Ahojky holky, tak ja ridim hodne, casto a hodne rada ;-) Strach nemam. Jen kdyz jsme se prestehovali do noveho mesta (v Nemecku), kde je hustejsi provoz, vic svetelnych krizovatek, odbocovacich pruhu, nezvyklych dopravnich situaci a parkovani podelne pred barakem, tak jsem mela obavy, ale uz to znam, takze neni problem, bavi me to porad :-D
Ahoj holky! Tak já se spíš taky hlásím k těm ztraceným případům... V autoškole mi to nešlo, po zkouškách (které jsem udělala), jsem vylezla z auta a rozbrečela se, jaké to byly nervy. Pak jsem do auta rok nesedla, pak jsem si zaplatila pár kondičních jízd - ty byly v pohodě. No, a teď už zase nejezdím. :-( To už musí jooo být, abych sedla do auta... A to ještě nesmí být velký provoz a odmítám jezdit trasy, které neznám. Ono... Dopředu už to jakž takž jde, do kopce mám ale i tak strach - když se na mě u semaforu nalepí drahá nová audia a já vím, že mi to stejně couvne... Ani nálepka začátečníka nepomáhá. No, a o parkování a couvání nemluvím, to byla, je a bude tragédie, mám pocit, že všichni na mě koukají a smějou se mi, jak to neumím... :-/ Tak to řeším tak, že všude parkuju kilometr od města v polích a radši to dojdu pěšky. Takže vy, co se považujete za špatné řidičky a máte strach - přidávám se k vám do klubu! :-N
Holky musíme to překonat a sspolečně to dokážeme :-D . Já jela před pár dny asi po roce přítelovým autem(má Berlingo, já mám Peugeota 106, takže trochu rozdíl ve velikostech). Navnadil mě, že jedeme jen k jeho rodičům(asi 7 km)..no nakonec mě protáhl po celém městě a okolí, přes nájezd na dálnici až po řízení v koloně..A vše jsme zvládla na jedničku!!Takže se držte, naučíte se jen praxí, nikdo jiný to za nás neudělá :-D ;-)
ahojky,
no tak jsem na tom teda podobne,uz jsem se taky v aute nabrecela....
ted s tim prave bojuju...uvidime,jak to dopadne...
chtela jsem taky na kondicni jizdy,ale nez by meli cas,zas bych ztratila odvahu,tak jsme natankovali a jeli-jeden den fakt kousek a za 2 dny jsem dostala odvahu a vjela jsem mezi maly provoz.ted jezdime i ve vetsim provozu-sama zatim ale ne!!!!
taky neumim parkovat...taky to beru uplne dozadu k obchodu....no hurza...
ale je fakt,ze jsem se odhodlala,protoze jsme koupili auticko pro me,budu ho mit stale zaparkovane u baraku-jen mit tu odvahu,je fakt,ze kdyz jsem predtim nemela auto nikdy po ruce a jela jen,kdyz milacek mel upito-tak to smysl postrada...
od zari chci zkusit jezdit do prace-vedlejsi mesto-tak uvidime!!!!
pocitam ale,ze lepsi ridicka budu nejdriv pristi rok....mozny dyl a jednou snad budu jako mmmk :-D
stejne je zvlastni,jak nekdo ma sileny strach a nekdo proste hned jezdi a je to....i takove znam.udelali si ridicak a proste jeli a bylo...to teda ja nejsem :-S asi velka odpovednost,ci co
pavly máš pravdu, ale ty co jezdí a hotovo většinou řídí otřesně a naopak ty, co mají strach se kolikrát podceňují ;-) .Držím pěsti!!když jsem to zvládla já, tak ty taky ;-)
no sem si to cetla,diky za podporu!!!
mas pravdu,preste no si taky myslim!!! kdyz nekdy vidim,jak lidi jedou a jak si fandi!!!!
ja se teda urcite podcenuju,ale resim to :-) ja mam asi nejvetsi paniku z toho,co udelam,az nastane nejaka netradicni situace,jinak bych si uz i verila...
to je to nejhorší si udělat řidičák a pak přestat jezdit. Moje kamarádka nejezdila 3 roky a teď se to učí znovu a má nervy. Právě proto se snažím jezdit co nejčastěji, abych se do toho dostala. Zatím naštěstí žádná stresová situace, snažím se zatím jezdit ve chvílích, kdy je menší provoz a snažím se jezdit i po Praze, ať se otrkám :-) Holky to zvládnem, chce to jen praxi!!!
Pavly, chvalim. Ja mam ridicak od 18, tz. vice nez 5 let a jezdim vlastne porad. Me to bavilo vzdycky. Ale stejne po autoskole jsem jezdila asi rok jedine s tatkou nebo s tehdejsim pritelem. A sama jsem jela asi az rok po absolvovani zkousek. Dlouho jsem jezdila trasy do 20 km na mistech, kde to znam. Velka mesta prisla az pozdeji. A v Nemecku je clovek bez auta jako bez ruky. Dneska jsem jela na pohovor do mesta vzdaleneho asi 15 minut jizdy autem a jela jsem to mhdeckem a trvalo to hodinu :-| Tak to si pak rozmyslis, jestli ridit budes nebo ne ;-)
ahojky,mas pravdu i u nas je to tak s dopravou...taky se nikam nedostanu,proto chci ridit....
snad to tentokrat vyjde,od zari to zkusim jesti do te prace a uvidime...jinak taky trenuju ty kratsi trasy-okolo kominu-jak rikame,pak je zkusim sama a pak snad nekdy dal.
zatim ahojky a jste hodne,ze jste to tu se mnou dneska probraly,jsem rada,ze jsem jela alepson 2x kousicek sama.zase trochu pokrok :-)
ahojky ;-)
Holky ale jak koukám,tak jsem docela výjimka, co se týká řízení s někým!!já od začátku po autoškole mám nejradši, když jedu sama ;-) .kdžy jedu ještě s někým, tak mě to znervózňuje, sama jezdím mnohem radši, cítím se tak líp ;-)
consti, ja to tak mam taky, dokonce bych rekla, ze kdyz jedu sama ridim lip ;-) kdyz vedle me nedko sedi, tak mam furt pocit, ze me hodnoti a kontroluje ;-)
mishabv přesně jak kdybych to napsala já!!když jedu sama, tak v poho a bez jakýchkoliv chybiček, ale jak vedle mě někdo sedí :-p ..max. ještě snesu neřidiče, který do toho nekecá ;-)
na kecani do rizeni jsem hakliva, mela jsem jednoho znameho, kteremu sebrali ridicak, protoze to napalil do stromu a byl ozraly (...) a kdyz jsem ho vezla, tak mi do toho furt kecal, "tady tak nespomaluj, drz se toho pred nami, predjed ho atd.", tak jsem mu zastavila u krajnice, ze si muze vystoupit a jit pesky, kdyz je tak chytry ;-)
saha na volant? to je des... to muj tata ma jen porad pocit, ze muzu prece jet rychleji a ze mam vsechny predjet, ale taky s nim nejezdim rada... a moje mama zase celou cestu vypada, ze se se mnou boji, krecovite se drzi kliky u dveri :)
muj pritel mi zrovna vcera rikal, jak je rad, ze ridim, ze je to takove bez starosti, ze vi, ze se muzeme stridat, kdyz jedeme delsi trasu, ze ho muze vyzvedavat a tak.
jinak obecne k tematu, urcite doporucuju zacit jezdit hned po ridicaku, idealni je "muset" jezdit v praci, protoze z toho se blbe vymlouva nebo mit svoje starsi mensi auto, abyste se nebaly, ze nekomu auto znicite
muj bracha ma pritelkyni, ktera se strasne boji ridit (a to bydli v malem meste a doma meli 3 auta) a ted se mu to pekne vymstilo...byl na koncerte v Budapesti a z toho vedra a prachu se mu zanitilo oko a udelalo jecne zrno, ale stejne musel celou cestu domu odridit, protoze ona se bala...
yenn u nás je to bohužel běžné, já už si snad i zvykla :-D ..ale je pravda, že s ta´tkou sjem už pěkně dlouho nejela..toto mi dělal dřív, te´d už snad v pohodě ;-)
já bych taky radši jezdila sama. Můj nastávající se ale bojí mě samotnou pustit - prý až si ověří, že to zvládám. Taky mi sahá do volantu a pořád mi do toho kecá!!!! Jednou jsem jela sama (jela jsem ho někam v noci vyzvednout) a bylo to mnohem lepší. Jinak na mě neřve a nestresuje mě, ale samotný by se mi jezdilo líp!
hlasim se do klubu ridicek "bojim bojim" :-D ridicak mam uz 9 let, udelala jsem ho naprosto v pohode, ale pak nebyly prilezitosti kam a kdy ridit - hlavne, kdyz jsem zila v zahranici..po par letech jsem se samozrejme zacala bat ridit a bylo to cim dal tim horsi. :-( ...no a svete div se!! v pondeli jsem cestou z dovolene z Chorvatska projela cele Rakousko, na dalnici bylo pekne rusno, hodne tunelu a placeni mitneho..a prezili jsme to naprosto v pohode, dokonce me manzel pochvalil :-) :-D
Majky, vůbec z toho neměj depku. Já ji sice taky měla, protože doma jsem se od polovičky moc tolerance nedočkala :-(
Ale v autoškole jsem zjistila, že je to vlastně v pohodě a řízení mě začlo bavit. Měla jsem trochu obavy z první samotné jízdy a pořád jsem tvrila, že jak dostanu papíry,budu nejmíň 3 měsíce jezdit s někým a ne sama. Nakonec to dopadlo tal, že jsem si ráno jela busem pro papíry a už ten samý den jsem byla okolnostmi nucena sednout si za volant sama. A víš co? Bylo to super. Ze začátku má člověk tak trochu strach, ale jak nastartuješ a rozjedeš se, už je to pak vpohodě. Důležité je donutit se a jízdu v žádném případě neodkládat! Žádné vámluvy na počasí atd...
Prostě sednout a jet! Držím palce.
Tak jsem právě přijela domů.Jela jsem s mamkou po nákupech(krabice na výslužky..), znáte to ;-) .No a moje mamka je snad ještě větší kibic než taťka.Začalo to tím, že jsem vybrala zatáčku a na ni začala téct voda ze staženého okýnka a ona začala ječet, tak jsme se strašně lekla, co se stalo a pak to bylo samé: zaparkuj tam, ne tady, proč to objíždíš, ježiši ty jezdíš hrozně rychle(to, že můj bratr jezdí mnohem rychleji, to se nic neděje, ale já nesmím ]-( ), dej si tam te´d za 4, bacha on couvá stůůůůj. No fakt drama :-D
Consti maminku vysadit nebo jí říct ať jde řídit sama. :-D Ne ale chápu tě, moje mamka do dnes nechce jezdit s taťkou v autě, protože jí do toho vždycky kecal, hlavně že jezdí pomalu a tak. Teď už si ho naučila, že nekecá, ale stačí se na něj podívat a je to jasný. Já jsem ho odmítla vozit. ;-) Jezdím od 16 let víkendově. A od osmnácti pravidelně. Navíc poslední dva roky denně 30km do práce. Troufnu si říct, že jezdím fakt dobře, i chlapi mě chválí, což si myslím, že je pro ženskou ta největší poklona. Ale když vezu mamku, tak je to (jak už tu někdo napsal) křečovité držení se kliky (madla) u dvěří. Jezdím líp a rychleji jak ona, navíc se nebojím jezdit ani v zimě. A to pak chodí a škemrá prstíčkem jestli ji odvezu na nákup ve 30 cm sněhu. :-D
Opravdu to chce překonat strach a snažit se jezdit. ;-)
Ahoj holky, já si autoškolu dělala "až" ve 20. Každpádně proto, že jsem se přestěhovala do Prahy a okolnosti mě donutili (práce). My jsme auto na malém městě neměli, ani nebyly prachy, ale teď jsem prostě musela. Jelikož jsem z toho měla dost vítr (kamarád mě málem zabil v aute jeho blbostí) dost jsem se bála jen do auta vlézt na místo řidiče. Musím podotknout, že jsem měla báječného učitele!!! Nebýt jeho, nejezdím dodnes. Hned při první hodině mě vzal na parkoviště, vysvětlil mi co a jak, objela jsem ho dvakrát na dvojku a pak hned do provozu!!! V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal. Každopádně, kdyby to neudělal, do auta bych už v životě nesedla (tak děsnej šok to byl).
Když jsem se po závěrečkách s ním o tom bavila a děkovala mu (dal mi neuvěřitelnej počet hodin jízd navíc, dal mi dobrou školu) tak mi řekl, že to tak nějak tušil, že mám nějaký komplex a tak to se mnou risknul.
Po druhé jízdě jsem si ježdění přímo zamilovala a pořád jezdím moc ráda a ne málo lidí mi řeklo, že jezdim daleko líp než jakýkoli chlap. Mám ŘP cca rok a půl a za tu dobu jsem najezdila víc než kdokoli za celej život (1000km týdně žádnej problém), souvisí to s mým zaměstnáním. Často jezdím i za hranice.
Holky, je to jen o tom jezdit, jezdit a jezdit. Chyby dělá každej a když si na okno zadní nalepíte takový to Z jako začátečník, lidi vám toho dost odpustěj. Já ho tam mám až teď kvůli příteli, kterejjezdí na motorce, ale autem se taky učil až se mnou a to má ŘP 8 let :)
Tak šťastným kilometrům bez nehod zdar!!!
:-) ahojky,neboj se,to bude fajn,ja jsem byla v autoskole silene drevo,zkazila jsem co se dalo, :-D a ted?Jezdim uz leta sama autem po evrope a domu jsem to mela z ciziny 600km po dalnici,urcite budes super ridicka,jde jen o trenink,jezdit a jezdit......
Já jsem si řidíčák nedělala při škole, páč nebyly penízky, ale až jsem si na něj vydělala. Mám ho už dva roky a s řízením je to u mě taky složitý. Zkoušky i jízdy v autoškole byly v pohodě, ikdyž jsem taky narazila na d....a instruktora, kterej na mě tak řval, že mě akorát vydeptal a rozbulel a víc jsem s ním do auta nesedla. Jezdila jsem pak s ženskou, která byla v pohodě. Jenže od té doby moc neřídím, pořád si hledám nějaký výmluvy, v zimě jezdit nechci vůbec. Taky je problém v tom, že manžel má služební auto, který smí řídit jen firemní osoby (manžel a tchán) a kdybych to nedejbože nabourala, pojišťovna by nám taky nic nemusela zaplatit. Přiznávám, je to jedna z mých častých výmluv, ale je to taky fakt. Ale vím, že bych s tím něco dělat měla a řízení bych se vyhýbat neměla :-| Ale...
Ahojky, tak mi to v autoškole šlo teda líp než po ní, zkoušky i jízdy jsem zvládla v pohodě, ale to ježdění potom - no děs...Když už jsem vedle sebe neměla toho instruktora a neměla jsem jistotu, že v případě nějakého nebezpečí to auto sám zastaví, tak jsem byla hrozně nervozní, ale zvykla jsem si...No, spíš jsem musela si zvyknout, manžel mě do toho pořád nutil, až jsem se to naučila a šlo to v pohodě...Jediné co mi nešlo byly rozjezdy do kopce, to jsem vždycky šílela, když se za mě nějaký idiot postavil pár cenťáku a mi to auto chtě nectě trošku popojelo dozadu...Ale teď už nějakou dobu jezdím s automatem, což je paráda a žádné stresy už nemám...Fakt to doporučuju...Dokonce jsem se dozvěděla, že i s automatem se dá dělat autoškola, akorát v řidičáku máte napsané, že máte zkoušky pouze pro automat...Tak se mějte a všem co je autoškola čeká, nebo z nímají strach, přeju hodně štěstíčka... ;-)