Ahoj,
z několika důvodů, které tady nechci rozebírat, jsme se s budoucím manželem rozhodli nemít děti. nikdy. Vím, že tady je téma o nechtění dětí hned po svatbě, ale tohle je něco jiného. Okolí (rodina, přátelé) si nenechá vysvětlit, že děti prostě nechceme. Akorát slyšíme, že jsme ještě mladí (26 a 24) a že to jednou přijde a chtít je budeme. Už nám to pomalu začíná lézt na nervy a čím více se snažíme toto téma ignorovat a na podobné poznámky nereagovat, tím více si ostatní vedou svou....
Máte někdo podobné zkušenosti? Je tady vůbec někdo kdo nechce mít děti?
zanett a víš, že máš pravdu :-D . Já to tu z odstupem času trošku mapovala a zjistila jsem, že jeden z největších moralistů kikita.nikita už má dítko půl roku a digina asi měsíc, ale té jsem to přála, snažili se už hodně dlouho :-) .
Zanett no jo, nějak jsme se tu sešli, my nemilovnice dětí. Já už jsem mezi přáteli vyhlášená, nesnáším, když přijdu do restaurace a k vedlejšímu stolu si přisedne matka vícerodička a její děťátka to tam začnou plundrovat a kopat mi do tašky a do bot.
Já jsem to kategorické ne, říkala dřív, ale teď kolem sebe vidím kamarádky, které taky dřív křičeli nikdy a chodí s břichem, tak si právě říkám, že na mě možná taky někdy dojde, tak abych pak nebyla za blázna. Ale nálepku nemilovnice dětí už mám v rodině stejně ;-) . Nevadí.
Nejsměšnější mi přijdou argumenty typu : No jo, ale aby se ti to ve stáří nevymstilo, budeš sama... Jako by snad naši rodiče nebyli sami, všichni žijeme úplně v jiném městě a domů jezdíme šestkrát do roka na jeden den. Přece děti pak budou mít vlastní život, a naopak ty lidi, co měli děti, pak když jim děti odejdou, zjistí, že nemají životní náplň a že jejich manželství vlastně dávno nefunguje. Jestli si někdy pořídím dítě, tak doufám, že si tohle budu pamatovat, a budu makat na našem vztahu a ne ignorovat manžela a upínat se na dítě.
Jo, já byla taky před tím rokem, rokem a půl hodně radikálně proti vlastním dětem a teď pár týdnů se mi často zdá v noci o tom, že ještě ty děti chci. Ale vždycky se s hrůzou probudím a uvědomím si, že ve skutečnosti je nechci. Jen se děsím toho, že se jednou vzbudím a fakt je budu chtít.
Mně je totiž už spoustu let. :-|
no jo, jenze je 'radikalni' a 'radikalni' - ja mela kamosku, co 'radikalne' nechtela deti, kdyz ji bylo 21, pak potkala chlapa jejich snu a uz kouka po miminach - to je myslim typicky priklad. ja jsem ale uplne jiny pripad, pac to, ze decka nechci, jsem vedela uz ve 14 letech a s kazdym rokem je to moje presvedceni silnejsi a seznam mych duvodu delsi. V mem pripade to neni jeden problem nebo dva, ktere stoji za rozhodnutim nebyt matkou, nybrz cela rada osobnich, zdravotnich, socialnich, financnich a jinych duvodu - je to zkratka cely zpusob zivota. A dobela me dokaze vytocit nekdo, kdo me vubec nezna a presto ma vzdycky potrebu mi sdelit, ze 'Vsak uvidis, taky si jednou poridis svoje!'. Neuvidim, protoze neporidim!
Me nekdy prepadne pocit, ze by ti deti i byt mohly. Pak jdu na navstevu ke kamaradce, co ma dva hyperaktivni a trochu zlobity rostaky a prejde me to. Zatim mam rada svuj zivot tak jak je. Mozna to prijde casem.
Osobne povazuju dite za velkou zopdovednost a porad se necitim na to, ze ji dokazu unest.
loony co to je spoustu?
Čekám, čekám, kdy se tu objeví nějaká moralistka...dneska je nás fakt úroda, co nejsme na dětičky. A Zanett já ti věřím, že nechceš děti nikdy. A umím si představit, jak tě ty "lidi" s.....u.
mabinogi: nejlepsi jsou ty, ktere maji dite jako lepidlo vztahu... :-N Nejvic melou o tom, jak je zivot skvely, kdyz se staly matkama, jak je to naplnuje a pak fnukaji za bukem, ze jsou nestastne, ale s manzelem jsou kvuli diteti :-|
loony tedaaa. Tak to asi fakt děti nechceš, protože to bys je už měla.
wiki vím přesně o čem mluvíš, znám pár takových. Já mám zase nejradši ty, co mají pět dětí a kudy chodí, tudy pláčou, jak nemají peníze a neustále stojí frontu pro sociální dávky :-| . Koukám, že se připravuješ na svatbu fakt v předstihu ;-) .
Tak holky, koukám že děti nechcete. Opravdu nikdy? Víte jak to je nikdy neříkej nikdy, já zas říkala že se nikdy vdávat nebudu a vidíte to, už honim tyhle stránky ;-), což ale neznamená že se opravdu vdám.
Jinak já dítě mám, kluka a ráda bych ještě holčičku :-)
Mám i kamarádku co byla stejně radikální jako vy a dnes, když konečně našla toho, kterej by za to stál, taje a říká že časem možná jo.
Jinak mě upřímně je to jedno, at´si to každej udělá jak chce, nikdo nemá právo tomu druhýmu říkat, že by třeba měl a že neni normální že nechce děti atd. Já si myslim, že život je plnohodnotnej i bez dětí i když mě osobně by v životě chyběli.
wiki: jinak lepit dítětem vztah je ta největší blbost co se dá udělat, pokud je vztah v pr... tak to ani dítě nezachrání, naopak tim pak zbytečně trpí, no a o minoritách kde je pět a více dětí a žije se jen z dávek myslím netřeba vést další doskuzi, jelikož víme jak to tam je :-p
p.s. - jinak k tématu diskuze, jak vysvětlit okolí, že nechceme děti nikdy bych to řešila tak že bych nic nevysvětlovala, at´se každej stará sám o sebe.
Mam rada veci dopredu naplanovane. Mela byt letos, ale jen co povoli mrazy, jdeme s drahym stavet domek :-D a od stavby na svatbu a zpet? To ne, radsi pristi rok a v klidu. A taky roli hraji penize, co si budeme povidat.
Mam dost znamych, co maji deti a porad se nas ptaji, kdy uz budeme mit svoje. a ja rikam "proc?"
A oni zacnou od nejvetsiho zivotniho daru az po tikajici biologicke hodiny. A kdyz jejich dary lasky vezmou pastelky a pocmaraji jim nove vymalovany obyvak a pozvraci novy koberec, tak odpovim, ze na tohle fakt jeste nervy nemam :-D
wiki :-D :-D :-D
U nás to je opačně, chtěli jsme se stěhovat, ale dali jsme přednost svatbě, nový byt přijde na řadu časem, navíc se nám zalíbilo cestování, takž koupi většího bytu odkládáme až na někdy...Ale už jsme tu jak sardinky.
Faktem je, že jste určitě udělali dobře. Podle mě je svatba a stavba domu v jednom roce nejkratší cesta na krchov. Ne že by to nešlo zvládnout, ale je to o nervy.
wiki - to nejde jen o decka, ktery cmaraji na steny. To je nic oproti treba pubertalnim problemum. jak asi mnozi vedi, tak ja ziju s pritelem,ktery ma decka z predchoziho vztahu a puboska (letos ji bude 15) je fakt na zabiti! Cely vikend mi tecou nervy, uz se tesim, az pujdu zitra do prace 8-( Ja mela pubertu strasnou (i kdyz lepsi nez to, co predvadi nase madam), ted horko-tezko rozdychavam tuhle kravu a pak bych si to jeste mela zopakovat se svyma deckama?!?!?! Ne, diky!!! Na to se mam moc rada a jsem prilis sobecka, za takovy nervy mi fakt nikdo nestoji, ani vlastni dite...wiki, vsak pockej, az tem tvym znamym dorostou decka do puberty :-D Jsem zvedava, jestli budou mit plnou hubu kecu o 'darech lasky' :-D :-D :-D , az jim bude pubos triskat dverma, smat se do ksichtu a ukazovat na ne prostrednik (navzdory treba dobre vychove...)
Tak holky, čím jsem starší, tím jsem víc spokojenější a víc nad věcí. Když mi bylo 20, říkala jsem, stejně jako teď, že děti nechci nikdy, většinou jsem se zlou potázala. Lidi většinou schovívavě vynášeli prognozy typu: počkej to přijde. Nesnášela jsem to a reagovala prudce. Druhá větší vlna byla, když se narodila neteř (dnes 6 let), zase se našli chytráci: pochováš si miminko a uvidíš :-| . No nevím, působilo to na mě spíš ještě víc antikoncepčně.
Kolem třicítky to začalo ustupovat, teď už mi lidé nepodsouvají, že mne to přejde. Je mi 32, mám 1 1,5 a 6 letou neteř, jsem schopná se o ně postarat, jsem ochotná si s nima pohrát, ale "domu" je nechci. Mám je ráda, ale žádné pudy to ve mně neprobudilo. S mužem jsme si toto vyjasnili hned na začátku vztahu, což považuji za to nejdůležitější, aby v této otázce byli manželé na "jedné lodi" x-) .
zanett: ale to je třeba od malička vychovávat, tak aby věděli kde je jejich místo a ctili autoritu
Pokud je někdo nevychovanej jako vaše puboška tak s tim sotva co uděláš a když je vychovanej dobře tak i ta puberta se dá ve zdraví přežít a prostě i přesto si některý věci ten puboš k rodičům nedovolí, protože by měl prostě se všim po ptákách. Když se to holt od malička rozmazluje a přes prdel se dítěti nedá, protože to se přece jak říká Jamila Stehlíková nesmí a už se vymýšlí pitomý zákony že to bude trestný, tak pak se nesmíme divit, že to dopadá jak dopadá.
mifule: jo to je přesně to co se měla na mysli, at´si to udělá každej jak chce, ale měli by to chtít oba, pokud jeden děti chce a druhý ne, tak je to pak tragédie a manželství to většinou nevydrží.
tak to vitej do klubu, mifule ;-) S tim chlapem mas pravdu, je treba si to vyjasnit hned na zacatku. Mne zase spousta lidi strasi, ze ja dite nechci, ale chlap ho treba bude jednou chtit (oni mluvi hypoteticky, protoze muj partner uz deti ma a dalsi nechce), ale ja to beru jako plany reci, protoze tech chlapu, kteri opravdu chteji deti, tech zase neni tolik, kolik by si zensky praly...chlap se snaz smiri s tim, ze zustane bezdetny (i kdyz deti treba apriori neodmita), nez zenska...takze pokud v tom oba maji jasno, tak zadny problem...
zanett - presne to je pripad meho muze... detem se nebrani, ale ze by po nich vylozene touzil to taky ne... takze at uz deti budou nebo ne (z me strany rozhodne ne :-D :-D :-D :-D ), tak bude spokojeny x-) co vic si prat :-)
Holky, drahy ma decko z predchoziho vztahu (10 let), sice nechtene, ale chova se k nemu super. Ale me ty nervy tecou proudem. chlapec je rozmazlenej, tatinka bere jako chodici penezenku a jeho maminkou mu bylo vysvetleno, ze ja jsem zla pani. To je ocistec, vzdycky po jeho navsteve mam pocit, ze moje vajecniky se na prostest zauzlujou!
brumdinka: Nebranim se casem, pokud to na me prijde, ale ted? Nechci.
Samozrejme doma probehla diskuze "co kdybych otehotnela". Uprimne si to nedokazu predstavit. Tak delam vse proto, aby to prislo, az se budu citit. Uprimne nejsem fanda potratu, 2 kamaradky na nem byly a jejich vypraveni me vydesilo.
zanett: budou porad rikat, jak jejich deti jsou skvele, i kdyz prijde synek se zvarem v hube, posle mamu do prdele a zabouchne se v pokoji. I to jsem zazila.
Ja jak se na to koukam zpetne, moji rodice meli se mnou uzasnou klidnou pubertu :-D
brum - tady je Anglie, tady vladne decko a rodic skace, jak to decko piska, bohuzel :-| Mne se tohle rozhodne nelibi, ale bohuzel s tim nic nenadelam...Je sice krasny vychovat si dite podle svych predstav, ale neni mozne ho izolovat od spolecnosti. A pokud je (jako tady v UK) takova spolecnost, ze se obecne toleruje, kdyz decko veli a ostatni skacou jak poskoci, tak to se pak muzes uvychovavat a nikam senedostanes, pac staci, kdyz decko prijde do skoly, kde je ve tride 28 dalsich hajzlu a uz to jede....No a aby nebyl outsider, tak se 'preladi na jejich notu' a mas z decka stejnyho parchanta, jako jsou ti ostatni, i kdyz se snazis, sec muzes, aby z nej bylo neco poradnyho....ale jak rikam, v CR je to treba porad jeste normalni...i kdyz co jsem slysela od znamych, tak uz se tam taky dostava ten trend ze zapadu, kdy jsou matky ze svejch spratku po*rany a automaticky se ocekava od vsech ostatnich, ze se malem po*erou z ciziho parchanta :-p :-p :-p :-p Tady to vidim dnes a denne....bohuzel ]-(
wiki - tak ten tvuj ma dite z predchoziho vztahu? No tak to si rozumime....ja to mam teda horsi, ze MP ma ty decka dve a navic s nama bydlej a k jejich matce jit nemuzou (nechci rozebirat proc, ale proste je nemozne, aby bydlely jinde, nez s nama.... 8-( takze potes koste! Ja myslim, ze kluci jsou lepsi, nez holky - holky jsou manipulativni, ujeceny, vycurany....ale pokud je ten vas kluk naockovanej od jeho matky, ze ti jsi ta zla, tak s tim taky moc neudelas.. 8-( A pak mam verit, ze decka jsou dar a smysl zivota....Pcheee! Lez jako vez!
Můj muž děti nechce a vidím na něm, že ho děti našich známej otravují, i když to samozřejmě nedává nijak najevo, ale hrát si s nima nechce, ani je pochovat. Spíš si od nich drží odstup. Ale zase si říkám, že kdybych "zešílela" a najednou začala dítě strašně chtít, tak by asi souhlasil s tím, že po něm ale v budoucnu nebudu chtít, aby se na tom nějak víc aktivně podílel. Nicméně nemyslím si, že by se stalo to, že by ten impuls přišel od něj. A u sebe za ty roky nepozoruji ani náznak, nebo nějaký posun, že by se to mohlo změnit. Je fakt, že už nejsem zdaleka tak radikální, ale to je tím, že na mě už lidi neútočí s tím "počkej uvidíš..." a nevyvolávají u mě tu obranou reakci.
zanet: no a to je přesně ono a jestli ten zákon bude platit i u nás tak dopadnem stejně.
Holky já vim že to neni jednoduchý a právě proto by některý lidi ani děti mít neměli.
Ale já byla vychována tak, abych si rodičů vážila a i když sem měla dost rušnou pubertu, honila jsem kluky a takpod. tak prostě byli věci, co bych si v životě k našim nedovolila a když jsem to co já bych si nedovolila viděla u své kamarádky která žila jen s matkou a babičkou, jak s nima mávala tak sem se nestačila divit a všechno je to jen ve výchově!
Já se snažim syna vychovávat stejně jako mě vychovali mý rodiče, aby byl samostatná osobnost, nebál se mezi lidi, měl sebevědomí ale aby měl i jasné hranice, že některý věci si prostě dovolit nesmí i kdyby ve škole a kdoví kde co viděl, prostě neexistuje! A musí se to od mala prostě když řeknu NE tak to znamená NE i kdyby řval jak nevim co a stavěl se na hlavu a když řeknu ANO tak to znamená ANO. A když se jde v 8 do postele, tak se bude v 8 v posteli a když ne, tak pouze výjmečně např.dovolená. Prostě důslednost a jednodnost ve výchově. Prostě maminka nebo tatínek zakázal, dítě jde za druhym rodičem a ten to povolí. Prostě ne. Né jak kolikrát vidíš, dítě řekne chci čokoládu matka řekne nejdřív ne ono začne bulet a ona hned mu jí dá jen aby byl ticho nebo nepohoršoval nebo já nevim co a je jasný že to dítě pak neví kde a co a hodně rychle si omotá kolem prstu, zvlášt´babičky a i když jim skáče po hlavě, tak řeknou ale vždyt´je malej. A co jako, prostě se to nedělá, tak i kdyby měl dostat na zadek, tak to dělat nebude. Prostě musí být jasný hranice a i v přírodě to tak funguje, prostě i ta lvice to lvíče když něco provede jemně kousne aby vědělo že takhle teda ne a u jiných menších zvířat taky, protože když to neudělá, tak je něco sežere a je po druhu.
tak to ja mam kolem sebe jen mile, hodne a vychovane deticky :-) pribuzne :-D ne od pritele (nastesti!). Zatim deti taky nechcu, ale az to prijde, tak to prijde, kdyz ne tak ne, co se nervovat :-)
Kdo nechce decka nikdy - muze na to mit vliv i HA, po vysazeni nektere zeny pociti nahlou touhu po diteti, tak holkam, co vahaji, se doporucuje ji na cas vysadit, aby mely jistotu, ze nejsou pod vlivem hormonu.
Potrat pry taky neni nic moc zazitek, casto se objvuje postabortivni trauma.
Kdybych neplanovane otehotnela, tak se z toho nebudu veset, kdybych planovane neotehotnela, tak snad taky ne...
Prelidnena planeta mi u nas ve vyžrané Evorpe prijde jako blbost, je to kazdyho osobni vec, jestli dite jo ci ne, tak proc do toho tahat planetu??
p.s. jo jinak internát by mohl být řešením, u mého synovce to dost pomohlo, odtrhnul se tim od party, která ho táhla domů, je tam režim, večerka atd.... takže bych to být váma zkusila, mohlo by to pomoct ;-)