Ahoj všem,
zajímalo by mě, kolik je nás tady takových, které budeme mít církevní svatbu s tím, že důvodem není vzít se v pěkném kostele, ale to, že jsme věřící... Jsem jedna taková:-)
...ten konkretny pripad sestry nebol uvadzany na tom mieste mimochodom...
ked ja napisem, ze poznam x pripadov, kedy pary spolu zili pred svadbou a uz neziju (co je pravda), tak sa toho nechyti ziadna z vas???
jinak vzhledem k tomu že sme v tomto tématu tak křesťansky by to asi nemělo být to společný soužití před svatbou, ale já teda nevím že by se o tom někde psalo že se to nesmí a taky neznám jedinej důvod, kterej je špatnej na tom když spolu 2 milující lidé žijí..až mě to někdo někdy vysvětli proč, tak to třeba pochopím ;-)
..."a preto muz opusti otca i matku a prilnie k svojej manzelke a budu dvaja jedno telo..." citat z Pisma...cize opusti svojich rodicov po svadbe...prilnie k svojej manzelke a nie priatelke alebo snubenici.. ;-)
anika - jo dejme tomu, ale já nemyslela obecně žití na hromádce tam by ten důvod byl adekvátní, ale jen vyloženě to žití před svatbou proč ne (předpokládám že křesťansky myslící člověk bere svatbu jako součást života ;-))
jaký je rozdíl mezi žitím před svatbou a na hromádce. Pokud mám kde bydlet a z čeho žít a máme už i sex tak jaký je tedy důvod se nevzít? že by nejistota jestli je to ten pravý? Ale pokud ho opustím nebyl tedy ten sex smilstvo? ale nějak zpětně? pro mě asi trochu zamotané.
janulikb - jo však dík, aspoň vím z čeho se to přesvědčení odvíjí ;-) (fakt sem to nevěděla)
anika - ono je to možná o přístupu k té svatbě jako takové, já to neberu jako "vstupenku" do reálnýho života ale někdo asi jo, já to beru jako součást života, ale i kdyby se někdo rozhodl žít na hromádce pořád tak mi to může být fuk :-)
Ale však ano, je to diskuze, tak mi to nedalo se vyjádřit. Rozhodně neříkám nežij tak, to mi opravdu může být fuk. Jsou to jenom otázky které mě napadly, rozhoně na názory nemám patent, ale zdá se mi to špatně a tady na to padlo pár otázek.
...taky beru svatbu jako součást života, jako další krok, nebo jako něco k čemu náš vztah dospěl...s přítelem spolu žijeme už 4 roky, máme svoje bydlení, svoji domácnost, společné peníze atd. myslím že už jsme si za ty roky vybudovali pevný vztah, který stojí za to spojit v manželství...každý ať si dělá jak myslí, nemám nic proti žití spolu před svatbou ani proti žití na hromádce, kdy dneska je to pro ženy finančně i výhodnější což pro někoho dělá hodně...my jsme k té svatbě nějak dospěli ale vadí když mi někdo řekne že je rád že jsme se rozhodli dát si život do pořádku :-| myslím že v pořádku jsme, něco jsme vybudovali, na vztahu jsme pracovali...pak mi to přijde jako že teda teprve svatbou všechno začíná...no prostě mi to vadí když to takto někdo řekne...
bohužel už ani nevěsty křesťanky křesťansky nežijí... dřív bylo normální, že před svatbou ti dva nežili, a už naprosto spolu nebydleli. bylo to spolecensky i jinak nepripustne a nevhodne. dnes je to ovšem tak "zvláštní", "neobvyklé" a "nepochopitelné" že už je opravdu jen málo těch, kteří to dodrží. jsem přesvědčená o tom, že se jim to vyplatí!!! Jde o to se poznat driv nez spolu zacnou mit ti dva sex, protoze pak jsou na sebe vazany sexem (plati hlavne pro holky) a jak chut "opadne", je tu rozchod... A proto je ta "cekaci" doba chozeni a pred svatbou - aby si ti dva "overili" ze spolu opravdu chteji byt. A pak neco krestanskyho - ve chvili, kdy pred Bohem a pred cirkvi pozveme Boha do naseho vztahu, odevzdavame se sobe navzajem zcela...
jestli jsem nekoho pobourila, tak se omlouvam - nestojim si za kazdym slovem - uplno presne nevyjadruji, jak to citim - ale snaha byla ;-)
Maariii: já jsem přesvědčená o tom, že některým se to vyplatí, a jiným ne.
A pak moc nechápu to s tím sexem...chuť opadne a je tu rozchod? A to se jako po svatbě stát nemůže? Když budu argumentovat podobně, tak právě tím, že jsem s partnerem tak dlouho, moc dobře vím, jak to funguje bez prvotní vášně, a tím víc jsem o sňatku přesvědčená...
poppaea: naprostý souhlas, některým se to vyplatí, některým ne. S tím sexem tomu taky moc nerozumím, to se přece může stát kdykoliv ne? Můj názor je, že ne každý si může s tím druhým v "intimních" věcech sednout když to řeknu na plno, takže je zase dobrý že člověk ví do čeho jde. Chtě nechtě je přece tohle všechno taky součástí vztahu ;-)
maaariii: chuť opadne a je tu rozchod? Jak říká poppaea,může se stát i po svatbě. Já jsem s přítelem 7 let a rok a půl spolu žijeme. Nemyslím si, že by chuť na toho druhého opadla kvůli tomu, že spolu žijeme a máme sex před svatbou.
poppaea - nenapsala jsem to presne - vim - myslela jsem to nejak tak - ze je spatne byt na sebe vazani jen fyzicky, protoze pak jeden z paru potka nekoho fyzicky atraktivnejsi a snaze prijde rozchod. jo, muze se to stat i po svatbe - asi... nemam zkusenost :-N jen vim, ze kamosky, ktery zacinaji s nekym chodit tak - ze se spolu vyspi - nebo mozna az po tom, co se spolu vyspi - maji vztahy vzdycky na chvilku a je to o to bolestnejsi, kdyz spolu spali. urco vic, nez kdyz spolu chodi bez sexu a zjisti, ze se k sobe nehodi.
osobne si neumim predstavit, ze bych mela spolecny bydleni a spolecny penize s nekym, koho jsem si nebrala. trebas ze bydlim u nej a priplacim na jidlo a bydleni - nevim - ale to bych asi chapala - ale mit spolecny penize s pritelem a ne manzelem... nechci tim rict, ze to odsuzuju nebo ze jsem kategoricky proti - jen si to neumim predstavit a pochopit to...
poppaea - jste nechapu tvoji posledni vetu - ... a tim vic jsem o snatku presvedcena
kajsav jde prave taky o to, ze kdyz druhyho opravdu milujes - "sednete" si i v intimnich vecech. co se tyka fyziologie tak tam je to prokazany a ostatni - myslim, ze je tolik moznosti a alternativ a tak vseho - ze se spolecna cesta nemuze nenajit ;-)
Tak já myslím, že zrovna tohle (takhle diskuse) není společností těch, kteří by na sebe byli vázáni jen fyzicky.
Ad to, že tím víc jsem o sňatku přesvědčená - jakože teď vím, že ikdyž ta chuť na sex oproti začátku samozřejmě opadla (co si budeme povídat), tak náš vztah stále funguje a máme co sdílet.
maaarii: to ale záleží na člověku, na jeho povaze, ne na tom, že se s někým po nějaké době vyspí, když s ním chodí. Já začala s přítelem bydlet až potom, co jsme začali přemýšlet o svatbě a věděli, že se brát chceme.
maaariii: já si zase nedovedu představit že by to bylo jinak :-) to bylo dřív, že jsme spolu chodili a platili napůl nájem, do společné kasičky dávali peníze na jídlo atd. :-D koupili jsme si byt, protože se nám nechtělo vyhazovat hrozné sumy za podnájem, oba jsme majitelé bytu a po těch letech to tak nějak samo vyplynulo...hypotéku máme společnou k té musí být zřízen účet ze kterého se platí a abychom ještě každý z nás měli svoje účty bokem a platili nehorázné sumy na poplatcích a nebo se doma dělili kdo co zaplatí, kdo inkaso kdo hypo to mi přijde na hlavu postavené, zkrátka to tak vyplynulo ze situace ;-)
Maaariii: děkuju, já vám samozřejmě přeju to samé.
Jo mimochodem, víte, že v některých společnostech je podmínkou pro sňatek to, aby nevěsta byla těhotná? :-D
zní to logicky... jen si to fakt neumím představit. my třeba teď opravujeme půdu - děláme tam byt - a když nejsme svoji a jde o barák rodičů mého nastávajícího - platí materiál a opravy on a jeho rodiče. Jakmile budeme svoji, budeme se o vše dělit. Ale on to chtěl pro mě připravit, aby mě mohl rovnou zavést do hotového bytečku... a já zase chápu, že to neplatím, když mi tam nic nepatří...