Ahoj všem,
zajímalo by mě, kolik je nás tady takových, které budeme mít církevní svatbu s tím, že důvodem není vzít se v pěkném kostele, ale to, že jsme věřící... Jsem jedna taková:-)
madlisek : přítel toho pro mě překousl už docela dost, možná by na to přistoupil - ale to mi zas přijde nefér vůči církvi, předstírat, že uvěřil a chce být pokřtěn.
Momentálně je svatba u ledu. Jsme spolu sedmý rok, druhý rok o tom mluvíme - ale já se zařekla, že se nebudu vdávat tlustá, a to bohužel už několik let jsem ! :-S
Opravdu nechápu, jak mohou církevní předpisy vycházet z boha. To si je jako bůh vymyslel a nadiktoval jim je? Myslím, že je to všechno stejná byrokracie jako jinde, nesmyslný předpisy a papírování. Jestli se máte rádi ..., bůh vám dá i bez církve...
markarola: Ahoj, doporučuji opravdu zkusit zajít za nějakým knězem, nejlépe takovým, který se zabývá přímo zneplatněním manželství u církevního soudu, kdysi jsem byla na přednášce takového kněze a doporučoval obrátit se na kněze. Velmi často se najde nějaký problém, který umožní to manželství zneplatnit.
klaraj: všechno to vychází pouze z toho, že je manželství nerozlučitelné, což je v Bibli docela jasně řečeno (Mar.10,2-12), tedy Bůh jim to opravdu "nadiktoval" ;-).
Problém nastane, když někdo řekne svatební slib, ale nemyslí ho vážně např. slibuje věrnost, ale ví, že mu jedna žena (jeden muž) nestačí, že si stejně něco začne s jinou nebo slibuje, že bude mít děti, ale nikdy to vlastně neměl(a) v plánu apod. Ale tyto věci se docela těžko zjišťují a proto je třeba každý jednotlivý případ konkrétně probrat a s tím je spojené i nějaké to papírování. Kdyby církev "rozváděla" všechny, kteří o to požádají a jak na běžícím páse, pak by jednala proti Bohu.
Ještě bych dodala, že církev rozvedené rozhodně nevylučuje ze svého společenství. Jen pro ně platí to, co pro ostatní: spáchali-li těžký hřích nemohou přijímat Krista. Ale občas kněží dovolí i rozvedeným žijícím s jiným partnerem jít k příjmání, samozřejmě po zpovědi a s tím, že do přijímání nespáchá těžký hřích, tedy budou žít nějakou dobu zdrženlivě.
Klaraj: neuraž se, ale kdo chce psa být, hůl si vždycky najde vid? Já rozhodně nejsem ortodoxní křesťanka, ale přeci jen věřím. Chápu, že v dnešní moderní a technicky založený době pro to někoho může být nepochopitelný 8-( , ale myslím, že je každýho věc, jestli sex bude praktikovat před nebo po a fakt na tom nevidím nic špatnýho, když si ty dva počkají. V dnešní době se strašně klade důraz na sexualitu a fyzickou přitažlivost obecně a i chápu, že jsou lidi co sex až po svatbě budou odsuzovat("přece si nemůžu vzít někoho a nevědět jak nám to bude klapat v posteli"), ale když se mají dva hodně rádi, tak dřív nebo později to snad fungovat bude, protože je to v zájmu obou a budou se snažit (nehledě na to, že třeba vuni těla, doteky apod už znají z doby před svatbou). Já sama do svatby nečekám, myslím že Bůh dokáže promlouvat i skrze sexualitu a přece jen je to něco, díky čemu jsme tady na světě a skrz co dokážeme vnímat a dávat lásku toho druhýho, ale neodsuzovala bych zas tak uplně lidi co to mají jinak :-)
Mimo to, církev si nic nevymýšlí, ale není církev jako církev, dneska se za církev považují i sekty. Naše církev vychází z Bible. Přioznávám, že čtení klasickýho starýho zákona není rozhodně nic záživnýho, ale třeba Bible 21.století je hodně čtivá a myslím i pro ateisty zajímavá, protože je psaná formou, aby to bavilo i nevěřící. Doporučuju:-) Mějte se hezky holky.
Holky, ono téma sex po svatbě/před svatbou, věřit/nevěřit, má to tak být/nemá to tak být to jsou a budou vždy vděčná témata :-D Každý má na to svůj názor, který si hájí, což je svým způsobem dobře, aspoň jsou témata k diskuzím :-) Já myslím, že nezáleží tolik na tom, jak to má nebo by mělo být, důležitý je, aby přímo ty dva cítili že to tak je správně a byli spokojený a štastný:-)
doporučuji přečíst knihu "Dobrá zpráva o sexu a manželství" pro pochopení katolického pohledu, dřív než odsoudím ty "nemoderní" věci, které církev hlásá.
Jinak to, že katolická církev hlásá "sex až po svatbě" je známá věc, která vychází z Bible, tedy se na tom nic měnit nemůže a nebude. Kdo to nedodržuje, ať si to nedodržuje, ale pak logicky nemůže dostat rozhřešení u zpovědi a nesmí tedy chodit k přijímání. Takže záleží na člověku, jak moc to myslí s Bohem vážně.
crayon - nezlob se, ale nemáš pravdu. Právě že zpovědí a účinnou lítostí dosáhneš odpuštění hříchu. Rozhřešení pak můžeš dostat dokonce i kdyby šlo o porušení pátého přikázání , neřku-li pak -aspoň v očích společnosti - daleko neškodnějšího šestého!
Rozhřešení můžeš dostat vždycky, když se z hříchu vyznáš, lituješ ho a máš předsevzetí, že už ho dál páchat nebudeš, ne? Někdy jde ale člověk ke zpovědi i několikrát, než od té "nepravosti" opravdu upustí - holt jsme lidi slabí :-D
Já teda s tím, že sex před svatbou ne absolutně souhlasím, i když sama jsem se tím neřídila. Možná i proto jsem zastáncem předmanželské čistoty čím dál víc a silněji, čím jsem starší a mám více zkušeností a určitý odstup od minulosti. Bůh to nevymyslel proto, aby člověka trestal a něco krásného mu zakazoval, ale proto, aby ho chránil a ukázal mu krásu, která v tom je.
markarola: napsala jsem to nejasně. Myslela jsem to tak, že když někdo nedodržuje předmanželskou zdrženlivost tak to většinou nehodlá nijak měnit, nelituje toho, pak teda nemůže dostat rozhřešení, jak napsala andelka. Ale pokud toho lituje a má předsevzetí to už nedělat, tak by rozhřešení měl dostat.
Ještě bych zdůraznila, že pokud jde člověk ke zpovědi vyzná nějaký hřích, před knězem řekne, že ho lituje, ale ve skutečnosti ho nelituje a hodlá hřešit dál, pak je ta zpověď neplatná a je to pro něho horší než kdyby ke zpovědi vůbec nešel. Bůh zná naše myšlenky :-)
andelka: přesně tak. Já děkuji Bohu, že mi ukázal pravý význam sexuality ještě dřív než jsem to mohla porušit. Věděla jsem, že církev sex před svatbou zakazuje, ale to nestačí k tomu, aby to člověk dokázal dodržet, k tomu musí vědět proč to tak je a proč je dobré počkat až do manželství. Pochopit to mi pomohla hlavně kniha Teologie těla pro začátečníky.
crayon: No, já jsem pokřtěná v 18 letech, sice jsem věděla, jak to církev se sexem má, ale než jsem to dokázala plně pochopit, tak už se stalo :-N a pak se to vezlo dál. Manžel to měl podobně a ač jsme se seznámili jako katolíci, tak tohle jsme teda nedali,no :-N No pozdě bycha honit, že. Tak aspoň po svatbě jsme tyhle věci víc řešili (antiko apod.) Doufámk, že synovi se nám podaří to vysvětlit dřív, než ho tahle oblast začne doopravdy zajímat :-D
Já si nedovedu představit, že se nějaké ženě podaří udržet chlapa několik let od těla. To by se snad všichni museli brát ve dvaceti pár týdnů, max.měsíců po seznámení. Měla jsem kdysi věřící kolegyni, se kterou se kvůli tomu partner rozešel. Potom, když už byla zadaná jinde, litoval a dolézal. Druhou známost moc neprotahovala a vdala se. I tak však jednou na přátelské škádlení, jak odráží toho druhého, suše poznamenala "těžko". :-)
ja som s manzelom chodila pred svatbou 6 rokov..celu vysoku skolu. Ja som nebola az taka veriaca a urcite som nebola presvedcena o spravnosti predmanzelskej zdrzanlivosti, takze som hrala rolu zvodkine :-N ...
Trvalo to 2.5 roka, kym sme pochopili vyznam cisteho vztahu ( teda najme u mna) a zvysnu dobu sme sa velmi snazili budovat si cisty vztah. Samozrejme ze to nebolo jednoduche, casto sme prijímali sviatosti a modlili sa za to.
Ale s Bozou pomocou sa nam to podarilo.. a zacali sme lasku vo vztahu prezivat naplno inym sposobom a dnes s odstupom casu vidim, ako nam to nas vztah obohatilo. Manzelstvo je o uplnom darovani seba druhemu a dnes viem, ze v inom vztahu sa to neda...
Naozaj kazdemu odporucam, ze nikdy nieje neskoro zacat. ;-)
pekny den vsetkym 8-)
markarola: ale když jsou v tomto oba zajedno a ví proč si to "upírají", tak to nebývá až takový problém. Znám hodně párů, které spolu chodily několik let (v průměru 2 - 3 roky) a "vydrželi. I my jsme mozhli, věřím tomu, i když jsme spolu chodili skoro 5 let, jen jsme to projeli hned na začátku a pak už nebyla síla, odvaha, víra...? to změnit.
andelka : ale jo, nic proti tomu, mně osobně by to nedělalo problém. Ale chlapovi teda určitě jo (já mám sice toho ateistu, ale myslím, že obecně silnější puzení k sexu mají muži, a to i ti věřící).
markarola: já bych ty chlapy zas tak nepodceňovala ;-). Je fakt, že je to pro ně asi těžší, ale mají mozek a měli by se umět ovládat a hlavně když ví proč, tak by to měli vydržet. Pokud by to pro ně bylo moc těžké, tak se ti dva můžou třeba domluvit, že se budou vyhýbat určitým situacím. A je dobré vymezit si jasně hranice, nám se to podařilo až po delší době, ale dost nám to pak pomohlo. Každopádně bych řekla, že když to Bůh takhle vymyslel, tak by nám měl dát sílu to dodržet.
Ahoj, můžu se připojit? :-D Koukám probírá se tu celkem ožehavý téma..Vlastně jsem nečekala nic jinýho, když jsem zahlídla tuto diskusi..Tohle téma je fakt "vděčný" :-D Já sama zastávám katolický pohled na tuto věc, tedy počkat se sexem až do manželství a díky Bohu se nám to daří.. :-)
Hm a je to tu zase :-D :-D :-D my si taky počkali na to hlavní až na svatební noc, ikdyž některý věci jsme ehm trošku nezvládli :-D :-D :-D no...jo, chlapi jsou na tom v týhle oblasti trošku hůř, taky si myslím...terunka, tebe jsme asi někde viděla, že by signály? ;-)
markarola: No tak vůli tomu, abych vyhověla mužovu puzení bych neodhodila svoje ideály ;-) Možná ateistovi by bylo složité to vysvětlit a od něj by to asi byla oběť, ale pokud se sejdou dva věřící - tak nevěřím, že by to byl tak extra problém. Protože i u ateistů se najde období, kdy prostě sex není možný, nebo jedna strana nemá chuť (delší nemoc, po porodu...) a jako co udělá chlap? Půjde jinam protože má pudy? :-N
To je podle mě něco jiného. To by byl ksindl. Ale takhle, kdy skutečná překážka není, pouze ta morální ? Fakt myslím, že to pro chlapa není snadné, pokud spolu ti dva třeba už řadu měsíců chodí a svatbu mají naplánovanou až za rok.
Jak říkám, mně by to problém nedělalo. Na druhou stranu musím říci, že některá přikázání mi v dnešní době přijdou poněkud těžko dodržitelná (např.světit sváteční den, když děláte víkendové služby) a to šesté k nim patří.
Z posledních příspěvků vidím, že už jste to tu asi nejednou řešily. Tak už dost o tom.
markarola: Co se týče 3. přikázání - svěcení svátečního dne, tedy v neděli jít na mši, odpočinout si a nevykonávat těžké práce - tak samozřejmě pokud někdo pracuje na směny a musí jít v neděli do práce, tak to hřích není, když to nejde jinak ;-) Je pak vhodné nějaký další den (místo té neděle) věnovat odpočinku, strávit čas s rodinou atd.
markarola: přesně jak píše terunka, přes některé přikázání "vlak nejede" a přes některá jo. Jde o to, aby si člověk neudělal z práce modlu (v dnešní době plné workoholiků je to docela moudré, což?), aby měl jeden den, kdy se věnuje duchovním věcem, rodině, odpočinku...
Pro mě je to to samé, morální překážka jako tělesná. Vydržet se to rozhodně dá - fakt neznám nikoho, kdo by toho litoval, spíš naopak. Můj muž je troufám si říct úplně normální chlap, stejně jako x našich kamarádů a přece většina i přes delší chození to "vydržela", nestydí se o tom mluvit, navíc to spoustu lidí zajímá, tak na různých setkáních se na to dost často zavádí řeč, takže pak i člověk slyší, jak to vnímají a jak na to, aby se to dalo bez problémů zvládnout a bylo to i pěkné.
Láska nie je svojvoľná. Láska nie je tým, čím chceme, aby bola. Láska jednoducho nie je hrejivým maznavým citom k druhej osobe. Nemôžeme jednoducho povedať, že láska je sexuálnou príťažlivosťou alebo sexuálnou túžbou po druhej osobe. Láska nie je niečo, čo sa ľuďom "prihodí". Láska je rozhodnutím. Láska si slobodne volí obetovať sa pre druhého. Darovať sa bezhranične, verne a plodne milovanému. To vyjadruje pohlavný styk - hovorí rečou Božej lásky. To vyjadruje manželský zväzok a sobášny sľub. Hocičo menšie je iba napodobeninou toho, po čom naše srdce skutočne túži. Aj reč tela má vyjadrovať pravdu. Dvaja ľudia, ktorí majú dobrovoľne pohlavný styk, ale nezaviazali sa manželstvom, svojimi telami hovoria: "Som tvojím slobodne, bezhranične, verne a plodne, navždy." To však v skutočnosti nie je pravda - navzájom si klamú. Ak sa dvaja ľudia naozaj milujú a svoju lásku chcú vyjadriť pohlavným stykom, svoje rozhodnutie potvrdia manželstvom. Samotný sobášny list je iba kusom papiera. Ale ten papier vyjadruje, že manželstvo medzi nimi spečatil Boh. Pohlavný styk je vyjadrením manželského zväzku. Ak medzi mužom a ženou takýto zväzok neexistuje, bez ohľadu na veľkosť vášne, citov a sympatie, pohlavný styk v takom prípade nikdy nemôže byť aktom pravej lásky.
Andelka, ako sa máte? Ozvi sa nám vedľa niekedy ;-)
Ja si myslím, že veľa ľudí, veriacich či neveriacich, má problém so 6. prikázaním a akoby sa zabúdalo na tie ostatné, pričom majú tú istú hodnotu. Napr. 2. prikázanie - nevezmeš meno Božie nadarmo... Ja som sa dlho borila s týmto, ešte ako dieťa, automaticky mi "vypadávali" povzdychy typu: Bože, Ježišmária a pod. Uvedomila som si, že to nie je správne. Hoci niekto si pod tým predstaví trebárs krivú prísahu s odvolávkou na Boha, osobne si myslím, že Bohu sa má prejaviť úcta aj tým, že jeho meno nevyslovím zbytočne pri malichernostiach bežného života... Deťom to vysvetľujem, že ani nám by sa nepáčilo, keby niekto používal naše meno v súvislosti s jeho osobnou nešikovnosťou, napr. keď si buchne kladivom do palca a uľaví si naším menom:-) Zasmejú sa, berú to s humorom, ale väčšinou si to pamätajú :-)