Ahoj, chtela bych se zeptat, jestli jste si "vas den" uzily tak, jak jste cekaly? Ja jsem si ho uzila moc, ale jinak, nez jsem si predstavovala. Meli jsme velikou svatbu, cca 100 hostu, zahradni party, ziva kapela apod, celou dobu jsem se tesila, jak prijede spousta lidi, s kazdym si popovidam, ale nakonec jsem z toho mela dojem, ze jsem s nikym poradne nemluvila... Cely den byl jak ve snu, spousta veci sla tak trochu mimo me... A jak jste to mely (meli) vy?
No teda! Musím přiznat, že po svatbě jsem taky měla z určitých věcí smíšený pocity a kdyby to šlo, něco bych ráda udělala jinak... Ale to co píšete vy...! Najednou jsou ty moje "problémky" tááákhle malinkatý a malicherný!
Je mi to opravdu moc líto, mrzí mě, že některým z vás vám vaše rodina takhle komplikuje život a to naprosto zbytečně a navíc ve chvílích tolik emocionálně silných! Nechápu to, opravdu.
Moc vám držím palce, ať se vám povede na všechno to špatné zapomenout a radovat se z toho pěkného.
A přeju vám hodné a milující manžele, kteří vám v tom pomohou. :-)
já si z obřadu nepamatuju skoro nic, ale z focení a hostiny mám krásné vzpomínky... i když i u nás byli rejpalové, měla jsem mít závoj (já ho měla koupený, ale ve finále jsem měla ve vlasech bílé drobné kytičky a působilo to něžně) a spoustu dalších blbostí.... Ale nenechala jsem se rozhodit...
anculka, veru ja som bola v takom tranze.... :-D :-D :-D vlastnu svadbu sme si neuzili, ale uz sa tesime na to, ze nas niekto iny pozve na svadbu a tam to riadne roztocime.Na nasej sme sa starali, aby hostom nic nechybalo, aby sa mali dobre a hlavne, aby sa bavili...inak som agina a nie angina....chora zatial nie som :-D
Ahojky, no já se taky přidám, svoji svatbu jsem si užívala, asi i proto, že servis v pensionu, kde pak byla hostina a spaní byl super a já se nemusela starat o hosty - jen jsme se bavili. Odmítala jsem sundat šaty a večer, když většina lidí odmítala tančit, připitá jsem tam v té róbě tancovala úplně sama na nějaké techno. Asi to bylo dost komický, ale já si fakt užívala a můj manžel se na mě pobaveně díval.
Je fakt, že všechno proběhlo hrozně rychle, teď si říkám, kdyby to šlo vrátit, nepromarnila bych ani minutku.
Mně připadlo, že to všechno uteklo jako voda. Sice jsem se cítila ve svůj svatební den jako ten nejšťastnější človíček na světě a snažila si zapamatovat každou minutu a vrýt si ji do vzpomínek, ale stejně mám pocit, že jsem si to pořádně neužila. Kéž by ten den měl 48 hodin, pak bych to snad vzládala všechno prožívat, se všema si pořádně popovídat. Ale svatba se vydařila náramně, moc jsme si to s manželem užili, všichni všechno chválili a největší mou radostí bylo, když mi manžílek pár dnů po svatbě řekl, že to pro něj byl ten nejkrásnější den v životě. Pro mě byl taky x-)
Uprimne, uplne jsem si to nevychutnala, se 100 hosty a protivnou priopilou tchyni, ktera porad delala scenky moc ne. Porad jsem mela nervy, ze se dost nevenuju lidem, ze se dost dobre nebavi, ze jsem zapomneli dat na stul to nebo ono atd. Skoda, ze se to neda zopaknout. Hrozne bych si prala jit aspon na svatbu nekoho jineho, ale nikdo z meho okoli nic takoveho neplanuje, skoda :-(
Ahoj holky, musím říct, že se nám s teď už manřželem:-) povedlo téměř vyloučit všechny možné problémy...ale díky tomu, že jsme měli oba trochu jiné předsavy o svatbě...jiné, než ostatní, jinak my dva stejné. Potom, co mě požádal o ruku, jsme si sedli k netu, prošli si obrázky obřadních míst, hned se zakoukali do Českobrodského podzemí, napsali matrikářce mail, druhý den nám poslala termíny a tředí den jsme si zamluvili hned ten první, za necelý měsíc. Pak jsem to už řekla jen svojí svědkyni a přítel vymyslel, že svému svědkovi to poví až ten den, takže jen jak ho dostat nenápadně v ten den do auta.-) Pak jsem si našli zaltníka, co byl ochoten vyrobit nám prstýnky podle našich představ a taky to stihnout, na zkoušku jsme k němu zajeli přímo do dílny. Pak jsme si udělali výlet do Českého Brodu, podat všechny formuláře a zaplatit poplatek a podívat se na místo. Pak jsem si týden před svatbou objednala kytku, den před svatbou ji vyzvedla. ve svatební den jsme se ráno oblékli (já bílá sukně a světlá halenka, přítel plátěné kalhoty a košile), naložili prvního svědka, řekli mu, co ho čeká a zda má občanku:-) a sebrali mu mobil, aby to nemohl šířit dál, pak nabrali moji svědkyni a vyrazili do Českého Brodu. A musím říct, že to bylo úžasné...jen o nás dvou, matrikářka byla taky báječná, oddávající měl moc pěknou řeč taky jen o nás, no a pka jsme šli na výborný oběd ve čtyřech. Doma jsme byli asi kolem sedmé večer a tak si užili ještě večer jen sami dva:-) Druhý den jsme nakoupili kartony šampaňského a objeli rodiče, zapili to s nimi a pak ještě dva týdny tak pokračovaqli mezi kamarády...a tak jsme se vyhnuli tomu, že by se skupinky na svatbě mezi sebou neznali...prostě jsem to oslavili s každou skupinou kamarádů a rodičema zvlášť. Je¨mi jasné, že většina z vás by takovou svatbu nechtěla, ale pro nás to bylo přesně to, co jsme si představovali...klidný slunečný den, k¨terý byl jen o nás, bez velkého stresování, zařizování, běhání atd.
Caute kocky, len taka otazocka. Riesili ste situaciu, ze ste si s nastavajucim predstavovali, ze sa budete vydavat na nejakom ostrove, kde budete len vy a on, ale ked prislo na realnu svadbu, tak ste si uvedomili, ze by ste tam chceli mat aj svoju rodinu, co nie je zrovna mozne (ak sa netopite v peniazoch). Preto ste zacali rozmyslat nad klasickou svadbou, ale ste v rozpore, ci chcete klasicku svadbu alebo len obrad, resp. ako to vsetko chcete?
Zuzi takychto predstav o svadbe som mala nespocetne mnozstvo... :-) dokonca sa mi o tom aj snivalo...teraz uz nastastie nie :-) nakoniec to dopadlo tak, ako kazda slovenska svadba.Ale nelutujem toho. Mala som tam vsetkych ludi, na ktorych mi moc zalezi a s ktorymi sme sa riadne na svadbe zabavili a narehotali.Neviem si predstavit situaciu - len my dvaja...bolo by mi tak akosi smutno a otupno. =-) svadba so vsetkymi tymi vymozenostami ma naozaj nieco do seba.... ;-)
agina diky, staci len pocut, ze nemam take pocity sama :). Ono, priatel zrovna nie je moc nadseny klasickou svadbou, ale verim, ze ked to pride, tak bude rad ;-) .
Ahojte. Tak neda mi sa nezpapojit. My sme mali tiez klasicku svadbu, teda ciastocne. Mali sme malu svadbu 22ludi aj s nami a bolo to len do 12 h-noc. Bolo to aj z financnych dovodov,kedze sme to chceli mat originalne na zamocku a aj preto,lebo zenich nerad oslavy a tanec ani nehovorim,takze jemu aj to bolo dost. Nam by stacil aj obrad na matrike so svedkami,ale hlavne manzelovi rodicia by to neprezili. Takze bol kompromis. Nelutujem. Len mi trochu nakoniec bolo luto,ze tam neboli ziadni moji kamarati. S rodinou su vztahy vselijake,takze zabava trochu viazla. A tiez rodiny sa pred svadbou nepoznali. Lenze ked nepozves niekoho z rodiny, a pozves priatelov,urazi sa rodina.
jahodka, asi si mala presne ten isty pripad ako ja, ale my sme planovali na dovolenku. Priatel nema rad oslavy a velky pocet ludi, takze on sa tazko zmieruje s normalnou svadbou. Co sa tyka rodinnych vztahov nekomentujem, ale zasa s rodicmi mame obaja velmi dobry vztah, preto by mi bolo velmi luto, keby so mnou neboli. Kedze sa vsak neda oboje sklbit, tak sme sa nakoniec rozhodli pre normalnu svadbu cca 40-50 ludi a uz pozveme aj kamaratov a "dobru rodinu" :-). Ja sa na tu klasicku svadbu aj celkom tesim a vyzera to, ze priatel je v ramci moznosti tiez spokojni, tak dufam, ze nebudeme lutovat. Ale myslim, ze nebude co, ked budu so mnou ludia, ktorych mam rada :-) .
Musím říci, že jsem si to aj přes nevolnosti užila, vůbec jsem se nezaobírala blbůstkama, zda je nakonec autí ozdobeno jak jsem si představovala apod., prostě jsem si to snažila užít a to se povedlo, aj když se miminko, které s námi už na svatbě bylo a o kterém jsme nevěděli dožadovalo brzkého skončení a tak se nevěsta zdejchla do postele a ženich se o všechny postaral aby věděli kde budou spát tak to byl náš nejkrásnější den a hnedka by jsme si ho zopakovali aj kdyby měl být úplně stejnej, jen s jednou malou změnou a tou by bylo aby můj strejda dorazil před obřadem a ne po :-)
Deň bol nádherný, všetko dopadlo výborne, hostia sa bavili a zabavili sme sa aj my dvaja aj napriek tomu, že sme sa museli venovať cca 80 ľuďom a to je veľmi náročné. No ten pravý pocit šťastia prišiel až v nedeľu po svadbe, keď sme sa vracali do nášho spoločného bytu a uvedomili sme si, že sme sami a už navždy spolu!
... možno by som nejaké veci teraz po svadbe urobila inak, ale aj napriek všetkému mám krásne spomienky a prežitý najkrajší deň v mojom živote ... aspoň zatiaľ, kým nepríde bábätko, to bude pre nás ďalší nádherný deň a začiatok ďaľšej etepy nášho spoločného života.
Naše svatba byla moc krásná. Pominu-li fakt, že jsem byla dost nervózní a z toho mi bylo blbě od žaludku. Sestřenka mi třikrát musela povolovat korzet, abych byla vůbec schopná nacpat do sebe nějaké jídlo. :-N A všechno to nějak strašně rychle uteklo. Když na to teď vzpomínám, mám pocit, jako kdyby se mi o tom jenom zdálo...
Holky to o pár řádek výš vystihly naprosto přesně - TRANS :-D
Kdyby se dalo po internetu křičet, vykřičela bych tady, že to bylo naprosto úúúžasné. Užila jsem si to od probuzení až do druhého dne do rána, kdy naše oslava končila. Vše jsem dost dopředu a důkladně plánovala a všichni mě strašili, že něco z toho určitě nevyjde. Vše ale vyšlo do puntíku tak, jak jsem si to představovala. Den předem jsem byla trochu nervozní z toho jaké bude počasí. Celý týden pršelo a náš obřad byl v zahradě. Ale ráno jsem se probudila a obloha krásně modrá a už i vykukovalo sluníčko. Od té chvíle už jsem si vše jen užívala. žádný stres, jen radost. Dokonce jsme se trefili i s plánem jak dlouho co bude ráno trvat /kadeřník, oblékání atd./, takže jsem byla připravena přesně ve chvíli odjezdu. Což jsem byla fakt ráda, protože si neumím představit, že bych byla hotová hodinu dopředu a čekala. To by se asi nervozita dostavila. Já jsem o svatbě snila celý život, ale nakonec to bylo lepší než všechny mé představy.
No já si užila svatbu od rána až do rána :-D :-D Neskutečně nádherný den, který nám klapl do posledního detailu. Možná to je tím, že nic nebylo až tak moc plánováno. Ráno, když sme se probudili (spali sme oba normalne doma) nadělali sme srandovní fotky. Pak společně odjeli na mé učesání, pak k našim, kde sme se oba strojili a začala přijíždět rodina, obřad a oběd jen s nejbližší rodinou a večer oslava na chatě asi s 60 lidičkama a den byl tak super jak sme si ho ani nepředstavovali :-N Když to teď rozebírám už s manželem :-N tak bysme nezměnili ani jediný okamžik a že jich do 7 do rána bylo :-D :-D :-D Mimochodem od okamžiku rozhodnutí, že se vezmeme až do svatby to bylo 5 týdnů - a bez jediného problému ;-)
Nás lidi s hloupými dotazy, pripominkami a radami zacali stvat dlouho pred svatbou, proto jsme se s manzelem dohodli a dali pravidlo na den svatby, ktere znelo "Nas nenaserou, dneska ne". :-D A drzeli se ho...proto jsme si svatbu uzili naaaaaaaaaramne, bez jedine chybicky a udelali si z toho velkou sou i dojemnou akci..proste nadhera a nic bychom nemenili:)
Vzdycky jsem se u kazdeho filmu, videa se svatbou.. skoro rozbrecela, jak me to dojimalo :-N ;-( , tak jsem cekala, ze svoji svatbu rozhodne probulim uz od rana. No dopadlo to dobre. !Skoro! jsem se rozbrecela, kdyz si pro me zenich prisel do obyvaku a pak pri gratulaci od mamci, ale udrzela jsem to :-D . Jinak pri samotnem obradu holky brnkacka. Byla jsem uplne v pohode, bez nervozity, porad jsem se šťuřila na vsechny strany =-) :-D . Pravda, jen jsem nedokazala venovat delsi pohled pani oddavajici, coz na kamere moc dobre nevypada, jak mi lita hlava ze strany na stranu (jeste, ze jsme mely druzicky vedle sebe a kameramana, 2 fotaky - bylo na koho upinat pohledy x-) ). Prisel me ten samotny obrat jako dobré divadlo, nic dojemneho, spis usmevneho , nevim no... 8-) . Da se rict, ze jsem si to krasne uzila, ale nutno dodat, ze tak na 99%, to 1% tam chybelo, ale to uz vychazi z me povahy....
Jsem za svatbu moc rada, rada za to, ze jsme se nakonec rozhodli pro "normalni" svatbu o cca 70lidech a ne jen neco maleho se svedky, a obedem, ...to si nevesta nemuze uzit ani ty drahe saty (ja osobne jsem je mela az do konce a myslim, ze to tak ma byt), stalo nas to sice skoro 100tis (a to jsme setrili kde se dalo), ale stalo to za to, mame na co vzpominat! :-)
Nutno ale podotknout, ze pripravit takvou svatbu nebyla zadna hracka, museli jsme si do posledni suroviny nakoupit vse sami, na nic nezapomenout, no byl to peknej zahul , jsem rada, ze svatba byla, ze se vydarila, ale taky , ze uz je to za nama! Ty pripravy byly fakt silene ]-( 8-( :-S .
Po svatbe se v podstate nic moc nezmenilo, bydlime porad u rodicu, chovame se k sobe hezky ( i kdyz manza si vic dovoluje, sice ve srande, ale pred svatbou si to nedovolil ani ve srande =-) 8-) ) a ja se cim dal vic utvrzuji v tom, ze , i kdyz ma sve mouchy, vzala jsem si toho PRAVEHO :-) .
Ahojky holky...tak já jsem si svatbu užila plnými doušky...byla jsem z toho dne naprosto nadšená...a nepřišlo mi ani, že by to nějak rychle uteklo....ráda na to vzpomínám a často si prohlížím fotky,jak ze svatby, tak i ze svatební cesty, která se nám vydařila.... :-)
@very to sa asi stava casto u ludi, ktori nie su sebecki. My sme tiez za dolezite povazovali, aby sa vsetci bavili a vsetko bolo krasne, dokonale, pripravene. Ale az po svadbe sme si uvedomili, ze napriek vsetkej tej dokonalosti sme to ani velmi nevnimali, boli sme v zhone a nestihali si uzivat tie krasne pocity, tancovat a radovat sa. Akoby to vsetko islo mimo nas. A kamaratka mi tiez vravi, ze by to malo byt prave o nas dvoch, ze treba byt sebecky...