Ahojte, mám otázku na vás holky, co už máte svatbu za sebou. Co se svatbou změní? Tím nemyslím, že budu mít jiné jméno nebo takové ty praktické věci ala zdravotní stav nebo hypotéka. Zajímá mě to spíš z té druhé strany, jestli jste se třeba po svatbě cítily jinak, vnímaly něco jinak, jestli se váš vztah s manželem změnil a tak... :)
Ahoj, tak u nas bych rekla, ze byla zezacatku ta euforie z noveho manzelstvi, vice pozorností a možná i návrat k takové té počáteční zamilovanosti :-) a postupem času se to pomalu vracelo do starých kolejí, což bych teda nevnímala negativně, my měli i před svatbou super vztah :-) ale třeba za mě bych řekla, že tě pokaždé zašimrá, když se o tom svým zmíníš jako o manželovi a takovéhle maličkosti, jestli rozumíš :-) prostě je to stejné, ale trochu lepší :-D těžko se to vysvětluje, to pak musíš zažít :-)
Přijde mi, že jsme víc zamilovaný, jako na začátku, ikdyž celý vztah máme super :-) A jak už bylo řečeno s tím zašimráním, když mluvim o muži jako o manželovi a ne o přítelovi :-)
Jako nekdo, kdo s velkou pravdepodobnosti nikdy nebude v manzelstvi v pravnim slova smyslu, za mne je to proste jine. Ta moznost, ze jste jeden druheho a jste tak vsude brani, ze jste jeden druhemu potvrdili pisemne, ze vase duse patri k sobe. Ze v sebe verite a vidite se vedle sebe starnout bok po boku. To, ze muzete byt manzeli, kdyz milujete jeden druheho, to je nadherny dar. :)
@morrighan lépe bych to neřekla :-) ale myslím, že i registrované partnerství je úplně stejné, jako manželství, komu záleží na tom, jak se to jmenuje :-)
@jancab3 Jasne, my taky rikame, ze se bereme, ne registrujeme a budem se snazit co nejvic, aby to pripominalo standardni svatbu se vsim vsudy, bohuzel, z hlediska pravniho tomu budem kousek bliz, ale stale dost daleko. :( Ale pro nas to proste je nase SVATBA. :3
Pro nas se nezmenilo temer nic, samozrejme krome krasneho pocitu z upevneni vztahu. Ale jinak je vse stejne (stejne dobre) jako pres svatbou. Podle me by holky nemely ocekavat, ze se svatbou neco zmeni nebo ze jejich vztah bude kvalitnejsi. Bude takovy, jaky jste si ho do te doby vybudovaly a svatba je krasny krucek utvrzeni v hodnotach vztahu, ze jsme ted spojeni, ze jsme rodina. Ale nedelame si zadne idealy, zivot jde dal a tak je to spravne 🙂
@morrighan Já stejně nevím, proč se to teď tak hrotí. Docela mi vadí, když se každý ohání tím, že v zahraničí je i manželství pro LGBT páry. Jo, to možná je ... Ale také je potřeba si uvědomit, že třeba i obyčejní Slováci nemají ani to "nicotné" registrované partnerství a spousta mých kamarádů (žen i mužů) "uteklo" sem jen proto, že chtěli být aspoň v RP. Já teda nevím, ale my už po svatbě se ženou máme a krom toho, že si musím extra žádat změnu příjmení na matrice nebo že nemám ten klasický oddací list, v tom nevidím žádný rozdíl. I to, jakým způsobem nás paní oddávající "oddala" ... Bylo to tak úžasné, že i naši rodiče brečeli. A je jim jedno, jestli je to ženská nebo chlap. Prostě jsem svoje. Nebylo to někde v kamrlíku na úřadě, že bychom podepsaly papír a šly. Měly jsme svědky, obřad, prstýnky, polibek, hudbu, utajené nevěsty, přípitek, řekly jsme si ANO apod. Byla to běžná svatba, jen tam spolu stály dvě ženy. :-)
Po svatbě je to tak krásný. Taková ta euforie, doma mi pořád žena říká: "Jak si přejete, má paní." a takové blbinky. :-D Pořád si k sobě přikládáme ruce s prstýnky a prohlížíme si je. Nebo jen tak ležím a žena říká: "Už jsme svoje, viď?" apod. Je to moc krásný pocit. Myslím, že za pár dní už to budeme brát jako standard a budeme zase "normální", jako před svatbou. :-D
@teate Tady nejde o pocitove rozdily, ale pravni. A tech je teda kua dost. Jasne, proto to rikam. My mame jeste "pomerne stesti". Ale je to jen naplast, abychom mlceli a lidi si mysleli, że to je manzelstvi, i kdyz to k tomu ma hodne daleko. Stejna prava jsou stejna prava. A o ta je treba bojovat, ne se nechat uchlacholit necim, co nam krome navstevy v nemocnici nedava legalne nic. Ale to tu resit nebudu, to je OT. Jen si myslim, ze pro ty, komu na rovnosti vsech lidi zalezi, je tu jeste velky boj. Nejen pro LGBT komunitu, nybrz pro mensiny obecne.
@teate No, já nechtěla být zlá a nějak to komentovat, ale u některých mi to přijde jen snaha lišit se, dělat drama atd., u Tebe a Tvojí ženy je to jiný, měly jste svatbu a necítíte se výjimečný, což se mi líbí :)
S těma prstýnkama to máme doma stejně, pořád se na ně díváme, říkáme si, jak nám sluší... A je vlastně pravda, že změna je - o svatbě se bavíme víc, než před svatbou :D Kdo co jak prožíval, co byl nejsilnější moment, jak se divíme, že jsme PAN a PANÍ... Ale podle mě mi to všechno dojde stejně až za čas :D
@teate Sice je to mimo tema tehle diskuze, ale neni rozdil meri RP a manzelstvim hlavne v pravni rovine? Rodice budou na obradu potomku ronit slzu tak jako tak, at uz probehne v tmavem kamrliku na urade nebo v nazdobene zamecke zahrade za zpevu pavu. Myslim, ze by se nase spolecnost mela divat a snazit se dohnat spis zeme, ktere jsou v tomhle pred nami (jako treba Skandinavie), nez si rikat "podivejte se na Slovaky, ti nemaji ani to co my" a nedelat nic.
@morrighan presne na tohle se tesim, ze proste budeme patrit k sobe, ze oficialne nahlas rekneme celemu svetu, ze verime ve spolecne stari. Jde proste o ten pocit, jinak prakticky se v nasi domacnosti nic nezmeni. A takove to simrani, kdyz mi dojde, ze uz za 3 a pul dne budu jeho pani, to je proste krasny :-D
@morrighan Mýlíš se, dotaz byl primárně na pocitovou stránku věci ;)
Myslím, že divoce řešit rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím patří do jiné diskuze, dotaz je na holky, co mají PO svatbě a na jejich POCITY po svatbě... takže...
@lulu_84 Mluvis mi z duse. Presne to jsem tim myslela.
@martina_1987 Problem je, ze ony z legalniho uhlu pohledu zadnou svatbu nemely. To je to. Ale chapu, ze clovek, co tohle neresi, se v tematice a jeji problematice tezko zorientuje. A dotazu jsem na pocitovou stranku prave ze odpovidala. To, ze jiste svobodne pravo je DAR, to je snad soucasti prijemnych emoci. A ma prvnotni myslenka nesmerovala k rozdilu mezi manzelstvim a partnerstvin pouze. Mam tim na mysli dar v mnoha ohledech. Mezirasova manzelstvi, ktera jsou nemyslitelna pro nektere lidi dodnes a neni to zas tak davno, kdy byla nepripustna napr. v mnoha lidmi milovanych USA? Snatky dohodnute od detstvi, kdy si v mnoha zemich zena sveho zivotniho partnera proste vybrat nemuze? To, ze mam pravo vzit si toho, koho miluji, s sebou prinasi kouzelne pocity - a tim jsem si jista, at uz vdana jsem nebo ne. ;)
@martina_1987 na to příjmení se taky těším :D už před nějakou dobou jsme oba tak seděli u stolu a trénovali si ho.. :D Partner teda bude mít stejné, klasika, ale stále se podepisoval jako školáček, tak aspoň vychytal svoji muří nohu :D
@lenatko91 No, to bys měla vidět, jak jsme se podepsali na svatbě - manžel do kolonky Příjmení ženicha napsal i křestní, já se nemohla zorientovat v řádku jméno za svobodna a "nové" a nakonec jsem to napsala jak v druhé Bé - uplně strašný. A to jsem si to i trénovala :D Ale je super, když někdo zavolá, vždycky to říkám tak hrdě :D :D Taky jak v druhé bé, jako koukejte, já mám kluka!! :D
@morrighan já teda nevím, jaký je po právní stránce rozdíl mezi RP a manželstvím, po tom jsem nikdy nepátrala.. Ale pocitově jsem si vždycky myslela, že je to stejné.. Tak jak už tady zaznělo, ten pocit, že už nejste dva samostatní jedinci, ale jste prostě jeden, že si tím zavíráte takové ty pomyslné zadní vrátka a naplno se té druhé s důvěrou oddáváte..
Aspoň já si to tak nějak představuju, že počínaje příští sobotou budu nějakou dobu v euforii z nového příjmení, z toho, že dáváme světu najevo, že to spolu myslíme vážně a tak.. :) A hrozně se těším, až mě někdo osloví "paní Lysoňková" :D vždycky mám až dětskou radost z takových primitivních věcí.. :D
Pro nás svatbou odstartovala nová etapa našich životů, protože jsme hned po svatbě začali stavět dům a pomalu plánovat rodinu... takže pro nás tam změna určitě proběhla, život se nám dost změnil...
Myslim ze zalezi s tim jdes do svatby - jeslti uz mate deti, bydlite stavite atd... v tom pripade si myslim ze se nic nezmeni - veskere zmeny uz co se tyce soukromeho zivota probehly napr. S nasimi detmi - to je jina kapitola na ti se clovek nepripravi a to se meni protoze nemate cas na sebe a tak..
Pro nás svatba znamenala velikou změnu - teprve po svatbě jsme spolu začali bydlet. Ale nejen v tomto, náš vztah se taky změnil, ale těžko se mi popisuje, jak. Je mnohem hlubší, intenzivnější, pevnější...Strašně dlouho po svatbě jsme byli v takové zvláštní euforii.Ta jistota, že je to navždy, že jsme manželé (občas tomu ani po skoro dvou letech nevěřím, těžko se to vysvětluje) :-) Nová euforie a nová veliká změna vztahu je teď, když čekáme miminko. Ale všechno jsou to změny ještě k lepšímu :-)
@morrighan Ty bláho. Na to, že jsme v podstatě ve stejné "LGBT" situaci, tak se mi zdá, že už to nějak moc hrotíš. Já si nepřipadám vůbec méněcenná, naopak. Jsem vděčná za RP a nepotřebuji bojovat za víc. Je mi krásně a je mi úplně jedno, jestli po právní stránce jsem manželka nebo partnerka.
Já nemám svatbu (podle Tebe "svatbu") proto, aby mi po právní stránce přinesla výhody a abych na tom musela být právně stejně, jako jsou např. moji rodiče nebo přátelé z řad heterosexuálů. Já si beru ženu, svou životní lásku, protože s ní chci žít a chci s ní mít svazek potvrzený někým vyšším, podepsat ho na nějaký papír a nechat si to potvrdit svědky, což se stalo. Chci, aby lidé v občance, v životě, ve školce našich dětí apod. viděli, že mou životní láskou je žena a že to tak bude až do konce života. Chci, abychom měly stejné příjmení na základě vstupu do RP - což se také děje. Všechno, co chci, mi vstup do RP umožňuje. Poměrně nově umožňuje i adopci dětí (kvůli tomu se spousta LG párů neregistrovalo), kterou já nechci, nicméně někteří třeba ano.
Chci mít za svého životního partnera ženu a to mi RP umožňuje. Nic víc nepotřebuji.
@teate Tak tobě jo, což je fajn, líp pro tebe. Já jsem odjakživa bojovník. Dokud se v nerovnoprávnosti lidí nevymažou všechny rozdíly, nebudu přestávat bojovat (takže nepřestanu nikdy, protože je toho na světě ještě dost co zlepšovat). :) Každopádně tvůj přístup ti neberu, jen já to tak neumím. :)
My budeme mít za měsíc rok od svatby a musím říct, že z těch zásadních věcí se nezměnilo vlastně nic, vše je stále stejně krásné jako před svatbou, možná i krásnější... jsme na sebe hodnější, máme se čím dál radši a hrozně si to užíváme =) čekáme teď první miminko a každý den se utvrzuju v tom, že jsem si vybrala opravdu skvělého chlapa, který je skvělý manžel a bude určitě úžasný tatínek...samozřejmě se občas dohadujeme, ale prostě se snažíme s tím něco dělat a hlavně být k sobě naprosto otevření a upřímní, aby nám to opravdu celý život vydrželo =) je to už napořád, tak si to člověk musí umět s tím druhým zpříjemnit a nastavit tak, aby to byl pro oba krásný život bohatý na zážitky =) když je to jádro pevné a má na čem stát, tak se občasné neshody vlastně stávají opravdu nedůležité=)
já ještě po svatbě nemám, ale myslím, že záleží hlavně na tom, jaké jste to měli před tím ..myslím ve smyslu jestli jste bydleli spolu už před svatbou, to je podle mě zásadní - od toho se odvíjí rozpočet, péče o domácnost o to, jak vás vnímá rodina, ale v dnešní době se to myslím moc nepraktikuje, že by dva spolu bydleli až po svatbě ..myslím si, že nás začne jinak vnímat rodina a okolí
@stastnevdana Rozhodne deti. Umele oplodneni neprichazi v CR partnerkam v uvahu, adopce, pokud vyjde, coz neni moc velka pravdepodobnost, jde taky jen na jednu z nas. Druha bude muset u sebe neustale mit papir se splnomocnenim, jinak smula, jeji dite je legislativne cizi osoba. Nevznika ani spolecny majetek, vyzivovaci povinnosti v pripade rozvodu - avsak v pripade, ze se nedejboze jeden z paru zadluzi, neni povinnosti exekutora zjistovat, ci je co a muze vzit majetek i nezadluzenemu jedinci, spolecny najem - je to ciste jen na domluve s majitelem, zda muze byt obyvat i partner, s cimz se prave ted jako stejnopohlavni par docela dost potykame i pred uzavrenim RP.