximálně dva (29) a pak už mě s tím mateřstvím fakt začne prudit..emoticon"
A jak si tu prudu jako přdstavuje? Podle mého je maximální, co může doktor udělat, vysvětlit možná rizika odkladu.To úplně stačí udělat jednou, není třeba to stále dokola opakovat. Rozhodnutí je stejně na té ženě potažmo na její dohodě s partnerem.
@alca666@prekri Presne tak...to je bezne, ze se s vami gynekolog bavi o tom, kdy mate mit deti, pokud to tema nenacnete vy? Mne by to minimalne prislo hodne zvlastni. On sam by ani nemusel vysvetlovat rizika, neni-li zadan...neni to jeho rozhodnuti. Ja vzdycky jen vylezla na kreslo a na shledanou za rok...
@izzybickerstaff divila byste se, ale je to bezne, svagrove se ptal take jak to vidi s materstvim, celkem dost doktoru se pta. Ja uz dite mam a stejne se me pta i na druhe. Myslim, ze kazdy lepsi gynekolog co se zajima o sve pacientky se v urcitem veku pta na deti
@izzybickerstaff Byla bys prekvapena. Mne se na to muj gynekolog zeptal, kdyz mi bylo 19! Ano, 19 let! :-o Ve sve mladicke nerozvaznosti jsem mu odpovedela, ze nechci mit zadne deti (myslela jsem, ze ho tim donutnim sklapnout, ale chyba lavky! Dal mi prednasku o tom, ze mi to pripomene, az k nemu prijdu se tretim tehotenstvim atd bla bla bla 8-(
Ja nemyslim, @lenousek89 ze by mel doctor mluvit o detech, pokud pacientka sama nezacne. Nemit deti (nechtit je) muze mit million pricin a gynekologovi neprislusi to zacit vytahovat, ty deti by musela zivit, satit a vychovavat ta pacientka, nikoliv ten doctor, tak by se mel zdrzet komentare, kdyz neni vyzvan.
@krijola Urážet ostatní lze nápaditě a s noblesou, pak to může být i zábavné, ale to bohužel není tvuj případ. Takže jsi v nejlepším případě za trola, v horším za asocialní povýšenou pipku. Sorry, ale je to tak.
Doktor se muze zeptat ale proc by mel byt vlezlej nechapu. Je to sice doktor, ale je kazdyho vec zda a kdy bude mit deti,takze prudit pacientku ve 30,ze uz ma vek mi prijde dost neprofesionalni.
@prekri tak moje gynekolozka je výborná :) a profesionál :) takže by ji rozhodně nenapadlo mě "prudit" s těhotenstvím...a když mi říkala to o těch 35 letych prvorodičkach tak jedním dechem dodala, že to samozřejmě z biologickyho hlediska ideální není...ale holt to tak dneska je...
@lenousek89 Nevim, mne to prijde prilis osobni a rozhodne by to v mem pripade byl zajem nevitany. Pokud ovsem nema clovek nejake zdravotni problemy, tam by bylo namiste to probrat klidne s predstihem. Ale jinak do toho lekari nic neni...
@izzybickerstaff
Mě doktor ta rizika zmínil, nějak na to přišla řeč, neb pro mě to začíná být aktuální. Ale naštval mě, když sjem mu řekla, že to ještě musím odložit tím, že mi dal přednášku na téma jestli jsou ty důvody fakt tak podstatné. Musím říct, že kdybych se neodstěhovala z Čech tak bych ho 100% vyměnila, vážně nechápu, proč by mi do toho měl kecat, snad já dobře vím, jak to mám.
Ale bohužel je to evidentně docela časté, kamarádka toto téma před nějakou dobou otevřela na FB a těch odpovědí holek se stejnou zkušeností (ve stylu, jak dostávají při každé preventivce přednášku, že mají nejvyšší čas na děti) bylo až překvapivě hodně....
Jak říkám, já chápu to jednou vytáhnout upozornit, ale řešit to pořád dokola a dělat přednášky je opravdu mimo....
@vitezove ja tehotenstvi planuju behem ctvrtaku na vysoke. Pak si dat rok pauzu a behem dalsich dvou let dodelat posledni rok inzenyra. Pak muzu rovnou "po skole" nastoupit do prace a dite poslat do skolky. Ale je pravda, ze mam hlidaci babicky, a taky je to zatim jen plan, uvidime, jaka bude praxe :-N
@alca666 Tak to docela koukam, jsem se svou doktorkou spokojena jaks taks a rozhodne bych si umela predstavit lepsi peci, ale do soukromi mi nikdy nemluvila...takovou bych urcite vymenila😣 (a to nejsem zadny nepritel deti, mam miminko ☺).
@laka_lacenda já to nemyslela jako útok na tvou lékařku, to fakt ne.. :-) ale přesně jak píšeš, dneska je to běžné, že první dítě mají ženy mnohem později, než kdysi a biologické hledisko je věc druhá.. to bylo celé, co jsem tím chtěla říct:)
jinak teda to prudění, které tu bylo vzato smrtelně vážně, spočívá v tom, že lékař ví, na základě předchozího jednoduchého rozhovoru, který byl nevyhnutelný i s ohledem na mou diagnózu, že jednou děti chci a tak se mě zeptal na mou představu, sdělil mi svou - lékařskou a někde jsme se potkali.. Předpokládám, že pak mi tu představu připomene, pokud to budu dál odkládat (sama ze své vůle), ale i tak je to moje věc.. a ještě bych doplnila, že rozhovor na téma kdy plánuju mimino se nekoná vždy, protože to není nutné.. stačilo se jednou zeptat:)
@elwe :-) to máš hezky naplánováno :-)). Kamarádka to měla podobně, ale dřív. Otěhotněla tak, aby porodila... no týden nebo 14 dní po maturitě :-D. Fakt to ale plánovali. Ona byla vždycky hrozně rodinný typ, našla si staršího muže, který dost vydělává, takže nemusela ani nastoupit do práce.
@prekri ono možná, když se lékař taktně zeptá, jestli uvažovala o dětech, že už na to má věk... tak se to dá pochopit. Ale asi by to neměl dělat. Službu by to udělalo jen v případě, že ta žena je vdaná, má dobrou práci a tohle všechno a fakt jí jen nenapadlo, že už je čas na děti. A po tom co se jí zeptá, tak si řekne, že jo. Ale neumím si představit, že by takhle někdo fungoval. Mě je 28 a miminko bychom chtěli teď. Proč ne dřív? Protože jaksi nebylo s kým. Já jsem sice na vejšku nešla, takže jsem po maturitě začala pracovat, v té době jsem měla už několik let přítele, s tím jsme se asi po roce mojí práce přestěhovali k sobě a pak začal pracovat i on. Takže jsme byli mladí, on byl o 3 roky starší, oba jsme pracovali, byli jsme zdraví, měli dost peněz a tak. Ale on na děti vůbec nebyl. Měl mladšího bráchu, který se narodil asi 2 měsíce potom co jsme spolu začali chodit. Takže jsem si užila dost jeho. Bohužel to byl hrozně hyperaktivní a rozmazlený fakan. Měla jsem ho ráda, ale bylo to s ním těžké a musím říct, že asi i díky němu jsem o dětech nechtěla ani slyšet. Byli jsme s bejvalým 8 let a ani jednou jsme nemluvili o tom, jeslti budeme nebo nebudeme mít děti. Já jsem to brala jako samozřejmost, že jednou ano, ale rozešli jsme se, když mi bylo 24, resp. měsíc předtím než mi bylo 25, takže jsem ani neřešila, jestli bychom měli mít. Pak jsem měla rok přítele, kterej byl uplnej debil :-D takže s ním jsem fakt nechtěla mít dítě, to jsem se docela bála, že by něco takovýho bylo a pak jsem byla ráda, že jsme se rozešli. No ale někdy mezi tím se kamarádkám začaly rodit děti. Teda jedna už měla holčičku, tu jsem měla moc ráda, a pak se jí narodila druhá. Jak ta první rostla, tak z ní začal být taky pěkný spratek. Kamarádka nebyla šťastná ve vztahu, takže si to léčila na ní, a tak malá byla hrozně rozmazlená, ukňouraná a tak. Když se jí narodila sestra, tak samozřejmě příšerně žárlila a bylo to o to horší. Takže ty mě taky spíš lehce odrazovali od dětí. Asi půl roku předtím než jsem poznala svýho muže, tak se narodil jiné kamarádce syn. Do toho jsem se absolutně zamilovala. Tak milý a veselý dítě jsem dlouho neviděla. No a mýho muže jsem poznala záhy na to. On děti miluje. Nikdy jsem neviděla chlapa co by tak miloval děti. Většinou děti nemají rádi a nebo jsou jim prostě tak nějak volný. Ale on je opravdu miluje. Je to ten typ co kouká do kočárků a dojímá se. Já taková nebyla. Až on mě to naučil. Najednou jsem si vzpoměla, jak jsem jaká malá toužila mít děti, jak jsem se na tuhle roli těšila, a jak to ve mě ti bývalý uplně potlačili. Navíc jsem viděla, že děti mohou být i hodné a milé. Takže upřímně mohu říct, že až teď opravdu chci děti a až teď mám někoho s kým je chci.
S prvním bývalým se normálně kamarádíme a nedávno mi řekl, že on děti nechce. Nikdy. A že nechápe, že jsem o tom nevěděla, že to tak měl vždycky. Takže jsem ráda, že už spolu nejsme a jsem s někým s kým mám budoucnost.
Nevím proč jsem se tak rozepsala, ale chtěla jsem tim říct, že lékař by asi tohle neměl řešit. Může narazit na bolestnou minulost o které pacientka nechce mluvit. A věřím, že když žena nemá děti, tak proto má důvod. A i kdyby ten důvod bylo "jenom" že chce nejdřív kariéru. Tak je to její rozhodnutí a nikdo by se jí na to asi neměl ptát :-)).
Doufám, že všem nakonec všechno dobře dopadne. Že budeme mít všechny krásné zdravé děti, šťastné manželství, dost pěněz, abychom nestrádaly.