Ahojky,
chtěla jsem se zeptat, jak Vás vaši muži požádali o ruku? Můj přítel mi řekl, že se vezmeme v roce 2012 tak jsem pořád tak už 2 měsíce čekala až přinese ten zásnubní prstýnek a tak.. A z něho včera vypadlo, že až se bude chtít ženit tak mi řekne, že nějaký zásnuby jsou v pohádkách a v historii.. Jemu to přijde dokonce snad i trapné prej při představě, že si přede mnou kleká a žvatlá ty věci je mu trapně.. Radši jsem neříkala nic, protože to mě fakt dorazilo.. Teda můj přítel strašně nerad dává city najevo, to vím, je mu opravdu trapné mi říct, že mě miluje nebo tak.. Nebo asi ne trapné, ale prostě to nerad dělá a řekne mi, že kdyby mě nemiloval, tak by se mnou přece nebyl.. :( Tak se chci zeptat, jak Vaši kluci, muži to udělali? Moje kamarádka taky říkala, že si prostě jednoho dne řekli no tak se vezmeme a to byli zásnuby.. Moc si to možná maluju, ale chci, aby mi ten prstýnek přinesl a ne se dohodnout jak na koupi auta ty jo..
Když chlap plánuje žádost o ruku, měl by počítat s tím, že když to klapne, a přítelkyně řekne ano, budou chtít všichni slyšet, jak to proběhlo. Proto mi moc nejdou do hlavy všechny ty žádosti v teplákách u mytí nádobí a podobně. Vždyť když kupuje prsten, tak to asi není úplně spontánní rozhodnutí, a mohl by si dát víc práce s přípravou atmosféry a prostředí. Řekla bych, že je to docela důležitý životní okamžik, který by měl proběhnout aspoň trochu důstojně, když už ne slavnostně a romanticky.
No nevím. Nějak mě nikdy nenapadlo se kamarádek vyptávat, jak proběhla žádost o ruku. A že já bych to někde vykládala, to taky ne. Bylo by mi úplně jedno, jestli by žádost byla v teplákách nebo v plavkách. Co by myslím mělo být, je jít požádat rodiče :-)
@pipa A vidíš, mě se ptal úplně každý, jak to probíhalo. Až jsem zjistila, že to opakuju skoro jako papoušek. Je teda fakt, že všechny mé kamarádky jsou zatím svobodné, tak je to možná jiné než když má někdo všechny už vdané, co ty svatby tolik neprožívají :)
@pipa Tak věř mi, žej á jsem ta poslední, kdo by někoho odsuzoval :) beru to tak, že muž svoji nastávající zná, tak ví jak ji požádat, aby byla spokojená :) Moji kamarádku požádal její přítel před asi 200 lidmi na plese a ona byla nadšená. Já bych třeba toho svého zabila :D Jsem ráda, že můj to udělal v soukromí. Takže za mě ať si to udělá každý jak chce , hlavně ať jsou ti dva spokojení :)
Však já taky nikoho neodsuzju, jen mi přijde, že občas to ti chlapi nějak nedomyslí, protože by ta chvíle zasloužila víc. Kolikrát to člověk čte i tady, že jsou holky trochu rozpačité z toho, kde a jak byly požádány. Podobně jako výběr prstenu to vypovídá o tom, jak dobře se partneři znají.
@bejkamul Souhlasím. Ale je otázka, kolik ženských by to dokázalo. Co tu tak čtu, často jsou vděčné, že si je je po těch letech (a třeba i pár dětech) vůbec ochoten partner vzít, takže by kývly na cokoliv. Ale to už je mimo téma.
Já nevím, holky. Docela chápu, že když jste některá romatická duše jak vystřižená z milostného románu, že potřebujete zinscenovanou a zatraceně romantickou žádost o ruku za svitu měsíce nebo něčeho podobného, o Vánocí, na výročí, o narozeninách, všude svíčky, houslista, prstýnek zapečený v dortíku....
Mě můj přítel "žádostí o ruku" doslova vyrazil dech. Před pár lety jsme o svatbě mluvili (jsme spolu 6 let). Přišly do toho ale velké a mnohačetné rodinné starosti (nemoci, úmrtí a kdovícoještě), nedařilo se nám uvést mě do jiného stavu. Zkrátka jsme měli myšlenky na všechno možné, ale svatba to nebyla. Nějak se to do té smutné atmosféry nehodilo. Potom jsme se před rokem rozhodli přestěhovat do zahraničí. A tak si tady spokojeně žijeme, pracujeme, užíváme si malého synovečka a jednoho dne v poledne, když jsme dojedli oběd a pili kávu, než musel přítel do práce, mi říká. Co kdybychom se vzali? Já vím, že vám to asi nepřijde jako kdo ví co, ale bylo to moc romantické. Protože mi najednou došlo, že už několik měsíců nemusíme řešit žádné velké nepříjemnosti, že jsme spokojení, že si užíváme jeden druhého a hlavně: když vám chlap řekne, že si vás chce vzít proto, že vás má rád a že je mu jedno, jestli dítě bude nebo nebude a hned po tom, co jsem řekla "Tak jo!" začne obvolávat celou rodinu (včetně té vaší) a radostně se chlubit tím, že bude svatba, je to nejvíc. A víte, že i kdyby vás požádal na Silvestra s celým symfoňákem za zády a koupil ten nejdražší prsten a lítayi kolem holubičky a světlušky a koloušci by k tomu servírovali pravý šampáňo, byl by to slabej odvar proti tomu, když se vás úplně normálně neromanticky a typicky chlapsky zeptá z nejlepších a nejupřímnějších důvodů na světě.
A věřte nebo ne, ale každej se mě zeptal, jak to proběhlo a všem se tahle historka moc líbila. Protože ti, kdo nás znají vědí, že je to doopravdy. A ostatní jsou mi... no však víte kde ;)
Holky já myslím, že je to jedno úplně :D i ze zásnub v teplákách může být krásná historka :D můj brácha požádal svou snoubenku o ruku, když jsme u nich byli celá rodina na oslavně (takové menší posezení, jen my sourozenci - jsme čtyři a partneři). Všeci jsme jí dali dárky, dostala od nás společně robota + spoustu dárečků od mýho bráchu - budoucího manžela. až bylo po všem, sedla si na gauč, kecali jsme, brácha v teplákách najednou vstal, klekl si a požádal ji o ruku, ta samozřejmě slzavé údolí, ano, a nejkrásnější prstýnek co jsem kdy viděla. Když řekla ano, zjistila, že už mají i místo a datum. bylo to moc hezké.
Já jsem pro změnu měla trochu jinou romantiku. Byla jsem poprvé letecky na dovolené, v Tunisu, první den, jak jsme dojeli, mě muž večer vzal na pláž (tu jsem viděla také poprvé, stejně jako moře). poprvé jsem chodila v písku, svítil měsíček v úplňku. Najednou se muž otočí a říká: lásko, moře, písek, vlny, měsíček, to je téměř dokonalé. V tu chvíli jsem si pomyslela, že si asi bude chtít sundat žabky, blbě se v tom písku chodilo. Sundala jsem si jednu žabku otočila se na něj a on najednou klečel. A tak, odhazujíc jednu žabku jsem v slzách řekla ano x-)
Doniesol velku krabicu..Az ked ma upozornil, ze ale ved hladaj dalej,doslo mi,ze to asi nebude len bedna plna sladkosti :-D Ja som sa totiz hned po otvoreni krabice zacala tesit,ze juu ake prekvapko kolko sladkosti a su len moje.Kazdopadne chvilu mi to trvalo najst hlavny predmet,nakolko sladkosti bolo
7 kilo 😁
Můj přítel mě požádal před asi 40 lidma! veřejně! na každoroční akci, kterou miluju a už teď se na ni zase těším (říkám, že je lepší než Vánoce :-D ), zpunktoval to s kamarádkou natajňačku a objevil se na slavnostním zakončení. Prý chtěl, abych na to nikdy nezapomněla :-D
(Tak doufám, že se nerozvedeme, jinak by mi to mé oblíbené místo teda hezky zkazil! :-D )
U mňa sa priateľ vyjadril po roku, že si ma chce zobrať a že ma vlastne považuje za svoju ženu, hoci zatiaľ bez papiera. Jedného dňa sme šli za našim známym kňazom, kde sa priateľ vyjadril, že by chcel, aby nás zásnubil on, ako kňaz, že si ma chce vziať za manželku, tak sme mali originálny obrad zásnub pred kňazom. .Prsten som dostala dodatočne, ako darček pod stromček. Čiže také boli zásnuby u nás.
@bejkamul to tiež poznám, mňa sa to pýtali hádam všetky kamarátky, aké mám, a aké sa postupne dozvedeli, že som zasnúbená. Myslím, že to zaujíma hlavne osoby, aké nás poznajú. A je to podľa mňa normálne, ved keby sa nezaujímali, mala by som pocit, že nám to ani neprajú.
Asi jako každá z Vás nebo skoro každá ženská, jsem se vždycky chtěla vdávat. Při každý příležitosti jsem čekala, že už to přijde, kamarádka to se mnou intenzivně prožívala a ono furt nic. Tak jsem si říkala, že na to prdím, máme se rádi, chceme spolu rodinu, jednou se možná vezmeme. No a v létě jsme jeli ještě s jeho rodinou na dovolenou do Itálie (sestra žije v Austrálii, tak s sebou vzala manžela a jeho rodiče a my tchýni). Projížděli jsme Itálií, nejdřív Milán, pak moře, pak Benátky, prostě nádhera. Předposlední zastávka byla Florencie, nikdy by mě asi nenapadlo to město navštívit. Jeden den jsme se šli projít po městě, bylo hrozné vedro, snad 40 stupňů ve stínu. Šli jsme do kopce na takovou vyhlídku, kde vidíte Florencii, jak na dlani. Vyčerpaní jsme si sedli ke stolku, dali si studené pití a sledovali nějaký asijský pár, jak se fotí - ona bílé šaty, on sako a v ruce cedulka Marry me a tak. Tak říkám příteli, jak jsou trapní a chechtali jsme se jim. Potom jsme vyšli výš na tu vyhllídku, že se vyfotíme a půjdeme zase zpátky. Přítel mě obejmul a fotil, sluníčko nám svítilo do obličeje a jemu to hrozně trvalo. Tak mu říkám "Proč ti to tak trvá? Dělej vyfoť to nebo se upeču. Tobě je špatně, že se tak klepeš?" :-D A najednou koukám do toho fotáku a vidím, jak v ruce drží krabičku s prstýnkem. Já byla tak zaskočená, když se mě zeptal, jestli si ho vezmu, že jsem mu jen řekla "Ty jsi blbej... to víš, že vezmu." Celý den mi to nedocházelo a ráno jsem se vzbudila a najednou mi došlo, že i já se budu vdávat. Bylo to skvělý, romantický, ale i vtipný, takový "naše"... no a do Florencie? Tam se určitě vrátíme! :-) P.S. Přítel nosil v kratasech asi měsíc a půl prstýnek neustále u sebe a pak i celou dovolenou, divím se, že jsem ho nenašla :-D
My byli právě na dovolené v Chorvatsku, kde jsem byla ve 3.měsíci těhotenství :D Jeden večer jsme se šli projít s kamarády na místní vyhlídku. Přítel dal kamarádce mobil s tím, že chce aby nás vyfotila. Neměla jsem vůbec tušení, že právě nafotí naše zásnuby :)
Já měla žádost o ruku přímo jako z pohádky, bylo to dokonalé a nečekané. Žádost o ruku přišla po 11ti letech vztahu, na začátku vztahu jsme si z toho jednou dělali srandu, zrovna v radiu hrála písnička od Nedvědů - Skládanka a já mu řekla, že až mě jednou bude žádat o ruku chci aby ta písnička u toho hrála a hrozně jsem se tomu smála :-D ... dne 9.10. slavíme každý rok výročí (toho, že jsme to dali spolu dohromady) a zrovna 9.10.2016 jsme měli naplánovano, že si uděláme výlet. Ten den zrovna venku pršelo a přítel se mě ptal jestli chci někam jet, nebo raději zůstat doma (už při té otázce doufal, že neřeknu - zůstaneme doma) řekla jsem, že to nechám na něm a tak jsme jeli. Nevěděla jsem kam jedeme, ale po cestě jsme se stavili na oběd a já si všimla, že už od rána je pořád nějak nervozní, ale nevěděla jsem proč? Po té jsme jeli dál a k mému úžasu jsme dojeli na Zámek Červená Lhota (mimochodem jsem o tom zámku stále mluvila, že bych se tam chtěla podívat) měla jsem hroznou radost. Prohlídku zámku jsme měli přesně v 16:00 hodin a co bylo pro mě neuvěřitelné, prohlídku zámku jsme měli jen my dva, nikdo jiný kromě průvodce s námi nebyl (já si říkala, že je to asi kvůli tomu počasí). Když jsme se dostali do poslední místnosti zámků, průvodce se nás zeptal jestli se chceme podívat ještě do jedné místnosti, kde se tenkrát konaly různé akce, plesy atd... já samozřejmě řekla, že chci :-o . Průvodce nám před odemknutím místnosti řekl, že si máme místnost v klidu prohlídnout a až budeme hotovi, tak máme jít ven. Do místnosti jsem první vkročila já a v ten moment se mi zatajil dech :-o okolo stěny byly židle a stoly, okna byly mírně zataženy závěsy a v dálce hrála hudba a jak jsem šla dál ke konci místnosti, hudba zesilovala a mně šel mráz po zádech, byla to právě ta Skládanka, když jsem se otočila přítel přede mnou klečel s krabičkou a prstýnkem, který se blýskal na všechny strany (v krabičce je zabudované světýlko, proto byly ty závěsy zatažené, v ten moment jsem si sedla na židličku vedle klavíru, který tam byl) a pak se mě zeptat jestli se stanu jeho ženou a já mu přes proudy slz řekla ANO, byla jsem dojatá a překvapená, protože jsem to vůbec nečekala....až pak jsem se dozvěděla, že bylo všechno naplánované, v prstýnku je vyryté datum zásnub a kastelán byl z toho nápadu, který přítel měl úplně unešen, takže v těch 16hod v zámku jsem byla jediná já, která o celé akci nevěděla :-D jinak o tom věděli všichni pracovníci zámku, kteří tu místnost přichystali, pustili tu hudbu a moji pozornost se snažili směřovat jiným směrem... 2.9.2017 jsme měli pohádkovou svatbu a rok po zásnubách 9.10.2017 jsme jeli opět do Červené Lhoty a od pana kastelána jsme dostali povolení k zavěšení zámku jako symbol lásky...
O tom, že se chceme vzít jsme se bavili prakticky od té doby, co jsme se dali dohromady. Já mu tenkrát na rovinu řekla, že na žádné dlouhé chození nejsem a vím, že je ten pravý, takže bych se tak do roka chtěla zasnoubit, další rok vdávat, atd. a že pochopím, když ho to vyděsí a uteče. :-D On mi na to tenkrát řekl, že fajn, že to vidí stejně. Pak jsme to občas zmínili, já sem tam ukázala, jaký prsten bych jednou chtěla (nechtěla jsem diamant, protože by stál tak milion, ale ani zirkon, protože nevydrží být hezký celý život), on vždycky kroutil hlavou nad jeho cenou a že jsem se snad zbláznila a nakonec mi někdy po 8 měsících začal říkat, že bychom s tím měli počkat, protože budu ten rok končit VŠ, budu mít milion jiných starostí a do toho zařizovat svatbu je hloupost. Tak jsem se s tím tak nějak začala smiřovat, ale stejně jsem vždycky při jakémkoliv výletě byla napjatá jak kšandy. :-D Navíc nám přesně na roční výročí vycházela dovolená na Zanzibaru a já si pořád říkala, že je to přece ta nejlepší příležitost se vyslovit. Každopádně jsme tam dorazili přímo na to naše výročí, já se tím nechala strhnout a celý den jsem přestávala dýchat kdykoliv jsem měla pocit, že mému milému odstává kapsa u kalhot nebo když jsme se ocitli na nějakém krásném místě. Po večeři jsme se šli projít, já zase napjatá.... a ono prostě nic. Druhý a třetí den taky ne a na mě postupně padla hrozná depka a namluvila jsem si, že
(pardon omylem jsem to odklikla :D) ...,že to zkrátka celé nemyslí vůbec vážně, atd. znáte to. :-D Můj muž se mě snažil pořád rozveselovat a strašně se radoval nad každou hezkou věcí a vypadal obecně dost bezstarostně, což mě ve finále v mém stavu dost rozčilovalo. :-D Večer asi čtvrtý den jsme měli jít na večeři, ale mě se navíc ještě udělalo špatně od žaludku a odmítala jsem opustit postel. Martin na mě ale pořád tlačil, ať jdu alespoň na něco k pití a já pořád odmítala a nakonec jsem začala popotahovat. V tu chvíli jsem uslyšela jak leze do batohu pod postel, směje se a říká: ,,Já se z tebe fakt jednou zblázním. Ty zkrátka nevydržíš už ani minutu, vid'?'' :-D Otočila jsem se a on tam klečel s obří krabičkou v ruce (doteď nechápu, jak se mu podařilo jí celou dobu ukrývat) v něm měl přesně ten prsten, co jsem si přála a ptal se jestli si ho vezmu. V tu chvíli jsme už oba řvali jak malé děti a já ze sebe to ANO skoro přes pláč nedostala. Pak jsme to hodinu rozdýchávali a šli si dát na oslavu drink. Na konci dovolené nám ještě lidé z hotelu připravili soukromou večeři přímo na pláži, jen při svíčkách. Jinak pak jsem zjistila, že prsten měl můj drahý koupený už půl roku předem a všechny ty kecy o škole a odložení mě měly jen zmást, abych si tím nebyla zas tolik jistá. A také, že původní plán byl mě požádat přesně v půlce dovolený (byli jsme tam 14 dní), aby první půlka byla výroční a druhá zásnubní. Doteď se smějeme, že to bych se svou trpělivostí asi nepřežila. :-D
Mě přítel požádal o ruku na dovolené v Chorvatsku po 2,5 letech vztahu, ale v podstatě jsem si ho vybrala už jako malá :-D (viz. jak jsme se poznali :-)). Ten den jsem měli naplánovaný výlet lodí na ostrov Hvar a Brač, bylo to už od rána super, sluníčko, zábava....před lodí nám skákaly delfíny, což byl jeden z nej zážitků...vidět je na širém moři. Večer jsme si šli sednou to do oblíbeného baru s živou hudbou...na stolečku nám zhasla svíčka, tak jí šel na bar zapálit. Já si tak s nezájmem koukala do moře, muchlovala tam nějakého cizího psíka, když začala hrát "naše" písnička...Pořád mi nic nedocházelo...ale je pravda, že česká písnička na plážovém baru v Chorvatsku se mi úplně nezdála...ale tak co, že jo? :-D Netrvalo dlouho a přišel pro mě na taneček (v baru nikdo jiný netancoval, takže se mi moc nechtělo, protože jsem docela stydlivá, ale ukecal mě). No a tak nějak v průběhu mi povídal (už vůbec netuším co, myslím, že to v tu chvíli člověk pořádně ani nevnímá...). Na konci písničky se zeptal, jestli si ho vezmu...samozřejmě jsem řekla, že ANO...písnička dohrála a bar začal tleskal. Byl to krásný a dojemný okamžik...ale pro mě jako pro stydlivku docela exhibice :-DDD. Samozřejmě, ale oceňuju, jak si všechno vymyslel a naplánoval, protože jsem opravdu nic do poslední chvíle netušila. Dokonce se žádost aby mu zahráli písničku, kterou měl na flashce naučil v Chorvatštině :-DD
No ja som teda zas až takú romantiku nemala :D prerábali sme dom, akurat sa dokoncilo nejaké búranie, murovanie, ja som robila poriadky a zametala spinavaaa prachováá, v teplakoch, starych teniskach :-D on v špinavych monterkach a prachovy až za usami :D zrazu sa ma opytal "a laska nechceš si ma zobrať ? ja ti prstienok kupim neskor" :-D tak som naneho pozerala, povedala som že chcem a odvtedy vlastne riešime svadbu :D :-D
My sme mali krasne zasnubi, rozpravali sme sa o tom ze pojdeme zit do Australie uz po par mesiacoch randenia a tak ze aj svadba tam ak sa zoberieme. Isly sme na svadbu mojej sesternice minuly rok v lete a potom do Tatier. Vymysleli sme turu na Zelene pleso a dali si tam v chate gulas a palacinky - fajne :D A potom ze sa ideme prejst okolo plesa a pozriet ako blizko sa da ist k vodopadu, tam bola taka mala plaz-icka tak som tam isla ze jeeej voda a fotila som si tam Kylo Ren hracku (prvy darcek od neho) pre moj Instagram ucet. V tom on ze 'babe' tak som sa otocila a tam on iduci do poklaku nieco povedal, zdalo sa mi ze po francuzky. No tak som ze 'yeeeessss' a vrkla sa na neho a sme padli na zem prave ako on bol v tom polo-klaku. Tam sme sa onjimali na zemi a som sa ho spytala ze co to povedal a on ze 'zoberies si ma', 3 krat to musel zopakovat aby som pochopila s tym jeho prizvukom a potom ze aaaaaaaaaa. To je oblubena cast pribehu ked to hovorime, ze sa naucil po Slovensky povedat hento :D
Boli sme velmi nadseny a celu cesto dolu sme uz rozpravali o svadbe a tak. Velmi sa mi pacilo ze sme tam boli len my dvaja a nie rodina alebo kamarati a ze sme mali 2-3 hodiny sami si to prezit aj s nacimi pocitmi a tak.
@kamilkaff ja som sa bala ze to bude nejaka restauracia alebo nieco take a ludia na nas budu cumiet.
Úprimne, mne by to bolo jedno kedy, kde a ako, ale napriek tomu som mala úžasné zásnuby. Boli sme na dovolenke v Indonézií a išli sme na jedno z najkrásnejších miest aké som kedy videla.Celú dovolenku som sa tešila práve na to kedy už prídeme tam. Je to krásny cliff, ktorý sa dá celý zíst az dole na opustenu plaž, ale kedže to nie je uplne bezpečné a celkom makačka, vela ludi dole nejde. Ale on mi hovori: MUSIME to zist :D Tak sme zisli, uz len to samo o sebe bol super zazitok, potom sme sa okupali a boli na plazi a rozpravali ked zrazu on zrazu nachystal gopro na stativ a povedal mi nech si tam sadneme len tak oproti moru, ze to potom dame do videa - kedze si vzdy z dovci robime video. A zacal byt nejaky sentimentalny a mne to stale nejako nedochadzalo ked zrazu hovori, a vies co? Toto je asi to najlepsie miesto. A ja: najlepsie miesto z cesty alebo co ako? :D a on vstal a hovori pozri, tak som vstala a divam sa co mi ukazuje :D a on zrazu poklakol, ach nikdy na to nezabudnem. A o to viac ze to mame cele na videu :)
My sme sa zasnúbili na Vianoce. Ja som bola očarená z tabletu a zrazu si poklakol že chcel to spraviť u našich na večere štedrej ale že sa bál tak potom keď sme boli sami u nás poklakol a svadba až pomaly za dva roky kedy ma požiadal o ruku čiže tento rok
My sme sa asi vo februári dohodli, že sa chceme budúci rok zobrať. Tiež sme sa dohodli, že prstienok nepotrebujeme, vieme že sa chceme zobrať a za peniaze si radšej kúpime krásne obrúčky. Všetci v našom okolí vedeli, že budeme mať budúci rok svadbu, mali sme vybavenú aj sálu, aj muzikantov, fotografa, vizážistku, kaderníčku, polnočné prekvapenie, aj za kňazom sme boli, že kedy treba prísť :-) všetko bez prstienka, veď mi ho nepotrebujeme. 25.6. sme odleteli na dovolenku do Grécka, 26.6. som mala narodeniny a môj drahý mi od rána tvrdil, že má pre mňa takú maličkosť. Išli sme večer na večeru do reštaurácie, potom na prechádzku k moru. Objavili sme takú malú zátoku a bola tam aj kaplnka. Pri nej mi môj drahý hovorí, že mohli by sme sa tu odfotiť, veď máme málo fotiek. Stál za mnou, takže som bola presvedčená, že vytahuje telefón. Namiesto toho zrazu bola predo mnou krabička s prstienkom a ja som stratila reč. Keď som sa na neho otočila, že čo to, tak si kľakol a so slovami "Vezmeš si ma?" mi prsteň navliekol na prst :D Boli aj slzičky, cez ktoré nepočul Áno, strašne ma prekvapil, presvedčivo mi hovorieval, šak prsteň nepotrebujeme aj tak všetci vedia, že sa chceme brať :)
Na chodbě bytu, když jsem přišla uhnaná z práce a měli jsme letět na kamarádovu oslavu narozenin. Ani jsem si nestihla sundat bundu. Když jsem na něj šokovaně zírala, že romantiku bych prohlédla už při prvních náznacích a nebylo by to překvapení :-D.