kami1984: tak to je super :-) vitej v klubu...a mimochodem pokud ten rok v nicku znaci Tvoje narozeni, tak ve stejny rok se narodila ta ma sestrenka, co se taky vdava :-D je to nejaky zamotany a svet je malej 8-)
Ja mam svatbu v Sechove u Ledce nad Sazavou na louce, kde se kona druhy den stredoveka bitva, v jejimz duchu bude i nase svatba a setrenka ve Sloupu v Cechach na skalnim hrade ...
No ja oddavajiciho presvedcovat nemusela...je to na miste, kde se kona bitva, vsichni sermiri uz tam budou a navic je to tatka kamosky, co mi sije saty...a navic jak oddavajici starosta tak matrikarka budou prevleceni v historickych kostymech...verim, ze bude hezky, v ten termin je vzdycky...a kdyz bude prset, tak jen stesti :-)
Ahojky! Nějak se mi sem chtělo také napsat. Čtu si tu před spaním. Zase si přemýšlím o svatbě a o zařizování :) Tak se nezlobte, že si tu vylévám srdíčko :) V den svatby mi bude 24 a měsíc a jsem dost vyjevená z toho, jak na mě většina lidí kouká jak na "exota", že se chci vdát a nechci si "užívat" a proč to dělám, když "nemusím" a navíc zatím mimi neplánuju. Nějak jako neberou, že si to chci vyhutnat a vdát se prostě z lásky :) Partnery nestřídám, vždycky mi šlo o vztah a když mám pocit, že mám super chlapa, mám si ho vzít nyní, nebo až za dva roky, protože jsem údajně v současné době "moc mladá". Život je od toho, aby se žil teď a ne abych na něco furt čekala. Ze vztahu každý sám pozná, jak mu to klape, jestli je tam to souznění a porozumění. Někdo natrefí na toho "pravého" brzy, někdo později. Každý má jiný názor a vidí to jinak. Já si myslím, že manželství je jeden ze zvyků, který by se ctít měl. Možná je to i proto, že mám vzor ve své rodině. Ale neodsuzuju někoho, kdo má jiný názor.
Sandy: Na tyhle kecy peč, znám je jak svoje boty :-D Základní problém je v tom, že jsou úplně mimo :-D
To UŽÍVÁNÍ SI je jen fráze - něco jako sněžnej muž, nebo lochness, každej o tom mele, ale praxe...?
Já si se svým nastávajícím užívám naprosto nejvíc, jak jsem si kdy užívala. Máme stejné záliby a zájmy - cestujem, sportujem - dělám to, co jsem vždy chtěla dělat a plním si své sny... S kamarádkama můžu chodit na kafe a nakupovat, ale plnou realizaci mi dopřál až nastávající manžel. A protože si naprosto věříme, klidně jedu na víkend pařit s kamarádama s vejšky a no problém. Manželství není koule na noze.
A co se týče UŽÍVÁNÍ SI ve smyslu nezávaznýho sexu s kdejakým uslintaným diskotékovým ožralcem, tak to si nechám klidně ujít - nedělala jsem to ani když jsem byla single - nejsem prase :-D
A lidi, co o tomhle melou mají nejčastěji sami problém... nechali se svázat tím svým "nagaučisepovalujícím" Pepou, prodrbali šanci, kterou jim život nabízel a tak teď velice varují. Druhou skupinou "varovníků" jsou single slečny - to netřeba rozvádět.... ;-)
Takže přeji nádhernou svatbu, nenechte si ji nikým zkazit. Dejte do toho oba všechno - a litovat nebudete...
To že tě někdo miluje a věří ti, je naopak obrovská svoboda...
K tomu uzivani me jen napada, ze jsem desne rada, ze mezi 20 - 23 jsem si uzila super bydleni na private s kamoskama x-) v ty dobe jsem se na bydleni s pritelem jeste necitila, tak jsem rada, ze jsem si to "užila" :-D
jinak uzivani a nezavazny sex fakt neni pro me :-D
allegria: musím ti říct, že to "užívání si" jako frázi jsi popsala naprosto úžasně :-D :-D :-D a máš pravdu, my se umíme domluvit, pokud chce jít přítel někam, tak jde, stejně tak já, popř. jdeme i spolu. Navíc spolu bydlíme přes rok, takže kromě příjmení se pro nás způsob života nezmění, akorát posuneme náš vztah dál. A jak jsem četla článek psychologa, je to normální a mělo by to tak být. :-) Ale i kdybych ho nečetla, tak to tak prostě cítím s chci ;-) A je hrozně super se brát protože to chceme - ne protože musíme, jak to dřív často bývalo.
Moc díky a také přeju krásnou svatbu!
sandynka: 24 let :-) Moje máma se vdávala ve 23-ech letech a koukali na ni (tenkrát, v roce 1973) jako na exota, protože podle tehdejších měřítek, už byla dávno stará panna!!!
Takže je to poplatné době :-)
Můj názor je, že se máš vdát tehdy, když chceš, když Tě požádá partner o ruku a Ty souhlasíš. Kdybych našla toho "pravého" dřív, vdám se dřív. Kdyby pozdějc, vdám se pozdějc.
Já jsem se vdávala před 14 dny, a to mi bylo přesně 34 let 1 měsíc a 1 den :-D
Sandy: Mně bylo v den svatby přesně 24 a 2 měsíce a taky jsem byla povětšinou za exota. někdo to vzal normálně (většinou kamarádi, co nás dlouho znají), ale taky jsem si užila nepochopení a blbých keců. Nesmíš na to dát. Já jsem se nestačila divit, jak se to poměrně krátce po stavbě změnilo a teď už neřekne nikdo ani půl slova.
Mám pocit, že údiv nad tím, proč se berete tak "brzy" může vycházet buď z toho, že dotyční sami mají špatnou zkušenost (ale to je jejich osobní problém) nebo podlehli masáži médií a společnosti vůbec (první dítě po 30 a nebrat se vůbec, na co?) anebo je to ze závisti (že je samotné si nikdo vzít nechce nebo že nikoho nemají). Jak psala Allegria, nejvíc blbých keců mají holky, které jsou buď samy, nebo mají chlapa, ale tak daleko ještě nejsou a prostě závidí. Vůbec na to nehleď, důležité je, že se vzít chcete. Na tom jediném záleží. :-)
Ahoj holky tak já se budu vdávat ve 22.. Příteli bude přeně 25 let a 7 dní :o) (doufám že se z toho do svatby vzpamatuje určitě udělá oslavu a rozlučku se svobodou najednou :oDD a jsme spolu 5 let... Nemyslím, že bysme měli eště další 3 - 4 roky čekat, něž dostárneme do "svatebně přijatelného věku" moc lidí nechápalo že se bereme z lásky mysleli si že protže musíme.... Taková je dnes doba :-)
hojky holky, tiež sa chceme buď ešte tento rok alebo na budúci rok zobrať. Ja mám 22 rokov a priateľ má 28 rokov. Spolu sme 5 rokov. Najprv ma rozčulovali všetci naokolo, keď sme začali stavať dom, že to sa ani nevezmete, takto nadivoko a teraz keď začíname hovoriť o svadbe, tak zase pindajú, že sme mladí. Človek im nevyhovie. Nerozumiem na čo by sme mali asi tak čakať, teraz sa máme radi a budeme sa mať aj potom. Allegria napísala dobre, čo si máme užívať, keď aj tak sa dohodneme a ideme zvlášť alebo ideme spolu.
Je fakt, že lidi nějak nemohou pochopit, že se někdo chce vzít z lásky. Asi je to nad jejich chápání nebo co :-D Furt se jen ptají, jestli čekám miminko, kdy budu atd. a nějak je nad jejich myšlení i to, že svatba nerovná se muset mít hned dítě. Jenže u nás v malém městečku je teď móda mít děti a nebrat se a já se chci vzít a děti zatím nechci, divná jsem :-D Taky myslím, že je to i tím, že některé holky by se vdávat chtěly, ale partner nechce a pak vznikají ty řeči, jak je svatba k ničemu, jen papír a ještě si budou užívat. Ale neříkám, že to dělá každý, mám super kamarádky, co nemají přítele a přejí mi to, jsou v pohodě.
Nam se taky nejdriv kazdej divil, ale je fakt, ze pritel na to vek ma, tak to nebylo zas tak hrozny...a pro jistotu, aby se nas kazdy neptal, jestli se bratř musime, jsem na oznameni a pozvanky napsala: "Nemusime, chceme..." a je klid :-D
Hi hi, na to se nás už nikdo ptát nemůže, jestli musíme, páč máme už dvě děti. Takže neočekáváme ani typy blahopřání jako: Hodně štěstí, málo pláče a do roka kudrnáče. :-p
nejlepší jsou řeči typu, vždyť si ještě musíte něco užít, apod. A já se snažím vždycky vysvětlit, že svatba není smrt, že život nám teprve začíná (ješkě když nám je málo přes dvacet) a že užívat si může člověk i když je ženatý/vdaná. podle mě si člověk užívá o to víc, nebo aspoň já to tak mám - užívám si a plně vychutnávám všechno a to společně s budoucím mužíčkem, ale i když nejsme zrovna spolu...
asi to nejde vysvětlit člověku, který ještě nepotkal "toho pravého"...
Ahojky tak mě je 22,5 přítelovi 32 a naší malinký je 15.měsíců,chtěli sme se brát už loni,ale já nechtěla,protože jsem byla jak bečka,takže až tenhle rok jsme si prostě řekli že se vezmeme a bylo.Je fakt že věk je různý a každý je jiný a jinak se cítí.Věk neodsuzuju :-) ani neřeším-každýho věc :-)
ahojte ja mam 19 priatel 30..vydavam sa na buduci tyzden.. podla niekoho skoro- pre man to nei je skoro vek na vydavanie idealny neexistuje je to len na samotnom pare kedy sa vezmu:-)
nejlepší jsou otázky typu budeš mladá maminka nebo mladá paní...říkám za b) :-) ....v dnešní době se berete protože musíte ne že chcete.... ;-) jinak o věku není nic....nejvíc to znehodnocují rozvedení a ti co nenašli partnera nebo pertnerku a je jím 30.... ;-)
Mám jednu poznámku ke klišé, že brzo se vdávají jen blbky, co sotva vylezly základku... :-)
Minulý týden jsem byla na promoci kluků, co na VUT získali titul Bc. (tzn. že zvládli 4 roky studia a teprve za rok dostanou titul ing a půjdou do praxe). Ze 25 kluků a 5 holek, tam mělo minimálně 9 borců snubní prstýnek na ruce a po promoci se fotili s manželkama, jeden dokonce s těhotnou. Holky byly vdaný 3 z 5. Takže nevím, jestli je to náhoda nebo výjimka, ale trend se možná obrací (nebo už se dávno obrátil), jen o tom umaštěné, chlupaté redaktorky, co píšou ty super life-stylové časáky asi ještě nezačaly psát a pořád vnucují to svoje klišé, že normální lidi se neberou a když, tak po třicítce :-D :-D :-D
ahoj holky, tedy je pravda, ze ty casopisy tolik nesleduju, ale nikde jsem nezahlidla, ze normalni lidi se neberou ;-) anebo ze az po tricitce ;-)
ani nemyslim, ze by se to dalo jednoduse urcit, jaky vek, je to tak strasne individualni, a zalezi na takovem mnozstvi faktoru, ze to je u kazdeho uplne jiny. a pak tedy co clovek to nazor, ale nikdo z nas nema patent na pravdu ;-)
ja patrim k tem, co se vdaly ve triceti. proc? no proste driv jsem vedle sebe nemela toho spravneho muze :-D
zas na druhou stranu vim, jak se clovek strasne meni, kdyz treba vyjde skolu, a zacne pracovat. zacne se dotvaret osobnost, a v mem okoli tehdy vetsina dlouholetych vztahu skoncila (proste se kazdy dostal do jineho sveta). ale ani toto neni pravidlem prece.
takze at se kazdy bere kdyz tomu uprimne veri, a vi, ze je to spravne, a pak vsem nam drzim pesti, aby se zmenil ten trend ohledne rozvodovosti :-) at nam to s tim nasim proste pekne dlouho vydrzi, at uz jsme si ho vzali kdykoliv ;-)
All: No něco na tom asi bude. Je přece logické brát se až po ukončení studia, získání praxe, ideálního bydlení a finančního zajištění a nejlíp kolem té 30. Akorát když si vzpomenu na náš ročník, tak ještě před státnicemi (a o dost) jsme vstoupili do manželství 4 (z 11).
Taky se ale pomalu obrací trend i co se týče rodičovství. Prý začíná být dost tatínků pod 30. Nedávno jsem to četla v Betynce a když se podívám okolo, je to i pravda. Éra upřednostňování nezávazného života (maximálně ve dvojici), cestování,koníčků, budování kariéry, začíná trochu upadat. ;-)
mě je 23 a příteli 25..myslím že pro nás je to ideální věk...co jsme se poznali tak jsem pořád spolu a nedovedeme si představit že by to tak nebylo...:-) myslím že to záleží na tom, jak se na to každý cítí:-)