Ahojky,
chtěla jsem se zeptat, jak Vás vaši muži požádali o ruku? Můj přítel mi řekl, že se vezmeme v roce 2012 tak jsem pořád tak už 2 měsíce čekala až přinese ten zásnubní prstýnek a tak.. A z něho včera vypadlo, že až se bude chtít ženit tak mi řekne, že nějaký zásnuby jsou v pohádkách a v historii.. Jemu to přijde dokonce snad i trapné prej při představě, že si přede mnou kleká a žvatlá ty věci je mu trapně.. Radši jsem neříkala nic, protože to mě fakt dorazilo.. Teda můj přítel strašně nerad dává city najevo, to vím, je mu opravdu trapné mi říct, že mě miluje nebo tak.. Nebo asi ne trapné, ale prostě to nerad dělá a řekne mi, že kdyby mě nemiloval, tak by se mnou přece nebyl.. :( Tak se chci zeptat, jak Vaši kluci, muži to udělali? Moje kamarádka taky říkala, že si prostě jednoho dne řekli no tak se vezmeme a to byli zásnuby.. Moc si to možná maluju, ale chci, aby mi ten prstýnek přinesl a ne se dohodnout jak na koupi auta ty jo..
Na Štědrý den, což jsou zároveň moje narozeniny a kdysi milý prohlásil, že na Vánoce by mě určitě o ruku nežádal, protože je to klišé, takže jsem to opravdu nečekala... Po všech dárcích na mě čekala ještě krabice a v ní "poukaz na celoživotní lásku" což bylo hrozně milé, koukala jsem do krabice a smála se a on říkal, že když se mně ptal, co chci za dárek, že jsem říkala, že jen chci abysme byli spolu a tak mi to chce slíbit dokonce života a že k tomu patří ještě něco, klekl si a vytáhl ze saka krabičku s prstenem. A pak jsem brečela a smála se a byla hrozně šťastná, což jsem popravdě nečekala, že by mě to tak dostalo :-)
Jeli jsme na výlet na Hlubokou , kam jsem si vždycky přála jet ..prostě moje vysněné místo na výlet :) Seděli jsme na lavičce a jelikož přítel je takový dost stydlivý , Tak se jen zeptal, jestli se vezmen ... Já že jo :-D moc na romantiku nejsme ,takže to bylo takhle a nic bych neměnila :-) Není důležité,jak mě požádal, ale to, že chce se mnou být pozbytek života.. (nebo dokud ho nebudu pořádně štvát,hihi)
@mr_falko Holky, která jste to ještě neviděla, mrkněte na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=Vkq3v... - požádání o ruku při házení kytice. Pokaždé když to vidím tak brečím :-D
Na místě nevěsty bych byla moc ráda, kdybych mohla být součástí něčeho tak výjimečného - jak říká @pirek, prostě takové předání štafety lásky dál... Navíc, pokud se kyticí hází až večer, tak ani nemám pocit že by byla nevěsta se ženichem ochuzena o nějakou pozornost. Škoda že jsem na tohle video narazila až po svatbě, taky bych to jednomu kamarádovi nabídla :-) No jo už zase řvu :-D
Holky taky se vám musím pochlubit. S přítelem jsme spolu něco málo přes čtyři roky. Celou dobu jsem tajně doufala, že přijde žádost o ruku. Každou dovolenou jsem měla "pocit", že teď to přijde. Jenže přítel mě pořád uklidňoval, že si mě jednou vezme až bude pravý čas. Vždycky ovšem kroutil očima, když se někdo bral nebo když jsem nenápadně vzdychala nad šatama. Už jsem si myslela, že na mě nikdy nedojde. Letos v červenci jsme vzali rodiče na pětidenní výlet autem. No a po čtyřech dnech v jednom autě a jednom hotelovém pokoji se mě zeptal pod Niagárskými vodopády. Trefil nejen styl, o kterém jsem snila, ale dokonce i velikost. Dokonce se ráno zeptal rodičů, když jsem si šla ráno zaběhat, jestli by mě mohl požádat o ruku, že by si mě moc rád vzal. Mamka málem výkřikla: No konečně. Ale udržela se. Máme to celé dokonce i natočené, i s potleskem kolemjdoucích. Pořád brečím štěstím, když si to pouštním.
Já byla na svatbě mé kamarádky a chytla kytici :-) Tak jsem byla ráda, že jsme mu nemusela nic naznačovat. Svatbu jsme probrali. No rok se nic nedělo. Pak přišly narozeniny, samozřejmě, že jsem čekala prstýnek, ale dostala jsem vysněné hodinky. Byla jsem trochu zklamaná....A když jsem se ráno vzbudila, zásnubní prstýnek jsem měla na prstě :-D Já spím jak dřevo, tak jsem vůbec necítila, že mi ho přes noc nasadil ;-) V životě jsem tak z postele nevystřelila, jako to ráno :-D
https://www.youtube.com/watch?v=B6yOa... Toto je úžasná žádost o ruku, nastávající nevěsta nemá CHYBU :-)
Kdyz to tu tak procitam, je mi líto meho chlapa, ze jsem mu zadost o ruku pekne zkomplikovala. Ten den prijel z pohovoru, s kvetinou a kocourkem (mela jsem za par dni narozeniny), chtel zajit na veceri na oslavu pohovoru, ja byla unavena z prace, nechtelo se mi upravovat se a vyrazit. Tak jsem jej presvedcila, ze zustaneme doma. Lehli si na pohovku a pustili film. Po chvili me zacal lehtat, ja mu to vracela a v zapalu smichu jsme se dohadovali kdo koho miluje vic. Když jsem mu rekla, aby mi dokazal, ze me miluje víc nez ja jeho, vytasil prstynek a pozadal me o ruku. Byla jsem zaskocena. Potom mi rekl, jak dlouho planoval s moji sestrou veceri, ze v restauraci domluvil i nazdobeny stul atd. Bylo mi lito, ze jsem mu to zkazila, ale zaroven jsem byla šťastná, ze to probehlo v poklidu doma a spontalne :-)
Byl první máj, my spolu byli už devět let a mně se blížil poslední rok studií. Po procházce v lese jsme došli na louku nad barákem, kde na mě čekalo překvapení - ručně vyrobená červená lavička s vyřezaným srdcem v opěradle akorát pro dva lidi (s krásným výhledem do okolí). Brala jsem to jako dárek k tomu 1. květnu (i když nic takového neslavíme, ale občas si uděláme nějakou takovou radost) :-) Tak jsem si na tu nádheru ve špinavém pracovním oblečení, holinách a fleecové vytahané vestě sedla, že se budeme společně kochat výhledem, a on místo toho, aby si za mnou přisedl, poklekl... :-) Dnes už je to skoro dva měsíce, co jsme manželé :-)
Pro mě je důležité, aby to mělo tu tradiční formu is kleknutím a prstýnkem jako překvapení... Pro většinu lidí je to přežitek, ale já si říkám, jestli tahle "přízemnost", že to je blbost, není jedna z příčin padesátiprocentní rozvodovosti. Že se lidé prostě řídí čistě pragmaticky....
@al789 Já si teda myslím, že spíš lpění na romantickém chování a "maličkostech" tohoto typu je důvodem, proč lidé nejsou schopní spolu vydržet - protože když ty romantické pocity zmizí (a to se minimálně na nějakou dobu stane snad v každém vztahu), jsou najednou lidé nešťastní a hledají totéž jinde.
Mě třeba muž o ruku nežádal, uspořádali jsme zásnubní slavnost (s katolickým zásnubním obřadem), na kterou jsme oba pozvali své blízké příbuzné a velmi jsme si to užili. O svatbě jsme se normálně bavili od začátku, protože jako katolíci jsme předpokládali, že pokud se z nějakého důvodu nerozejdeme, spějeme k ní... Kdyby se šel ptát mých rodičů, připadalo by mi to hloupé a ponižující, protože v dnešní době už dávno nejsme "majetkem rodičů", aby si mě předávali jako velblouda :D. O to směšnější mi to připadá v případě, že spolu dotyční roky před svatbou žijí, případně mají i děti. Nicméně nikomu to nevymlouvám a chápu, že pro někoho to význam má. Pro nás ne - rozhodli jsme se, že spolu chceme strávit zbytek života a protože jde o velmi důležitý životní krok, jsem ráda, že jsme ho založili na rozumné úvaze, o kterou se mohu po letech opřít, ne na aktuálních pocitech.
@androz Ono ale nejde o pocity, jde o to, že je dobré mít ve věcech řád. Jsem hodně příznivce tradic, etikety apod., s tím souvisí i zásnuby - prostě proto, že to funguje, je to jednoduché, jasně dané, každý tomu rozumí. Svým způsobem je to vlastně hodně racionální :D
O romantické city tam nejde, ani o to, že by člověk neznal rozdíl mezi láskou a zamilovaností.
@al789 Tak pro nás to řád mělo i bez žádosti :D. Jinak všichni rozvedení z mého okolí měli "klasickou žádost", naopak spousta našich katolických známých, kteří jsou spolu i desítky let, se prostě dohodli, stejně jako my.
Me Rick porad tvrdil, ze se nikdy neozeni, ze je to jen papir a pokud jsme spolu stastni, proc k tomu potrebujeme svatbu. To jsem sice chapala, ale stale trochu doufala... V cervnu jsme meli trilete vyroci a slibili jsme si, ze si nedame zadne darky, maximalne prani (tady v Anglii maji pranicka uplne pro kazdou prilezitost). Pak mi rekl, ze mi koupil "neco maleho". Jiskricka nadeje zazehnuta, rikala jsem si ze by? Snad jo... Pak z nej vypadlo, ze to stalo nejakych £5, takze trochu zklamana, ale rikala jsem si, ze jsem stejne vedela, ze se nikdy zenit nechce. V den vyroci jsme meli naplanovano jet do Londyna na veceri a prespat v hotelu, jeho rodice nas meli vezt na vlak. Porad mi rikal, ze musim byt v pul pate uplne hotova, make up, vlasy, saty, proste vsechno. Sla jsem za nim pak do kuchyne, kdyz dlouho nesel a z niceho nic jeho rodina a nekolik nasich kamaradu prisli ze zahrady, tri kamosi ho zvedli z jeho voziku a dali ho na jedno koleno a on rika, ze pred tremi lety byl stastny, az pak potkal me. :-D No mame to natocene, samozrejme si nepamatuju, co rikal, brecela jsem, jak to bylo necekane, i kdyz jsem doufala... Akorat jsem mu pak chtela dat pusu, ale kamosi ho po mem "ano" zacli zase skladat do kresla, tak jsem si musela chvili pockat. :-S :-D
Me pozadal kdz jsme parili Flat Outy na kompu, docela jsme se u toho priopili, pousteli si pisnicky, povidali a najednou to z nej vypadlo. Ja rvala jak zelva. Prstynek jsem ale nedostala. Musela jsem si pockat. Hrozne me to stvalo, nemel nic vybrane, nic koupene a ja prstynek dostala az na 5.vyroci seznameni, necele dva mesice pred svatbou. Byl Beltaine, horel ohen, kamaradi se bavili, hralo se na kytaru, on si me vzal stranou a povida: "Nemam moc co ti dat, jen tohle nadherny hvezdny nebe nad hlavou a tenhle malinkatej prstynek." No a ja zas rvala jak krokodyl. My proste nemuzem mit nic konvencniho, bud jsme nality a nebo to udelame pozde :D
Naplánovali jsme si odpolení procházku na naše oblíbené místo. Nic jsem netušila, protože ten den nebyl ničím významný. Navíc přítel se asi měsíc před tím vyjádřil, že zásnubní prsten je hloupost, že je lepší koupit něco jiného, atd. Když jsme byli na místě, tak se začal tak zvláštně culit a prý že pro mě něco má, ať si vyberu, ze které kapsy. A vytáhl krabičku... Sice u toho neklečel, ale i tak jsem byla úplně paf a bulela jak želva. Ten rošťák si navíc prsten nechal dělat na zakázku, takže ty řeči o zbytečnosti měly jen odlákat pozornost, protože tou dobou už bylo vše rozjeté :-)
Jako z amerického filmu (přítel je Američan :)) - noční Barcelona, park Guell, Casa Gaudi - hrozně nečekané - řekl, že už dál nechtěl čekat a že ví že se mnou chce být - a já se ho zeptala jestli to myslí vážně :). Plakala jsem štěstím - tentokrát jsem věděla, že je to ten správný muž. Ale protože byla tma černočerná, prstýnek jsem viděla asi až za hodinu v metru :)
v autě, jenom tak z ničeho nic vytáhl prstýnek bez krabičky a zeptal se jestli si ho vemu ;-) ...pak pusinky a tak...vzadu ze sedadla nás pusinkovala i naše fenečka stafíka...takové krásna romantika ve třech...ale žádné klekání....ale doma jsem mu řekla, že si ani nekleknul...tak jsme si to zopakovali....sranda musí být....i když jsem si to představovala romantickejší....a prstýnek krásnější...není to o tom...ale o tom jak toho dotyčného moc milujete...a že chcete s ním žít. :-)
Po tom do jsme prijeli z plavani s delfiny na dovolene v dominikanske republice jsme se sli pred odjezdem do hotelu projit po plazi ja si sedla na jednu palmu ktera byla sklonena k zemi .. rikal ze pro me neco ma a vytahl takovou darkovou krabicku myslela jsem ze je to nejaky darecek ale v ni byla krabicka s prstenem tak poklekl je na jedno ale rovnou na obe kolena a zeptal se me jestli s nim chci zustat az do konce zivota .. :-) samo ze ano ... kdo by si nevzal pro nej toho nejuzasnejsiho , srdecneho, starostliveho a milujiciho cloveka na svete..
ahojte, tak i já jsem se rozhodla podělit o to, jak mě přítel po 4 rocích požádal o ruku. :-) .. Jednou takhle večer jsme už seděli spolu už u televize.. on jí náhle vypnul a postavil přede mě notebook. Klekl si přede mě, otevřel notebook a tam byla otevřená stránka www.bisaku.cz. Když viděl můj naprosto nechápavý výraz :-D tak mi povídá: ,,Vzala by jsi si mě? prstýnek chci, aby se ti líbil a ráda jsi ho nosil, tudíž budu rád, když si jej vybereš sama.'' No musím Vám říct, že teda sice to není taková romantika, jak když si před Vás klekne rovnou s nějakou krabičkou, ale vlastně jsem i raději, že jsem si prstýnek mohla vybrat sama. Prstýnky od Bisaku, můžu jen doporučit. :-)
O svatbe jsme se obcas bavili, strasne jsem se chtela vdavat ale pak jsem na to uz nijak nemyslela a uzivala jsem si naseho vztahu. Pak mi ma nejlepsi kamaradka sdelila ze ji pritel pozadal o ruku na vanoce a ja strasne chtela najednou taky, rikala jsem memu nyni uz manzelovi, ze Kamca uz je zasnoubena a ze mi letos rozkvetly vetvicky primo na vanoce(povera);) a on ze to jsou blbosti a tak...byla jsem zklamana....po vanocich jsme se vydali do Parize;) no a tam to prislo;) 30.12.2014-16:13;) ve Versailskych zahradach na lavicce se me zeptal, jestli si ho vezmu;) romantika jako blazen, brecela jsem jak zelva a chudak se me musel ptat dvakrat:-D blazen cely rok setril na prsten a planoval a byla to fakt romantika;) nakonec silvestr jsme travili u eifelovky a jakmile odbyla pulnoc rekl: tenhle rok se vdavas lasko;) husteee;) a ja zase bulela;) no a jelikoz rekl do roka a do dne, brali jsme se 17.7.2015;)
No, tak u nás to proběhlo zajímavě :)
Vrátili jsme se z týdenní dovči s manželovou rodinou a když jsme vybalili a osrpchovali se a leželi v posteli, najednou se sesunul na zem na koleno (fakt jsem se lekla, že je mu špatně) a požádal mě o ruku. Sice pro někoho žádná romantika, ale já na to nikdy nezapomenu :)
A později z něj vypadlo, že měl prstýnek už pár měsíců a vymýšlel, jak mě požádat :)
No, sice jsme se vzali až letos, po 3 letech od zasnoubení, protože jsem na svatbu nespěchala, ale musím říct, že jako manželé máme vztah mezi námi snad ještě lepší :)
Mě přítel požádal už několikrát-proč jsem řekla ne by bylo na dlouho :-D no a letos na večeři při výročí 21 let kde byla i jeho rodina a náš syn pronesl řeč,že mi děkuje za to že s ním jsem a vytáhnul prsten :-) doják.....no a po 21 letech bude svatba :-D
S přítelem jsme spolu sedm let, takže ne že by mě to nenapadlo, ale vzhledem k tomu, že jsme celkem mladí, tak jsem si pořád říkala, že uvidíme... A jednou jsme byli na výletě na trilobitech, které sbíráme a přítel nastražil takový divný kámen. Geologickým kladívkem jsem ho rozklepla a byl tam prstýnek. Chudák si pak kleknul doprostřed kamenů a zeptal se, zda si ho vezmu. Já byla tak v šoku, že jsem úplně zkameněla:), ale nakonec jsem to ze sebe vysoukala. Svatbu budeme mít v červnu.
Pro mě nejlepší možný způsob a originální, řekla bych:)
Já mám také docela vtipnou, ale romantickou žádost o ruku :)
K výročí jsem dostala poukaz do Špindlu na wellness víkend. Rozhodli jsme se vyšlápnout si Sněžku.
Výšlap to byl celkem náročný, protože byl sníh a posledních pár metrů to neskutečně klouzalo, takže když jsme se tam vyškrábali, byla jsem vyřízená a trošku protivná :-D
Dali jsme si čaj a po chvíli mi říká: můžu se tě na něco zeptat? já byla trošku mimo, protože jsem si v duchu říkala, jak to slezem zase dolu... a on si klekl do sněhu a už to bylo :-D Bulela jsem jak vyčerpáním tak štěstím :)
My jsme se o svatbě bavili už dlouho. Cca rok před zásnubami. Během roka jsme byli na 3 svatbách a říkali jsme si co se nám líbí, nelíbí a tak. Pak jsme se shodli na svatbě v roce 2017 a pak i na přesném datu. Oznámili jsme to rodině a přátelům a za 2 týdny na dovolené na vyhlídce při západu slunce přítel přede mnou poklekl a požádal mě :-) Chtěl mě chtěl "oficiálně" požádat. A ikdyž jsme už o svatbě řekli rodičům, začali jsme plánovat, tak mě ta žádost nesmírně dojala :-)
@gaudi No tak tohle je opravdu dokonalé! Moc Vám to přeji :) Je krásné vidět, že jsou lidé spolu takhle šťastní :) Přála bych tohle zažít opravdu každé ženě mít úžasného chlapa na kterého se může spolehnout, zkrátka najít tu svou druhou polovinu <3
S přítelem jsme se o svatbě bavili už dříve a myslím, že i potřeboval vědět, że to taky chci jinak by se bál :-) jinak mě požádal na vyhlídce na beskydy u chaty, kde jsme se poprvé blíže seznamovali. Bylo to v prosinci, byl všude sníh. Byl nervózní a říkal, że sebou už něco 3dny nosí, ale hledal vhodný okamžik. Dokonce si i klekl a to mi dřív říkal, že by to nikdy neudělal, ale věděl jak mě to potěší. Samozřejmě jsem řekla Ano a vyhrkly mi slzy do očí :-)
No já jsem měla zásnuby spíš takové.. jak bych to popsala. Ráno v pátek jsem se probudila s ošklivou alergickou reakci na obličeji (můj drahý nový krém prostě musel udělat radost) a ještě mě čekalo 12 hodin v práci. Obličej jsem měla komplet rudý, svěděl mě jako blázen a do toho k večeru už mě to začalo i bolet. Do toho přítel otravoval, že má hlad a chce jít do restaurace na jídlo. Už jsem na něj byla i hnusná a říkala jsem mu, že chci jít prostě domů a něco si s tím obličejem udělat. Do toho mě z práce boleli nohy a další dva dny mě čekaly v práci opět dvanáctihodinové směny. Radost jsem zkrátka neměla, byla jsem protivná, naštvaná a hlavně jsem byla zlá na svého přítele, že je takový sobec!!
Jakmile jsme vešli do naší oblíbené restaurace, tak mi začalo být divně. Všechny stoly byly ozdobeny klasicky, jen ten náš zarezervovaný měl na sobě červené skládané ubrousky, svíčky a další dekorace. Jakmile jsme si sedli, číšník nám donesl pití, které jsme si objednali a jakmile odešel, tak nad námi ztlumil světlo, v ruce nesl obří pugét rudých růží a předal ho mému příteli. Ten si stoupl, z kapsy vytáhl krabičku s prstenem a šel si ke mě kleknout. Já jsem okamžitě chytla paniku - asi milionkrát jsem mu řekla slovo NE. Ale jakmile jsem vyvázla z toho transu a viděla jsem ho klečet hned u mě, tak jsem souhlasila a řekla ANO.. následovala klidná večeře. Rodičům jsme to oznámili druhý den s krabicí zákusků.
Zásnuby proběhly loni v květnu a bereme se letos v dubnu :)
No tak já o tom věděla dopředu (někdo by to možná ocenil, za sebe můžu zpětně říct, že mě to stálo spoustu zbytečného stresování)
Partner mi v září při večeři v restauraci řekl, že mě chce požádat o ruku (podezřívám ho že chtěl dopředu vědět jestli budu souhlasit, aby to nedělal zbytečně :-D). Věděla jsem, že to bude do konce roku, ale nevěděla jsem kdy konkrétně... Udělal to "až" na Silvestra, ale do té doby proběhly moje narozeniny, dovolená na horách, mámina oslava padesátin a samozřejmě Vánoce, kdy jsem pokaždé byla už dva dny předem nervózní jestli už to bude a když to pak nebylo, vždycky mě to trochu zamrzelo...
Nejhorší je, že ani nemůžu říct, že příště bych o tom raději nechtěla vědět dopředu, protože doufám, že v tomhle mě už žádné příště nečeká ;-)
O svatbě jsme se v průběhu loňského roku bavili, že bychom ji chtěly letos. Čekala jsem , že to přijde na Vánoce. Začala jsem rozbalovat první dárek, taková krabice asi 15 cm vysoká, celkem těžší a říkala jsem si, tak nic. Bohužel to nepřišlo. když jsem sundala balící papír, říkám, jééé šperkovnice??? A vůbec by mě nenapadlo co vymyslel. Do šperkovnice vložil prstýnek a na odklápěcí plochu napsal vzkaz: Vezmeš si mě lásko??? Podívala jsem se něj a v tu chvíli se mě i on zeptal. a já řekla své ANO :-).
My jsme se dohodli, že letos bude svatba. Na prstýnek se mě ptal- ukazoval mi nějaké a jaký se mi líbil. Pak Vánoce, Silvestr...Blížily se moje narozeniny...Už jsem nedoufala a přestala na to myslet. Dva dny před narozkama přišel dřív domů, přitom psal, že je ještě v práci...Do ložnice zavřeno, ale to dělá...Otevřela jsem a tam stal- nastrojenej, navonenej s velkou kytici růží...Kleknul si a bylo to ;-)