Ahoj,
z několika důvodů, které tady nechci rozebírat, jsme se s budoucím manželem rozhodli nemít děti. nikdy. Vím, že tady je téma o nechtění dětí hned po svatbě, ale tohle je něco jiného. Okolí (rodina, přátelé) si nenechá vysvětlit, že děti prostě nechceme. Akorát slyšíme, že jsme ještě mladí (26 a 24) a že to jednou přijde a chtít je budeme. Už nám to pomalu začíná lézt na nervy a čím více se snažíme toto téma ignorovat a na podobné poznámky nereagovat, tím více si ostatní vedou svou....
Máte někdo podobné zkušenosti? Je tady vůbec někdo kdo nechce mít děti?
Andělka, Mennie, já sama pocházím ze 6 dětí, a můžu říct, že dětství nebylo moc OK, chudoba byla dost drastická :-( , ale přesto všechno jsme se všichni postavili na vlastní nohy, a teď jsem tomu moc ráda že nás bylo hodně, navštěvujeme se celkem pravidelně, máme dobré vztahy, nedovedu si představit kdyby to bylo jinak. Já bych byla ráda i za 2 děti (6 jich rozhodně neplánujeme 8-) ). Snad se jednou zadaří |-| .
To Josefka a Zanett:
Nesexuje.... jsem myslela, pokud si to nedokáže uhlídat a pak musí řešit potraty. Středověké názory myslím nemám:-D. Já bych si dítě nechala vždy, když kdybych věděla, že jsem těhotná......potrat bych řešila jen u znásilnění. A po 2-3 dítěti plánuji hormonální či jiný útlum 8-)
A když se vrátím k těm testům, zda je dítě postižené.....samozřejmě, že myslím takové postižení, co jsou vidět na ultrazvuku a pojištěné testy. Ale asi bych si to taky nelajzla:-) Dítě ano, ale ne za každou cenu.
xmajax - to nejsou oni, ti co zname my bydli u Bruntalu ;-) A ano, dalo by se rict, ze i tato rodina je ponekud exoticka :-) A opravdu ziji v byte 2kk :-S
Já když o tom uvažuju, tak kdyby mi spolehlivé testy nebo názor několika doktorů potvrdily vysokou pravděpodobnost, že dítě bude mít vývojovou vadu neslučitelnou se životem, taky bych volila ukončení těhu.Nerada vidím, když se děti narodí hodně postižené a celý život (většinu krátký) se jen trápí.
Andelka - souhlas. Ja treba nechapu tu rodinu na Slovensku, ty dvojcatka :-( :-( Dobre vedeli ze ty deti budou mit hodne vad, a stejne je nechali narodit a 5 mesicu (nebo kolik, nevim presne) se akorat trapily :-(
Ja se taky pridam.
K tem vicepocetnym rodinam,myslim si,ze by partneri meli prvni zvazit financni situaci neza to,ze chcou hodne deti.
Na potrat bych asi nesla,ale neodsuzuji to.Nez privest na svet dite,ktere nemuzu zabezpecit,bez otce,bez strechy nad hlavou,tak bych ho radsi na svet asi taky neprivedla.Sice jsou detske domovy,ale z praxe vim,jak to tam vypada a dite bych tam vyrustat nenechala.Taky je plno holek co otehotenkli pri znasilneni,pri zneuziti treba otcem a nebo protoeze byly blbe v 15ti.
K tem postizenym.Jestli bych si nechala dite vzit tak to nevim.Kdysi bych rekla jo,ale kdyz se jde na testy,tak mamca uz citi,jak mimi v brisku kope a pak clovek uvazuje jinak.Kamoska to taky rikala,sla bych na potrat,pak ji testy dopadli jinak a nesla by,uz to mimco citila.Nakonec ale vse dopadlo dobre.
Takze ja nikdy nerikam nidky,dokud nejsem v te situaci.Pak clovek reaguje ulpne jinak.
K tomu bydleni.Sice kdysi zilo 6deti v jedne domacnosti,v jedne mistnosti,ale to bylo kdysi.Taky svemu diteti das antibiotika a ne bylinku jak kdysi,ze? ;-) Dneska je jina doba a rozumny clovek chce,aby dite melo svuj detsky pokoj,dat mu dobre vzdelani,dobou obuv a aby se ve skole nemuselo stydet,ze ma zaprane stare veci.Zijeme v konzumni dobe a tak to je.Kdysi jsem mluvila jinak,ale ted uz dite mam a upne jsem obratila.Jsem rada,ze ji muzu koupit kvalitni veci,ze ji muzu sporit a tak.Taky bych chtela vic deti,ale nemam na to,tak si je nedelam
Taky by me zajimalo,kolik lidi by melo sest deti,kdbyy jim stat sebral porodne,pridavky,prispevky.Malokdo ty deti zivi za sve,ale bohuzel za pe nize danovych poplatniku.Nerikam ze kazdy,ale vetsina to je,Pak kdyz jim snizi davky,tak breci,ze je nemaji za co krmit.
Jenže ty testy nejsou vůbec spolehlivé. Hlavní, co ukazují, je podezření na Downův syndrom. Ale neukáží, jak je to vážný. A já nepovažuji Downův syndrom, za to nejhorší postižení. Je spousta dalších, které jsou daleko horší a ty vám žádný test neukáže. A hlavně nejsou moc spolehlivé. Už jsem četla spoustu článků od žen, kterým test vyšel špatně, na přerušení nešly a dítě se narodilo zdravé. Příjde mi strašné, jít na přerušení po nějakém negativním testu, ale co když testy jsou v pořádku a dítě se postižené narodí. Půjdu ho zabít? Asi ne. Jaký je mezitím rozdíl?
Hana naprosto souhlasim,testy odhali jen par vad a k tomu to neni jiste.Navic deti s down.syn. jsou schopni se naucit zit samostatne jen s malou pomoci.
Ja si myslim,ze tady to ale muze posuzovat jen to,kdo tim prosel.ja bych nikdy nikoho neodsuzovala za to,ze sel na preruseni a ani za to,ze nesel.Myslim si,ze je pekne,ze stat pomaha rodinam s postizenymi detmi.Kdyz uz ty penize cpe tam,kde to neni zapotrebi,tak aspon neco je uzitecne
Zezulko, určitě máš pravdu, s tím že se trápily....., víš, nám se to mluví, ale když se jednou staneš rodičem, názory a pohledy na různé věci se mění, prostě mateřský pud je natolik silný, že jí to nedokázalo vzdát se. Ve mě se také mateřské pudy mlátí, perou..., prostě mám potřebu je někomu dávat, ale bohužel není komu. Je to něco nepopsatelného. Když jsem byla mladší, pořád jsem zastávala názor, že bych si postižené dítě nikdy nenechala, ale teď si to třeba i dovedu představit...... Víš co je zvláštní??? V mém okolí je několik rodičů s dětmi různého postižení, a žádná máma by to své dítě nedala ani za nic, milujeho stejně tak, jako by bylo zdravé. Prostě já myslím, že když dítě jednou porodíš, nedáš ho jen tak pryč...... .
digi mas naprostou pravdu.Ja jak jsem cekala na vysledky,tak jsem byla hruzou bez sebe,ale uz bych asi taky nesla na potrat.FAkt v te dobe uz mas brisko a to tvoje dite zdrave a nebo postizene te do nej kope.Nevim,nedove si vubec predstavit se tak rozhodovat.Ja zazila potrat v 9tt a to je uz des a to je jen maly zarodek natoz v 5mesici,kdy uz to je fakt mimco.Prost to je jednou tvoje ;-)
Simi, jj, bohužel neštěstí nechodí po horách, ale po lidech :-( . Každopádně mít zdravé dítě je zázrak, větší štěstí si člověk nemůže přát. Bohužel, hodně lidí to bere jako samozřejmost, mnohdy si toho ani neváží.... 8-( .
digi - ano, kdyz dite porodim, tak uz se ho nevzdam, to je jasne. Ale treba prave ta pani vedela dost brzy, ze jeji deti budou mit spoustu vad neslucitelnych se zivotem. Sama pry rekla, ze na potrat jit chtela, ale nejaky farar ji premluvil, aby nesla :-( Proste se mi to zda vuci tem detem hodne krute :-( Nez aby se takto trapily, tak by urcite bylo lepsi, kdyby se nenarodily :-(
U deti s mensim nebo temer neznatelnym postizenim uz bych to tak jednoznacne asi nevidela, ale takhle... :-(
Ja Ti nevim, takove to medialni jedna pani povidala me moc nerika, spis bych dala na to, co zazil nekdo konkretni, kdo vi, jak to s tou pani a panem fararem fakt bylo... Navic media vetsinou vsechny takove pripady dovedou ad absurdum, takze pro me takove pripady moc nemaji presvedcovaci vahu.
Tak pokud by mi rekli,ze deti budou mit vady neslucitelne se zivotem,tak bych asi taky sla.To se vetsinou vady,co jdou poznat uz i na ultrazvuku,jako ze se dite spatne hybe,jak ma vyvinuty mozek,srdce,plice apod.je to tezke.
dligi mas pravdu,dneska je zazrak donosit dite,porodit ho zdrave.Kazde triti tehotenstvi konci potratem v prnim trimestru a pak jeste dalsi v pozdejsivh fazich.Je to mazec,ja se nad tim zamyslela,az se mi to stalo.Pry se tak priroda zbavuje genetickych omylu.Ale znam pripaday,kdy museli maminky porodit mrtve miminko.To bych spis zakazala.Ze kdyz vi,ze dite je mrtve v brisku,tak matku nechat prodelat normalni prirozeny porod,ale dala bych je na cisare,boohuzel se to nedela a musi si to odrodit coz je des a hruza.
Rozhodne jsem pro to,kdo deti nechce,tak at je nema,je jich dost a lepsi at je maji ty,co je budou milovat a budou se na ne tesit.Takze holky,kdyz je nechcete,tak si je ne delejte a kazdy at si trhne nohou ;-)
ZEzulicko,nekteri farari jsou koko..,moje caset rodiny je silne verici a taky to tvrdi,ne kazdy je dobry.(Doufam,ze jsem se ted nekoho nedotkla,ale je to tak)
simicak: Ahoj! Před měsícem moje kamarádka odrodila mrtvé miminko, bylo to hrozný, protože to byla vytoužená holčička :-(, přitom veškeré testy byly v pořádku, takže se už na tyto věci taky dívám jinak, dřív jsem hlásala do světa, že mimino pěkně dlouho nechci a brala to jako samozřejmost, ale když je kolem mě tolik lidí, co mají problémy děťátko počnout a donosit, tak silně přehodnocuju.
Nevím jestli je lepší císař, kamarádce to nabízeli - její taťka je porodník a odmítla, protože chce v budoucnu další miminko, alespoň dvě, což by po prodělaném císaři mohl být problém.
Holky a věděly jste, že 28procent z holek, co prodělaly umělý potrat, se pokusí o sebevraždu v důsledku toho zákroku?
rosina - 28%? to se mi zda hrozne moc... vzdyt je to skoro 1/3....
Znam zenu, ktera byla na potrat dokonce 2x a nelituje (a ted ma krasnou holcicku a je z ni super mama), zalezi na kazdem cloveku a na tom, v jake situaci se nachazel....
Já bych tomu ivěřila. Potrat musí být strašný nápor na psychoku a pocit viny taky nikomu nepřidá (zpověď považuju za skvělou věc, i když ji nepraktikuju moc často, je to balzám na duši). Navíc když se žena rozhodně pro potrat má k tomu vážné důvody, které samy o sobě mohou tyhle myšlenky způsobit (rozchod s partnerem, nedostatek financí, chybějící zázemí..).
Jionak, s faráři je to jako s politiky. Jací jsou ve společnosti lidé, takoví jsou i politici, protože vycházejí z nich. A s faráři je to to samé. I oni jsou jen lidé.
S tím císařem je to pravda, co jsem slyšela, tak se dá provést tak max. 2x a pokud chce mít žena další dítě - jako že určitě chce, tak by s tím mohli být komplikace. Proto je lepší, když to dítě odrodí přirozenou cestou, i když je to vážně šílená přestava. Vůbec si to nedovedu představit muset rodit mrtvé dítě ;-( . Ale bohužel se to tak někdy stává a testy to ne vždy odhalí. Nebo většinou už je pozdě :-( ...
K těm komplikacím s početím či donošením dítěte. S tím se prostě musíme smířit, četla jsem, že každý druhý pár má problémy s početím... To je vážně dost... Ale vzhledem k tomu v čem žijeme se není čemu divit. Konzumní společnost, špatná strava, špatné ovzduší, nedostatek pohybu, moderní výrobky plné nebezpečných látek - viz. ftaláty... A bude hůř, generace po nás na tom nebude o nic líp, spíš naopak :-S .
Těch 28% se mi také zdá hodně, hlavně když se k tomu ta žena rozhodne sama a je to její volba. Jediné co by to vysvětlovalo, je to, že je to potrat z vůle partnera či rodičů - prostě z donucení. A nebo když ta žena kvůli tomuto zákroku pak nemůže mít další dítě....
No, je to kruté, ale je to fakt. S tím se nic nenadělá, nejsme přece ani blbí ani slepí. Je to jen otázka volby, kterou některé státy dávají a některé ne. A vždycky se najdou odpůrci jednoho či druhého. a tak to má být, v dnešním světě je dialog důležitý, mnohdy vyřeší víc, než reskriptivní opatření (myslím, že když se začalo mluvit o zrušení práva na potrat, lidé o tom začali zase víc přemýšlet a určitě se tak nějaké dítě i zachránilo), které stejně budou lidé porušovat.
Holky tech 28 procent je pravda, mam to ze statistik v ucebnicich psychologie, je to skoro tretina, ale je to bohuzel tak. Vsak jsou lidi, kteri se s tim vyrovnaji a lidi, kteri proste ne. Je na kazde holce, zda to podstooupi nebo ne. Obe moje tety byly na potratu, jedna to snesla v pohode a druha skoncila na psychiatrii, tezko rict proc to jedna zvladla a druha ne. Ja v zadnem pripade nechci skadlit osud ani svou psychiku ;-)
Kazdy by mel zvazit, jestli s tim dokaze zit... Ale myslim, ze hodne muze ovlivnit okoli. Pokud se nekdo rozhodne pro potrat a pak vsude kolem sebe slysi akorat "zabila jsi svoje dite", tak se nedivim, ze z toho nekdo "scvokne"... :-S
Jinak ten samotny porod mrtveho miminka neni tak strasny - proste se soustredite na to, ze to musite udelat, horsi je se pak vyrovnat s tim, ze jste o mimco prisly (aspon co vim od te kamaradky), az po pitve zjistili, ze to miminko melo mnoho vyvojovych vad, nastesti je moje kamaradka velmi statecna, rekla bych, ze to hur nesl jeji manzel, ale za dva mesice se opet muzou zase snazit o miminko, tak jim drzim pesti.
Ono se to tezko da dopredu odhadnout, zcvoknou se i holky, co maji plnou podporu partnera i rodiny, psychika je naprosto nevyzpytatelna, i kdyz existuji rizikove faktory a urcite dispozice, ale i pres to se to da velmi spatne ohlidat, protoze na terapii pred potratem z jasnych duvodu neni cas :-|