majkyz mě to v autoškole šlo super, dělala jsem už nové testy(ty složitější) a udělala jsem to ten den jen já a jeden kluk, ostatní buď pohořeli na testu nebo jízdách...Ale!!Nevím proč, ale mám prostě z řízení strach...Asi po roce od autoškoly jsem si dokonce koupila auto, ale víc v něm jezdí můj bratr nebo mamča do práce..v poslední době už jezdím víc, ale taky žádná sláva!Musíš si asi zvykat pomalu, já třeba řídím už docela ráda, ale jen když jedu sama, jak mám někoho vézt, tak je mi při té představě dopředu zle.Přitom mi všichni tvrdí, že jsem dobrá řidička, pochválila mě i spousta chlapů, ale já tak nějak na to asi nemám sebevědomí nebo co.Znám spoustu holek, které nejsou zdaleka tak dobré řidičky, ale hlavu si tím nelámou a prostě jezdí-a já se pak jen divím tomu, že ještě neměly bouračku :-D .Jak jsi na tom ty??
No právě, že se děsně bojim, kdyz jedu s pritelem porad sleduju co dela, jak jede, jak ostatni jezdej strasne rychle.... Jeste jsem se k ridicaku diky tomu vsemu nedokopala, ostatni se mi smejou a ja se bojim i instruktora, ze na me bude porad kricet a tak. Jsem tremista a mam strach ze na to treba ani nemam. ne ze bych si neverila, to zase ne, ale proste nevim jestli to dokazu
Možná bych to tu neměla psát, ale mně se osvědčilo naučit se ovládat auto už před autoškolou (s přítelem jsme jezdili po parkovišti nebo večer po zastrčených cestách) a v autoškole jsem se na to pak nemusela tolik soustředit a bylo to jednodušší. Řídím taky asi rok a baví mě to - hlavně na dělší vzdálenosti, ale taky mívám přece jen trochu strach ze selhání vlastního nebo z chyb ostatních, ale to už je "riziko podnikání".
V zásedě na tom nic není, chce to jen se odhodlat a zapsat do autoškoly a po autoškole pak jezdit, abys to nezapomněla ;-)
já jsem instruktorovi řekla, že když na mě začne křičet tak okamžitě vystupuju :-) , oni jsou zvyklí na všelicos, já mám řidičák 5 let, jezdit jsem začla až když jsem si koupila rachotinku (asi před 3 roky):-) z počátku stres z neznámého ale jezdila jsem hodně v noci a o víkendech kdy je menší provoz a v pohodě. Do Prahy bych si netroufla ještě dneska. Nervy mám akorát když mám jet někam kde to neznám nebo když sněží, ale když někoho vezu - z počátku strach o toho člověka ale dneska si jen řeknu "doufám, že se nám nic nestane" ale nijak zvlášť se z toho nenervuju :-) a jezdím moc ráda:-))
Já řídim už skoro deset let a v pohodě, občas mám trochu problém parkovat do řady a hrozně nerada jezdim na náledí - dostala jsem totiž smyk asi dva měsíce po obdržení řidičáku a skončila mimo silnici napasovaná v lese mezi stromy. Od tý doby se dávám v zimě hroznej pozor. Když jsem si dělala řidičák, tak jsem se akorát stěhovala do Prahy a rozhodla jsem se udělat si ho až tady a to bylo fakt dobře, protože jinak by mě asi vyděsilo to množství aut, tramvaje atd atd :-) a taky jsem hned začala řídit, měla jsem stoletou škodovku a teď mě už nic horšího nepotká ;-) doufám :-) Ve svym okolí ale znám pár holek, který si udělaly papíry a pak vůbec nejezdily a po roce už se bály vůbec sednout za volant. Takže chce to fakt hned začít!!!
majkyz no já se právě taky bála, že na mě instruktor bude řvát atd.Ale měla jsem fakt super instruktory, nikdy na mě neřvali, neslyšela jsem poznámky typu:no jo ženská atd.Jsem za to moc ráda, protože po takové autoškole bych už fakt neřídila vůbec...A taky doporučuji dělat si autoškolu ve větším městě, já si ji dělala v Brně...A jak říká nimmo je třeba začít jezdit hned po autoškole!
Já mám strach jezdit hlavně kvůli jiným řidičům, když vidím jak někteří jezdí :-| a nejhorší jsou spolujezdci co si nedávají pásy....prostě nenastartuju dokud si ty pásy nedají :-D ...
je fakt, že vždycky kontroluju jestli se na mě neřítí někdo z vedlejší :-) a učitele v autoškole sem měla skvělýho a byl hrozně hodnej, zato když sem si dělala papíry na motorku, to ste měly slyšet ty kecy!!! jako že ženská na motorce!! a že tam vůbec lezu, když na ní neumim jezdit!!! doslova ]-(
no já z něj byla tak mimo, že sem ani nepípla :-( a ani nebylo komu si stěžovat, sme se scházeli rovnou u garáží a taky mi od první věty suverénně tykal, já jemu samozřejmě celou dobu vykala, a to byl určitě mladší než já :-| jenže já vypadam tak na dvacet a ještě sem nervózní z cizích lidí
Holky, měla jsem teď půjčenou super knížku od Zuzany S. - Ten řidičák vrať, můžu vřele doporučit všem (nejen) začínajícím řidičkám. Fakt jsem se po dlouhý době u knížky zasmála a při plno situacích jsem viděla sama sebe...Jinak já osobně mám řidičák od 99 - tenkrát jsem chodila s klukem, co měl škodovku a říkal, že až udělám řidičák, tak mi jí bude půjčovat. Řidičák jsem udělala a rozešli jsme se ]-( :-D
Od té doby jsem sice v autě párkrát seděla, ale zjistila jsem, že nemůžu mít v autě vedle sebe svého manžela, protože mě znervozňuje i když nic neříká a nijak se netváří. Letos v létě jsem zkusila pár zkušebních jízd s autoškolou, pán mě pochválil, že mi to jde - HLAVNĚ POŘÁD ŘIĎTE! Ale od té doby jsem zase v autě neseděla...asi jsem ztracený případ...
Mám totiž v autě strach - hlavně z jiných řidičů, pořád si předstvuju, že to do mě někdo nabourá.
Před asi 4 rokama se nám totiž zabil příbuzný a já mám pocit, že od tý doby se za volantem bojím :-|
peta.cz tak to máme úplně stejný strach..i když já nevím proč..ale je fakt, že se v autě před několika lety zabil syn mé známé:-( a já už pár bouraček viděla..takže možná proto, snažím se řídit, ale většinou stejně řídím jen trasy, které znám a třeba přítelovo auto si vůbec netroufám řídit(už jsem mu ho jednou odřela :-| , i když se nic nestalo..stejně mám k řízení jeho auta odpor :-. ).
My máme auto mě celkem sympatické :-) Ale přesto to není ono. Na těch zkušebních jízdách jsem jezdila s Toyotou Yaris a jelo se mi nádherně. Doma máme Toyotu Starlet, je to taková malá plíživka, říkáme jí kočička, ale přesto se v ní bojím jezdit... :-( No asi ze mě žádná výborná řidička nebude.
Consti, a co je ti tak nesympatického na přítelovo autě? Myslíš, že to je tím, že už jednou bylo odřený, tak se zase bojíš? Nejlepší je naučit se řídit auto, o který se člověk nemusí bát...ale zase aby se člověk nebál, že ho to auto vůbec někam doveze
peta.cz bojím se ho řídit právě proto, že jsem ho už jednou odřela, i když úplně má chyba to nebyla a byla jsem tehdy čerstvě po řidičáku..ale asi taky proto, že já mám peugeota 106, což je malinké auto a přítel má citroen berlingo, což je na mě velké auto...já nemám problémy ani tak se značkama, prravidlama nebo s provozem, jako spíš s tím, že nemám odhad, kam se vejdu atd.S tím mým malým teda jo, ale s přítelovým ne 8-)
Tak to jsme na to stejně. Naposledy, když jsem jela s manželem na "projížďku" po vesnických silnicích ze mě málem zešedivěl - koukej kam jedeš, vždyť jsme málem skončili ve škarpě! No skoro jsme se kvůli tomu ani nevzali =-) A parkování je pro mě opravdu bonbónek, pokusila jsem se zaparkovat na parkovišti před obchoďákem a strefila jsem se přesně na parkovací čáru - ne mezi čáry,ale přesně doprostřed na čáru...no manžel se netvářil moc vesele, ale nakonec jsme se smáli... :-D
peta.cz děláme z toho asi moc vědu..já se vždy snažím zaparkovat co nejlíp, různě couvám atd. a pak vedle mě přijede chlap a postaví to auto úplně šikmo a v klidu si odejde, žádný stres...s tím manželem-taky jsem nedávno jela s přítelem do Brna a "vlítla"jsem z vedlejší na hlavní(vlítla mám v uvozovkách neboť jsem tam normálně vjela,ale dívala jsem se, jestli něco nejede!!), po té hlavní jelo auto, které ale bylo dost daleko a navíc pokud na této vedlejší zaváháš, tak se tam třeba dalších deset minut nedostaneš...no a přítel byl úplně zděšenej, že jsem mu tam vjela atd.Přitom to auto na mě ani neblikalo, netroubilo...prostě jsem ho nijak neomezila..takže i proto radši jezdím sama :-D
Ja mam ridicak skoro 6 let a potvrzuju to, ze jak si clovek ridicak udela, tak je potreba to procvicovat. Udelat si ridicak, aby pak 10 let doma lezel v supliku, protoze porad ridi manzel/pritel, to fakt nema cenu. Ja mela kliku, ze po ziskani ridicaku jsem 3 mesice na brigade kazdy den jezdila v praci pro postu a chlapum pro polivky na svacinu. Sice to bylo nejakejch blbejch 6 kilometru po malym meste, ale i tak, clovek se trochu otrka a spousta veci se mu zautomatizuje. Taky tata byl rad, ze jsem nehuntovala rodinne vozitko, ale sluzebni :-) Ale kdyz jsem mela jet nekam rodinnym milackem, tak to byl problem... tata je jako spolujezdec naprosto nesnesitelnej, porad do vseho pinda, kdyz uz nemuze zkritizovat styl jizdy a rizeni, tak treba vycita, ze se nekoukam na znacky a nebo me zkousi, ktera znacka byla jako posledni ]-( ]-( ]-(. To je pak clovek desne vyklepanej a dela chyby, ktery by normalne nedelal... Takze na spolujezdce fakt bacha... Jo, pokud uz jich mate v aute vic, tak to chce stanovit, ze pravo kecat do rizeni ma jenom jeden, jinak se z toho clovek zblazni (teda aspon v nasi rodine). No, nastesti za rok si koupil auto pritel, takze se procvicuju a udrzuju na jeho aute (je takovy maly, svizny, starsi a skoro vsude se vejde) a mam aspon duvod, proc nemusim ridit rodicovske auto. To ted ridiva bracha (ridi fakt hezky a tata mu do toho ani tolik nekafra, protoze bracha ho stejne neposloucha :-D) a tak ja mam svatej pokoj... Jinak v autoskole jsem mela instruktora velmi trpeliveho (trochu se nastval asi dvakrat, jednou z toho kdyz jsem blikala doprava a zabocila doleva :-D). Jinak doted neumim poradne parkovat do podelneho stani (vejdu se tak kdyz je mezera na dve a vic aut), ale bez toho se da taky zit... No a chybam cizich lidi se clovek nevyhne, ale pokud by se na vsechno tak moc myslelo, tak to by bylo nejlepsi sedet doma a ani vubec nikam nechodit a nic nedelat... A jinak pokud si planujes delat ridicak a mas na vyber mezi vice mistama, tak doporucuju udelat si ho ve vetsim meste, aspon clovek pak neni tak vyjukanej z toho, co vsechno tam muze potkat...
No, ja jsem se taky zpocatku bala... Ale pritel me k rizeni donutil... Chudacek musel jit do nemocnice na operaci - tak na tyden - a takze se tam sam odvezl a ja pak musela jet sama domu (neni to tak daleko - asi 10 min., ale dalo mi to zabrat :-) ). Ted uz je to v pohode, troufnu si i na delsi cesty - ne sama, to mam jeste trosku strach, kazdopadne se musim pochvalit, protoze jsem byla presvedcena, ze do auta nesednu a jezdit nebudu, ale opak je pravdou. Takze se holky musite prestat bat, chce to trosku kuraz (kdyz si vzpomenu, jak se mi klepaly pri te prvni jizde nohy....) a urcite to zvladnete!!!!
Jinak, zirafko, s tim parkovanim - podelne stani -- je lepsi si tam nacouvat :-D To se tam snaz vejdes, ver mi ;-)
Mě čízení nedělá problémy. Přítel mě naučil řídit už v mých šestnácti letech. Nejprve jsme jezdili u nás na letišti a když jsem to trochu zvládala tak jsme vyrazili na silnici abych získala odhad a držela se na své straně. Takže když jsem šla do autoškoly tak už jsem dva roky bez problémů řídila. Každej byl spokojenej jak řídím, ale v autoškole jsem chytla strašnýho chlapa, děsnej nervák. Asi mu vadilo, že si řídím tak jak mě to naučil přítel a taťka a ne podle něho. A tak když na mě zase jednou začal řvát, tak jsem mu řekla, že řídit umím ať mě jenom přihlásí na zkoušky. Tak mě přihlásil - testy jsem psala ty nové na plný počet a u jízd neměl zkoušející jedinou námitku. Bylo to pro mě zadostiučinění oproti těm kecům od instruktora. Navíc teď jezdím do práce 30 km tam a 30 zase zpět i ve sněhu - takže jedině dobrá škola. Holky, opravdu se nesmíte bát jezdit. Nebojte, to zvládnete. :-D
Taky jezdim bez problemu, ale ty zacatky... Pred prvni hodinou v autoskole me vzal tata na parkoviste, at si to alespon zkusim. Zkusila a dobry, vic sem s nim za volant nesedla. No a v autoskole sem pak poslouchala...
-"vy urcite jezdite doma,ze jo?" (jako mimo hodiny) "no vyridte vasemu otci, ze neumi jezdit"
-"vy ste uplne blba,co to delate?"
... atd...atd...
Ale ridicak sem udelala napoprvy a zacala jezdit a ted mi pritel rika, ze nezna zenskou co jezdi lip nez ja. A v praci mi taky kolega rekl, ze sem spis chlap, pac jako chlap ridim (nevim, zda to brat jako poklonu :-p )
Takze radim.... preckat autoskolu a pak se vrhnout do provozu. Zvladla sem to ja, zvladnete to taky!!! ;-)
Ježíš, teď jste mě s tou autoškolou celkem vystrašili. Já se chystám každý dnem, že se do nějaké přihlásím a konečně si ten řidičák udělám (už jsem se o to jednou pokoušela, to bylo ještě na střední, ale když jsem po půl roce měla za sebou jen jednu hodinu na trenažeru, tak jsem to vzdala), ale když to tu tak čtu, skoro mě opouští odvaha. :-( Já hlavně nejsem schopná se něčemu přiučit, pokud na mě někdo řve nebo mi nadává. Asi se budu muset obrnit, snad to zvládu. :-)
Luccisek, brala bych to určitě jako poklonu! ;-)
Holky, asi jako jedna z mála jsem měla instruktorku (paní tak kolem 35), byla moc fajn, někdy měla správné hlášky. Třeba když jsem moc silně zatáhla ruční (v přítelově autě to jinak nešlo): "Co to děláte, vždyť to už v životě nikdo nedá dolů." :-) Ale nikdy žádné řvaní nebo blbé řeči, na autoškolu vzpomínám ráda.
Taky jsem si říkala, že bych si našla autoškolu, kde bych měla instruktorku...byla by třeba chápající, ale pak jsem na to slyšela od dvou kamarádek samou kritiku. Jedna instruktorka měla za sebou nějakou vážnější nehodu, takže byla vyplašená víc jak kamarádka poprvé za volantem, druhá byla nervózní asi z principu. :-D
Ridicak mam od 18, predtim jsem si delala jeste na malou motorku a v 17 taky na velkou, auta me bavi, ridit jeste vic. Motorky zboznuju, v zivote jsem nebourala a nemam problem jezdit ani po Praze...a kdyz me pochvalil i manzel, tak jsem si rikala, jaka jsem to sikulka...holky, nebojte se a hlavne budte v klidku....
Holky a jak rika moje mama... v Praze se nejezdi, v Praze se popojíždí!!! Vzhledem k počtu semaforu, krizovatek a kolon je to fakt pravda. :-D Takze bych se nebala ani velkych mest.
holky,
já dnes poprvé jela sama - teda kousíček,ale našla jsem odvahu,
jinak s miláčkem trénujeme asi 10 dní-zkouším ze sebe udělat řidiče.
Jela jsem teď sama domu,nikdo tu není ale musím to někomu říct, mám radost!!!
jo tak s řízením se taky potýkám, mám řidičák asi 2 měsíce, takže někdy je to náročné, ale moc mě to baví a doufám, že se do toho brzy dostanu :-) Jinak dělání řidičáku bylo v pohodě, měla jsem super instruktora.
ahojky zuzko,
no ridicak jsem taky mela hned....ale pak jsem mela mensi problem s kamionem...a pak jsem prestala ridit,dostala jsem panicky strach uz pri nasedani do auta....
tak jsem tomu nechala nejaky cas volny prubeh a ted prave zkousim znovu ridit-je to preci jen potreba....a zase me to zacina bavit!!! predtim sjem si to maximalni uzivala....
jak casto jezdis?